Křivsoudov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Křivsoudov
Radnice v Křivsoudově

Radnice v Křivsoudově

status: městys
NUTS 5 (obec): CZ0201 530000
kraj (NUTS 3): Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4): Benešov (CZ0201)
obec s rozšířenou působností: Vlašim
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 13,66 km²
počet obyvatel: 412 (25. 7. 2008)
nadmořská výška: 442 m
PSČ: 257 65 až 257 66
zákl. sídelní jednotky: 2
části obce: 3
katastrální území: 1
adresa úřadu městyse: Jenišovice 1
Křivsoudov
257 65 Čechtice
starosta / starostka: František Zelenka
Oficiální web: http://www.zelivka.cz/place.asp?place_id=11
Ofic. web úřadu městyse: http://mesta.obce.cz/zsu/vyhledat-7641.htm
E-mail: krivsoudov@zelivka.cz

Křivsoudov
Red pog.png
Křivsoudov
Křivsoudov, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Městys Křivsoudov (německy Kschiwsoudow) se nachází v okrese Benešov, kraj Středočeský.

Ke dni 25. 7. 2008 zde žilo 412 obyvatel.

Ve vzdálenosti 17 km severozápadně leží město Vlašim, 20 km jihovýchodně město Humpolec, 22 km východně město Světlá nad Sázavou, 24 km jižně město Pelhřimov a asi 40 km Benešov.

Křivsoudoov sousedí na severu se Strojeticemi a Loktem, na západě s Děkanovicemi, na jihu se Studeným a Martinicemi u Onšova a na východě s Čechticemi.

Znak Křivsoudova má v sobě tři kančí zuby na červeném podkladu. Starostou městyse je František Zelenka.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Renesanční panský zámeček

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1276. Majitelem zdejší tvrze byl tehdy purkrabí Pražského hradu Oldřich z Říčan, který zde založil hrad a opevněný kostel Narození Panny Marie.[1] V roce 1307 se majitelem obce stalo pražské biskupství. Křivsoudov byl povýšen na městečko a v roce 1382 zde byla založena škola pro chudé duchovní.

V husitské době se roku 1424 stal majitelem Beneda z Nečtin. Po porážce husitského hnutí odešel Beneda z Nečtin ze země a král věnoval Křivsoudov Mikuláši Trčkovi z Lípy. On a jeho potomci zde však nebydleli (měli sídlo v Lipnici nad Sázavou), a proto hrad chátral.

V roce 1550 koupil Křivsoudov Jindřich Střela z Rokyc. Opravil hrad a později postavil na náměstí panský zámeček. Jindřich Střela mladší přišel o Křivsoudov při pobělohorských konfiskacích v roce 1622. V roce 1702 se jeho majitelem stal Jan Leopold Donát z Trautsonu a Falkenštejna, který spojil toto panství s panstvím Dolní Kralovice. V roce 1715 však zničil hrad i městečko požár. Za vlády Josefa II. byla v Křivsoudově založena tkalcovská škola a ve stejné době vznikla i dřevěné budovy obecné školy. Kamenná školní budova pak byla postavena v roce 1807.

V 19. století se majiteli Křivsoudova stala knížata z Auerspergu. Ti jej drželi až do znárodnění po 2. světové válce. Pak byly v typickém socialistickém stylu postaveny bytovky, mateřská školu, státní statek a prodejna (postavenou v akci Z).

Od 23. ledna 2007 byl obci vrácen status městyse.[2]

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • do 1849 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Dolní Kralovice
  • 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Ledeč, soudní okres Dolní Kralovice[3]
  • 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Dolní Kralovice
  • 1868 země česká, politický okres Ledeč, soudní okres Dolní Kralovice
  • 1939 země česká, Oberlandrat Německý Brod, politický okres Ledeč nad Sázavou, soudní okres Dolní Kralovice[4]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Tábor, politický okres Ledeč nad Sázavou, soudní okres Dolní Kralovice[5]
  • 1945 země česká, správní okres Ledeč nad Sázavou, soudní okres Dolní Kralovice[6]
  • 1949 Jihlavský kraj, okres Ledeč nad Sázavou[7]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Benešov
  • 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Vlašim

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V městysi Křivsoudov (přísl. Jenišovice, Lhota Bubeneč, 879 obyvatel, poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[8]

holič, 5 hostinců, kolář, kovář, 3 krejčí, lihovar Rud. Fuchs, mlýn, 2 obuvníci, 2 pekaři, pokrývač, 4 řezníci, 5 obchodů se smíšeným zbožím, Občanská záložna v Křivsoudově, Reiffeisenova záložna pro Křivsoudov, 2 švadleny, 2 trafiky, truhlář, velkostatek Rud. Fuchs

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Náměstí
  • Radnice s hospodářským dvorem a stodolou, postavená v roce 1901 v novorenesančním stylu.[9] Má dvě podlaží, kde v přízemí je restaurace a v prvním patře obecní úřad, zasedací místnost a knihovna.
  • Renesanční panský zámeček v horní části náměstí.[10] Postavil jej zde rod Střelů z Rokyc.
  • Kostel Narození Panny Marie v dolní části obce, pocházející z 13. století.[11] Byl několikrát přestavován a nese proto prvky prakticky všech stylů.
  • Socha svatého Jana Nepomuckého na náměstí
  • Kamenný most přes bezejmenný potok z roku 1844

Současnost obce[editovat | editovat zdroj]

V obci působí od roku 1878 Sbor dobrovolných hasičů. Roku 1908 zde byl založen spolek Sokol, který si postavil v letech 1928–1930 budovu na místě vyhořelých sýpek. Pod místním Sokolem působí i klub ochotníků.

V Křivsoudově působí i Klub žen a myslivecké sdružení Káně.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace
Městysem prochází silnice II/150 Votice – Čechtice – Křivsoudov – Ledeč nad Sázavou – Světlá nad Sázavou. Ve vzdálenosti 4 km od obce vede dálnice D1 s exitem 66 (Loket).
  • Železnice
Železniční trať ani stanice na území městyse nejsou.

Veřejná doprava 2012

  • Autobusová doprava
V městysi zastavovaly autobusové linky jedoucí např. do těchto cílů: Benešov, Čechtice, Dačice, Dolní Kralovice, Ledeč nad Sázavou, Pelhřimov, Praha, Telč, Vlašim.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

  • Cyklistika
Městysem vedou cyklotrasy č. 0071 Čechtice – Podměstský Mlýn – Trhový Štěpánov a č. 0083 Dolní Kralovice – Tomice – Křivsoudov.
  • Pěší turistika
Městysem prochází turistická trasa zelená turistická značka Trhový Štěpánov – Keblov – Křivsoudov – Děkanovice – Snět.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Křivsoudov – historický vývoj – Mikroregion Želivka
  2. Rozhodnutí č. 16 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 23. ledna 2007
  3. Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918
  4. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  5. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  6. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  7. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  8. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. . (česky a německy)
  9. Radnice Křivsoudov – Mikroregion Želivka
  10. Panský zámeček – Mikroregion Želivka
  11. Kostel Narození Panny Marie – Mikroregion Želivka

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Křivsoudov ve Wikimedia Commons