Trhový Štěpánov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Trhový Štěpánov
Kostel svatého Bartoloměje v Trhovém Štěpánově

Kostel svatého Bartoloměje v Trhovém Štěpánově

vlajka obce Trhový Štěpánovvlajka
status: město
NUTS 5 (obec): CZ0201 530816
kraj (NUTS 3): Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4): Benešov (CZ0201)
obec s rozšířenou působností: Vlašim
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 28,89 km²
počet obyvatel: 1340 (1. 1. 2012)
nadmořská výška: 407 m
PSČ: 257 63
zákl. sídelní jednotky: 6
části obce: 6
katastrální území: 5
adresa městského úřadu: Dubějovická 269
25763 Trhový Štěpánov
starosta / starostka: Václav Nekvasil
Oficiální web: http://www.trhovystepanov.cz
E-mail: obec-trh.stepanov@worldonline.cz

Trhový Štěpánov
Red pog.png
Trhový Štěpánov
Trhový Štěpánov, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Město Trhový Štěpánov (do roku 1912 Štěpánov, německy Markt Stiepanau) se nachází v okrese Benešov, kraj Středočeský. Městem je od roku 1290 s výjimkou let 1954–2007. Počátkem roku 2012 zde žilo 1340 obyvatel, v roce 2006 jich bylo 1285.[1]

Ve vzdálenosti 10 km západně leží město Vlašim, 25 km západně město Benešov, 27 km východně město Světlá nad Sázavou a 31 km jižně město Humpolec. Pod obec spadají také Dalkovice, Dubějovice, Sedmpány, Střechov nad SázavouŠtěpánovská Lhota. Katastrem obce protéká Štěpánovský potokpřírodní rezervací stejného jména.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Křížek na náměstí

Sídlo bylo pravděpodobně založeno již před rokem 995 a jeho název se váže k vladykovi Štěpánovi z kmene Zličanů, jenž zde měl tvrz Štěpánov.[2] Z roku 1108 pochází zápis o majitelích hradu z Leštna nad Sázavou, dnešního Lštění.[2] Roku 1250 jej koupili Šternberkové a od roku 1235 byl Štěpánov majetkem pražských biskupů, z nichž Tobiáš z Bechyně roku 1290 obec povýšil na město.[2] Za jeho působení byla vystavěna kamenná hradební zeď, za níž hledali úkryt v nebezpečných dobách obyvatelé města, a původní dřevěná tvrz, Štěpánovský dvůr, byla přestavěna na hrad.[2] Za vlády posledních Přemyslovců bylo nedaleko Štěpánova objeveno zlato, díky čemuž do města přišli celé hornické rodiny a významně tak rozšířili počet jeho obyvatel.[2] Roku 1390 těžba zlata skončila, horníci odtud odcházeli a město zchudlo, v první polovině 15. století Štěpánov přestal být majetkem světským a obyvatelé se připojili k husitství, jehož kněží zde působili mezi lety 14211624.[2] Město bylo nadále střediskem kraje, obchodu i náboženského života - hrad spravovali husité a byl rovněž oporou oblastního husitského hnutí.[2] Po neslavném konci hnutí získal Štěpánov roku 1436 od císaře Zikmunda Mikuláš Trčka z Lípy.[2] Ve druhé polovině 16. století město na několik let získalo svobodu, když jej koupili sami měšťané, ale dostali se do dluhů a požádali o prodej.[2]

Po bitvě na Bílé hoře plenilo kraj císařské vojsko, rozšířily se bída, hlad a nemoci a obec upadala.[2] Majitelkami se pak postupně staly hraběnka Maxmiliána Spaarova z Waldštejna, hraběnka Františka Benigna z Weissenwolfu (1687) a její vnučka Marie Josefa, jež se provdala za knížete Auersperka.[2] V majetku rodu Štěpánov zůstal až do roku 1848.[2] V roce 1741 požár ve městě zničil zámek i mnoho domů a Auersperkové na obnově zámku neměli zájem, proto pustl a jako památka po něm zůstaly pouze zbytky zdí a kámen ze zámecké brány z r. 1668, jenž je zazděn ve zdi domu čp.  26 naproti obecnímu úřadu.[2] Další požár roku 1865 přispěl k založení Sboru dobrovolných městských hasičů.[2]

6. září 1912 byl městu vrácen název ze starých listin - Trhový Štěpánov.[2] V listopadu 1920 byla ve městě založena tělocvičná jednota Sokol a téhož roku se domů vrátily přeživší tři čtvrtiny legionářů z 1. světové války.[2] Roku 1938 byla v Trhovém Štěpánově zavedena elektřina, během protektorátu pak bylo zatčeno i několik místních občanů, a osvoboditelské vojsko Sovětského svazu tudy projíždí až 12. května 1945. Roku 1954 byl Štěpánovu odebrán status města, jejž znovu nabyl až 12. dubna 2007[3] - do té doby byl pouhou střediskovou obcí.[2]

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim[4]
  • 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Vlašim
  • 1868 země česká, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim
  • 1937 země česká, politický i soudní okres Vlašim[5]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Německý Brod, politický i soudní okres Vlašim[6]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim[7]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Vlašim[8]
  • 1949 Pražský kraj, okres Vlašim[9]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Benešov
  • 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Vlašim

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

Ve městě Trhový Štěpánov (přísl. Štěpánovská Lhota, 1188 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10]

lékař, autodoprava, cihelna, drogerie, holič, 5 hostinců, 2 koláři, 2 kováři, 3 kožišníci, 4 krejčí, malíř, 4 mlýny, obchod s obuví Baťa, 2 obuvníci, 2 pekaři, 2 pily, 2 porodní asistentky, pokrývač, 3 řezníci, 2 sklenáři, 8 obchodů se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Trhový Štěpánov, Občanská záložna ve Vlašimi, Okresní hospodářská záložna ve Vlašimi, stavitel, továrna na hospodářské stroje, švadlena, 2 trafiky, 6 truhlářů, zámečník

V obci Sedmpány (222 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Trhového Štěpánova) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11]

lesní družstvo, 3 hostince, 2 koláři, kovář, krejčí, 26 rolníků, řezník, 2 obchody se smíšeným zbožím, trafika

V obci Střechov (přísl. Dubovka, 465 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Trhového Štěpánova) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[12]

2 hostince, kolář, kovář, krejčí, 2 mlýny, 3 obuvníci, obchod se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Střechov, 2 trafiky, velkostatek Správy státních lesů

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Ve městě se nachází mateřská a základní škola, knihovna, pošta, několik lékařských ordinací, restaurací a obchodů. V roce 1998 byla celá obec plynofikována, od roku 2001 vlastní Trhový Štěpánov městský prapor.[2] Sdružení několika desítek obcí z oblasti zřídilo v roce 1995 odborně řízenou ekologickou skládku.[2]

České dráhy i linkové autobusy zajišťují dobrou dopravní obslužnost, 4 km severovýchodně od města (u Soutic) je navíc zbudován nájezd na dálnici D1 Praha - Brno. V obci existují fotbalový klub, golfový klub Atrium Golf Club a znormované devítijamkové golfové hřiště[13], klub stolního tenisu, Klub aktivního stáří a Občanské sdružení zahrádkářů, působí zde Římskokatolická církev a Církev bratrská.[14]

Památky a zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel svatého Bartoloměje
  • Židovský hřbitov na jih od města nedaleko železniční stanice, jenž byl významně upraven na začátku 90. let 20. století[2]
  • Socha svatého Jana Nepomuckého u pošty
  • Trhový Štěpánov (zámek)
  • Muzeum Štěpánovska
  • Výstavní síň akademického malíře Josefa Tříšky, který obci daroval několik obrazů, zbudovaná roku 1971
  • Spící dáma - lípa zasazená v roce 1898 k výročí 50 let panování císaře Františka Josefa I.
  • Spolkový dům zrekonstruovaný a otevřený v roce 2012

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Katastrem prochází dálnice D1, silnice II/126 (Vlašim) - Trhový Štěpánov - Zruč nad Sázavou - Kutná Hora a silnice II/127 Načeradec - Zdislavice - Trhový Štěpánov. Silnice III. třídy jsou[15]:

  • III/12517 Soušice - Střechov nad Sáazavou - Štěpánovská Lhota - Dalkovice - Trhový Štěpánov
  • III/1261 Trhový Štěpánov - Dubějovice - Sedmpány - Keblov
  • III/1265 Hulice - Sedmpány

Ve městě končí železniční trať 222 Benešov u Prahy - Vlašim - Trhový Štěpánov, je to jednokolejná regionální trať. Do roku 1974 jezdily vlaky do Dolních Kralovic. Z důvodu výstavby vodní nádrže Švihov - Želivka byla trať zkrácena do Trhového Štěpánova. Mezi Vlašimí a Dolními Kralovicemi byla zahájena doprava roku 1902. Do koncové železniční stanice Trhový Štěpánov jezdilo v pracovních dnech roku 2012 10 osobních vlaků, o víkendu 8 osobních vlaků.

Městem v roce 2012 jezdily autobusové linky např. do těchto cílů: Benešov, Dolní Kralovice, Kácov, Praha, Vlašim, Zruč nad Sázavou

Turistika[editovat | editovat zdroj]

  • Cyklistika
Městem vedou cyklotrasy č. 0004 Vlašim - Zdislavice - Trhový Štěpánov - Nesměřice a č. 0071 Čechtice - Trhový Štěpánov - Český Šternberk.
  • Pěší turistika
Městem vede turistická trasa zelená turistická značka Vlašim - Trhový Štěpánov - Křivsoudov - Snět.

Fotografie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Trhový Štěpánov ve Wikimedia Commons

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 [online]. Český statistický úřad, 31.5.2012, [cit. 2012-11-01]. Dostupné online.  
  2. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t Oficiální stránky Města Trhový Štěpánov - Historie [online]. Město Trhový Štěpánov, [cit. 2010-07-09]. Dostupné online.  
  3. Rozhodnutí č. 18 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 12. dubna 2007
  4. Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918
  5. Vládní nařízení č. 131/1937 Sb.
  6. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  7. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  8. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  9. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  10. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1708. (česky a německy)
  11. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1530. (česky a německy)
  12. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1618. (česky a německy)
  13. ATRIUM GOLF CLUB. Golfové hřiště Atrium Golf Club Trhový Štěpánov [online]. Trhový Štěpánov: Atrium Golf Club, [cit. 2010-07-08]. Dostupné online.  
  14. Oficiální stránky Města Trhový Štěpánov - Klub aktivního stáří [online]. Město Trhový Štěpánov, [cit. 2010-06-09]. Dostupné online.  
  15. Webová mapová aplikace "Silniční a dálniční síť ČR"

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Město Trhový Štěpánov

Dalkovice • Dubějovice • Sedmpány • Střechov nad Sázavou • Štěpánovská Lhota • Trhový Štěpánov