Uhelná Příbram

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Uhelná Příbram
Náves v Uhelné Příbrami

Náves v Uhelné Příbrami

znak obce Uhelná Příbramznak

status: městys
NUTS 5 (obec): CZ0631 569640
kraj (NUTS 3): Vysočina (CZ063)
okres (NUTS 4): Havlíčkův Brod (CZ0631)
obec s rozšířenou působností: Chotěboř
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 21,81 km²
počet obyvatel: 525 (28. 8. 2006)
nadmořská výška: 485 m
PSČ: 582 45 až 583 01
zákl. sídelní jednotky: 5
části obce: 5
katastrální území: 3
adresa úřadu městyse: Uhelná Příbram 15
58245 Uhelná Příbram
starosta / starostka: Václav Jarolím
Oficiální web: http://www.uhelnapribram.cz
E-mail: mestys@uhelnapribram.cz

Uhelná Příbram
Red pog.png
Uhelná Příbram
Uhelná Příbram, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Uhelná Příbram (německy Kohl Pribrams) je městys v okrese Havlíčkův Brod, kraj Vysočina. Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 525 obyvatel. Západně od obce se nachází přírodní památka Pod Kazbalem.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Příbram Uhlířská pod Hochšteinem vznikla nejspíše ve 13. století během kolonizační vlny na Českomoravské Vysočině jako uhlířská osada pro potřeby dolů, hutí a mincovny v Kutné Hoře. První písemná zmínka ní pochází z roku 1352. O poptávce po dřevěném uhlí a vytěžení zásob v okolí Kutné Hory svědčí i to, že se vyplácelo dovážet uhlí z místa vzdáleného vzdušnou čarou 30 km.

V padesátých letech 14. století byla Uhelná Příbram poddaným městečkem na panství Lichtenburků na Žlebech. V roce 1356 koupil Žlebské panství císař Karel IV., panství však ponechal v užívání vdově po původním majiteli Hynkovi ze Žleb Anežce ze Žleb. V 70. a 80. letech 14. století byl držitelem panství Markvart z Vartemberka, roku 1388 mu však byly statky králem Václavem IV. za účast na odboji odňaty. Královským zbožím však bylo žlebské panství jen krátce, již roku 1396 bylo panství Žlebské připsáno královskému hejtmanovi Vratislavskému Štěpánovi z Opočna. Roku 1402 se panství zmocnil král Zikmund Lucemburský, který jej roku 1406 prodal kutnohorskému mincmistrovi Petru Zmrzlíkovi ze Svojšic. Ke konci vlády Václava IV. přešlo Žlebské panství opět do královských rukou, správa byla svěřena purkrabímu na hradě Lichnice.

Po husitských bouřích se dostává Žlebské panství roku 1434 do rukou Jiříka z Dubé.

Roku 1629 koupil panství Jan Trčka z Lípy, tomu byl však majetek zkonfiskován a Žlebské panství a tím i Uhelnou Příbram získal hrabě Leonard Helfridovi z Meggau. V letech 1662-1723 patřilo panství českému místodržiteli svobodnému pánu z Kaissersteinu. Poté přešla Uhelná Příbram do rukou hraběte Bredy, po něm společně s blízkým Úhrovem svobodnému pánu Dubskému a od roku 1745 hraběti Bernes. Od roku 1752 až do roku 1887 náležela Uhelná Příbram, již jako součást Úhrovského panství, rodu Dobřenských z Dobřenic. Roku 1887 prodal Václav Dobřenský panství, jehož větší část koupila Innsbrucká pojišťovna. V roce 1889 zakoupili panství vídeňští stavitelé Hanuš a Lang, ale již roku 1892 bylo opět prodáno, tentokráte v exekuční dražbě, uherským židům Jakubu Dentschovi a Ludvíku Haasovi. Ti panství v roce 1898 prodali poslednímu majiteli Albertu Dubovi, který pak panství rozprodal po jednotlivých dvorech a pozemcích.

Škola byla v Uhelné Příbrami založena kolem roku 1690, výuka však probíhala po jednotlivých staveních, kde zrovna byla volná větší místnost. Výstavba nové školy začala v roce 15.4.1878, otevřena byla 28.4.1879. Budova školy slouží dodnes svému účelu.

Roku 1795 obdržela Uhelná Příbram majestát na trhy, nikdy jej však nevyužívala. Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[1]

Vývoj počtu obyvatel Uhelné Příbrami[2]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 1411 1405 1304 1165 1260 1200 1078 874 860 784 692 613 519

Kostel Archanděla Michaela[editovat | editovat zdroj]

Kostel Archanděla Michaela tvoří dominantu obce. Obklopen hřbitovem stojí na vrcholku Strážného vrchu. Jedná se o původně gotický kostel pocházející z první poloviny 14. století, první písemná zmínka o něm pochází z roku 1352. Ve druhé polovině 18. století byl barokně upraven. Vedle kostela se nachází barokní fara z roku 1760.

Místní části[editovat | editovat zdroj]

  • Uhelná Příbram
  • Jarošov
  • Petrovice u Uhelné Příbramě
  • Přísečno
  • Pukšice
Kostel Archanděla Michaela v Uhelné Příbrami

Reference[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
  1. Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
  2. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 560–561.