Kondrac

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kondrac
centrum obce s kostelem svatého Bartoloměje

centrum obce s kostelem svatého Bartoloměje

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0201 529931
kraj (NUTS 3): Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4): Benešov (CZ0201)
obec s rozšířenou působností: Vlašim
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 12,76 km²
počet obyvatel: 454 (25. 7. 2008)
nadmořská výška: 416 m
PSČ: 258 01
zákl. sídelní jednotky: 3
části obce: 3
katastrální území: 2
adresa obecního úřadu: Kondrac 3
258 01 Vlašim
starosta / starostka: Miroslav Matuška
Oficiální web: http://www.kondrac.cz
E-mail: obec.kondrac@tiscali.cz

Kondrac
Red pog.png
Kondrac
Kondrac, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Obec Kondrac se nachází v okrese Benešov, kraj Středočeský. Ke dni 25. 7. 2008 zde žilo 454 obyvatel.

Ve vzdálenosti 4 km severně leží město Vlašim, 19 km severozápadně město Benešov, 33 km jihozápadně město Tábor a 33 km západně město Sedlčany.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínka pochází z roku 1318, kostel sv. Bartoloměje je však datován již do století dvanáctého. Kondrac náležela několika majitelům. Od počátku 17. století patřila výhradně majitelům vlašimského panství.

Tvrz v Kondraci stávala nedaleko domu číslo 37. Roku 1550, když Kondrac koupil Kryštof Skuhrovský ze Skuhrova, byla tvrz již pustá. Roku 1735 z ní zbyla už jen zřícenina a kámen z ní dělníci používali na opravu kostela. Kdy zanikla úplně, není známo.

V prostoru obce Kondrac se na počátku osídlení těžilo stříbro a zlato.

Během třicetileté války byla také Kondrac poničena. Po ní roku 1665 zde bylo 18 statků usedlých a 13 pustých. O sto let později roku 1788 měla Kondrac 28 čísel, Dub 19, Krasovice 13, Vracovice 40. Za dalších čtyřicet let roku 1822 stálo v Kondraci 37 domů a v nich žilo 227 obyvatel, Dub 23 domů 168 obyvatel, Krasovice 4 domy 28 obyvatel, Vracovice 48 domů 330 obyvatel. V polovině 19. století čítala Kondrac 42 domů, 286 obyvatel, Dub 23 domů 210 obyvatel, Krasovice 13 domů 94 obyvatel a Vracovice 51 domů s 364 obyvateli.

Narodil se zde kněz Karel Navrátil (1830-1887), autor spisů o několika pražských kostelích.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim[1]
  • 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Vlašim
  • 1868 země česká, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim
  • 1937 země česká, politický i soudní okres Vlašim[2]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Německý Brod, politický i soudní okres Vlašim[3]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim[4]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Vlašim[5]
  • 1949 Pražský kraj, okres Vlašim[6]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Benešov
  • 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Vlašim

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V obci Kondrac (přísl. Dub, Krasovice, 700 obyvatel, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[7]

bednář, cihelna, družstvo pro rozvod elektrické energie v Kondraci, 2 hostince, 2 kováři, mlýn, 2 pojišťovací jednatelství, řezník, 3 obchody se smíšeným zbožím,, Kampelička spořitelní a záložní spolek pro Kondrac, Spořitelní a záložní spolek pro osadu Kondrackou, 2 trafiky, 2 truhláři, velkostatkář Karel Auersperg, obchod se zvěřinou a drůbeží

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Farní muzeum - pohled ze zahrady
Farní muzeum - interiér

Kostel sv. Bartoloměje[editovat | editovat zdroj]

Kostel svatého Bartoloměje na návsi je prastará stavba původně románského slohu z 12.století. Z té doby zachovala se loď s dvěma kruhovými věžemi. V roce 1360 přistavěna gotická loď se sakristií. V husitských válkách kostel velice zchátral. Původní sloh se udržel až do roku 1735, kdy byla provedena oprava střechy, byl vybourán čelní vchod, zvětšena okna a zhotovena barokní kruchta. Později byla vybudována dřevěná věž pro velký zvon mezi zděnými věžemi.

V roce 1918 udeřil blesk do této dřevěné věže a kostel vyhořel. Zvon zavěšený ve zvonici při pádu z prohořelé stolice prorazil dřevěný strop a spadl na barokní klenbu románské tribuny v přízemí. Stopy po požáru jsou dodnes patrny v poškození vnitřních pilířů ve střední části tribuny v patře. Po opravě již nebyla dřevěná věž postavena. Další opravy se prováděly od roku 1972 do roku 1983.

Oltář a kazatelna pochází ze zatopených Dolních Kralovic.

Na tribuně a stěnách lodi jsou zbytky románské nástěnné malby z legendy o neznámém světci, které jsou cennou a důležitou památkou románského monumentálního malířství.

Farní muzeum[editovat | editovat zdroj]

Farní muzeum bylo otevřeno v roce 2010, je jediným svého druhu v České republice. Areál s hospodářským zázemím, márnicí a románským kostelem sv. Bartoloměje vystavuje autentický interiér fary z přelomu 19. a 20. století. V hlavní budově je také řemeslná dílna s možností výroby svíček, ručního papíru či tisku obrázků s dobovou tematikou svatých.

U fary se nachází bylinková zahrádka vysazená z rostlin se symbolickým církevním významem. Je v ní nejen místo pro odpočinek, ale také výběh pro ovce, které k farnímu hospodářství kdysi nepochybně patřily.

Expozice[editovat | editovat zdroj]

Farní muzeum obsahuje tři expozice. První a zároveň největší expozice se nachází přímo v budově muzea a zobrazuje život venkovského duchovenstva na přelomu 19. a 20. století. Návštěvník zde spatří kuchyň s kachlovými kamny, osobní pokoj pana faráře, farní sál, kancelář, chlebovou pec i zrekonstruované půdní prostory. Další dvě expozice jsou nainstalovány v budově bývalé márnice, která se nachází na hřbitově v těsné blízkosti kostela sv. Bartoloměje. V jedné místnosti jsou prezentovány údaje o historii kondrackého kostela, maketa původního románského kostelíčku a model obce, jak pravděpodobně vypadala v roce 1841. Druhá místnost ukrývá informace týkající se pohřbívání.

Členění obce[editovat | editovat zdroj]

Obec se skládá ze tří částí:

Turistické památky v okolí[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace
Obcí vede silnice 125 Kolín - Vlašim - Kondrac - Louňovice pod Blaníkem - Mladá Vožice.
  • Železnice
Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Veřejná doprava 2012

  • Autobusová doprava
V obci zastavovaly autobusové linky jedoucí např. do těchto cílů: Benešov, České Budějovice, Kácov, Kolín, Louňovice pod Blaníkem, Mladá Vožice, Načeradec, Pacov, Postupice, Praha, Tábor, Vlašim, Votice.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

  • Cyklistika
Obcí vedou cyklotrasy č. 101 Český Šternberk - Vlašim - Kondrac - Louňovice pod Blaníkem, č. 8163 Louňovice pod Blaníkem - Veliš - Kondrac, č. 8164 Kondrac - Vracovice - Křížov.
  • Pěší turistika
Obcí vede turistická trasa červená turistická značka Vlašim - Kondrac - Velký Blaník - Louňovice pod Blaníkem.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  2. Vládní nařízení č. 131/1937 Sb.
  3. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  4. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  5. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  6. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  7. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 600. (česky a německy)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Marek Janáč, Pavel Tumlíř, Milan Harvalík, Divnopis - Proč se to tak jmenuje?. s. 98-99. Praha: Radioservis 2006

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu