Třebešice (okres Benešov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Třebešice

znak obce Třebešicevlajka obce Třebešiceznakvlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0201 532304
kraj (NUTS 3): Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4): Benešov (CZ0201)
obec s rozšířenou působností: Benešov
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 4,17 km²
počet obyvatel: 83 (4. 12. 2014)
nadmořská výška: 431 m
PSČ: 257 26
zákl. sídelní jednotky: 1
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: Třebešice 39
257 26 Divišov
starosta / starostka: Hana Moravcová
Oficiální web: www.obectrebesice.cz
E-mail: trebesice@obectrebesice.cz

Třebešice
Red pog.png
Třebešice
Třebešice, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Obec Třebešice se nachází v okrese Benešov, kraj Středočeský, asi 11 km východně od Benešova. Ke dni 1.12.2011 zde žije 83 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1358. Uvádí se, že kolem tvrze zvané Debrník se rozkládala ves Třebešice. Nedaleko, směrem na západ od této vsi, stál kostel vystavěný ve slohu románském, který je asi tak starý jako tvrz debrnická (Kostel Všech Svatých).

1. července 1651 připadl statek třebešický rytíři Tomáši Sohierovi z Windmühle, měšťanu pražskému a jeho manželce Otilii, dceři Serváce Engla z Engelflussu a na Mníšku.

Rytíř Tomáš Sohier z Windmühle a na Třebešicích, který byl nejvyšším laitenentem Wernierského regimentu kyrysníků, zemřel 9. ledna roku 1679 a pochován je ve zdejším kostele.

Paní Otilie Sohierová zemřela dne 17. ledna roku 1657 a je pochována ve zdejším kostele.

Protože ke koupi statku třebešického půjčil tchán Tomáše Sohiera poustoupili statek třebešický Janu Tomáši Sohierovi z Windmühle, svému synu.

Sohierové přikoupili ke statku třebešickému i statek čeňovický. Oba tyto statky zdědila Marie Magdalena, rozená svobodná paní Sohierová, která se provdala za Františka Bechyně z Katan a na Rozsochatci. Po jeho smrti roku 1704 prodal František Bechyně po ní zděděné statky Juditě Alžbětě provdané i rozené hraběnce z Götzu, choti Jana Maxmiliána hraběte z Götzu, majitele panství Šternberského, který byl apelačním radou a tajným radou císaře Karla VI.

Jejich dceru Marii Barboru z Götzu si vzal za manželku František Antonín hrabě z Roggendorfu a vyženil tak panství šternberské a třebešické. Když roku 1739 zemřel zanechal svůj majetel velmi zadlužený. Vdova a jeho dědička, hraběnka Marie Barbora z Rogendorfu, prodala 30. června 1752 veškerý majetek klášteru Emauzskému v Praze. Tento klášter totiž zapůjčil panstvu 7.000 zl. a dobře si je na jejich majetku pojistil. Tak za 7.000 zl. stal se majitelem statku třebešického, čeňovického a vysokolhotského klášter emauzský.

V obci stával pivovar, který se připomíná již roku 1603. Voda k vaření piva se brala ze studny, která se jmenuje „Barbora.“ V obci byl i lihovar.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim[1]
  • 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Vlašim
  • 1868 země česká, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim
  • 1937 země česká, politický i soudní okres Vlašim[2]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Německý Brod, politický i soudní okres Vlašim[3]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim[4]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Vlašim[5]
  • 1949 Pražský kraj, okres Vlašim[6]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Benešov
  • 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Vlašim

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace
Do obce vede silnice III. třídy.
  • Železnice
Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Veřejná doprava 2012

  • Autobusová doprava
Do obce vedly autobusové linky Vlašim-Divišov-Benešov (v pracovních dny 5 spojů, o nedělích 1 spoj) a Český Šternberk-Benešov-Praha (v pracovních dny 6 spojů, o víkendu 1 spoj).

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  2. Vládní nařízení č. 131/1937 Sb.
  3. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  4. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  5. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  6. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]