Týnec nad Sázavou

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Týnec nad Sázavou
Pohled na Masarykův most a centrum města s věží románského hradu ze severozápadu

Pohled na Masarykův most a centrum města s věží románského hradu ze severozápadu

znak obce Týnec nad Sázavouvlajka obce Týnec nad Sázavouznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0201 530841
kraj (NUTS 3): Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4): Benešov (CZ0201)
obec s rozšířenou působností: Benešov
pověřená obec: Týnec nad Sázavou
historická země: Čechy
katastrální výměra: 21,34 km²
počet obyvatel: 5 599 (1. 1. 2012[1])
nadmořská výška: 281 m
PSČ: 251 68 až 257 42
zákl. sídelní jednotky: 8
části obce: 7
katastrální území: 5
adresa městského úřadu: K Náklí 404
257 41 Týnec nad Sázavou
starosta / starostka: Mgr. Martin Kadrnožka
Oficiální web: http://www.mestotynec.cz
E-mail: radnice@mestotynec.cz

Týnec nad Sázavou
Red pog.png
Týnec nad Sázavou
Týnec nad Sázavou, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Město Týnec nad Sázavou se nachází v okrese Benešov ve Středočeském kraji. Ke dni 1. 1. 2012 zde žilo 5 599 obyvatel.

Ve vzdálenosti 9 km jižně leží město Benešov, 18 km severně město Říčany, 23 km jihozápadně město Sedlčany a 26 km jihovýchodně město Vlašim.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Hrad s rotundou

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1318.

Od roku 1931 v Týnci nad Sázavou sídlí nejvýznamnější český výrobce motocyklů, firma Jawa. Za druhé světové války se část obce na levém břehu Sázavy stala součástí vojenského cvičiště Zbraní SS Benešov a její obyvatelé se museli 1. dubna 1943 vystěhovat. V roce 1969 byl Týnec nad Sázavou povýšen na město.

Od 1. července 2006[2] byla k městu připojena vesnice Čakovice i s celým katastrálním územím Čakovice u Řehenic podél Kamenického potoka. Předtím patřily Čakovice k obci Řehenice.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Benešov, soudní okres Neveklov[3]
  • 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Neveklov
  • 1868 země česká, politický okres Benešov, soudní okres Neveklov
  • 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický okres Benešov, soudní okres Neveklov[4]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Benešov, soudní okres Neveklov[5]
  • 1945 země česká, správní okres Benešov, soudní okres Neveklov[6]
  • 1949 Pražský kraj, okres Benešov[7]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Benešov
  • 1974 Středočeský kraj, okres Praha-západ[8]
  • 1996 Středočeský kraj, okres Benešov[9]
  • 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Benešov

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

Ve vsi Týnec nad Sázavou (545 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10]

lékař, 2 autodopravci, bio Sokol, výroba cementového zboží, cukrář, drogerie, družstvo pro rozvod elektrické energie v Týnci nad Sázavou, elektrotechnický závod, hodinář, 2 holiči, hospodářské skladištní družstvo, 3 hostince, státní hotel, instalace, kamnář, klempíř, kolář, konsum Včela, kovář, 5 krejčí, surové kůže, lakýrník, mlýn, obuvník, 2 pekaři, pila, 3 obchody s lahvovým pivem, pokrývač, rolník, řezník, sedlář, sklenář, 4 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Týnec nad Sázavou, Městská spořitelna v Benešově, stavitel, 3 švadleny, 2 trafiky, 2 truhláři, 2 obchody s uhlím, obchod se zvěřinou a drůbeží
Společenský dům - bývalá továrna na kameninu

Ve vsi Krusičany (přísl. Hrusice, 262 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Týnce nad Sázavou) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11]

2 hostince, kovář, mlýn, rolník, 2 obchody se smíšeným zbožím, tesařský mistr, trafika

Ve vsi Pecerady (přísl. Brodce, Hůrka, Ledce, Větrov, Zbořený Kostelec, 1297 obyvatel, sbor, dobrovolných hasičů, samostatná ves se později stala součástí Týnce nad Sázavou) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[12]

2 cihelny, družstvo pro rozvod elektrické energie v Peceradech, holič, 5 hostinců, konsum Včela, kovář, 4 krejčí, 3 obuvníci, 2 pekaři, obchod s lahvovým pivem, rolník, 2 řezníci, sadař, 4 obchody se smíšeným zbožím, 2 švadleny, Maitnerovy textilní závody, 3 trafiky, truhlář, zednický mistr

V obci Podělusy (100 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Týnce nad Sázavou) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[13]

cihelna, 2 hostince, kovář, mlýn, obuvník, 5 rolníků, trafika
Hrad v Týnci – olej od L. Herce

Kultura[editovat | editovat zdroj]

V Týnci se nachází muzeum keramiky, které sídlí v budově románského hradu.

Na místě, kde se nachází týnecký hrad, bývala v nejstarších dobách osada zatýněná, to je opevněná - Týnec. Toto obydlí mělo pravděpodobně vztah k prastaré obchodní stezce, která vedla přes Sázavu kolem hradu Kostelce z jižních Čech na Prahu. Ke kamenité rotundě jako sakrálnímu objektu patřil též sídelní objekt, odkrytý při výzkumu v roce 1969. Měl jen kůlovou konstrukci a pocházel asi z 11. století. Na jeho místě vznikl na přelomu 12. a 13. století kamenný románský palác a u něho později obranná hranolová věž při rotundě. Dnes je v budově paláce umístěno městské muzeum s expozicí týnecké kameniny, jejíž výrobou byla obec v letech 1791 - 1866 proslulá.

Místní dechový orchestr Týnečanka[14] je zván na regionální festivaly, jako například Kubešova Soběslav nebo Vejvodova Zbraslav[15] a podílí se na pořádání místních Dnů hudby.[16] Původní orchestr byl založen v 90. letech 20. století hudebním nadšencem Jaroslavem Honzíkem za pomoci dlouholetého starosty Týnce Zdeňka Březiny a sestaven z mladých hráčů na dechové nástroje. V této podobě přežil asi 7 let a poté se pro nedostatek dorostu odmlčel.[17] V roce 2004 opět za spolupráce Zdeňka Březiny ho znovu založil současný kapelník Vratislav Křivánek. Orchestr byl sestaven ze zkušených hudebníků a doplněn o absolventy hudebních škol Benešovska.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Mickův dům

Původní hrad měl pravděpodobně vztah k prastaré obchodní stezce, která vedla přes Sázavu kolem hradu Kostelce z jižních Čech na Prahu. Ke kamenité rotundě jako sakrálnímu objektu patřil též sídelní objekt, odkrytý při výzkumu v roce 1969. Měl jen kůlovou konstrukci a pocházel asi z 11. století. Na jeho místě vznikl na přelomu 12. a 13. století kamenný románský palác a u něho později obranná hranolová věž při rotundě. Dnes je v budově paláce umístěno městské muzeum s expozicí týnecké kameniny, jejíž výrobou byla obec v letech 1791–1866 proslulá.

Rekreace, sport[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace
Městem procházejí silnice 106 Štěchovice - Kamenný Přívoz - Týnec nad Sázavou - Benešov a 107 Říčany - Velké Popovice - Kamenice - Týnec nad Sázavoou.
  • Železnice
Město protíná železniční trať 210 Praha - Vrané nad Vltavou - Jílové u Prahy - Týnec nad Sázavou - Čerčany. Je to jednokolejná regionální trať, doprava byla v úseku Jílové u Prahy - Čerčany zahájena roku 1897. Na území obce leží železniční zastávka Chrást nad Sázavou, železniční stanice Týnec nad Sázavou a železniční zastávka Pecerady.

Veřejná doprava 2012

  • Autobusová doprava
Městem jezdily autobusové linky např. do těchto cílů: Benešov, Jílové u Prahy, Křečovice, Netvořice, Praha, Rabyně.
  • Železniční doprava
Po trati 210 vede linka S8 (Praha - Vrané nad Vltavou - Čerčany) v rámci pražského systému Esko.
Po trati 210 v tomto úseku jezdilo v pracovních dnech 16 osobních vlaků, o sobotách 15 osobních vlaků, v nedělích 12 osobních vlaků.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

  • Cyklistika
Městem vedou cyklotrasy č. 11 Praha, Újezd - Týnec nad Sázavou - Neveklov - Sedlčany - Tábor, č. 19 Havlíčkův Brod - Zruč nad Sázavou nec - Týnec nad Sázavou - Davle a č 0063 Týnec nad Sázavou - Václavice - Kožlí - Konopiště.
  • Pěší turistika
Územím města procházejí turistické trasy červená turistická značka Davle - Kamenný Přívoz - Zbořený Kostelec - Čerčany - Sázava, zelená turistická značka Neštětice - Chrášťany - Týnec nad Sázavou a žlutá turistická značka Týnec nad Sázavou - Úročnice - Konopiště.

Fotografie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 [online]. Český statistický úřad, 31.5.2012. Dostupné online.  
  2. Čakovice, web města Týnec nad Sázavou
  3. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  4. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  5. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  6. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  7. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  8. Oznámení ministra vnitra č. 9/1976 Ú. v.
  9. Nařízení vlády č. 226/1995 Sb.
  10. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1749. (česky a německy)
  11. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 646. (česky a německy)
  12. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 993. (česky a německy)
  13. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1067. (česky a německy)
  14. Oficiální stránky Týnečanky
  15. Vejvodova Zbraslav
  16. Archiv Týnce n/S.
  17. Týnecké listy 5/2005

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]


Město Týnec nad Sázavou

Brodce • Čakovice • Chrást nad Sázavou • Krusičany • Pecerady • Podělusy • Týnec nad Sázavou • Zbořený Kostelec


Kategorie Týnec nad Sázavou ve Wikimedia Commons