Mezno

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mezno
status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0201 530158
kraj (NUTS 3): Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4): Benešov (CZ0201)
obec s rozšířenou působností: Votice
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 15,62 km²
počet obyvatel: 351 (25. 7. 2008)
nadmořská výška: 559 m
PSČ: 257 86
zákl. sídelní jednotky: 5
části obce: 5
katastrální území: 5
adresa obecního úřadu: Mezno 57
25786 Miličín
starosta / starostka: Rudolf Votruba
Oficiální web: http://www.mezno.cz
E-mail: mezno@tiscali.cz

Mezno
Red pog.png
Mezno
Mezno, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Obec Mezno se nachází v okrese Benešov, kraj Středočeský. Ke dni 25. 7. 2008 zde žilo 351 obyvatel.

Ve vzdálenosti 15 km jižně leží město Tábor, 18 km jižně město Sezimovo Ústí, 21 km severozápadně město Sedlčany a 23 km jihozápadně město Milevsko.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1469.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Milevsko, soudní okres Sedlec[1]
  • 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Sedlec
  • 1868 země česká, politický okres Sedlčany, soudní okres Sedlec
  • 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický okres Sedlčany, soudní okres Sedlec[2]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Sedlčany, soudní okres Sedlec[3]
  • 1945 země česká, správní okres Sedlčany, soudní okres Sedlec[4]
  • 1949 Pražský kraj, okres Votice[5]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Benešov
  • 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Votice

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V obci Mezno (479 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[6]

lékař, 2 cihelny, družstvo pro rozvod elektrické energie v Meznu, 3 hostince, kolář, 2 kováři, obuvník, řezník, sanatorium pro plicní choroby, obchod se smíšeným zbožím, 2 trafiky, velkostatek

V obci Stupčice (110 obyvatel, lázeňské místo, samostatná obec se později stala součástí Mezna) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[7]

Lázně Stupčice - léčebný ústav, rolník, skladiště Hospodářského družstva v Sedlci na dr. Wilsonově, obchod se smíšeným zbožím, trafika, obchod se zemskými plodinami

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace
Do obce Mezno i do všech částí obce vedou silnice III. třídy. Okraj katastru protíná dálnice D3 Nová Hospoda - Tábor a silnice II/603 Nová Hospoda - Sudoměřice u Tábora - Tábor.
  • Železnice
Obec protíná železniční trať 220 (Praha -) Benešov u Prahy - Tábor - České Budějovice. Je to jednokolejná elektrizovaná celostátní trať zařazená do evropského železničního systému, součást 4. koridoru. Doprava byla zahájena roku 1871.

Veřejná doprava 2012

  • Autobusová doprava
V obci zastavovala autobusová linka Votice-Miličín-Mezno (v pracovních dnech 2 spoje) (dopravce ČSAD Benešov, a. s.).
  • Železniční doprava
Železniční zastávkou Mezno jezdilo v pracovních dnech 13 osobních vlaků, o víkendu 8 osobních vlaků. Rychlíky zde projížděly.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

  • Cyklistika
Do obce vede cyklotrasa č. 0075 Votice - Heřmaničky - Střezimíř - Mezno.
  • Pěší turistika
Obcí vede turistická trasa červená turistická značka Votice - Miličín - Mezno - Borotín - Tábor.

Reerence[editovat | editovat zdroj]

  1. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  2. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  3. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  4. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  5. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  6. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 823. (česky a německy)
  7. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1626. (česky a německy)