Popovice (okres Benešov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Popovice
celkový pohled

celkový pohled

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0201 532649
kraj (NUTS 3): Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4): Benešov (CZ0201)
obec s rozšířenou působností: Benešov
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 11,71 km²
počet obyvatel: 287 (1. 1. 2014)
nadmořská výška: 435 m
PSČ: 257 01 až 257 03
zákl. sídelní jednotky: 4
části obce: 6
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: Popovice 78
257 01 Postupice
starosta / starostka: František Páv
Oficiální web: http://www.popoviceubenesova.cz/
E-mail: popovice@chopos.cz

Popovice
Red pog.png
Popovice
Popovice, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Obec Popovice se nachází v okrese Benešov, kraj Středočeský asi 11 km jihovýchodně od Benešova.

Ke dni 22. 8. 2008 zde žilo 269 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci je o Havlovi z Popovic, který je uveden jako svědek při kšaftu, a pochází z roku 1295.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický a soudní okres Benešov[1]
  • 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Benešov
  • 1868 země česká, politický a soudní okres Benešov
  • 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický i soudní okres Benešov[2]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Benešov[3]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Benešov[4]
  • 1949 Pražský kraj, okres Benešov[5]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Benešov
  • 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Benešov

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V obci Popovice (přísl. Kamenná Lhota, Kondratice, Mladovice, Pazderná Lhota, Věžničky, 1054 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[6]

2 bednáři, 3 obchodníci s dobytkem, 4 hostince, kolář, 2 kováři, 2 krejčí, lihovar, 2 mlýny, 3 obuvníci, 3 pokrývači, 2 porodní asistentky, 13 rolníků, 4 řezníci, sedlář, sklenář, 3 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek Svépomoc pro Popovice, Spořitelní a záložní spolek Kampelička pro Popovice, 2 tesařští mistři, 2 trafiky, 2 truhláři, 2 obchody se zvěřinou a drůbeží

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Koste sv. Jakuba většího
Období Rytířského řádu křížovníků s červenou hvězdou v Popovicích připomíná znak jejich nad vchodem kostela.
Kostel sv. Jakuba Většího v Popovicích pohled přes hráz z jižního břehu Popovického rybníka.

* Kostel sv. Jakuba Většího, na návsi. První písemný doklad o zdejším kostele je z roku 1358, kdy je zmiňován vladyka Otík z Popovic jako pán podacího farního kostela Popovického. Nad vchodem do kostela je umístěn znak Rytířského řádu Křížovníků s červenou hvězdou. V letech 17291795, kdy řád Křížovníků vlastnil popovické panství, zde prováděl velkorysou stavební činnost. V roce 1761 nechal 35. velmistr řádu P. Antonín Jakub Suchánek stavebně upravit vnější i vnitřní vzhled farního kostela, který má i nyní tehdejší podobu.

Vodní tvrz Popovice[editovat | editovat zdroj]

Vodní tvrz Popovice. Pohled z jižního břehu Popovického rybníka.
Vodní tvrz Popovice. Pohled ze severního konce hráze Popovického rybníka.

Gotická vodní tvrz Popovice stojí na břehu Popovického rybníka, (dříve nazýván Mlýnský). Rybník tvořil přirozenou obranu tvrze z jihu a jeho voda též napájela příkopy chránící tvrz ze severu a ze západu. Přes příkop vedl zdvihací most do tvrze, ale všechny stopy po něm zmizely v pozdějších přestavbách. Most dnes dokládají pouze otvory v bráně a jejím portálu, který byl v roce 2013 restaurován.

Vodní tvrz Popovice čelní pohled na severní křídlo od (hasičské zbrojnice na návsi.

Tvrz se skládá ze tří jednopatrových křídel (severní, západní, jižní) přiléhající k sobě tupými úhly. Původně gotická tvrz byla v 16. století rozšířena na renesanční zámeček. Renesanční úpravy připomínají fragmenty sgrafitové výzdoby fasády, zejména na fasádě severního křídla a jeho rizalitu jsou částečně zachována renesanční psaníčková sgrafita a pozdně gotické lilie u oken.

Následně byl renesanční zámek upraven v barokním slohu, zejména v době panství Rytířského řádu křížovníků s červenou hvězdou (17291795). Z té doby pochází dochované barokní okenní otvory se šambránami a suprafenstrami.

Na severní křídlo přiléhá v nádvoří gotická obranná věž s novodobou cihlovou nástavbou.

Na západním křídle tvrze působila rušivě novodobá patrová přístavba z 19. století sloužící v době vzniku textilní a později lihovarnické výrobě. V průběhu obnovy tvrze byla tato přístavba snesena. Rohové pokoje, směřující k severovýchodu, v přízemí i prvním poschodí, jsou sklenuté hřebínkovou klenbou. Nejstarší známý pán tvrze připomíná se roku 1358 vladyka Otík z Popovic, jako pán podací farního kostela Popovického.

Po restituci v 90. letech postupně probíhá obnova tvrze, která je významně podpořena z Fondu záchrany architektonického dědictví Ministerstva kultury ČR. V současné době je obranná gotická věž navyšována a bude opatřena novým krovem s prejzovou střechou a zlacenými makovicemi.

K tvrzi a později zámečku náleží hospodářské objekty: ovčín, hovězí stáj, stodola.

Vodní tvrz Popovice. Renesanční portál restaurovaný 2013 (J. Živný)

Hospodářský dvůr u popovické tvrze

Jako u jiných feudálních sídel v Čechách i k tvrzi (později zámku) v Popovicích přiléhal hospodářský dvůr. Dvůr byl průchozím „předpolím: tvrze, což je charakteristické i pro jiné české tvrze. Poloha dvora byla identická s podobou, kterou dvůr získal v 18. století a kterou lze doložit prameny a stavebním vývojem dochovaných staveb.

Dispozici a funkci hospodářského dvora radikálně změnilo přeložení silnice ve 20. letech 20. století. Komunikace tak dodnes protíná původní obdélníkovou plochu dvora. Podstatná část původního dvora se tak stala veřejným prostorem a počala plnit funkci návsi Popovic. K tomu přispěly i vlastnické změny ve 20. století a dodnes aktuální dislokace obecního úřadu do jedné z budov hospodářského dvora.

Obdélníkovou dispozici hospodářského dvora vytvářela jeho křídla tvořená budovami vystavěnými v 18. a 19. století. Nové budovy byly postaveny nebo rozestavěny v době panství Rytířského řádu křížovníků s červenou hvězdou. Tento stav dokládá nákres Popovic z období 1830-32 dochovaný v křížovnickém archívu. Legenda nákresu označuje budovu zámečku (a) a kostela (b) a podrobně popisuje části dvora: ovocná zahrada (c), sladovna (d), pivovar (e), sýpka 3. podlaží (f), kravín (g), obydlí šafáře (h), stodola s třemi mlaty (i), nová zeleninová a ovocná zahrada (k), stáj pro koně a voly (l), studna (m), vinopalna a masný krám (n), mlýn o dvou složeních (o), hospoda (p), rybník (q), nádvoří (r).   Půdorys dvora před rokem 1841 je doložen i ve stabilním katastru.

Západní štítová zeď stodoly

Severní křídlo dvora tvořila stodola. Její současná podoba vznikla ve dvou stavebních fázích. Starší fázi (1. polovina 18. až 1. polovině 19. století) prokazují svislé větrací štěrbiny a západní štít.

Nadezdění a větrací otvory severní stěny stodoly
Kolna na západní stěně stodoly.

V mladší fázi na konci 19. století (doba odpovídá i posledním stavebním úpravám tvrze) byla stodola zvýšena nadezdívkou s ležatými větračkami. Dále byl osazen krov s vyřezávanými konci krokví, které lze pozorovat na severní fasádě.

V šedesátých a sedmdesátých letech 20. století byly na jižní straně stodoly přistavěny ocelové konstrukce přístřešků, které výrazně změnily vzhled stodoly. Na stodolu navazuje krátké severovýchodní křídlo s klasicistním krovem a bobrovkami, které je zároveň počátkem křídla jižního.

K západní štítové zdi stodoly přiléhá nižší kamenná kolna s bobrovkovou střechou postavená v 1. polovině 19. století. Západní křídlo dvora tvořila hovězí stáj. Uvnitř se dochoval dvoulodní prostor klenutý do čtyřhranných pilířů. Založení placek na příložkách (dnes vesměs podsekaných) naznačuje druhotné vložení placek do starších obvodových stěn.

V době hospodaření JZD byl původní kravín změněn na porodnu vepřů. V 60. letech byla budova opatřena cementovou omítkou, která nevratně zlikvidovala původní fasádu a poškozuje objekt vlhkostí. V současné době není využívána.

Východní křídlo hospodářského dvora vytvářelo křidélko stodoly na její východní straně. Hlavní část tvořil patrový obytný dům. V současnosti je rozdělen na dva samostatné domy s popisnými čísly 2 a 94. Dům čp. 2 sloužil později jako fara u kostela sv. Jakuba Většího.  Vstupní dveře v  západní zdi mají klasicistní římsu. Na fasádě jižní stěny směrem ke kostelu a hrázi Popovického rybníka  jsou sluneční hodiny s letopočtem 1801. Tím jsou datovány klasicistní úpravy domu ve stejném roce, ve kterém vzniká ve dvoře přádelní manufaktura. Ze stejného období pochází i klasicistní římsy a nároční rustika. Nad okny jsou plasticky ve štuku naznačené vnější žaluzie, které okna opticky zvyšují. Úprava fasády s iluzívně zvýšenými okny na slepé horní (2/5 celkové výšky) a funkční dolní  (2/5 celkové výšky) je pravděpodobně reminiscencí na podobné členění oken v barokní nebo klasicistní fázi úprav tvrze na zámeček.

Dům čp. 2 je zřejmě staršího původu. To naznačuje nepravidelné kónické zdění. Na východním křídle hospodářského dvora uvádí křížovnický nákres „stáj pro koně a voly“.

Budova obecního úřadu, původně přádelny

V centru dvora byla postavena budova přádelny. V roce 1896 byla její západní část ubourána. Současný vzhled je výsledkem radikálních úprav v 60. letech a zateplení pláště v roce 2013. Později budova sloužila jako škola a v současné době je sídlem Obecního úřadu Popovice, Místní knihovny a České pošty.

Bývalý ovčín - nyní hasičská zbrojnice

Vodní tvrz Popovice je předmětem dlouhodobého stavebněhistorického výzkumu. Doc. Ing. Michael Rykl, PhD., ČVUT v Praze, Fakulta architektury postupně publikoval příspěvky a studie, ve kterých shrnuje a analyzuje dílčí témata svého výzkumu tvrze (okna, pohledy, dispozice obytné části) a srovnání s dalšími tvrzemi v ČR. Výsledky výzkumu dokládají, že tvrz je unikátním dokladem vývoje panského sídla od tvrze k renesančnímu a baroknímu zámečku.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace
Do obce vedou silnice III. třídy.
  • Železnice
Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Veřejná doprava 2012

  • Autobusová doprava
V obci zastavovaly autobusové linky jedoucí např. do těchto cílů: Benešov, Postupice, Praha, Vlašim, Votice

Turistika[editovat | editovat zdroj]

  • Cyklistika
Obcí vede cyklotrasa č. 0068 Čerčany - Petroupim - Popovice - Jankov.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  2. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  3. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  4. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  5. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  6. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1092. (česky a německy)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Popovice (Benešov District) ve Wikimedia Commons

Obec Popovice

Kamenná Lhota • Kondratice • Mladovice • Pazderná Lhota • Popovice • Věžníčky