Světlá nad Sázavou

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Světlá nad Sázavou
Náměstí ve Světlé nad Sázavou

Náměstí ve Světlé nad Sázavou

znak obce Světlá nad Sázavouvlajka obce Světlá nad Sázavouznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0631 569569
kraj (NUTS 3): Vysočina (CZ063)
okres (NUTS 4): Havlíčkův Brod (CZ0631)
obec s rozšířenou působností: Světlá nad Sázavou
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 43,63 km²
počet obyvatel: 6 791 (1. 1. 2012[1])
nadmořská výška: 410 m
PSČ: 582 91
zákl. sídelní jednotky: 19
části obce: 15
katastrální území: 15
adresa městského úřadu: Městský úřad Světlá nad Sázavou
Náměstí Trčků z Lípy 18
582 91 Světlá nad Sázavou
starosta / starostka: Jan Tourek
Oficiální web: http://www.svetlans.cz/
E-mail: posta@svetlans.cz

Světlá nad Sázavou
Red pog.png
Světlá nad Sázavou
Části obce (15)
Benetice, Dolní Březinka, Dolní Dlužiny, Horní Březinka, Horní Dlužiny, Josefodol, Kochánov, Leštinka, Lipnička, Mrzkovice, Opatovice, Radostovice, Světlá nad Sázavou, Závidkovice, Žebrákov
Zdroje k infoboxu a částem obce

Světlá nad Sázavou (německy Swietla ob der Sasau) je město v okrese Havlíčkův Brod v kraji Vysočina, 14 km severozápadně od Havlíčkova Brodu na soutoku Sázavy a Sázavky. Město se skládá z 15 místních částí. V celém městě je registrováno 1 582 domů, z toho v samotné Světlé nad Sázavou 1020. V roce 2011 zde žilo přes 6 tisíc obyvatel.

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Do roku 1997 byla součástí i Nová Ves u Světlé[2].

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Historie v datech[editovat | editovat zdroj]

  • 1207 První zmínka o Světlé, která náležela Vilémovskému klášteru
  • 1343 Kostel světelský povýšen arcibiskupem Arnoštem z Pardubic na kostel farní
  • 1363 Dle spisů kláštera jmenován opat Ondřej patronem kostela
  • 1365 Světelský kostel náležel k německobrodskému děkanátu
  • 1381 Bratři Petr a Domoslav z Lipničky věnují světelskému kostelu oltář sv. Kateřiny
  • 1385 Pan Albert ze Šternberka pánem na Světlé
  • 1392 Hrabě Štěpán ze Šternberka vystavěl tzv. Šternberskou část zámku
  • 1417 Město a panství připadá opět Vilémovskému klášteru
  • 1420 V okolí Světlé,Lipnice a Německého brodu povstala sekta Orebitů
  • 1421 Následkem rozboření kláštera Vilémovského spadá Světlá i panství v majetek Koruny
  • 1423 Husité táhnou kolem Světlé nad Sázavou při výpravě na Moravu
  • 1429 Světlou i s panstvím převzal v držení Mikuláš I. Trčka z Lípy
  • 1435 Mikuláš I. Trčka z Lípy, majitel Světlé, koupil Lipnici a Německý Brod
  • 1436 Mikuláš I. Trčka z Lípy, koupil Habry.
  • 1453 Mikuláš I. Trčka z Lípy zemřel a zanechal 3 syny: Buriana, Zdeňka a Mikoláše. Světlá i s panstvím se stala majetkem nejstaršího syna Buriana I. Trčky z Lípy
  • 1457 Burian I. Trčka z Lípy, pán na Světlé, jmenován nejvyšším zemským písařem království Českého
  • 1469 Burian Trčka z Lípy zemřel a odkázal Světlou i s panstvím svým synům Mikolášovi a Melchisedekovi Trčkovi z Lípy
  • 1497 Mikuláš II. Trčka z Lípy samostatným pánem na Světlé
  • 1506 Prostřední zvon světelského kostela darován tomuto Mikulášem II. Trčkou z Lípy
  • 1509 Mikuláš II. Trčka z Lípy zemřel, po něm následoval syn jeho Mikuláš III. Trčka z Lípy jako pán na Světlé
  • 1515 Mikuláš III. Trčka z Lípy zemřel a zanechal Světlou s ostatními panstvími synu svému Buriánu II. Trčkovi z Lípy
  • 1522 Burián II. Trčka z Lípy zemřel a byl pochován v kostele lipnickém. Po něm následuje v držení Světlé Jan I. Trčka z Lípy
  • 1525 Jan I. Trčka z Lípy oženil se s Kateřinou ze Šellenberku
  • 1540 Jan I. Trčka z Lípy zemřel a jeho nástupcem v držení Světlé stal se Burian III. Trčka z Lípy
  • 1567 Tak zvané Trčkovské, oddělení světelského zámku postaveno a zřízeno jako lovecký zámek. Burian udělil měšťanům právo pečetit červený voskem 1567 a daroval jim pozemky s lesem u Lán, důchod z jarmarečného, z koňských trhů, z obecní váhy a z prodeje soli.
  • 1569 Velký zvon na kostele Světelském byl od Buriana Trčky kostelu tomuto darován.
  • 1577 Burian III. Trčka z Lípy koupil Novou Ves a připojil ji ku Světlé
  • 1578 Burian III. Trčka z Lípy založil ve Světlé špitál pro 5 chudých měšťanův a současně založil zde školu.
  • 1591 Burian III. Trčka z Lípy Pán na Světlé zemřel a odkázal majetek svůj svému synu Janu Rudolfovi,, svobodnému pánu Trčkovi z Lípy
  • 1594 Jan Rudolf, svobodný pán z Trčků zemřel, po něm následuje jeho bratr Maximilián, svobodný pán z Trčků
  • 1604 Jan Rudolf II. svobodný pán z Trčků, císařský rada, komoří, zemský sudí a místodržící v Čechách převzal Světlou od svého otce Maximiliana z Trčků jako pán na Světlé, Lipnici, Ledči, Opočně, Smiřicích, Žlebech a České Kamenici, Týž daroval městu 58 jiter 1283 2/6 □ pozemků a potvrdil v celém obsahu privilegie města Světlé.
  • 1610 Jan Rudolf II. z Trčků povýšen do stavu pánů Českých
  • 1629 Jan Rudolf II. z Trčků, pán na Světlé, jmenován říšským hrabětem
  • 1631 Jan Rudolf II. hrabě z Trčků, pán na Světlé jmenován Českým hrabětem
  • 1633 Jan Rudolf II. hrabě z Trčků zprostil Světlou roboty a daroval městu některá práva.
  • 1634 Po smrti manželky své a po pádu syna svého Adama Erdmana v Chebu, odkázal Jan Rudolf Trčka kšaftem dne 2. července Světlou s Lipnicí, vesnice Čáslavské, Studenec, Větrný Jeníkov a Žleby – Petrovi Vokovi Švihovskému z Ryzmberku, Ladislavovi Burianovi hraběti z Wadsteina a Matyašovi Ferdinandovi hraběti Berkovi z Dubé a od statku světelského a ledečského odkázal Trčka důchody z Hamrů železných kostelu světelskému na hřbitově (kde rodiče jeho, bratří a jiní příbuzní odpočívali a on sám odpočívati žádostiv byl)
  • 1635 Jan Rudolf Trčka po smrti své (29. září 1634) v roce 1635 pro rozličná provinění veliká proti císaři spáchaná, byl obviněn, a jeho statky vládě (fisku) připadly.
  • 1636 Panství světelské bylo tento rok od vlády na 253.452 zl. Šejn. Odhadnuto a hraběti Ladislavovi Burianovi z Waldšteina proti zapravení dluhu p. 60.000 zl., dědičům. Po knížeti Donu Aldobrandini, p. 100.000 zl., Adamovi hraběti z Papenheimu, p. 20.000 zl. Brunovi hraběti z Mansfeldu, úhrnem za 230.000 zl. přenecháno.
  • 1639 Od roku 1639 nájezdy Švédů. Ti se v kraji objevili poprvé na podzim a 16 Banérových oddílů přepadlo 13. listopadu Lipnici. Zničili městské opevnění, vydrancovali městečko, ale hrad nedobyli.
  • 1645 Špitál světelský byl znovu vystavěn a nese tento nápis: „ Tento jest dům chudých, neodvracej tváře od nich“. Léta páně po narození Krista Pána 1645
  • 1648 Švédové opustili Lipnici a náš kraj teprve po uzavření vestfálského míru v roce 1648, přičemž veškerou nashromážděnou kořist odvezli sebou.
  • 1667 Podíly na Světlé a světelském panství připadnou pí. Marii Huscheine, roz. baronce Geran, Theodorovi Mültzerovi z Rosenthalu a baronu Vernierovi; jako hlavní majitel panství vládne posaváde hrabě Burian z Waldstejnu.
  • 1672 Panství světelské i s městem Světlou koupil hrabě Jan Rudolf Rabatta, svobodný pán z Dornberku, pán na Světlé a Tisu, majitel pluku kyrysníků a generalvachtmistr.
  • 1679 Jan Rudolf hrabě Rabatta prodal Světlou s panstvím i se statkem Vrbicí Janovi Kašparu, svobodnému pánu z Montány
  • 1686 V tomto roku koupil Světlou a panství Jan Bartolemeus svobodný pán z Vernierů a jeho choť Marie Rosalie
  • 1704 Světlou s panstvím koupil hrabě Karel z Pöttingu, pán na Lipnici a Habrech
  • 1714 Největší povodeň na Sázavě
  • 1722 Město a panství Světlou koupil hrabě František Antonín Černín
  • 1737 Zadní část světelského zámku ( strana východní ) byla vystavěna hrabětem Černínem.
  • 1743 Hrabě František Antonín z Černínů, majitel města a panství Světlé, zemřel a po něm následovala v držení panství vdova po něm, hraběnka Antonie z Černínů, rozená hraběnka z Kumburku, paní na Drhovli, Čížově a Sedleci.
  • 1748 Město i panství Světlá přešla v Majetek Filipa, hraběte Kolovrat- Krakovského a jeho choti Barbory hraběnky z Kolovratů
  • 1758 Farní kostel ve Světlé byl povýšen na děkanský chrám
  • 1760 Hrabě Leopold Kolovrat-Krakovský, syn zemřelého hraběte Filipa Kolovrata, převzal, byv za plnoletého prohlášen, od své matky panství světelské a statek Vrbici.
  • 1765 V tomto roku byly varhany v kostele světelském kutnohorským varhanářem J. Horákem za kupní cenu pr. 400 zl. Postaveny
  • 1773 Hrabě Kolovrat odevzdal panské brusírny na granáty brusičům k svobodnému používání, a ponechal jim zároveň kapitál pr. 6000 zl. k provozování .
  • 1774 Do Světlé byly roku tohoto první brambory zavedeny a zde sázeny
  • 1775 Jako všude , vypukly i zde nepokoje mezi sedláky za příčinou robotní povinnosti
  • 1782 Dolování na stříbro u Dlužin a Nového Dvora bylo zavedeno hrabětem Kolovratem a sice počalo pracovati 11 horníků a důl nazván jest „Štolou Leopoldovou“
  • 1786 V tomto roku stávalo již 10 brusíren na sklo ve Světlé a Březince
  • 1791 Hrabě Leopold Kolovrat-Krakovský nařídil dekretem ze dne 14.ledna, že jeho světelští úředníci a služebníci musí své syny za příčinou naučení se německé řeči poslati do ciziny.
  • 1795 Světelská radnice byla postavena
  • 1792 V lese u Rosinova byla zřízena obora pro černou zvěř
  • 1796 V tomto roku byla ve Světlé tak zvaná granátnická společnost založena
  • 1800 Dosavadní hřbitov u kostela světelského byl zrušen a nový založen za Světlou u Březinky. V tomto roku udělena byla ve Světlé první koncese ku zřízení úplného obchodu smíšeným zbožím Markusovi Seewaldovi
  • 1805 Následkem srážky mezi vojskem Bavorským a rakouskými kyrysníky u Habrů utrpělo velmi i obyvatelstvo v krajině světelské
  • 1809 Zřízena vojenská nemocnice ve zdejším zámku
  • 1810 Zemřel hrabě Kolovrat-Krakovský.
  • 1813 Silnice ze Světlé do Humpolce vystavěna
  • 1817 Město Světlá a velkostatek světelský přešly vyrovnáním ze dne 5. srpna na Františka Josefa Zichy z Vaszoniköe
  • 1821 Walpurga starohraběnka ze Salm-Refferscheidtů stala se výměnou svého panství Dioszegh v Uhrách za Světlou, majitelkou panství i města Světlé
  • 1822 Jan starohrabě ze Salm- Reifferscheidtů, c.k. podplukovník, převzal panství Světlou za vklad 700.000 zl. v.m. dědictvím po matce
  • 1825 Kašna na světelském náměstí byla postavena kamenickým mistrem Schlesingerem
  • 1833 Silnice ze Světlé do Habrů byla od panství společně s obcemi stavěna
  • 1834 Světelský špitál musel býti téměř celý přestavěn
  • 1843 V zámku zdejším byly uvnitř značné opravy provedeny
  • 1847 František starohrabě Salm-Reifferscheidt převzal po smrti svého otce Jana starohraběte ze Salm-Reifferscheidtů dne 19. května panství Světelské.
  • 1850 Dle nového rozdělení Čech na 7 krajů byla Světlá a území bývalého panství světelského přiděleno ku kraji pardubickému.
  • 1860 Kostelní věž musila býti za příčinou schátralosti hořejší své části podepřena trámovým lešením.
  • 1864 Plavba dříví po Sázavě do Prahy byla zrušena
  • 1866 Dne 8. července vtrhla do Světlé první divise pruské armády pod svob. Pánem z Kernsteinů, omezila se však, aniž by vzpurně vystupovala na rekvisici menáže a krmiva pro koňstvo
  • 1867 Roku tohoto začalo se stavbou severozápadní dráhy
  • 1869 S přestavbou světelského zámku bylo započato
  • 1870 J.O. starohrabě František Salm-Refferschedt rozšířil statky své u Světlé přikoupením Habrů.
  • 1879 Na světelském kostele a děkanství provedeny značné opravy
  • 1881 Světelský špitál byl za příčinou schátralosti celé stavby rozbořen a dle stavebního plánu architekta Linsbaura stavitelem J. Zemanem nákladem 7960 zl. 97 kr. znovu vystavěn
  • 1887 František starohrabě ze Salm-Reifferscheidtů 26. prosince 1887 umírá a panství dědí jeho setra Johanna, vdova po hraběti Josefu Osvaldu I. Thun-Hohensteinovi
  • 1892 Panství dědí hrabě Josef Osvald II. Thun-Hohenstein/Salm-Reifferscheidt, syn hraběnky Johanny Thun-Hohensteinové
  • 1913 Převzala zámek i panství Pozemková banka
  • 1914 Koupil zámek továrník Richard Moravetz
  • 2. světová válka – kasárna německé armády
  • 1945 převzal zámek čsl.stát a sloužil zprvu jako kasárna čsl.armády,později jako učňovské středisko mládeže
  • 1950 zámek pronajat Státní pojišťovně,v části byty
  • 1952 zřízeno středisko pracujícího dorostu (ve vernierovské části)
  • 1960 převzalo zámek ZOU (zemědělské odborné učiliště), jako nástupce učňovské školy.Státní pojišťovna budovu opustila.Brzy poté došlo k rozsáhlým vnitřním rekonstrukcím. Od té doby sloužil potřebám školství, část budovy je muzeem Světelska (stav v roce 2011)
  • V letech 2006-2010 působila jako starostka Lenka Arnotová, od roku 2010 tuto funkci zastává Jan Tourek.
  • 2013 Rada města prodala zámek rodině Dégermée

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel Světlé nad Sázavou[3]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2012
Počet obyvatel 3881 3959 3994 4330 4674 4505 4379 3758 4468 4363 6116 7147 7188 6791

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 [online]. Český statistický úřad, 31.5.2012. Dostupné online.  
  2. Souhrnná historie změn 1996-2012a prohlížeče ÚIR-ZSJ
  3. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 558–559.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu