Úsobí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Úsobí
Úsobí 1.jpg

znak obce Úsobíznak

status: městys
NUTS 5 (obec): CZ0631 569658
kraj (NUTS 3): Vysočina (CZ063)
okres (NUTS 4): Havlíčkův Brod (CZ0631)
obec s rozšířenou působností: Havlíčkův Brod
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 12,97 km²
počet obyvatel: 707 (2. 10. 2006)
nadmořská výška: 555 m
PSČ: 582 53 až 582 54
zákl. sídelní jednotky: 3
části obce: 3
katastrální území: 2
adresa úřadu městyse: Úsobí 43
58254 Úsobí
starosta / starostka: Ing. Karel Kameník
Oficiální web: http://www.usobi.cz
E-mail: podatelna@usobi.cz

Úsobí
Red pog.png
Úsobí
Úsobí, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Úsobí je městys v okrese Havlíčkův Brod, kraj Vysočina. Ke dni 2. 10. 2006 zde žilo 707 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Počátky obce sahají do přelomu 13. a 14. století s první písemnou zmínkou kolem roku 1307. V latinských textech je název uváděný jako Ausobium, v německých Pollerskirchen. Od roku 1653 je užíván název obce Ausoba, později Ousobí a od roku 1920 je dnešní název Úsobí.

Roku 1789 bylo Úsobí povýšeno privilegiem císaře Josefa II. na městečko (městys) a byl mu udělen městský znak a prapor. Toto privilegium získal tehdejší majitel panství Leopold Fučikovský z Grünhofu za jehož působení dosáhlo Úsobí největšího hospodářského rozvoje.[1]

Od 22. června 2007 byl obci vrácen status městyse.[2]

Úsobské náměstí
Vývoj počtu obyvatel Úsobí[3],[4]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 1445 1543 1509 1462 1572 1577 1390 957 1043 901 840 709 706 659

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Kostel svatého Petra a Pavla[editovat | editovat zdroj]

Původně gotický kostel svatých apoštolů Petra a Pavla je zmiňován již ke konci 13. století. Přestavba kostela do dnešní podoby proběhla v letech 1759 – 1760 a byla provedena stavitelem Aiglem z Jihlavy. V těchto letech byla vztyčena před farou socha Piety a postavena na bývalém hřbitově před kostelem nová kostnice a kaple sv. Barbory.

Kostel svatého Petra a Pavla v Úsobí po rekonstrukci (2013)

V roce 2009 začala několikaletá generální rekonstrukce kostela. Jednalo se o největší zásah od roku 1907, během kterého byla zajištěna statika budovy, zachráněno rozpadající se kostelní průčelí a původní šedá omítka byla nahrazena za červenou, čímž se kostel stal ještě výraznější dominantou v místní krajině.[5]

Kaple před kostelem před rekonstrukcí

Zámek Úsobí[editovat | editovat zdroj]

V první polovině 18. století byl úsobský zámek přebudován jako trojkřídlý, jednopatrový, s mírně převýšeným rizalitem uprostřed středního traktu. Rustikované průčelí je architektonicky členěno, portál rámován jónskými sloupy nesoucími balkon. Ve východním traktu je kaple P.Marie, sv.Floriána a sv.Donáta z roku 1758. V roce 1769 byl vybudován před zámkem nový barokní most s kamennými sochami.

Zámek v Úsobí

V 50.letech 20.století byl zámek znárodněn a převzala jej Nemocnice Havlíčkův Brod, která z něj zřídila léčebnu pro dlouhodobě nemocné. Celý areál podtupně chátral až do roku 1999, kdy jej koupil pan Jaromír Polák, který se pustil do celkové rekonstrukce.[6][7]

Na zámku jsou k vidění tematické výstavy a stálou expozici zde má Veterán klub Úsobí.

Kaple strážných andělů[editovat | editovat zdroj]

Zřícenina kaple strážných andělů

V roce 1715 vybudoval nad Úsobím vlastním nákladem farář D. Dvořák kapli Andělů strážných, která byla výnosem císaře Josefa II. v roce 1783 zrušena. Nyní se zde nacházejí pouze zbytky této stavby.

Skupina stromů[editovat | editovat zdroj]

Severozápadně od obce se nachází na kamenném ostrůvku v polích srostlice sedmi stromů – javorů s dendrologickou a historickou hodnotou. Dle pověsti byly stromy vysazeny na místě, kde byly ve společném hrobě pohřbeny oběti epidemie cholery.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Katastrem městyse prochází dálnice D1 s exitem 104 Větrný Jeníkov. Dále silnice II/348 v úseku Herálec - Úsobí - Chyška - Štoky. Silnice III. třídy:

  • III/1312 Úsobí - Skorkov
  • III/1313 ze silnice III/3486 na Kosovy
  • III/3486 Úsobí - Exit 104
  • III/3489 Úsobí - Chválkov
  • III/34811 Chyška - Úhořilka

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

Sklárny[editovat | editovat zdroj]

V roce 1779 byla v Úsobí založena brusírna skla, jejíž tradici rozvíjel rod Sacherů, Wagnerů a Grossmannů, který přivedl brusírnu k největší prosperitě. Do začátku 20. století se zde brousilo sklo sodnodraselné a po něm olovnatý křišťál. V roce 1945 byla brusírna znárodněna a v roce 1997 Sklárny Bohemia Jihlava přerušily téměř 220 let trvající tradici broušení skla v Úsobí tím, že zde ukončily činnost.[8]

Octárna a palírna[editovat | editovat zdroj]

Roku 1854 byla panem Adolfem Böhmem v Přibyslavi zahájena výroba octa na Vysočině. Symbolicky bylo navázáno na tuto tradici roku 1994, kdy je založena octárna a palírna v Úsobí.[9]

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Oficiální stránky městyse Úsobí
  2. Rozhodnutí č. 21 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 22. června 2007
  3. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 560–561.  
  4. Výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2011, vdb.czso.cz
  5. Rekonstrukce Kostela svatého Petra a Pavla v Úsobí
  6. Oficiální stránky Zámku Úsobí
  7. Rekonstrukce Zámku Úsobí
  8. Historie sklářství na Havlíčkobrodsku
  9. Octárna a palírna Adolphe Bohm
Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu