Vilémov (okres Havlíčkův Brod)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vilémov
Vilemov namesti.jpg

znak obce Vilémovvlajka obce Vilémovznakvlajka

status: městys
NUTS 5 (obec): CZ0631 569712
kraj (NUTS 3): Vysočina (CZ063)
okres (NUTS 4): Havlíčkův Brod (CZ0631)
obec s rozšířenou působností: Chotěboř
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 24,56 km²
počet obyvatel: 1003 (vč. místních částí) (1.1.2014)
nadmořská výška: 358 m
PSČ: 582 82 až 582 83
zákl. sídelní jednotky:
části obce: 9
katastrální území: 7
adresa úřadu městyse: Vilémov 1
58283 Vilémov u Golč.Jeníkova
starosta / starostka: Jiří Lebeda
Oficiální web: http://www.vilemov.info
E-mail: radnice@vilemov.info

Vilémov
Red pog.png
Vilémov
Vilémov, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Vilémov (německy Wilimow), pro rozlišení označovaný i jako Vilémov u Golčova Jeníkova, je městys v okrese Havlíčkův Brod, kraji Vysočina. Leží v podhůří Železných hor na okraji Českomoravské vrchoviny v nadmořské výšce 358 m n. m.

V roce 2003 byl vyhlášen celostátním vítězem 9. ročníku soutěže „Vesnice roku[1] a o rok později se umístil na druhém místě v podobné soutěži [zdroj?], tentokrát v evropském formátu.

Spádovým městem Vilémova je téměř třítisícové město Golčův Jeníkov, vzdálené od městyse 5 kilometrů. Obcí s rozšířenou působností je pro Vilémov město Chotěboř.

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Městys Vilémov je převážně zemědělský a má 7 katastrálních území, na nichž hospodaří zemědělské obchodní družstvo a 6 soukromých zemědělců. Závod Antikoro zaměstnává přibližně 60 lidí a vyrábí struhadla, lopatky a poštovní schránky a další sortiment pro domácnost. Vedle dvou velkých podniků sídlí v městysu i řada dalších menších živnostníků, kteří působí v oblasti truhlářství, řeznictví nebo sklářství. Samozřejmostí je i odpovídající vybavenost v rámci služeb, najdete zde například kadeřnictví, pedikůru, autoopravnu apod.

V městyse sídlí dále zdravotní středisko, pošta či místní knihovna. Gastronomické a ubytovací služby zajišťují dvě hospody (Pension U Mnicha a Velká hospoda) a tři obchody se smíšeným zbožím.

V místní části Klášter sídlí mateřská a základní škola s tělocvičnou a posilovnou. Centrem kulturního dění je kulturní dům, sál Velké hospody a nově postavené víceúčelové kabiny u fotbalového hřiště. Pro maminky s dětmi působí ve Vilémově již několik let místní Rodinné centrum.

Za prací dojíždějí obyvatelé do Třemošnice, Chotěboře, Golčova Jeníkova, Čáslavi a Havlíčkova Brodu.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Každoročně se v městyse pořádá tradiční Svatováclavská pouť a chovatelský den koní s průvodem městečkem, volejbalový či florbalový turnaj, vánoční a velikonoční koncerty v kostele sv. Václava, dětský karneval, pomlázka, pálení čarodějnic, ZŠ a MŠ pořádají Mikulášskou nadílku, konají se různé výstavy a besedy (s cestovatelskou tematikouu). Každý rok se pořádá setkání důchodců, hasičský, myslivecký a obecní ples, od roku 2007 již ples městyse.

Z našeho městyse pocházejí také známé Vilémovské boubelky, které pořádají každý rok „babský věneček“ s průvodem obcí, zdobení velikonočního stromu nebo slet čarodějnic. Městys uzavřel dohodu o spolupráci s turistickým družstvem Besnica-Janče ve Slovinsku, kde Boubelky vystupovaly na jejich slavnostech.

Duchovní správu zajišťují dva farní úřady – Římskokatolická farnost v čele s P. Siardem Dušanem Sklenkou,OPraem. a Českobratrská církev evangelická s kazatelem Ladislavem Havelkou.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

Ubytování je možné v jednom soukromém objektu – Pensionu U Mnicha. Možnost ubytování nabízí jenom v letních měsících po domluvě i římskokatolický farní úřad (tel. 569 449 116) v opravené faře.

Přes Vilémov vedou značené turistické stezky vedoucí na Pařížovskou (č. 5127) a Sečskou přehradu, zříceninu hradu Oheb a Lichnice (č. 4155).

Historie[editovat | editovat zdroj]

V roce 1119 založili benediktini klášterní areál Vilémov s hrazeným městečkem. Klášter založen roku 1121 hrabaty Heřmanem/Hermannem a Vilémem/Wilhelmem ze Sulzbachu u Norimberku [1]. Název Vilémov je odvozen od osobního jména Vilém – jednoho ze zakladatelů.

V letech 1990 - 2010 působila jako starostka městyse Jaroslava Dvořáková, od roku 2010 tuto funkci zastává Jiří Lebeda.

Vývoj počtu obyvatel městyse Vilémova (včetně místních částí)[3]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2014
Počet obyvatel 2753 2765 2437 2253 2296 2296 2227 1654 1682 1498 1384 1138 1076 1003

Památky[editovat | editovat zdroj]

  • Radnice byla postavena v letech 1856–1865, jednopatrová s bosovaným přízemím a středověkým rizalitem s vížkou, ve které je umístěn zvon a věžní hodiny.
  • Zámek byl původně renesanční tvrz přestavěná do dnešní podoby pozdně barokního zámku . V současné době se zde pořádají mezinárodní konference a sídlo zde má Institut pro výzkum mezinárodních vztahů.
  • Kostel sv. Václava je barokní, rozlehlá, jednolodní stavba s trojboce uzavřeným presbytářem a středověkou hranolovitou věží, jejíž základ je románský. Kostel byl postaven v letech 1726–1727.
  • Evangelický kostel byl přestavěn a vysvěcen v roce 1882 z bývalé továrny na turecké šály.
  • Vojenský hřbitov – v Klášteře u cesty vedoucí do Nasavrk stojí dřevěný kříž, kde byly v dobách bojů pochovaní rakouští vojáci, kteří zemřeli v polní nemocnici.
  • Mírová dohoda byla uzavřena v roce 1469 mezi uherským králem Matyášem Korvínem a českým králem Jiříkem z Poděbrad. Jiřík zde totiž obklíčil Matyášova vojska a v nedalekém Úhrově byl uherský král nucen podepsat příměří.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Heřman I. – opat vilémovského kláštera v letech 12001222, církevní diplomat, založil klášterní stříbrné doly v Německobrodsku.
  • Václav Ferdinand Carretto hr. Millesimo – 16691740, majitel vilémovského panství, stavebník kostela sv. Václava.
  • Josef Vulterin – kněz, spolutvůrce barokní kultury ve Vilémově, zasloužil se o vybudování kostela.
  • Filip Šedivý – vilémovský zednický mistr, vedl stavbu kostela.
  • Jan Josef Carretto hr. Millesimo – majitel vilémovského panství v letech 17561800, zakladatel nadace na podporu potřebných osob příbuzných šlechtických rodů, stavebník vilémovského barokního zámku.
  • Matěj Sojka – žil v letech 17401817, hudební skladatel, učitel hudby a varhaník.
  • Stanislav Vydra17411804, slavný český matematik a buditel, profesor na pražské universitě.
  • Josef Klenka18531932, znalec a průkopník tělovýchovy, zemský školní inspektor tělesné výchovy, sokolský činovník, hlavní redaktor Časopisu pro tělesnou výchovu, zasloužil se o zřízení hřiště ve Vilémově.
  • MUDr. Jan Kafuněk – 18611929, vilémovský lékař, specialista na oční a vnitřní onemocnění, kulturní pracovník a kronikář obce.
  • Josef Chadraba – 18931952, katolický kněz, děkan ve Vilémově, žalářován komunistickým režimem, zemřel v roce 1952 ve vězení na Mírově.
  • Josef Peca – 19231982, akademický malíř, studoval u Cyrila Boudy. Věnoval se především figurální malbě, jeho díla jsou v mnoha galeriích.
  • Karel Stýblo – 19211998, lékař, zabýval se léčením tuberkulózy, v roce 1965 odešel do Nizozemska, jeho posledním působištěm byl Haag. V roce 1998, kdy byl navržen na Nobelovu cenu, umírá.

Tipy na výlety[editovat | editovat zdroj]

  • Příjemné procházky okolím Vilémova
  • Široké možnosti sportovního vyžití (minigolfové, fotbalové, tenisové a volejbalové hřiště…)
  • Sluneční hodiny v místní části Košťanech a Pupík Evropy v Jakubovicích
  • Zřícenina hradu Lichnice (cca 15 km od městyse)
  • Cyklotrasy č. 5127 a 4155
  • Přehrady v Pařížově a na Seči

Části městysu[editovat | editovat zdroj]

Městys Vilémov má devět místních částí:

Samotný Vilémov a Klášter, hlavní centrum, má 898 obyvatel, průměrný věk obyvatel v obci je 44 let. V městysu je 499 domů (z toho trvale obydlených je 397 a dále 35 chalup), počet bytů je 540.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
  1. Vesnice roku
  2. Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
  3. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 560–561.