Kožlí (okres Havlíčkův Brod)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kožlí
Kostel Proměnění Páně na návsi v Kožlí

Kostel Proměnění Páně na návsi v Kožlí

znak obce Kožlívlajka obce Kožlíznakvlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0631 568902
kraj (NUTS 3): Vysočina (CZ063)
okres (NUTS 4): Havlíčkův Brod (CZ0631)
obec s rozšířenou působností: Světlá nad Sázavou
pověřená obec: Ledeč nad Sázavou
historická země: Čechy
katastrální výměra: 14,28 km²
počet obyvatel: 740 (28. 8. 2006)
nadmořská výška: 446 m
PSČ: 582 93 až 584 01
zákl. sídelní jednotky: 4
části obce: 3
katastrální území: 3
adresa obecního úřadu: Kožlí 156
582 93 Kožlí
starosta / starostka: Václav Husák
Oficiální web: http://www.kozli.cz
E-mail: obeckozli@tiscali.cz

Kožlí
Red pog.png
Kožlí
Kožlí, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Kožlí (německy Koschla) je obec zhruba 25 km zsz. od Havlíčkova Brodu a 3,5 km jihozápadně od Ledče nad Sázavou, v okrese Havlíčkův Brod, kraj Vysočina. Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 740 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352. Původ názvu obce Kožlí je nutné hledat ve 14. století, ze kterého pochází první zmínky o jeho existenci. První zmínka o obci pochází z roku 1350 ve spojitosti se soupisem kostelů a farností na území českého království, kde se poprvé píše obci jako o Kozle, které je součástí Štěpánovský děkanát (decan. Sczepanouic.) Ve zmínce z roku 1370 se opět mluví o vsi ve spojitosti s jejím prvním známým patronem Lvem jako o Kozle, tentýž název nacházíme též v letech 1386, 1394 naposled v roce 1411.[1]

Název obce[editovat | editovat zdroj]

První rozdíl ve psaní názvu obce zaznamenáváme ve zmínce z roku 1440, kdy dochází k prodloužení samohlásky E. Název obce se tak od této doby objevuje jako Kozlé. O obci jako o Kozlé se například mluví v letech 1442 a 1452. Po téměř stoleté odmlce se objevuje v roce 1544 (1533) radikální změna názvu vesnice, kdy je nazývaná jako kozlij. Tento název se objevuje v historii obce ještě jednou v roce 1580. V roce 1545 se objevuje název obce jako kozly. Dnešní název obce se objevuje na samém konci 16. století v roce 1598, kdy je poprvé užit název Kožli s krátkým měkkým I na konci slova. V 17. století hned třikrát nacházíme název obce jako Kozly.

Poprvé v roce 1651, ze kterého pochází Soupis poddaných podle víry, byl napsán název obce německy. A dále v letech 1654 a 1672. Začátkem 18. století v roce 1713 se ujal pro obec poněmčený název Koschly.

V roce 1787 se objevuje název Kozla, který s drobnými přeměnami Z na Ž a A na Á přetrval až do 20. století a je stále hojně užíván místními občany i ve 21. století. Název Kožla se například objevuje roku 1843 . Koncem devatenáctém století se opět objevuje název obce užívaný v polovině 16. století a též v polovině 17. století a to je název Kozly. V roce 1904 po obec užívaly názvy dva a to Kožlá a též Kožly. V roce 1920 dostává obec zákonem č.266/1920 úřední název obce Kožlí, který je užíván dodnes. V lidové řeči zdejších starousedlíků je ale obec stále označovaná jako Kožlá.[1]

Vývoj počtu obyvatel Kožlí[2]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 939 955 975 979 1015 1033 1009 829 859 796 787 716 748

Části obce[editovat | editovat zdroj]

  • Kožlí
  • Bohumilice
  • Sechov

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Kostel Proměnění Páně[editovat | editovat zdroj]

Původní farní kostel Proměnění Páně je datován už ve 14. století jako součást štěpánovského děkanátu, archidiakonátu Kouřimského. Je jisté, že tento kostel zde stál již dříve. V některých pramenech se uvádí, že tomu bylo již ve 13. století. Mezi ověřené data v historii kostela v Kožlí patří také roky 1522, 1566 a 1609. To jsou letopočty uvedené na pláštích zdejších zvonů, které se rozlily při požáru v roce 1868 a jsou dostatečně známé a v několika pramenech zachycené.[1]

Existenci koželského kostela zmiňují také nejstarší urbární knihy ledečského panství z roku 1587, které hodnotí polní a lesní majetek kostela slovy: Podací kostelní /tu v Kožlí/ jedno jest, polí a lesů nemálo, něco pod platy roznajímali a něco pustinou leží. Tato věta potvrzuje slova kronikáře, který o zdejším kostele tvrdil, že měl v 16. století velký majetek. O velkém majetku zdejšího kostela se zmiňuje i Soupis poddaných podle víry z roku 1651 . Přesný popis příjmů a výdajů kostela v Kožlí od roku 1775 do roku 1798 a od roku 1819 do roku 1882 je zaznamenán v knihách kostelních účtů, které jsou uloženy ve Státním okresním archivu v Havlíčkově Brodě.

První popis zdejšího kostela nacházíme až z roku 1836 v Pamětní knize děkanství ledečského, kdy se snaží tehdejší ledečský děkan zachytit jeho opravdový stav. Jelikož v obci vypukl v roce 1868 veliký ničivý požár, kterému podlehl i koželský kostel, jedná se o jediné původní historické zachycení této starobylé gotické stavby. V popisu je napsáno, že tento kostel stojí odloučeně od ostatních domů vesnice ve spodní části obce. Byl malý, nízký, krytý šindelem a oltář měl otočený k severu.[1]

Čtyřhranná podélná loď byla opatřena “prkenným” stropem a osvětlena čtyřmi malými okny sotva 1 stopu širokými a 2 stopy vysokými. Presbyterium s nábytkem je zakončeno pěti stranami osmihranu a světlo sem proniká přes tři gotická oblouková okna. Kůr tvoří jeviště spočívající na dřevěných podporách, jež celou loď obepínají.Na východní straně přiléhá k presbyteriu věž se zvony, spodek je zděný a zřízen jako sakristie.

V kostele byl “pouze” jeden a to historicky vzácný hlavní oltář. Jednalo se o oltář skládací, tzv. archa. Tento typ oltáře byl tvořen zavírací skříní a po stranách měl křídla, která byla oboustranně malovaná. V zavírací skříni byl obraz Proměnění Páně vymalovaný olejovými barvami. Ten představuje na prkně malované Proměnění Páně na hoře Tábor. Obraz byl otevírán pouze při zvláštních příležitostech. Na obraze dole jsou apoštolé, nad těmi Kristus, Mojžíš a Eliáš. To odpovídá i biblickému vysvětlení svátku Proměnění Páně, kdy tři apoštolé spatřili slávu proměněného Ježíše Krista po boku s Mojžíšem a Eliášem. O ozdobách oltáře se kronikář (ledečský děkan) vyjádřil, že nestojí za řeč. Prý jsou sešlé stářím. Na oltáři měl být také oltářní kámen, který pocházel z roku 1733. Celý oltář byl restaurován v roce 1852.

V Pamětní knize je napsán doopravdy obsáhlý popis koželských zvonů. V kostele se tehdy nacházely dva větší a jeden malý zvon. Ještě zde by velmi malý zvon, který ale neměl velkého významu.

Znak a vlajka[editovat | editovat zdroj]

Obec Kožlí i přes svůj velký význam neměla podle dostupných pramenů nikdy vlastní erb. Pokud měli erb zdejší pánové z Kozel, jejichž historie jako rodu končí se závěrem 15. století, zůstala jeho podoba dochována pouze v náznaku na rodových pečetích u několika písemných dokumentů. Podle těchto pečetí zpracoval místní rodák a církevní historik Tomáš Zdechovský základní schéma nového obecního znaku, jehož barevnost byla následně přizpůsobena historii obce a panství a zákonům heraldiky.[3]

Na základě zpracované historie obce Kožlí autor nového erbu vyhledal všechny dochované dokumenty s pečetěmi pánů z Kozel; jde o tři listiny z 15. stol., uložené v archivu města Ledeč nad Sázavou.[1]

Štít je červeno-stříbrně polcený (vpravo[VI] červená, vlevo stříbrná). Do pravého (červeného) pole byla umístěna stříbrná hlava a krk kozla, symbolizující jednak jeden z možných původů názvu rodu z Kozel[VII]jednak skutečnost, že zde lidé tato zvířata dosud chovají. Barevné řešení pole odráží historické spojení koželského panství s panství ledečským (připojeno 1570), pod kterým zůstalo Kožlí až do 20. století: Ledeč měla a má ve znaku tři stříbrné lekníny na červeném podkladu (symbol pánů z Říčan). Levé (stříbrné) pole vyplňuje, v souladu s dochovanými pečetěmi pánů z Kozel, černá mříž. Návrh praporu a znaku byl jednomyslně schválen na zasedání zastupitelstva obce Kožlí dne 21. prosince 2001. Schválený návrh byl následně společně s protokolem o schválení odeslán Podvýboru pro heraldiku Parlamentu České republiky, který jej schválil v roce 2002.[3]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Kožlí (Havlíčkův Brod District) ve Wikimedia Commons

  1. a b c d e ZDECHOVSKÝ, Tomáš. Havlíčkobrodsko č. 16, vlastivědný sborník. Havlíčkův Brod : Okr. vlast. muzeum a SOkA v HB, 2001. Kapitola Poznámky k dějinám zaniklé farnosti Kožlí, s. 209.  
  2. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 554–555.  
  3. a b ZDECHOVSKÝ, Tomáš. Sborník Havlíčkobrodské společnosti pro povznesení regionálně historického povědomí, č. 2. [s.l.] : [s.n.], 2002. Kapitola Návrh znaku a praporu obce Kožlí, s. 18-19.