Popovice (okres Benešov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Popovice
celkový pohled

celkový pohled

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0201 532649
kraj (NUTS 3): Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4): Benešov (CZ0201)
obec s rozšířenou působností: Benešov
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 11,71 km²
počet obyvatel: 287 (1. 1. 2014)
nadmořská výška: 435 m
PSČ: 257 01 až 257 03
zákl. sídelní jednotky: 4
části obce: 6
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: Popovice 78
257 01 Postupice
starosta / starostka: František Páv
Oficiální web: http://www.popoviceubenesova.cz/
E-mail: popovice@chopos.cz

Popovice
Red pog.png
Popovice
Popovice, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Obec Popovice se nachází v okrese Benešov, kraj Středočeský asi 11 km jihovýchodně od Benešova.

Ke dni 22. 8. 2008 zde žilo 269 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci je o Havlovi z Popovic, který je uveden jako svědek při kšaftu, a pochází z roku 1295.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický a soudní okres Benešov[1]
  • 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Benešov
  • 1868 země česká, politický a soudní okres Benešov
  • 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický i soudní okres Benešov[2]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Benešov[3]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Benešov[4]
  • 1949 Pražský kraj, okres Benešov[5]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Benešov
  • 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Benešov

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V obci Popovice (přísl. Kamenná Lhota, Kondratice, Mladovice, Pazderná Lhota, Věžničky, 1054 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[6]

2 bednáři, 3 obchodníci s dobytkem, 4 hostince, kolář, 2 kováři, 2 krejčí, lihovar, 2 mlýny, 3 obuvníci, 3 pokrývači, 2 porodní asistentky, 13 rolníků, 4 řezníci, sedlář, sklenář, 3 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek Svépomoc pro Popovice, Spořitelní a záložní spolek Kampelička pro Popovice, 2 tesařští mistři, 2 trafiky, 2 truhláři, 2 obchody se zvěřinou a drůbeží

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Koste sv. Jakuba většího

*

Období Rytířského řádu křížovníků s červenou hvězdou v Popovicích připomíná znak jejich nad vchodem kostela.
Popovice kostel sv. Jakuba Většího pohled přes hráz z jižního břehu rybníka
Dům čp. 2 z hráze rybníka. Pohled na jižní stěnu s hodinami. Bývalá fara popovického kostela byla původně součástí hospodářského dvora tvrze a zámečku.

Kostel sv. Jakuba Většího, na návsi. První písemný doklad o zdejším kostele je z roku 1358, kdy je zmiňován vladyka Otík z Popovic jako pán podacího farního kostela Popovického. Nad vchodem do kostela je umístěn znak Rytířského řádu Křížovníků s červenou hvězdou. V letech 1729 až 1795, kdy řád Křížovníků vlastnil popovické panství, zde prováděl velkorysou stavební činnost. V roce 1761 nechal 35. velmistr řádu P. Antonín Jakub Suchánek stavebně upravit vnější i vnitřní vzhled farního kostela, který má i nyní tehdejší podobu. Z té doby také pochází terakotový znak Rytířského řádu křížovníků s červenou hvězdou nad vchodem do kostela. Výsledky stavebně historického průzkumu tvrze i zběžného průzkumu objektů hospodářského dvora (Rykl) ukazují na rozsáhlou stavební aktivitu v době křížovnického panství. Rykl ve svém Stavebněhistorickém průzkumu hospodářského dvora (1997) uvádí, že „…..v dějinách Řádu křížovníků s červenou hvězdou z roku 1930 se uvádí mezi poznámkami výňatek z latinského textu, který upřesňuje některé okolnosti koupě a prodeje panství Popovice „….které bylo v roce 1795 prodáno i s pozemky za tutéž cenu, za níž bylo v roce 1729 koupeno, totiž za 56.000 florentských (zlatých), avšak bez oněch větších budov, které předtím s velkými náklady postavil (….) Beinlich, a bez mnoha jiných, které nelze vyjmenovat bez hlubokého zármutku  a jež by nyní S. Ř. (Svatému řádu) zmnohonásobily výnosy (překlad prof. L. Freiová). Zde se tedy uvádí ranější letopočet koupě panství Popovice – již 1729, namísto jinde uváděného letopočtu 1732. - Prodej panství v roce 1795 byl zřejmě vynucen hospodářskými potížemi Řádu v časové tísni a byl nevýhodný. Hospodářské budovy, které Řád postavil, stojí v Popovicích dodnes.

Na sever od hráze Popovického rybníka a severozápadně od vchodu do kostela je dům čp. 2. Původně byl součástí hospodářského dvora tvrze a zámku, později sloužil jako fara u kostela sv. Jakuba Většího.  Vstupní dveře v  západní zdi mají klasicistní římsu. Na fasádě jižní stěny směrem ke kostelu a hrázi Popovického rybníka  jsou sluneční hodiny s letopočtem 1801. Tím jsou datovány klasicistní úpravy domu ve stejném roce, ve kterém vzniká ve dvoře přádelní manufaktura. Ze stejného období pochází i klasicistní římsy a nárožní rustika. Nad okny jsou plasticky ve štuku naznačené vnější žaluzie, které okna opticky zvyšují. Úprava fasády s iluzívně zvýšenými okny na slepé horní (2/5 celkové výšky) a funkční dolní  (2/5 celkové výšky) je pravděpodobně reminiscencí na podobné členění oken v barokní nebo klasicistní fázi úprav tvrze na zámeček.

Dům čp. 2 je zřejmě staršího původu. To naznačuje nepravidelné kónické zdění. Na východním křídle hospodářského dvora (jehož součástí dům čp. 2 spolu s domem čp. 94 je) uvádí křížovnický nákres „stáj pro koně a voly“.

Pohled na tvrz a její někdejší hospodářský dvůr z jižního břehu Popovického rybníka.
Vodní tvrz Popovice. Pohled z hráze Popovického rybníka na tvrz v jihozápadním směru.

Vodní tvrz Popovice[editovat | editovat zdroj]

Vodní tvrz Popovice. Pohled z jižního břehu Popovického rybníka.

Gotická vodní tvrz Popovice stojí na břehu Popovického rybníka, (dříve nazýván Mlýnský). Rybník tvořil přirozenou obranu tvrze z jihu a jeho voda též napájela příkopy chránící tvrz

ze severu a ze západu. Přes příkop vedl zdvihací most do tvrze, ale všechny stopy po něm zmizely v pozdějších přestavbách. Most dnes dokládají pouze otvory v bráně a jejím portálu, který byl v roce 2013 restaurován.

Tvrz se skládá ze tří jednopatrových křídel (severní, západní, jižní) přiléhající k sobě tupými úhly. Původně gotická tvrz byla v 16. století rozšířena na renesanční zámeček. Renesanční úpravy připomínají fragmenty sgrafitové výzdoby fasády, zejména na fasádě severního křídla a jeho rizalitu jsou částečně zachována renesanční psaníčková sgrafita a pozdně gotické lilie u oken.

Následně byl renesanční zámek upraven v barokním slohu, zejména v době panství Rytířského řádu křížovníků s červenou hvězdou (1729 až 1795). Z té doby pochází dochované barokní okenní otvory se šambránami a suprafenstrami.

Na severní křídlo přiléhá v nádvoří gotická obranná věž s novodobou cihlovou nástavbou.

Na západním křídle tvrze působila rušivě novodobá patrová přístavba z 19. století sloužící v době vzniku textilní a později lihovarnické výrobě. V průběhu obnovy tvrze byla tato přístavba snesena. Rohové pokoje, směřující k severovýchodu, v přízemí i prvním poschodí, jsou sklenuté hřebínkovou klenbou. Nejstarší známý pán tvrze připomíná se roku 1358 vladyka Otík z Popovic, jako pán podací farního kostela Popovického.

K tvrzi a později zámečku náleží hospodářské objekty: ovčín, hovězí stáj, stodola.

Vodní tvrz Popovice. Pohled na severní křídlo s torzy pozdně gotické a renesanční omítky.
Vodní tvrz Popovice. Celkový pohled z návsi na severní a západní křídlo s bránou.

Hospodářský dvůr u popovické tvrze

Vodní tvrz Popovice. Jihovýchodní  pohled na západní křídlo a jižní stěnu tvrze z jižního břehu rybníka

Jako u jiných feudálních sídel v Čechách i k tvrzi (později zámku) v Popovicích přiléhal hospodářský dvůr. Dvůr byl průchozím „předpolím: tvrze, což je charakteristické i pro jiné české tvrze. Poloha dvora byla identická s podobou, kterou dvůr získal v 18. století a kterou lze doložit prameny a stavebním vývojem dochovaných staveb.

Dispozici a funkci hospodářského dvora radikálně změnilo přeložení silnice ve 20. letech 20. století. Komunikace tak dodnes protíná původní obdélníkovou plochu dvora. Podstatná část původního dvora se tak stala veřejným prostorem a počala plnit funkci návsi Popovic. K tomu přispěly i vlastnické změny ve 20. století a dodnes aktuální dislokace obecního úřadu do jedné z budov hospodářského dvora.

Obdélníkovou dispozici hospodářského dvora vytvářela jeho křídla tvořená budovami vystavěnými v 18. a 19. století. Nové budovy byly postaveny nebo rozestavěny v době panství Rytířského řádu křížovníků s červenou hvězdou. Tento stav dokládá nákres Popovic z období 1830-32 dochovaný v křížovnickém archívu. Legenda nákresu označuje budovu zámečku (a) a kostela (b) a podrobně popisuje části dvora: ovocná zahrada (c), sladovna (d), pivovar (e), sýpka 3. podlaží (f), kravín (g), obydlí šafáře (h), stodola s třemi mlaty (i), nová zeleninová a ovocná zahrada (k), stáj pro koně a voly (l), studna (m), vinopalna a masný krám (n), mlýn o dvou složeních (o), hospoda (p), rybník (q), nádvoří (r).   Půdorys dvora před rokem 1841 je doložen i ve stabilním katastru.

Vodní tvrz Popovice. Pohled na bránu a západní křídlo z návsi. Vlevo torzo novodobé přístavby lihovaru.

Severní křídlo dvora tvořila stodola. Její současná podoba vznikla ve dvou stavebních fázích. Starší fázi (1. polovina 18. až 1. polovině 19. století) prokazují svislé větrací štěrbiny a západní štít.

V mladší fázi na konci 19. století (doba odpovídá i posledním stavebním úpravám tvrze) byla stodola zvýšena nadezdívkou s ležatými větračkami. Dále byl osazen krov s vyřezávanými konci krokví, které lze pozorovat na severní fasádě.

V šedesátých a sedmdesátých letech 20. století byly na jižní straně stodoly přistavěny ocelové konstrukce přístřešků, které výrazně změnily vzhled stodoly. Na stodolu navazuje krátké severovýchodní křídlo s klasicistním krovem a bobrovkami, které je zároveň počátkem křídla východního.

K západní štítové zdi stodoly přiléhá nižší kamenná kolna s bobrovkovou střechou postavená v 1. polovině 19. století.

Pohled na náves od čp. 2 ilustruje původní velikost hospodářského dvora tvrze v 18. století.

Západní křídlo dvora tvořila hovězí stáj. Uvnitř se dochoval dvoulodní prostor klenutý do čtyřhranných pilířů s výjimkou krátkého jednoosého prostoru na severu úpravny krmiva. Zde byly ploché stropy, které byly v 19. století zklenuty do traverz. Založení placek na příložkách (dnes vesměs podsekaných) naznačuje druhotné vložení placek do starších obvodových stěn.

Krov stodoly je klasicistní se stojatou stolicí a širokými lichoběžníkovými volskými oky (Rykl srovnává s dvorem v nedaleké obci Lišno.

Na stáji je římsa s odsazeným fabionem, zachovalá nejvíce půdě recentního jihovýchodního přístavku. Na ostatních částech stáje je již znejistěna novodobými omítkami.

Pohled na západní stěnu kolny a stodoly tvořící původně severní křídlo hospodářského dvora.

Stáj je podle zdiva barokního původu s obvodovým zdivem z 1.pol. 18. století z období panství křížovníků. Plackové klenby a stropy i současný krov pocházejí z 1. poloviny 19. století.

V době hospodaření JZD byl původní kravín změněn na porodnu vepřů. V 60. letech byla budova opatřena cementovou omítkou, která nevratně zlikvidovala původní fasádu a poškozuje objekt vlhkostí. V současné době není využívána.

Nadezdění a ležaté větrací otvory severní stěny stodoly.

Východní křídlo hospodářského dvora vytvářelo křidélko stodoly na její východní straně. Hlavní část tvořil patrový obytný dům. V současnosti je rozdělen na dva samostatné domy s popisnými čísly 2 a 94. Dům čp. 2 sloužil později jako fara u kostela sv. Jakuba Většího.  Vstupní dveře v  západní zdi mají klasicistní římsu. Na fasádě jižní stěny směrem ke kostelu a hrázi Popovického rybníka  jsou sluneční hodiny s letopočtem 1801. Tím jsou datovány klasicistní úpravy domu ve stejném roce, ve kterém vzniká ve dvoře přádelní manufaktura. Ze stejného období pochází i klasicistní římsy a nárožní rustika. Nad okny jsou plasticky ve štuku naznačené vnější žaluzie, které okna opticky zvyšují. Na východní stěně jsou v 1. patře 3 okna se žaluziemi pouze iluzivní. Úprava fasády s iluzívně zvýšenými okny na slepé horní (2/5 celkové výšky) a funkční dolní  (2/5 celkové výšky) je pravděpodobně reminiscencí na podobné členění oken v barokní nebo klasicistní fázi úprav tvrze na zámeček.

Dům čp. 2 je zřejmě staršího původu. To naznačuje nepravidelné kónické zdění. Na východním křídle hospodářského dvora uvádí křížovnický nákres „stáj pro koně a voly“.

Hovězí stáj později vepřín. Pohled na jižní štítovou stěnu a východní stěnu s přístavkem.

Interiér je klasicistní stejný jako u sousedního domu čp. 94 plackové klenby a fabiony plochých stropů. Interiéry byly upraveny ve 20. století.

Sousední dům čp. 94 má římsu, která přechází plynule ze sousedícího domu čp. 2. Ve 20. století původní omítka nahrazena břízolitem. Interiér je stejný jako u sousedního domu čp. 2: 4 pole plackové klenby sklenuté na pilíř.

Hovězí stáj později vepřín  z východu vytvářela západní křídlo hospodářského dvora tvrze.

Sýpka na sever od hovězí stáje je ve zdivu kompletně dochována jako barokní. Na jižní straně je portál s barokní supraportou s kartuší a datací 1755. Současná střecha s menším skonem než obvyklým u barokních staveb je výsledkem radikální úpravy v 60. letech a pro krov byl druhotně použit materiál z barokního krovu. Vzhled sýpky výrazně změnily cementové omítky z roku 1964 a přístavba přístřešku na jižní stěně. V intreriéru sýpky je zachována původní dřevěná konstrukce se zpevněním stojkami a průvlaky z roku 1964.  V sýpce jsou dochovány příčné klasicistní zdi z období, kdy zde byla po roce 1801 ubytovna pro sousedící přádelnu. Na trámech jsou viditelné klasicistní nápisy No 1 a No 2 označující místnosti.ubytovny.

Bývalý ovčín stál severně od severního křídla tvrze. Radikální přestavbou na hasičskou zbrojnici a garáž ve 20. století byl architektonicky zcela degradován. Podle pramenů zde ovčím nejpozději v roce 1841 stál; není ovšem zřejmé, zda jde o identickou budovu.

Dům čp. 20  je klasicistního původu s fabionovou římsou, lizénovými rámy a identickou strukturou omítky jako na tvrzi v její podobě z 19. století. Nejsou vyloučeny v jádru stavby zbytky staršího zdiva. Podle pramenů stál v 18. století pivovar.

Pohled přes náves na domy čp. 2 a čp. 94 tvořící východní jřídlo hospodářského dvora tvrze.

V centru dvora byla postavena budova přádelny. V roce 1896 byla její západní část ubourána. Současný vzhled je výsledkem radikálních úprav v 60. letech a zateplení pláště v roce 2013. Později budova sloužila jako škola a v současné době je sídlem Obecního úřadu Popovice, Místní knihovny a České pošty.

Vodní tvrz Popovice je předmětem dlouhodobého stavebněhistorického výzkumu. Doc. Ing. Michael Rykl, PhD., ČVUT v Praze, Fakulta architektury postupně publikoval příspěvky a studie, ve kterých shrnuje a analyzuje dílčí témata svého výzkumu tvrze (okna, pohledy, dispozice obytné části) a srovnání s dalšími tvrzemi v ČR. Výsledky výzkumu dokládají, že tvrz je unikátním dokladem vývoje panského sídla od tvrze k renesančnímu a baroknímu zámečku.

Pohled na štítovou zeď a severní stěnu sýpky z návsi. Na nároží je markantní barokní zdivo, jehož omítka byla nahrazena v roce 1964 cementovou.
Pohled z jihu na obecní úřad (původně přádelna) z pozemku před tvrzí.

Výsledky stavebně historického průzkumu tvrze i zběžného průzkumu objektů hospodářského dvora (Rykl) ukazují na rozsáhlou stavební aktivitu v době křížovnického panství. Rykl ve svém Stavebněhistorickém průzkumu hospodářského dvora (1997) uvádí, že „…..v dějinách Řádu křížovníků s červenou hvězdou z roku 1930 se uvádí mezi poznámkami výňatek z latinského textu, který upřesňuje některé okolnosti koupě a prodeje panství Popovice „….které bylo v roce 1795 prodáno i s pozemky za tutéž cenu, za níž bylo v roce 1729 koupeno, totiž za 56.000 florentských (zlatých), avšak bez oněch větších budov, které předtím s velkými náklady postavil (….) Beinlich, a bez mnoha jiných, které nelze vyjmenovat bez hlubokého zármutku  a jež by nyní S. Ř. (Svatému řádu) zmnohonásobily výnosy (překlad prof. L. Freiová). Zde se tedy uvádí ranější letopočet koupě panství Popovice – již 1729, namísto jinde uváděného letopočtu 1732. - Prodej panství v roce 1795 byl zřejmě vynucen hospodářskými potížemi Řádu v časové tísni a byl nevýhodný. Hospodářské budovy, které Řád postavil, stojí v Popovicích dodnes. Tyto historické zprávy se tedy shodují se skutečnostmi, zachycenými na stavbách, za oněch necelých 70 let vznikla bezpochyby stodola, kravín a sýpka v dnešním rozsahu.“

Po restituci v 90. letech postupně probíhá obnova tvrze. Projektantem rekonstrukce  je ing. Miroslav Fuchs. Obnova tvrze je významně podpořena z Fondu záchrany architektonického dědictví Ministerstva kultury ČR.

Hasičská zbrojnice na návsi v Popovicíc, dříve ovčín. Pohled na sevení stěnu a západní stěnu s částí severního křídla tvrze.
Vodní tvrz Popovice pohled  na jižní stěnu věže s novodobou nástavbou před snesením nástavby, nadezděním a osazením novým krovem.

Vlastník podle podrobných stavebně historických a restaurátorských průzkumů provádí přiměřeně dostupným prostředkům etapovou obnovu tvrze. Díky podpoře Fondu záchrany architektonického dědictví MKČR byla zastavena devastace objektu. Dílčí akce obnovy probíhají na základě podrobných stavebně historických a restaurátorských průzkumů. Vlastník plně respektuje stanoviska a odborná doporučení Národního památkového ústavu v Praze. Na základě těchto podkladů byla zpracována projektová dokumentace . Podle věcné návaznosti dílčích oprav a dostupných finančních zdrojů byly stanoveny etapy stavební a uměleckořemeslné obnovy. Zatím poslední akcí (2012) je sanace vysoce hodnotného renesančního portálu brány tvrze.  V letech 2009 - 12 byla provedena výměna krovů a zastřešení křídel tvrze s výjimkou věže. Současně byly provedeny výměny konstrukcí v interiérech (2 křídlé dveře - obnova původních a zhotovení replik), výměna oken. Ve dvoře tvrze byla provedena úprava prostor pro sociální zařízení pro uživatele., které jsou před dokončením. Byla snesena rušivě působící přístavba lihovaru s výjimkou rohových pilířů (možné využití pro přístřešek na občerstvení). Předchozí akce se zaměřily – kromě uvedených průzkumů - na zajištění celého objektu proti dalšímu chátrání. Proběhla příprava obnovy věže jako ústřední stavby objektu. V předstihu byl zhotoven krov, jehož osazení je podmíněno finální statickou sanací a navýšením zdiva věže na úroveň sousedících křídel

V roce 2014 a 2015 probíhá akce obnovy podle projektu Ing. Fuchse "Popovice (BN) – TVRZ - OSAZENÍ NOVÉHO KROVU A STŘECHY NAD VĚŽÍ“ čís. zak. 614/09 – IV/2009. Akce je v souladu se závazným stanoviskem MěU Benešov čj. MUBN/36835/2009/ŠKOL z 15.6.2013 - sp. zn. ŠKOL/2707/2009/VAV a naléhavým doporučením Národního památkového ústavu v Praze z 31.10.2013 čj. 321/81770/2013.

Vodní tvrz Popovice. Pohled z nádvoří na přízemí jižní stěny věže.
Vodní tvrz Popovice pohled  restaurovaný renesanční portál brány (akad. soch. J. Živný 2013).

Cílem akce "Osazení krovu a zastřešení věže" je úplné zastřešení budovy tvrze. Jde o poslední část výměny krovu a zastřešení tvrze probíhající etapově od roku 2009.. /2009/VAV analéhavým doporučením Národního památkového ústavu v Praze z 31.10.2013 čj. 321/81770/2013. Provedení akce podle uvedeného projektové dokumentace bylo povoleno rozhodnutím stavebního úřadu, které vzdal Městský úřad v Benešově – odbor výstavby čj. MUBN  17198/2014/Výst, sp. zn. VÝST/68061/2013/HR  z 28. 4. 2014 ve spojení s rozhodnutím Krajského úřadu Středočeského kraje, odboru regionálního rozvoje Sp. zn. 104045/2014/KUSK-REG-JČ.

Akce bude realizována v těchto fázích:

1.Dokončení statické sanace věže osazením systému HELI (71 m ocelového drátu).

2. Snesení poškozené eternitové střechy a její ekologická likvidace.

Vodní tvrz Popovice. První patro východní stěny věže s barokním iluzorním oknem.

3. Snesení novodobého cihlového nadezdění věže a štítové střechy.

4. Navýšení zdiva věže o 2 m nad úroveň sousedních křídel (60 m3 zdiva).

5. Opatření krovu věže bedněním a provizorní zastřešení.

Akce eliminuje potencionální devastace již provedených úprav křídel tvrze a zhotoveného krovu. Jednotlivé fáze proběhnou návazně s přibližně s minimálním časovým odstupem. V průběhu akce bude provedena v prostoru věže dokumentace stávajícího stavu. V závěru bude upraven terén nádvoří.

Vodní tvrz Popovice. Detail okna v prvním patře levé části. vlevo s pozdně gotickými šambránami s liliemi v rozích.

Stejně jako u předchozích akcí obnovy financovaných s Fondu záchrany architektonického dědictví budou práce na věži probíhat za průběžné odborné supervize autora stavebněhistorických průzkumů Doc.Rykla.  Péči státu o významnou architektonickou památku odpovídá i pravidelné pořádání kontrolních dnů za přizvání zástupci dotčených orgánů státní správy (MKČR jako poskytovatel dotace a ústředního orgánu státní památkové péče, Národní památkový ústav, Městský úřad Benešov – odboru školství, kultury a památkové péče a Obce Popovice . Fotodokumentace bude využita pro publicitu a pro následné vzdělávací projekty.

Dodavatelem je firma Ing. Pavel Polák, s. r. o. z Hluboše, která má rozsáhlé zkušenosti z rekonstrukce památkových objektů v ČR, zejména kostelů a hradů.

Vodní tvrz Popovice. Pohled  na barokní okno nad branou se šambránami a suprafenstrami (zřetelný detail nového krovu).
Vodní tvrz Popovice. Detail pozdně gotické lilie na fasádě severního křídla.

V roce 2015 se na popovické tvrzi a na Gymnáziu v Benešově uskuteční odborný seminář s cílem navrhnout koncepci obnovy fasád tvrze. Severní křídlo názorně ukazuje, že již destruované barokní fasády zčásti zakonzervovaly předchozí pozdně gotické a renesanční omítky. U oken jsou dochovány pozdně gotické šambrány s liliemi. Na severní i východní stěně severního křídla jsou dochována renesanční psaníčková sgrafita. Naproti tomu na západním křídle jsou omítky zcela destruovány až na cihly. Na některých místech západního křídla jsou viditelná zazděná torza starších kamenných okenních otvorů a klenby v přízemí.

Život na tvrzi v současnosti.

Tvrz je díky etapově probíhajícím pracem již nyní využitelná pro zamýšlené dlouhodobé prezentační a edukativní cíle. Po zastřešení křídel tvrze a výměně oken a dveří (obnova nebo repliky) je pro provozní, odborné a umělecké aktivity v 1.poschodí k dispozici sál pro cca 50 osob s pódiem. V prostorách jsou vytvořeny ateliéry a zázemí pro studijní fondy. Díky tomu jsou zde již nyní - byt v omezeném rozsahu - realizovány vzdělávací programy - tedy identické využití, se kterými vlastník a jeho partneři počítají po dokončení podstatných částí rekonstrukce - zejména akce, jež je předmětem žádosti. Upravené prostory jsou v současné době využívány převážně pro studijní účely - konání exkurzí, seminářů, konzultací pro odborníky, vědecké pracovníky a pedagogy v oboru architektury, památek a historie. Na těchto programech vlastník spolupracuje s odborníky Fakulty architektury ČVUT (Doc. Ing. arch. Rykl), Univerzity Karlovy a Národního památkového ústavu. V 1.poschodí jsou uloženy trojrozměrné předměty pro studijní a do budoucna výstavní účely.

Vodní tvrz Popovice. Pohled z chodby na nádvoří hospodářské budovy na jižním křídle tvrze.

Na tvrzi působí občanské sdružení Interkultura, které zde má i sídlo.  V 90. letech po restituci vlastník inicioval vznik tohoto sdružení, které zde organizovalo mezinárodní výměny "Mládež pro Evropu" (6 turnusů) studentů. Účastníci se seznamovali s historií tvrze a podíleli se i na úpravách terénu.

Vodní tvrz Popovice. Detailní pohled na okna přízemí západního křídla směrem k bráně.

Pro zajištění tohoto záměru zde je připraveno vytváření chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením (§ 75 zák. čís. 435/04 Sb.) na pozici správce-lektor-fotograf pro dokumentaci. Na podporu osoby s hendikepem i demografických priorit Středočeského kraje je zde pro ZTP pracovníka zajištěno i bydlení. Vytvoření pracovního místa umožní intenzívnější prezentaci a rozšíření spektra vzdělávacích a prezentačních programů. Zároveň je tak zajištěna přiměřená ostraha tvrze a zajištění jejích částí proti poškození nebo požáru. Je tedy zřejmé, že vlastník akcentuje využití památky pro veřejnost nad privátním využitím (bydlení apod.). Tento záměr je podrobně specifikován v popisu současného a budoucího využití a prezentace tvrze návazně na navrženou akci obnovy.

Po skončení akce obnovy věže bude tvrz zpřístupněna ve větším rozsahu. Pracovník Centra vzdělávání bude zajišťovat organizaci akcí v tvrzi. Již upravené prostory 1.poschodí a shromážděné trojrozměrné předměty umožňují instalovat "miniexpozici". Dokončení sociálních zařízení umožňuje v sezoně nabídnout návštěvníkům občerstvení. Vzhledem k nezbytnosti dalších prací i po dokončení akce 2014 bude zpřístupnění probíhat specifickými formami:

1. semináře, workshopy a konzultace pro odbornou veřejnost

2. pořádání kulturních a uměleckých programů v sále a přiléhající zahradě

3. individuální a skupinové prohlídky ve sjednaných termínech.

4. Dny otevřených dveří a dny v rámci specializovaných projektů.

I. Prezentace objektu tvrze se zaměřuje na tyto cílové skupiny:

1.Odborná veřejnost v oboru památek, historie, stavitelství

Restaurovaný renesanční portál (akad.soch. J. Živný, 2013).

– odborní pracovníci, studenti vysokých a středních škol – formou seminářů, workshopů, konzultací odborných prací, nabídky témat prací a projektů, mentoringem a podporou,

- spolupráce s Fakultou architektury ČVUT na již realizované výuce dějin středověké architektury (Doc. Rykl) zejména v seminářích Stavebněhistorické průzkumy ve 4. ročníku. Ve školním roce 2014-15 se studenti Fakulty architektury zapojí do stavebněhistorických průzkumů jako podkladů pro koncepci obnovy fasád tvrze.

Spolupráce se školami je rozšiřována i na střední školy především v regionu. Od školního roku 2013-14 probíhá spolupráce s Gymnáziem ve Vlašimi a Gymnáziem v Benešově. Doc. Rykl uskutečnil na obou školách motivační přednášku ke svým stavebněhistorickým průzkumům na tvrzi a popovická tvrz se stala jedním z témat historických seminářů pro gymnazisty. K tomu jsou vytvořeny manuály a didaktické nástroje. Návazně na akce stavební byla navázána spolupráce se Středním odborným učilištěm v Benešově na přípravě praxí učňů v dalších etapách obnovy tvrze i při teoretické výuce k tématu obnovy církevních památek a se Střední zdravotní školou v Benešově.

Od školního roku 2014-15 jsou  studie a artefakty tvrze využívány jako námět pro praktickou výuku na Střední škole umělecké a řemeslné v Praze 5 – Zlíchově, obor kovář s maturitou. Na podzim 2015 se uskuteční na tvrzi praxe studentů kovářství spojená s kovářským dnem pro veřejnost. Mladí kováři tak získají zkušenost s historickými kováními a konstrukcemi, načerpají genia loci tvrze a jejich závěrečné práce budou uplatněny v praxi.

2.Návštěvníci a turisté se zaměřením na cykloturisty, zájemce o historickou a církevní turistiku především v tematické návaznosti na dobu vzniku stávají podoby kostela sv. Jakuba Většího v křížovnické éře Popovic a významné změny tvrze a jejího hospodářského dvora v době křížovnického panství. Zde je připravena spolupráce s Rytířským řádem křížovníků s červenou hvězdou v Praze a s církevními korporacemi a univerzitami v Bavorsku.

3.Účastníci kulturních a společenských programů v místě se zaměřením na obyvatele Popovice.

II.Akcentovány jsou projekty úpravy interiérů tvrze (expozice) a pozemku, jenž tvoří s návsí přirozené centrum Popovic.

III. Významnou formou prezentace je postupné zpracování a zveřejňování výsledků odborných výzkumů v edicích a prezentacích pro vzdělávací a informační instituce.

Záměr zpřístupnění odpovídá strategickým dokumentům Středočeského kraje (Program rozvoje, Program rozvoje cestovního ruchu, koncepce vzdělávání), obce Popovice, mikroregionu CHOPOS, Podblanicka a Posázaví. Koncepce navazuje na záměry větších center v blízkosti Popovice - Benešova, Vlašimi,Bystřice i jihočeských měst (Votice) v okolí na zvýšení atraktivity regionu a inovaci turistických produktů.

V areálu se pravidelně konají kulturní a umělecké akce, k tomu je využíváno částečně upravených prostor v 1.poschodí tvrze - sálu s kapacitou pro 50 osob k sezení. V letním období lze pořádat programy v zahradě tvrze, I když současný stav neumožňuje prohlídky ve větším rozsahu, zájemcům je umožněno si individuálně tvrz prohlédnout.

Proto je památka postupně prezentována na různých specializovaných turistických serverech -  http://fototuristika.cz, vlastních galeriích ZONERAMA apod. Snímky tvrze a Popovic jsou systematicky zveřejňovány v galerii http://commons.wikimedia.org

Záměry vlastníka, reportážní a dokumentační snímky a tiskové zprávy o probíhající obnově jsou prezentovány digitálně v galerii na http://vodnitvrzpopovice.rajce.idnes.zc, která slouží i k distribuci tiskových zpráva.

K prezentaci tvrz a její obnovy je využíváno i  probíhajících studentských soutěží a přehlídek vypisováním témat a organizační a mentorskou podporou - např. národní workshop StreTech pořádaný každoročně ČVUT v Praze.

Silnice III. třídy ve směru na Benešov protíná současnou náves Popovic a dále vede přes hráz Popovického rybníka.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace
    Silnice vede přes most 1123-6 na hrázi Popovického rybníka.
Do obce vedou silnice III. třídy ze směru od Benešova a Vlašimi. Současná komunikace je výsledkem úprav ve 20. letech 20. století, kdy byla silnice vedena přes původní hospodářský dvůr zámku a na jeho ploše vznikla náves.
Silnice vede přes silniční most 1123-6 na hrázi Popovického rybníka.
  • Železnice
Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejbližší železniční stanice je v Postupicích na trati motorového vlaku Benešov - Vlašim.

Veřejná doprava 2012

  • Autobusová doprava
V obci zastavovaly autobusové linky jedoucí např. do těchto cílů: Benešov, Postupice, Praha, Vlašim, Votice. Zastávka autobusu je na návsi u tvrze.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

  • Popovice jsou turistickým cílem na cestě do významných středočeských měst.
Ukazatel na popovické návsi vyznačuje cyklostezku.
  • Cyklistika
Územím obce vede cyklotrasa č. 0068 Čerčany - Struhařov - Jemniště - Pozov - Popovice - Jankov, č. 0069 Benešov - Postupice - Vlašim - Pravonín, č. 0072 Postupice - Chotýšany - Divišov - Český Šternberk a č. 0094 Neveklov - Bystřice - Pozov - Postupice.
  • Pěší turistika

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  2. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  3. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  4. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  5. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  6. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1092. (česky a německy)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Popovice (Benešov District) ve Wikimedia Commons

Obec Popovice

Kamenná Lhota • Kondratice • Mladovice • Pazderná Lhota • Popovice • Věžníčky