Okres Benešov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Okres Benešov
Kraj Benešov
Sídlo okresu (do r. 2002) Benešov
zeměpisné souřadnice: 49° 42′ 29″ s. š., 14° 49′ 37″ v. d.
Rozloha 1 474,69 km²
Počet obyvatel 95 445 (2012)
Hustota zalidnění 65 ob./km²
Počet obcí 114
z toho měst 9, městysů 11
ORP 3
POÚ 5
ISO CZ-201
SPZ do r. 2001 BN, S
Pozice na mapě
Okres Benešov – poloha v rámci kraje a ČR
OpenStreetMap: mapová data
Přehled obecních znaků okresu Benešov

Okres Benešov (Benešovsko) je druhý nejrozlehlejší okres ve Středočeském kraji. Rozkládá se v jeho jihovýchodní části. Okresní město je Benešov.

Rozloha okresu je v současné době asi 1 475 km², do konce roku 2006 však dosahovala až 1 524 km². Počtem obyvatel se okres v rámci kraje řadí mezi průměrně lidnaté. Hustota zalidnění je však po okrese Rakovník druhá nejnižší ve středních Čechách.

V rámci kraje sousedí na západě s okresem Příbram, na severozápadě s okresem Praha-západ, na severu s okresem Praha-východ a na severovýchodě s okresem Kutná Hora. Dále pak sousedí na východě a jihovýchodě s okresy Havlíčkův Brod a Pelhřimov Kraje Vysočina a na jihu s okresem Tábor Jihočeského kraje.

Správní obvody[editovat | editovat zdroj]

Výhled z kopce nad Bystřicí na krajinu Benešovska s kostelem na Chvojně.

Od reformy veřejné správy z 1. ledna 2003 se okres člení na tři správní obvody obcí s rozšířenou působností:

a pět správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem:

Vývoj územní struktury[editovat | editovat zdroj]

Zaniklá sídla[editovat | editovat zdroj]

Nejznámější památkou okresu je bezpochyby zámek Konopiště u Benešova.

Benešovsko nepatří mezi okresy s vysokým počtem sídel zaniklých ve 20. století. Je to dáno jeho vnitrozemskou polohou a odvěkou převahou českého obyvatelstva. Za zmínku však stojí vytvoření německého vojenského prostoru za 2. světové války, který sahal od Sázavy až k Sedlčanům. Důvodem vytvoření byl záměr vystěhovat jednu z ryze českých oblastí, a tak oslabit národ. S koncem války se drtivá většina původních obyvatel opět do vybydlených obcí vrátila.

Skutečně tak zřejmě zanikly pouze obce nacházející se v zátopových územích vodních nádrží Slapy (na Vltavě) a Švihov (na Želivce) na protilehlých hranicích okresu. V případě slapské vodní nádrže (dokončené 1954) docházelo na území benešovského okresu spíše k zatopení ojedinělých stavení při řece, jediná větší zatopená obec v oblasti, Živohošť, ležela na území dnešního okresu Příbram. Daleko citelněji zasáhla své okolí výstavba vodní nádrže Švihov (dokončené 1976). Bezprostředně na území Benešovska zmizelo pod vodou celé městečko (Dolní Kralovice), dále celé obce Libčice a Příseka a část obce Borovsko. Zároveň musela být kompletně přestavěna silniční síť v oblasti, došlo ke změnám v hranicích okresů a byla zastavena železniční doprava v úseku Trhový Štěpánov - Dolní Kralovice.

Jednou ze tří obcí s rozšířenou působností je také město Votice na okraji oblasti nazývané jako Česká Sibiř.

Vývoj hranic okresu[editovat | editovat zdroj]

Moderní okres Benešov vznikl na základě reformy územně-správního rozdělení, zakotvené v nové ústavě z 11. července 1960. Došlo ke sloučení celých původních okresů Benešov a Vlašim, ke kterým byly přičleněny další obce z okresů Votice, Říčany, Ledeč nad Sázavou, Praha-východ a Sedlčany. Nově vzniklý celek zahrnoval rozsáhlá území od Vltavy k Želivce a od Sázavy k České Sibiři.

K 1. změně v územní struktuře došlo již k 31. červenci 1967, kdy byly do okresu z důvodu změn v silniční síti v prostoru plánované přehrady na Želivce začleněny obce Šetějovice, Blažejovice a Snět z okresu Havlíčkův Brod Východočeského kraje, a obce Hulice z okresu Kutná Hora (k 1. lednu 1968).

V souvislosti s rozšiřováním území hl. města Prahy a s tím spojeným úbytkem obyvatel na okresech Praha-východ a Praha-západ došlo k 1. červenci 1974 k dalším změnám, kdy byly dnešní obce Krňany, Vysoký Újezd a Rabyně začleněny do okresu Praha-západ.

Při úpravách hranic okresů k 1. lednu 1996 bylo vyhověno žádostem výše uvedených obcí o navrácení do okresu Benešov. Společně s těmito 3 obcemi přešly k tomuto datu na Benešovsko i Pyšely z okresu Praha-východ.

K další změně došlo k datu voleb do obecních zastupitelstev - 12. listopadu 2000. Tehdy bylo do okresu Benešov začleněno město Sázava, které bylo do té doby součástí okresu Kutná Hora. Po této změně dosáhlo Benešovsko největší rozlohy i nejvyššího počtu obyvatel ve své historii.

Konečně poslední změna hranic okresu proběhla k 1. lednu 2007, kdy bylo na základě sjednocování hranic správních obvodů obcí s rozšířenou působností a okresů přečleněno město Sedlec-Prčice do okresu Příbram, a zároveň do okresu Benešov začleněna obec Řehenice z okresu Praha-východ.

Vývoj počtu obyvatel a obcí[editovat | editovat zdroj]

Dominantou celého kraje je bájná hora Velký Blaník (632 m) s rozhlednou.
Rok 1961 1970 1980 1991 2001 2009
Počet obcí 184[v 1] 175 76[v 2] 105[v 3] 115 114 - Počet obyvatel[v 4] 99 285 95 468 96 996 94 419 93 156 95 011

Vysvětlivky k tabulce:

  1. počáteční stav
  2. největší vlna integrací obcí v roce 1980
  3. opětovná desintegrace
  4. počet obyvatel dle územní struktury k 31. 12. 2005

Přírodní podmínky[editovat | editovat zdroj]

Struktura povrchu[editovat | editovat zdroj]

Krajina Benešovska by se pro svůj charakter dala označit jako „typicky česká“. Najdeme zde mírně zvlněnou pahorkatinu s nadmořskými výškami od 200 do 700 m, většina území se však nachází v nadm. výšce přibližně 350 - 550 m. Nápadnou dominantou krajiny je pověstmi opředená hora Blaník (632 m) nad obcí Louňovice pod Blaníkem. Nejvyšší oblastí okresu je tzv. Česká Sibiř v jeho jižní části (mezi Voticemi a Meznem). V této oblasti najdeme také nejvyšší bod okresu - Mezivrata (713 m) s televizním vysílačem. K Benešovsku také částečně patří členité údolí Vltavy - konkrétně část východních břehů vodní nádrže Slapy.

Český čtvrtý nejstarší klášter najdeme ve městě Sázava, která bylo až do roku 2000 součástí okresu Kutná Hora.

Nejvýše položenou obcí okresu je Miličín (617 m). Naopak nejníže leží obce Krhanice na Sázavě -(276 m).

K 31. prosinci 2003, měl okres celkovou plochu 1523,48 km², z toho:

  • 62,23 % zemědělských pozemků, kterou z 76,99 % tvoří orná půda (47,91 % rozlohy okresu)
  • 37,77 % ostatní pozemky, z toho 72,75 % lesy (27,48 % rozlohy okresu)

Vodstvo[editovat | editovat zdroj]

Okres přibližně ohraničují toky řek Vltava, Sázava a Želivka.

Řeka Vltava tvoří jen asi na 18 km přirozenou západní hranici Benešovska. V celé této délce je vzduta vodami vodních nádrží Slapy (1 390 ha) a Štěchovice.

Sázava protéká okresem 74 km ve východo-západním směru a je mnohokrát přerušena různými okresními hranicemi. Na jejím toku není vystavěna žádná přehrada. Protéká městy Týnec nad Sázavou a Sázava. Nedlouho po opuštění okresu se u Davle vlévá zprava do Vltavy.

Nejvýznamnějším přítokem Sázavy je Želivka, která tvoří část východní hranice okresu. Protéká jím v délce 20 km, ze kterých pouze poslední 4 km před soutokem nejsou vzduty přehradou. Zbývajících 16 km je tvořeno vodní nádrží Švihov (1 490 ha), zásobárnou pitné vody pro Prahu a střední Čechy s přísným hygienickým režimem.

Asi 20 km od Benešova, nad řekou Sázavou se tyčí středověký hrad Český Šternberk.

Jako poslední vodní tok jmenujme říčku Blanici, přítok Sázavy, která protéká okresem v délce 37 km. Pramení na Táborsku, severně od Chýnova, na území okresu se dostává u obce Kamberk. Na jejím toku dále stojí obce Louňovice pod Blaníkem, Ostrov (okres Benešov), Ctiboř (okres Benešov) a Libež. Nejvýznamnějším sídlem na jejím toku je město Vlašim.

Mezi další vodní plochy patří rybníky - na Benešovsku se vyskytují zejména mezi Benešovem a Voticemi a mezi Neveklovem a Týncem nad Sázavou. Největším rybníkem okresu je Podhrázský rybník v katastru obce Olbramovice.

Nerostné bohatství[editovat | editovat zdroj]

Okres Benešov je velmi chudý na jakékoliv nerostné zdroje. Z nerostných surovin lze jmenovat pouze kámen, který se v menším množství těží u Sázavy.

Památné a významné stromy[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam památných stromů v okrese Benešov.
  • největší lípa: Krchlebská lípa (obvod 800 cm), poražena po válce
  • největší živá lípa: Kaplířova lípa (749 cm)
  • největší dub: Žižkův dub (887 cm), zanikl před rokem 1989
  • největší živý dub: Tloskovský dub (672 cm)
  • největší smrk: Trojkmenný Ratměřický smrk (582 cm) †
  • nejvyšší smrk: smrk u Komorního Hrádku (346 cm, 40 m) †
  • největší živý smrk: Velký mnich na Malém Blaníku (321 cm, 34 m)
  • největší jírovec: v Nechybě (437 cm), u Růžkových Lhotic (428 cm)
  • největší buk: u Kaliště (661 cm)
  • největší klen: Věžník u Chotýšan (650 cm)
  • nejvyšší jalovec: u Monince (7 m) †

[1]

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

Čínský pavilon v zámeckém parku ve Vlašimi.

Přibližně do poloviny 20. stol. mělo Benešovsko ryze zemědělský charakter. S nástupem socialismu došlo však i na Benešovsku k částečné industrializaci. V současnosti patří mezi nejvýznamnější průmyslová odvětví okresu potravinářství, strojírenství a stavebnictví. Zastoupeno je také sklářství (sklárny v Sázavě), elektronika (Benešov) a hutnictví (výroba hliníkových a ocelových odlitků v Týnci nad Sázavou). Mezi nejvýznamnější strojírenské podniky okresu patří zbrojovka Sellier&Bellot ve Vlašimi, Hydraulika v Benešově a Jawa v Týnci nad Sázavou. Z potravinářských provozů jmenujme jednoho z největších zaměstnavatelů na okrese - Rabbit Trhový Štěpánov (zpracování králičího a drůbežího masa) a dále mlékárnu DANONE a pivovar Ferdinand v Benešově.


Zemědělství[editovat | editovat zdroj]

I přes rozvoj průmyslu v posledních 50 letech má zemědělská výroba na Benešovsku stále své důležité místo. Velká zemědělská družstva (nástupnické organizace původních JZD) sídlí např. v Bystřici, Čechticích, Ratměřicích, v Ostředku, v Trhovém Štěpánově, atd. Dále na území okresu hospodaří větší množství soukromě hospodařících zemědělců. Rostlinná výroba produkuje zejména obiloviny, řepku a ve vyšších polohách i brambory. Za zmínku stojí nejkapacitnější silo v ČR - ve Zdislavicích u Vlašimi, které je nepříliš vkusnou dominantou širokého okolí. V živočišné výrobě je zastoupen jak chov skotu, tak chov drůbeže a drobného zvířectva. Na Konopišti a v Líšně u Bystřice najdeme chovné rybníky.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Děkanovice jsou typickou malou vsí citlivě zasazenou do okolní krajiny.

Silniční doprava[editovat | editovat zdroj]

Okresem prochází 2 velmi významné silniční tahy - dálnice D1 a silnice I/3.

Dálnice D1 byla na území celého okresu Benešov zprovozněna dne 8. července 1977. Tomu ale předcházelo 5 let výstavby před válkou, která byla později přerušena, a na kterou bylo v poněkud pozměněných projektech opět navázáno na poč. 70. let. Délka dálnice na území okresu je 46 km a je na něm 6 sjezdů (ve směru od Prahy: Hvězdonice, Ostředek, Šternov, Psáře, Soutice a Loket). V Bernarticích u Dolních Kralovic je oddělení dálniční policie a údržby dálnice. V nedalekém Lokti se plánuje výstavba rozsáhlého outletového centra EXIT 66. Za zmínku stojí most přes Sázavu u Hvězdonic, a nedokončený most přes Čechtický potok u Keblova, jehož stavba byla zahájena poč. druhé světové války, ale byl dokončen pouze do poloviny a později skoro až k mostovce zaplaven vzdutím švihovské přehrady.

Z dálnice D1 odbočuje v Mirošovicích na Praze-východ silnice I/3. Její původní trasa (dnes silnice II/603 - tzv. „Stará Benešovská“) vede přímo z Prahy přes Kamenici a Nespeky do Poříčí nad Sázavou, kde se na silnici I/3 napojuje. Úsek z Mirošovic do Poříčí byl vystavěn až spolu s prvním úsekem D1 v roce 1971. Okresní město Benešov silnice obchází západní přeložkou, pokračuje taktéž po přeložce kolem Bystřice, dále středem Olbramovic, obchvatem kolem Votic, za kterými stoupá až k nejvyššímu bodu okresu. Poté prudce klesá do Miličína, za kterým opět stoupá, aby u Sudoměřic opustila území kraje. Na silnici je velmi hustý provoz, jemuž by měla ulehčit plánovaná dálnice D3. Na území okresu má silnice I/3 délku 42 km, silnice II/603 zatím jen 7 km. D

Náměstí v Benešově - centrum celého okresu.

Jihozápadní částí okresu prochází v délce 10 km silnice I/18 z Rožmitálu pod Třemšínem do Votic.

Nejvýznamnější silnicí II. třídy je silnice II/112 z Benešova přes Vlašim do Pelhřimova, Telče a Želetavy, která bývala před zprovozněním dálnice D1 využívána jako jedna z možností spojení Praha - Jihlava - Brno. Okresem prochází silnice II/105, II/106, II/107, II/109, II/110, II/111, II/112, II/113, II/114, II/121, II/124, II/125, II/126, II/127, II/137, II/150, II/335, II/336 a II/603

Již dlouhá léta je v plánu dálnice D3, která by měla poněkud necitlivě překročit Sázavu a pokračovat krásnou krajinou okolo Neveklova a Heřmaniček až k hranici okresu do Mezna a dále směrem na Tábor, České Budějovice a Rakousko. Proti výstavbě dálnice protestují mnohá ekologická sdružení a tamní obyvatelstvo a chataři. D3

Železniční doprava[editovat | editovat zdroj]

Nádraží v Benešově na obrázku z června 2007. Právě probíhala jeho celková rekonstrukce v souvislosti s výstavbou 4. tranzitního koridoru.

Nejvýznamnější tratí na území okresu je trať 220 Praha - Benešov - Tábor - České Budějovice. V úseku Praha - Benešov je dvojkolejná, v celé své délce je elektrizovaná, a to: v úseku Praha - Benešov stejnosměrným proudem o napětím 3 kV a od Benešova až do Českých Budějovic střídavým proudem o napětí 25 kV. Elektrizace byla provedena v letech 1971 (do Benešova) a 1988 (dále). V současnosti probíhá modernizace a přestavba tratě tak, aby vyhovovala parametrům 4. železničního koridoru (do Rakouska). Stinnou stránkou přestavby jsou četná zpoždění vlaků a dočasné snížení přehlednosti provozu, jehož vinou se např. v červenci 2007 stala v Čerčanech vážná železniční nehoda. Na trati jsou provozovány vnitrozemské i mezinárodní rychlíky a samozřejmě osobní vlaky (do Benešova jezdí elektrické jednotky).

Na Benešovsku najdeme také 4 lokálky. Z nádraží v Čerčanech vycházejí 2 větve tzv. Posázavského pacifiku - tratě č. 210 (přes Týnec nad Sázavou a Davli do Prahy) a 212 (přes Sázavu a Kácov do Světlé nad Sázavou). Nejvíce jsou tyto tratě vytíženy o víkendech a v turistické sezoně z důvodu koncentrované chatové zástavby při toky Sázavy. Železniční křižovatkou je také nádraží Benešov - vychází odtud trať 222 z Benešova do Vlašimi a Trhového Štěpánova. Až do 4. srpna 1974 trať pokračovala do Dolních Kralovic, které ale byly zatopeny vodami švihovské vodní nádrže. Poslední lokálka vychází z žst. Olbramovice do Sedlčan na Příbramsku a pro obsluhu okresu tudíž nemá příliš velký význam. Je ukázkou dřívější spádovosti okolí Sedlčan spíše k Benešovu, než k Příbrami, které bylo v roce 1960 uměle změněno novou okresní hranicí.

Bramborové pole v jihovýchodní části okresu u Studeného.

Cestovní ruch[editovat | editovat zdroj]

Benešovsko patří díky své poloze i přírodním krásám mezi nejoblíbenější příměstská rekreační zázemí Pražáků. Mnoho obyvatel hlavního města má na území okresu (zejm. v Posázaví) chaty a chalupy. Díky přívětivé a vyvážené kulturní krajině je okres také velmi vyhledávaným místem pro jednodenní turistiku nebo cykloturistiku. Turisticky nejatraktivnější je zejm. Podblanicko a okolí Neveklova a Votic. Z nejvýznamnějších stavebních památek okresu jmenujme zejm. zámek Konopiště (u Benešova) s rozsáhlým anglickým parkem, který patří k nejnavštěvovanějším v Čechách. Dále se sem řadí nově opravený barokní zámek Jemniště u Postupic, gotický hrad Český Šternberk (hrad) na Sázavě, románský hrad v Týnci nad Sázavou a zámky ve Vrchotových Janovicích, v Líšně u Bystřice a v Růžkových Lhoticích u Čechtic (s expozicí Podblanického muzea o životě a díle Bedřicha Smetany). Za zmínku stojí také románské kostely v Poříčí nad Sázavou, Kondraci a Pravoníně a zbytky starého kostela na Karlově v Benešově. V turisticky nejvyhledávanějších místech okresu existuje síť ubytovacích zařízení, na pobřeží slapské přehrady najdeme také velké kempy - Nová Živohošť, Měřín, Rabyně. Zdejší krajina a relativní blízkost hlavního města přitáhly na Benešovsko také filmaře - asi nejznámějším filmem zde natočeným je komedie Zdeňka Svěráka Vesničko má středisková z roku 1985, která se natáčela v Křečovicích. V Benešově a okolí se natáčel seriál České televize Šípková Růženka (2001), ve Vysokém Újezdě nový seriál Hraběnky, na zámku v Líšně dvě epizody seriálu 30 případů majora Zemana.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v okrese Benešov.

Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam chráněných území v okrese Benešov.

29. prosince 1981 byla v jižní části okresu na ploše 41 km² vyhlášena CHKO Blaník, jejíž dominantou jsou právě vrcholy Velkého a Malého Blaníku. Sídlo správy CHKO je v Louňovicích pod Blaníkem .

Dalším plošným chráněným územím je Přírodní park Kaliště - Džbány na svahu kopce Žebráku u Olbramovic. Vyjmě těchto území se zde nachází celá řada dalších chráněných území.

Náměstí v Dolních Kralovicích - jediné obci na Benešovsku vystavěné po válce. Nová obec je náhradou za zbourané a zatopené městečko v údolí Želivky.

Demografické údaje[editovat | editovat zdroj]

[2]

Vývoj počtu obyvatel v městech okresu[editovat | editovat zdroj]

Název města 1869 1961 1980 2011/12
Benešov 5 345 9 774[w 1] 14 571 16 484
Vlašim 4 040 8 747 12 613 11 956
Týnec nad Sázavou 1 614 4 500[w 2] 5 473 5 561
Votice 4 816 3 578 4 558 4 562
Bystřice 6 132[w 3] 4 642 3 845 4 164
Sázava 1 862 2 285 3 637 3 800
Neveklov 4 031 2 499[w 4] 2 383 2 505
Pyšely 1 588 1 457 1 280 1 607
Trhový Štěpánov 2 536 1 681 1 406 1 366

Vysvětlivky k tabulce:

  1. vznik moderního okresu
  2. rozvoj průmyslu po druhé světové válce
  3. se všemi svými 26 místními částmi; samotná Bystřice měla tehdy jen 1 207 obyv.
  4. výrazný odliv obyvatel do větších měst

Data k 30. září 2005:

Popis celkem ženy  % muži  %
počet obyvatel 93 508 47 371 50,66 % 46 137 49,34 %
průměrný věk 40,0 41,4 38,5
  • hustota zalidnění: 61 ob./km²
  • 52,22 % obyvatel žije ve městech.

Zaměstnanost[editovat | editovat zdroj]

Stav v roce 2003:

Počet obyvatel se stálým zaměstnáním 21 036
Průměrný plat 14 636 Kč
Nezaměstnaných 2 239
Míra nezaměstnanosti 4,67 %

Školství[editovat | editovat zdroj]

Stav v roce 2003:

Druh školy Počet škol
Mateřské školy 46
Základní školy 34
Gymnázia 2
Střední školy průmyslové školy 8
Střední odborná učiliště 5
Vyšší odborné školy 2

Zdravotnictví[editovat | editovat zdroj]

Stav v roce 2003:

Lékaři 287
Nemocnice 1
Specializovaná léčebná zařízení 5
Zubní lékaři 48
Lékárny 19

Seznam obcí a jejich částí[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam katastrálních území okresu Benešov.

Města jsou uvedena tučně, městyse kurzívou, části obcí malince.

Benešov (Baba • Bedrč • Benešov • Boušice • Buková Lhota • Červený Dvůr • Dlouhé Pole • Chvojen • Konopiště • Mariánovice • Okrouhlice • Pomněnice • Radíkovice • Úročnice • Vidlákova Lhota)  • Bernartice • Bílkovice (Moravsko • Takonín) • Blažejovice (Vítonice) • Borovnice • Bukovany • Bystřice (Božkovice • Bystřice • Drachkov • Hlivín • Hůrka • Jarkovice • Jeleneč • Jinošice • Jírovice • Jiřín • Kobylí a Plchov • Líšno • Líštěnec • Mlýny • Mokrá Lhota • Nesvačily • Opřetice • Ouběnice • Petrovice • Radošovice • Semovice • Strženec • Tožice • Tvoršovice • Vojslavice • Zahořany)  • Ctiboř (Hrádek) • Čakov (Tatouňovice • Vlkov) • Čechtice (Černičí • Dobříkovice • Jeníkov • Krčmy • Malá Paseka • Nakvasovice • Nové Práchňany • Otročice • Palčice • Růžkovy Lhotice • Staré Práchňany • Sudislavice • Zhoř)  • Čerčany (Vysoká Lhota) • Červený Újezd (Horní Borek • Milhostice • Nové Dvory • Styrov • Třetužel) • Český Šternberk • Čtyřkoly (Javorník) • Děkanovice • Divišov (Dalovy • Divišov • Křešice • Lbosín • Měchnov • Radonice • Šternov • Zdebuzeves)  • Dolní Kralovice (Libčice • Martinice u Dolních Kralovic • Střítež • Vraždovy Lhotice • Zahrádčice) • Drahňovice • Dunice • Heřmaničky (Arnoštovice • Číšťovice • Dědkov • Durdice • Heřmaničky • Jestřebice • Jiříkovec • Jíví • Karasova Lhota • Křenovičky • Loudilka • Peklo • Velké Heřmanice) • Hradiště • Hulice (Rýzmburk) • Hvězdonice • Chářovice • Chleby • Chlístov (Racek • Žabovřesky) • Chlum • Chmelná • Chocerady (Komorní Hrádek • Samechov • Vestec • Vlkovec) • Choratice • Chotýšany (Křemení • Městečko • Pařezí) • Chrášťany (Benice • Černíkovice • Soběšovice) • Jankov ( Bedřichovice • Čečkov • Čestín • Jankov • Jankovská Lhota • Nosákov • Odlochovice • Otradovice • Pičín • Podolí) • Javorník • Ješetice (Báňov • Hlaváčkova Lhota • Radíč • Řikov) • Kamberk (Hrajovice • Předbořice) • Keblov (Sedlice) • Kladruby • Kondrac (Dub • Krasovice) • Kozmice (Kácova Lhota • Rousínov) • Krhanice (Dolní Požáry • Prosečnice) • Krňany (Teletín • Třebsín) • Křečovice (Brdečný • Hodětice • Hořetice • Hůrka • Krchleby • Křečovice • Lhotka • Nahoruby • Poličany • Skrýšov • Strážovice • Vlkonice • Zhorný • Živohošť) • Křivsoudov (Jenišovice • Lhota Bubeneč) • Kuňovice • Lešany (Břežany • Nová Ves) • Libež • Litichovice • Loket (Alberovice • Bezděkov • Brzotice • Kačerov • Loket • Němčice • Radíkovice • Všebořice) • Louňovice pod Blaníkem (Býkovice • Mrkvová Lhota • Rejkovice • Světlá) • Lštění (Zlenice) • Maršovice (Bezejovice • Dlouhá Lhota • Libeč • Maršovice • Mstětice • Podmaršovice • Řehovice • Strnadice • Tikovice • Vráce • Záhoří • Zahrádka • Zaječí • Zálesí 1.díl • Zálesí 2.díl • Zderadice)  • Mezno (Lažany • Mitrovice • Stupčice • Vestec) • Miličín (Kahlovice • Malovice • Miličín • Nasavrky • Nové Dvory • Petrovice • Reksyně • Záhoří u Miličína • Žibkov) • Miřetice • Mnichovice • Mrač • Načeradec (Daměnice • Dolní Lhota • Horní Lhota • Načeradec • Novotinky • Olešná • Pravětice • Řísnice • Slavětín • Vračkovice • Zdiměřice) • Nespeky (Ledce • Městečko) • Netvořice (Dunávice • Lhota • Maskovice • Radějovice • Tuchyně • Všetice) • Neustupov (Barčov • Bořetice • Broumovice • Dolní Borek • Hojšín • Chlístov • Jiřetice • Královna • Neustupov • Podlesí • Sedlečko • Slavín • Vlčkovice • Vrchy • Záhoříčko • Zálesí • Žinice)  • Neveklov (Bělice • Blažim • Borovka • Dalešice • Doloplazy • Dubovka • Hůrka Kapinos • Chvojínek • Jablonná • Kožlí • Lipka • Mlékovice • Nebřich • Neštětice • Neveklov • Ouštice • Přibyšice • Radslavice • Spolí • Tloskov • Zádolí • Zárybnice)  • Olbramovice (Babice • Dvůr Semtín • Kochnov • Křešice • Mokřany • Olbramovice Městečko • Olbramovice Ves • Podolí • Radotín • Semtín • Semtínek • Slavkov • Tomice II • Veselka • Zahradnice) • Ostrov • Ostředek (Bělčice • Mžižovice • Ostředek • Třemošnice • Vráž) • Pavlovice • Petroupim (Petroupec • Sembratec) • Popovice (Kamenná Lhota • Kondratice • Mladovice • Pazderná Lhota • Popovice • Věžníčky) • Poříčí nad Sázavou (Hvozdec) • Postupice (Buchov • Čelivo • Dobříčkov • Holčovice • Jemniště • Lhota Veselka • Lísek • Milovanice • Miroslav • Mokliny • Nová Ves • Postupice • Pozov • Roubíčkova Lhota • Sušice • Vrbětín) • Pravonín (Buková • Karhule • Křížov • Lesáky • Pravonín • Tisek • Volavka) • Přestavlky u Čerčan (Čistec • Doubravice 1.díl) • Psáře (Dubovka) • Pyšely (Borová Lhota • Kovářovice • Nová Ves • Zaječice) • Rabyně (Blaženice • Loutí • Měřín • Nedvězí • Rabyně) • Radošovice (Lipiny u Radošovic • Onšovice) • Rataje • Ratměřice ( Hrzín • Ratměřice • Skrýšov) • Řehenice (Babice • Barochov • Gabrhele • Křiváček • Malešín • Řehenice • Vavřetice) • Řimovice • Sázava (Bělokozly • Černé Budy • Čeřenice • Dojetřice) • Slověnice • Smilkov (Kouty • Líštěnec • Oldřichovec • Plachova Lhota • Smilkov • Zechov) • Snět • Soběhrdy (Mezihoří • Phov • Soběhrdy • Žíňánky • Žíňany) • Soutice (Černýš • Kalná) • Stranný (Břevnice) • Strojetice • Struhařov (Babčice • Bořeňovice • Budkov • Býkovice • Dolní Podhájí • Hliňánky • Horní Podhájí • Jezero • Myslíč • Pecínov • Skalice • Struhařov • Střížkov • Svatý Jan • Věřice) • Střezimíř (Bonkovice • Černotice • Dolní Dobřejov • Horní Dobřejov • Střezimíř) • Studený (Petrova Lhota) • Šetějovice (Dolní Rápotice • Žibřidovice) • Tehov (Nemíž • Petříny) • Teplýšovice (Čeňovice • Humenec • Kochánov • Teplýšovice • Zálesí) • Tichonice (Chochol • Kácovec • Kácovská Lhota • Pelíškův Most • Soušice • Tichonice) • Tisem • Tomice • Trhový Štěpánov (Dalkovice • Dubějovice • Sedmpány • Střechov nad Sázavou • Štěpánovská Lhota • Trhový Štěpánov)  • Třebešice • Týnec nad Sázavou (Brodce • Čakovice • Chrást nad Sázavou • Krusičany • Pecerady • Podělusy • Týnec nad Sázavou • Zbořený Kostelec)  • Václavice (Vatěkov • Zbožnice) • Veliš (Lipiny u Veliše • Nespery • Sedlečko) • Vlašim (Bolina • Domašín • Hrazená Lhota • Nesperská Lhota • Polánka • Vlašim • Znosim)  • Vodslivy • Vojkov (Bezmíř • Křenovice • Lhotka • Minartice • Podolí • Sledovice • Vojkov • Voračice • Zahrádka) • Votice (Amerika • Beztahov • Bučovice • Budenín • Hory • Hostišov • Javor • Kaliště • Košovice • Lysá • Martinice • Mladoušov • Mysletice • Nazdice • Nezdice • Otradovice • Srbice • Střelítov • Větrov • Votice • Vranov • Zdeboř)  • Vracovice (Malovidy) • Vranov (Bezděkov • Bučina • Doubravice 2.díl • Klokočná • Mačovice • Naháč • Údolnice • Vranov • Vranovská Lhota) • Vrchotovy Janovice (Braštice • Hůrka • Libohošť • Manělovice • Mrvice • Rudoltice • Sedlečko • Šebáňovice • Velká Lhota • Vrchotovy Janovice)  • Všechlapy • Vysoký Újezd (Větrov • Pexův Luh • Lhota) • Xaverov • Zdislavice • Zvěstov (Bořkovice • Hlohov • Laby • Libouň • Ondřejovec • Otradov • Roudný • Šlapánov • Vestec • Vlastišov • Zvěstov)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KOVAŘÍK, Václav; PEŠOUT, Pavel; ZELENÝ, Václav. Zámecké parky a památné stromy Podblanicka. Vlašim : Český svaz ochránců přírody Vlašim, 1996. 120 s. ISBN 80-902178-4-2. Kapitola Rekordy na okrese Benešov, s. 92.  
  2. Český statistický úřad

Související články[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu