Maršovice (okres Benešov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Maršovice
Maršovice 03.JPG
vlajka obce Maršovicevlajka
status: městys
NUTS 5 (obec): CZ0201 530115
kraj (NUTS 3): Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4): Benešov (CZ0201)
obec s rozšířenou působností: Benešov
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 24,17 km²
počet obyvatel: 720 (25. 7. 2008)
nadmořská výška: 389 m
PSČ: 257 51 až 257 56
zákl. sídelní jednotky: 11
části obce: 16
katastrální území: 4
adresa úřadu městyse: Maršovice 89
25755 Maršovice
starosta / starostka: Mgr. Bohumil Ježek
Oficiální web: http://www.obecmarsovice.cz
E-mail: ou@obecmarsovice.cz

Maršovice
Red pog.png
Maršovice
Maršovice, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Městys Maršovice se nachází v pahorkaté krajině v okrese Benešov ve Středočeském kraji.
Ke dni 25. 7. 2008 zde žilo 720 obyvatel.

Městys leží asi 16 km jihozápadně od Benešova,[1] 12 km severovýchodně od Sedlčan, 24 km západně od Vlašimi a 29 km východně od Dobříše. Jeho dominantou je pozdně barokní kostel Zvěstování Panny Marie postavený v letech 17741775, v němž jsou uloženy ostatky mučedníka svatého Konstantina.[1]

Nejstarší částí Maršovic je zřejmě osada Zaječí. V roce 1999 oslavila 1000 let od první písemné zmínky.[1] Darovací listina, v níž kníže Boleslav II. daroval roku 999 Zaječí novému klášteru svatého Jana Křtitele na Ostrově u Davle se však nedochovala. Ztratila se zřejmě již ve středověku.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1205.[1] Jedná se o darovací listinu krále Přemysla Otakara I., v níž je zmínka o jistém Jiříku z Maršovic.[2]
Vladykové a později rytíři z Maršovic drželi zdejší majetek asi do konce 15. století.
V první polovině 16. století přecházelo vlastnictví obce z rukou jednoho šlechtického rodu do druhého. Konečně kolem roku 1564 získává Maršovice Vilém Kosoř Malovec z Malovic. Na jeho žádost povýšil císař Maxmilián II. v srpnu 1568 obec na městečko.[2] Maršovice tak získaly městský znak.
Koncem 16. století přešel majetek do vlastnictví pánů Hodějovských z Hodějova a na Tloskově, kteří jej drželi až do pobělohorských konfiskací. Poté opět přechází z rukou jednoho rodu do rukou druhého, až jej v roce 1872 kupuje továrník Čeněk Daněk. Ve vlastnictví jeho rodiny zůstal zdejší dvůr až do vyvlastnění po 2. světové válce.

Za 2. světové války se městys stal součástí vojenského cvičiště Zbraní SS Benešov a jeho obyvatelé se museli 1.dubna 1944 vystěhovat.[3]

Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[4]

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Benešov, soudní okres Neveklov[5]
  • 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Neveklov
  • 1868 země česká, politický okres Benešov, soudní okres Neveklov
  • 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický okres Benešov, soudní okres Neveklov[6]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Benešov, soudní okres Neveklov[7]
  • 1945 země česká, správní okres Benešov, soudní okres Neveklov[8]
  • 1949 Pražský kraj, okres Benešov[9]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Benešov
  • 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Benešov

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V městysi Maršovice (přísl. Podmaršovice, Zálesí, 539 obyvatel, poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10]

bednář, družstvo pro rozvod elektrické energie v Maršovicích, holič, 4 hostince, 2 koláři, 2 kováři, 2 krejčí, družstevní lihovar, výčep lihovin, meliorační družstvo, 2 obuvníci, pekař, porodní asistentka, pokrývač, 2 rolníci, sedlář, 3 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Maršovice, švadlena, 2 tesařští mistři, 2 trafiky, 2 truhláři, zámečník, obchod se zvěřinou a drůbeží

Ve vsi Zahrádka (přísl. Bezejovice, Dlouhá Lhota, Libeč, Zaječí, Zálesí, 548 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Maršovic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11]

cihelna, 2 hostince, kolář, krejčí, 3 mlýny, 4 obuvníci, 9 rolníků, 2 obchody se smíšeným zbožím, 2 švadleny, tesařský mistr, 3 trafiky, 2 truhláři, velkostatek

Ve vsi Zderadice (přísl. Kříže, Mstštice, Řehovice, Tikovice, Vráce, 408 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Maršovic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[12]

bednář, 3 hostince, kovář, krejčí, 3 obuvníci, 27 rolníků, 4 trafiky, truhlář

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace
Do městyse vedou silnice III. třídy.
  • Železnice
Železniční trať ani stanice na území městyse nejsou.

Veřejná doprava 2012

  • Autobusová doprava
V městysi zastavovaly autobusové linky jedoucí např. do těchto cílů: Benešov, Křečovice, Neveklov, Plzeň, Příbram, Rožmitál pod Třemšínem, Sedlčany, Týnec nad Sázavou, Votice.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

  • Pěší turistika
Městysem vedou turistické trasy zelená turistická značka Neveklov - Zderadice - Maršovice - Manělovice - Olbramovice a žlutá turistická značka Maršovice - Libohošť - Manělovice - Vrchotovy Janovice.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d stránky obce
  2. a b www.obecmarsovice.cz
  3. STANĚK, Stanislav. Evakuace území mezi Vltavou a Sázavou za okupace. In Sborník vlastivědných prací z Podblanicka. Praha : [s. n.], 1973.
  4. Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
  5. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  6. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  7. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  8. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  9. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  10. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 895. (česky a německy)
  11. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1990. (česky a německy)
  12. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1914. (česky a německy)
  13. a b Poche, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech 2. 1. vyd. Praha: Academia, 1978. 580 s. bez ISBN

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Maršovice (Benešov District) ve Wikimedia Commons

Městys Maršovice

Bezejovice • Dlouhá Lhota • Libeč • Maršovice • Mstětice • Podmaršovice • Řehovice • Strnadice • Tikovice • Vráce • Záhoří • Zahrádka • Zaječí • Zálesí 1.díl • Zálesí 2.díl • Zderadice