Kamberk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
O kopci u města Osečná v Ralské pahorkatině pojednává článek Kamberk (Ralská pahorkatina).
Kamberk
Kamberk.JPG
status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0201 531031
kraj (NUTS 3): Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4): Benešov (CZ0201)
obec s rozšířenou působností: Vlašim
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 11,32 km²
počet obyvatel: 157 (25. 7. 2008)
nadmořská výška: 398 m
PSČ: 257 06
zákl. sídelní jednotky: 3
části obce: 3
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: Kamberk 71
257 06 Louňovice pod Blaníkem
starosta / starostka: Ing. Alena Jenšíková
Oficiální web: http://www.kamberk.cz
E-mail: oukamberk@quick.cz

Kamberk
Red pog.png
Kamberk
Kamberk, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Kamberk je obec ležící v okrese Benešov ve Středočeském kraji u hranice Jihočeského kraje v tzv. Blanické brázdě, kterou protéká řeka Blanice. Nadmořská výška obce je 398 m. Obec se rozkládá asi 14 km jižně od města Vlašim.

Dnes má kolem 170 obyvatel.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Okolí je kopcovité, částečně zalesněné, v obci je na řece Blanici rybník o rozloze 12 ha. V okolí jsou další dva rybníky obnovené počátkem devadesátých let 20. století. Nazývají se Podhorník a Kalač.

Ke Kamberku patří ještě dvě vesnice:

  • Předbořice (404 metrů nad mořem). První písemná zmínka je z roku 1420. Název pochází pravděpodobně od místního označení „před borovým“ /lesem/.
  • Hrajovice (440 metrů nad mořem). První písemná zmínka je z roku 1420. Název pochází snad od osobního jména Hrajka nebo Hrejka, ves lidí Hrajových. Ve vesnici je na návsi starobylý kaštan.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kamberk byl s největší pravděpodobností založen ve druhé polovině 13. století jako horní městečko nedaleko zdejších zlatých dolů. První písemná zpráva pochází z roku 1282. Prvním držitelem Kamberka byl Sezima z Landštejna, který Kamberk držel v letech 12611293. V roce 1337 byly zdejší doly zastaveny králem Janem Lucemburským zemskému hejtmanovy Petru z Rožumberka. Mezi léty 13961397 vlastnil obec hornický podnikatel a měšťan Johan Rotlev[1].

Během středověku se majitelé Kamberka střídaly. K významnějším patřil Albrecht Rendl z Úšavy který vymohl městečku v roce 1512 právo pořádat výroční trhy. Od roku 1628 se staly majiteli Kamberka páni ze Schwendy a od roku 1700 pánové z Künburku.

Znakem Kamberka je zlaté šestiloukoťové kolo na červeném štítě, který je lemován zlatým okrajem. Kamberk měl dvě pečetě: První pečeť má průměr 54 mm, v jejím středu je znamení kola se šestiloukotěmi. Druhá pečeť má průměr 32 mm a v jejím středu je rovněž znamení kola se šestiloukotěmi.

V letech 1949 - 1991 se obec jmenovala Zlaté Hory[2].

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Tábor, soudní okres Mladá Vožice[3]
  • 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Mladá Vožice
  • 1868 země česká, politický okres Tábor, soudní okres Mladá Vožice
  • 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický okres Tábor, soudní okres Mladá Vožice[4]
  • 1942 země česká, Oberlandrat České Budějovice, politický okres Tábor, soudní okres Mladá Vožice[5]
  • 1945 země česká, správní okres Tábor, soudní okres Mladá Vožice[6]
  • 1949 (Zlaté Hory) Pražský kraj, okres Benešov[7]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Benešov
  • 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Vlašim

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V městysi Kamberk (620 obyvatel, poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[8]

2 hostince, 2 koláři, 3 kováři, 2 krejčí, 2 mlýny, obuvník, pekař, 3 řezníci, rolník, 2 sedláři, 3 obchody se smíšeným zbožím,, Spořitelní a záložní spolek pro farní osadu Kamberskou, trafika, 2 truhláři, 2 zámečníci

Památky[editovat | editovat zdroj]

  • Ze zajímavých budov je nutno zmínit kostel sv. Martina poprvé doloženého roku 1352. V roce 1720 se v místní kronice uvádí že kostel vyhořel. Na jeho místě byl postaven jednolodní kostel,který stojí v obci dodnes.
  • Bývalou tvrz, založená v polovině 13. století pány z Landštejna. Od 15. století je udávána jako zpustlá, posléze byla obnovena a stála až do roku 1785, kdy byla přestavěna na faru. Dodnes jsou zde patrné pozůstatky v zadním traktu objektu.
  • Hřbitovní kapli
  • Budovu bývalé školy a budovu kampeličky.
  • V obci je také pomník padlým 1. světové války, most z dvacátých let 20. století a na silnici směrem k Mladé Vožici alej stoletých lip zasazených roku 1910 paní Růženou Zachařovou a jejími spolužačkami.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelé se živí převážně zemědělstvím (velká farma a. s. Podblanicko), v obci jsou i drobné řemeslné provozovny, obchod a hospoda.

V obci je k dispozici sportovní hřiště a stadion. Dále bychom v obci našli knihovnu, kostel a hřbitov.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace
Obcí prochází silnice 125 Kolín - Vlašim - Kamberk - Mladá Vožice.
  • Železnice
Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Veřejná doprava 2012

  • Autobusová doprava
V obci zastavovaly autobusové linky jedoucí např. do těchto cílů: Benešov, České Budějovice, Kolín, Louňovice pod Blaníkem, Praha, Mladá Vožice, Tábor, Vlašim.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

  • Cyklistika
Obcí vede cyklotrasa č. 1177 Tábor - Mladá Vožice - Kamberk - Louňovice pod Blaníkem.
  • Pěší turistika
Obcí vedou turistické trasy červená turistická značka Benešov - Louňovice pod Blaníkem - Kamberk - Mladá Vožice a zelená turistická značka Odlochovice - Roudný - Kamberk.

Fotografie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. CÁDER, Radovan. Kamberk - Kraj Blanických rytířů [online]. [cit. 2010-04-10]. Dostupné online.  
  2. Vyhláška 3/1950 sb.o změnách úředních názvů míst v roce 1949
  3. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  4. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  5. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  6. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  7. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  8. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 526. (česky a německy)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu