Trhový Štěpánov
| Trhový Štěpánov | |
|---|---|
Kostel svatého Bartoloměje v Trhovém Štěpánově |
|
 vlajka |
|
| status: | město |
| NUTS 5 (obec): | CZ0201 530816 |
| kraj (NUTS 3): | Středočeský (CZ020) |
| okres (NUTS 4): | Benešov (CZ0201) |
| obec s rozšířenou působností: | Vlašim |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 28,89 km² |
| počet obyvatel: | 1340 (1. 1. 2012) |
| zeměpisné souřadnice: | 49° 42′ 51″ s. š., 15° 0′ 49″ v. d. |
| nadmořská výška: | 407 m |
| PSČ: | 257 63 |
| zákl. sídelní jednotky: | 6 |
| části obce: | 6 |
| katastrální území: | 5 |
| adresa městského úřadu: | Dubějovická 269 25763 Trhový Štěpánov |
| starosta / starostka: | Václav Nekvasil |
| Oficiální web: http://www.trhovystepanov.cz E-mail: obec-trh.stepanov@worldonline.cz |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Město Trhový Štěpánov (do roku 1912 Štěpánov, německy Markt Stiepanau) se nachází v okrese Benešov, kraj Středočeský. Městem je od roku 1290 s výjimkou let 1954–2007. Počátkem roku 2012 zde žilo 1340 obyvatel, v roce 2006 jich bylo 1285.[1]
Ve vzdálenosti 10 km západně leží město Vlašim, 25 km západně město Benešov, 27 km východně město Světlá nad Sázavou a 31 km jižně město Humpolec. Pod obec spadají také Dalkovice, Dubějovice, Sedmpány, Střechov nad Sázavou a Štěpánovská Lhota. Katastrem obce protéká Štěpánovský potok s přírodní rezervací stejného jména.
Obsah |
Historie [editovat]
Sídlo bylo pravděpodobně založeno již před rokem 995 a jeho název se váže k vladykovi Štěpánovi z kmene Zličanů, jenž zde měl tvrz Štěpánov.[2] Z roku 1108 pochází zápis o majitelích hradu z Leštna nad Sázavou, dnešního Lštění.[2] Roku 1250 jej koupili Šternberkové a od roku 1235 byl Štěpánov majetkem pražských biskupů, z nichž Tobiáš z Bechyně roku 1290 obec povýšil na město.[2] Za jeho působení byla vystavěna kamenná hradební zeď, za níž hledali úkryt v nebezpečných dobách obyvatelé města, a původní dřevěná tvrz, Štěpánovský dvůr, byla přestavěna na hrad.[2] Za vlády posledních Přemyslovců bylo nedaleko Štěpánova objeveno zlato, díky čemuž do města přišli celé hornické rodiny a významně tak rozšířili počet jeho obyvatel.[2] Roku 1390 těžba zlata skončila, horníci odtud odcházeli a město zchudlo, v první polovině 15. století Štěpánov přestal být majetkem světským a obyvatelé se připojili k husitství, jehož kněží zde působili mezi lety 1421 a 1624.[2] Město bylo nadále střediskem kraje, obchodu i náboženského života - hrad spravovali husité a byl rovněž oporou oblastního husitského hnutí.[2] Po neslavném konci hnutí získal Štěpánov roku 1436 od císaře Zikmunda Mikuláš Trčka z Lípy.[2] Ve druhé polovině 16. století město na několik let získalo svobodu, když jej koupili sami měšťané, ale dostali se do dluhů a požádali o prodej.[2]
Po bitvě na Bílé hoře plenilo kraj císařské vojsko, rozšířily se bída, hlad a nemoci a obec upadala.[2] Majitelkami se pak postupně staly hraběnka Maxmiliána Spaarova z Waldštejna, hraběnka Františka Benigna z Weissenwolfu (1687) a její vnučka Marie Josefa, jež se provdala za knížete Auersperka.[2] V majetku rodu Štěpánov zůstal až do roku 1848.[2] V roce 1741 požár ve městě zničil zámek i mnoho domů a Auersperkové na obnově zámku neměli zájem, proto pustl a jako památka po něm zůstaly pouze zbytky zdí a kámen ze zámecké brány z r. 1668, jenž je zazděn ve zdi domu č. p. 26 naproti obecnímu úřadu.[2] Další požár roku 1865 přispěl k založení Sboru dobrovolných městských hasičů.[2]
6. září 1912 byl městu vrácen název ze starých listin - Trhový Štěpánov.[2] V listopadu 1920 byla ve městě založena tělocvičná jednota Sokol a téhož roku se domů vrátily přeživší tři čtvrtiny legionářů z 1. světové války.[2] Roku 1938 byla v Trhovém Štěpánově zavedena elektřina, během protektorátu pak bylo zatčeno i několik místních občanů, a osvoboditelské vojsko Sovětského svazu tudy projíždí až 12. května 1945. Roku 1954 byl Štěpánovu odebrán status města, jejž znovu nabyl až 12. dubna 2007[3] - do té doby byl pouhou střediskovou obcí.[2]
Územněsprávní začlenění [editovat]
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.
V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim[4]
- 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Vlašim
- 1868 země česká, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim
- 1937 země česká, politický i soudní okres Vlašim[5]
- 1939 země česká, Oberlandrat Německý Brod, politický i soudní okres Vlašim[6]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim[7]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Vlašim[8]
- 1949 Pražský kraj, okres Vlašim[9]
- 1960 Středočeský kraj, okres Benešov
- 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Vlašim
Rok 1932 [editovat]
Ve městě Trhový Štěpánov (přísl. Štěpánovská Lhota, 1188 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10]
- lékař, autodoprava, cihelna, drogerie, holič, 5 hostinců, 2 koláři, 2 kováři, 3 kožišníci, 4 krejčí, malíř, 4 mlýny, obchod s obuví Baťa, 2 obuvníci, 2 pekaři, 2 pily, 2 porodní asistentky, pokrývač, 3 řezníci, 2 sklenáři, 8 obchodů se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Trhový Štěpánov, Občanská záložna ve Vlašimi, Okresní hospodářská záložna ve Vlašimi, stavitel, továrna na hospodářské stroje, švadlena, 2 trafiky, 6 truhlářů, zámečník
V obci Sedmpány (222 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Trhového Štěpánova) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11]
- lesní družstvo, 3 hostince, 2 koláři, kovář, krejčí, 26 rolníků, řezník, 2 obchody se smíšeným zbožím, trafika
V obci Střechov (přísl. Dubovka, 465 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Trhového Štěpánova) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[12]
- 2 hostince, kolář, kovář, krejčí, 2 mlýny, 3 obuvníci, obchod se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Střechov, 2 trafiky, velkostatek Správy státních lesů
Současnost [editovat]
Ve městě se nachází mateřská a základní škola, knihovna, pošta, několik lékařských ordinací, restaurací a obchodů. V roce 1998 byla celá obec plynofikována, od roku 2001 vlastní Trhový Štěpánov městský prapor.[2] Sdružení několika desítek obcí z oblasti zřídilo v roce 1995 odborně řízenou ekologickou skládku.[2]
České dráhy i linkové autobusy zajišťují dobrou dopravní obslužnost, 4 km severovýchodně od města (u Soutic) je navíc zbudován nájezd na dálnici D1 Praha - Brno. V obci existují fotbalový klub, golfový klub Atrium Golf Club a znormované devítijamkové golfové hřiště[13], klub stolního tenisu, Klub aktivního stáří a Občanské sdružení zahrádkářů, působí zde Římskokatolická církev a Církev bratrská.[14]
Památky a zajímavosti [editovat]
- Kostel svatého Bartoloměje
- Židovský hřbitov na jih od města nedaleko železniční stanice, jenž byl významně upraven na začátku 90. let 20. století[2]
- Socha svatého Jana Nepomuckého u pošty
- Trhový Štěpánov (zámek)
- Muzeum Štěpánovska
- Výstavní síň akademického malíře Josefa Tříšky, který obci daroval několik obrazů, zbudovaná roku 1971
- Spící dáma - lípa zasazená v roce 1898 k výročí 50 let panování císaře Františka Josefa I.
- Spolkový dům zrekonstruovaný a otevřený v roce 2012
Doprava [editovat]
Dopravní síť
- Pozemní komunikace
- Městem vedou silnice 126 Vlašim - Trhový Štěpánov - Zruč nad Sázavou - Kutná Hora a 127 Načeradec - Zdislavice - Trhový Štěpánov.
- Železnice
- Ve městě končí železniční trať 222 Benešov u Prahy - Vlašim - Trhový Štěpánov, je to jedokolejná regionální trať. Do roku 1974 jezdily vlaky do Dolních Kralovic. Z důvodu výstavby vodní nádrže Švihov - Želivka byla trať zkrácena do Trhového Štěpánova. Mezi Vlašimí a Dolními Kralovicemi byla zahájena doprava roku 1902.
Veřejná doprava 2012
- Autobusová doprava
- Městem jezdily autobusové linky např. do těchto cílů: Benešov, Dolní Kralovice, Kácov, Praha, Vlašim, Zruč nad Sázavou.
- Železniční doprava
- Do koncové železniční stanice Trhový Štěpánov jezdilo v pracovních dnech 10 osobních vlaků, o víkendu 8 osobních vlaků.
Turistika [editovat]
- Cyklistika
- Městem vedou cyklotrasy č. 0004 Vlašim - Zdislavice - Trhový Štěpánov - Nesměřice a č. 0071 Čechtice - Trhový Štěpánov - Český Šternberk.
- Pěší turistika
- Městem vede turistická trasa
Vlašim - Trhový Štěpánov - Křivsoudov - Snět.
Fotografie [editovat]
-
Náměstí
-
Kostel sv. Bartoloměje
-
Zasněžená fara
-
Základní škola
-
Knihovna
-
Spolkový dům a muzeum
-
Stará zástavba v centru města
-
Stará zástavba v centru města, pohled k jihu
-
Výstavní síň akademického malíře Josefa Tříšky
-
Židovský hřbitov
-
Náhrobky na židovském hřbitově
-
Lípa Spící dáma na náměstí města
Reference [editovat]
- ↑ Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 [online]. Český statistický úřad, 31.5.2012, [cit. 2012-11-01]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t Oficiální stránky Města Trhový Štěpánov - Historie [online]. Město Trhový Štěpánov, [cit. 2010-07-09]. Dostupné online.
- ↑ Rozhodnutí č. 18 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 12. dubna 2007
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Vládní nařízení č. 131/1937 Sb.
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1708. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1530. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1618. (česky a německy)
- ↑ ATRIUM GOLF CLUB. Golfové hřiště Atrium Golf Club Trhový Štěpánov [online]. Trhový Štěpánov: Atrium Golf Club, [cit. 2010-07-08]. Dostupné online.
- ↑ Oficiální stránky Města Trhový Štěpánov - Klub aktivního stáří [online]. Město Trhový Štěpánov, [cit. 2010-06-09]. Dostupné online.
| Město Trhový Štěpánov | |
|---|---|
|
Dalkovice • Dubějovice • Sedmpány • Střechov nad Sázavou • Štěpánovská Lhota • Trhový Štěpánov |
|
