Křivsoudov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Křivsoudov
Radnice v Křivsoudově
Radnice v Křivsoudově
Znak městyse KřivsoudovVlajka městyse Křivsoudov
znakvlajka
Lokalita
Statusměstys
Pověřená obecVlašim
Obec s rozšířenou působnostíVlašim
(správní obvod)
OkresBenešov
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel452 (2023)[1]
Rozloha13,66 km²[2]
Katastrální územíKřivsoudov
Nadmořská výška442 m n. m.
PSČ257 65 až 257 66
Počet domů211 (2021)[3]
Počet částí obce3
Počet k. ú.1
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa úřadu městyseKřivsoudov 1
257 65 Křivsoudov
podatelna@mestys-krivsoudov.cz
StarostaJan Červený
Oficiální web: www.mestys-krivsoudov.cz
Křivsoudov
Křivsoudov
Další údaje
Kód obce530000
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Městys Křivsoudov (německy Kschiwsoudow) se nachází v okrese Benešov, kraj Středočeský. Žije zde 452[1] obyvatel. Součástí městyse jsou i vesnice Jenišovice a Lhota Bubeneč.

Ve vzdálenosti 17 km severozápadně leží město Vlašim, 20 km jihovýchodně město Humpolec, 22 km východně město Světlá nad Sázavou, 24 km jižně město Pelhřimov a asi 40 km Benešov. Křivsoudov sousedí na severu se Strojeticemi a Loktem, na západě s Děkanovicemi, na jihu se Studeným a Martinicemi u Onšova a na východě s Čechticemi.

Znak Křivsoudova má v sobě tři kančí zuby na červeném podkladu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Renesanční panský zámeček

První písemná zmínka o Křivsoudově pochází z roku 1276. Majitelem zdejší tvrze byl tehdy purkrabí Pražského hradu Oldřich z Říčan, který zde založil hrad a opevněný kostel Narození Panny Marie.[4] V roce 1307 se majitelem obce stalo pražské biskupství. Křivsoudov byl povýšen na městečko a v roce 1382 zde byla založena škola pro chudé duchovní.

V husitské době se roku 1424 stal majitelem Beneda z Nečtin. Po porážce husitského hnutí odešel Beneda z Nečtin ze země a král věnoval Křivsoudov Mikuláši Trčkovi z Lípy. On a jeho potomci zde však nebydleli (měli sídlo v Lipnici nad Sázavou), a proto hrad chátral.

V roce 1550 koupil Křivsoudov Jindřich Střela z Rokyc. Opravil hrad a později postavil na náměstí panský zámeček. Jindřich Střela mladší přišel o Křivsoudov při pobělohorských konfiskacích v roce 1622. V roce 1702 se jeho majitelem stal Jan Leopold Donát z Trautsonu a Falkenštejna, který spojil toto panství s panstvím Dolní Kralovice. V roce 1715 však zničil hrad i městečko požár. Za vlády Josefa II. byla v Křivsoudově založena tkalcovská škola a ve stejné době vznikla i dřevěné budovy obecné školy. Kamenná školní budova pak byla postavena v roce 1807.

V 19. století se majiteli Křivsoudova stala knížata z Auerspergu. Ta jej držela až do znárodnění po druhé světové válce. Pak byly v typickém socialistickém stylu postaveny bytovky, mateřská škola, státní statek a prodejna (postavena v akci Z).

Od 23. ledna 2007 byl obci vrácen status městyse.[5]

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • do 1849 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Dolní Kralovice
  • 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Ledeč, soudní okres Dolní Kralovice[6]
  • 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Dolní Kralovice
  • 1868 země česká, politický okres Ledeč, soudní okres Dolní Kralovice
  • 1939 země česká, Oberlandrat Německý Brod, politický okres Ledeč nad Sázavou, soudní okres Dolní Kralovice[7]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Tábor, politický okres Ledeč nad Sázavou, soudní okres Dolní Kralovice[8]
  • 1945 země česká, správní okres Ledeč nad Sázavou, soudní okres Dolní Kralovice[9]
  • 1949 Jihlavský kraj, okres Ledeč nad Sázavou[10]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Benešov
  • 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Vlašim

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V městysi Křivsoudov (přísl. Jenišovice, Lhota Bubeneč, 879 obyvatel, poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11] holič, 5 hostinců, kolář, kovář, 3 krejčí, lihovar Rud. Fuchs, mlýn, 2 obuvníci, 2 pekaři, pokrývač, 4 řezníci, 5 obchodů se smíšeným zbožím, Občanská záložna v Křivsoudově, Reiffeisenova záložna pro Křivsoudov, 2 švadleny, 2 trafiky, truhlář, velkostatek Rud. Fuchs

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Křivsoudově.
Náměstí
  • Radnice s hospodářským dvorem a stodolou, postavená v roce 1901 v novorenesančním stylu.[12] Má dvě podlaží, kde v přízemí je restaurace a v prvním patře obecní úřad, zasedací místnost a knihovna.
  • Renesanční panský zámeček v horní části náměstí.[13] Postavil jej zde rod Střelů z Rokyc.
  • Kostel Narození Panny Marie v dolní části obce, pocházející z 13. století.[14] Byl několikrát přestavován a nese proto prvky prakticky všech stylů.
  • V centru městečka se dochovaly nepatrné zbytky křivsoudovského hradu využité při stavbě barokní sýpky a ve dvacátém století sokolovny.[15]
  • Socha svatého Jana Nepomuckého na náměstí
  • Kamenný most přes bezejmenný potok z roku 1844

Současnost obce[editovat | editovat zdroj]

V obci působí od roku 1878 sbor dobrovolných hasičů. Roku 1908 zde byl založen spolek Sokol, který si postavil v letech 1928–1930 budovu na místě vyhořelých sýpek. Pod místním Sokolem působí i klub ochotníků. V Křivsoudově působí i Klub žen a myslivecké sdružení Káně.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Městysem prochází silnice II/150 Votice – Čechtice – Křivsoudov – Ledeč nad Sázavou – Světlá nad Sázavou. Ve vzdálenosti čtyř kilometrů od obce vede dálnice D1 s exitem 66 (Loket). Železniční trať ani stanice na území městyse nejsou. V roce 2012 městysi zastavovaly autobusové linky jedoucí např. do těchto cílů: Benešov, Čechtice, Dačice, Dolní Kralovice, Ledeč nad Sázavou, Pelhřimov, Praha, Telč, Vlašim.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

  • Cyklistika – Městysem vedou cyklotrasy č. 0071 Čechtice – Podměstský Mlýn – Trhový Štěpánov a č. 0083 Dolní Kralovice – Tomice – Křivsoudov.
  • Pěší turistika – Městysem prochází zeleně značená turistická trasa Trhový Štěpánov – Keblov – Křivsoudov – Děkanovice – Snět.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Křivsoudov – historický vývoj Archivováno 17. 9. 2017 na Wayback Machine. – Mikroregion Želivka
  5. Rozhodnutí č. 16 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 23. ledna 2007
  6. Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918
  7. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  8. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  9. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  10. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  11. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. . (česky a německy)
  12. Radnice Křivsoudov Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine. – Mikroregion Želivka
  13. Panský zámeček Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine. – Mikroregion Želivka
  14. Kostel Narození Panny Marie Archivováno 8. 2. 2017 na Wayback Machine. – Mikroregion Želivka
  15. DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vyd. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Křivsoudov, s. 303–304. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]