Věžnice (okres Havlíčkův Brod)
| Věžnice | |
|---|---|
Kaple a smírčí kříž u Věžnice |
|
|
|
|
| status: | obec |
| NUTS 5 (obec): | CZ0631 569704 |
| kraj (NUTS 3): | Vysočina (CZ063) |
| okres (NUTS 4): | Havlíčkův Brod (CZ0631) |
| obec s rozšířenou působností: | Jihlava |
| pověřená obec: | Polná |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 13,86 km² |
| počet obyvatel: | 402 (2. 10. 2006) |
| zeměpisné souřadnice: | 49° 31′ 3″ s. š., 15° 40′ 53″ v. d. |
| nadmořská výška: | 445 m |
| PSČ: | 582 52 |
| zákl. sídelní jednotky: | 2 |
| části obce: | 1 |
| katastrální území: | 2 |
| adresa obecního úřadu: | Věžnice 9 58252 Věžnice u Havl.Brodu |
| starosta / starostka: | Ing. Josef Málek |
| Oficiální web: http://www.obecveznice.cz E-mail: starosta@obecveznice.cz |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Věžnice je obec v okrese Havlíčkův Brod, kraj Vysočina.
Obsah |
Geografie[editovat]
Obec se nachází asi 4 km severozápadně od Polné v údolí řeky Šlapanky v území od samoty u rybníka Kukle až ke kamennému mostu v blízkosti mlýna Lutrián. Obcí prochází silnice III. třídy. V katastru obce leží ještě jeden rybník, Bor.
Historie[editovat]
Vesnice vznikla spojením tří původních osad Horní, Prostřední a Dolní Věžnice (též Věžnice za Borem), z tohoto důvodu se dodnes někdy používá i názvu Trojí Věžnice.[1] Horní a Dolní Věžnice byly založeny jako strážní osady na obchodní stezce z Brna do Prahy přibližně v I. polovině 13. století. Zdejší strážní věže, podle kterých také obec dostala název „Věžnice“,[2] měly údajně sloužit jako světelné majáky pomáhající putujícím kupcům. Pozitivní vliv na osidlování měla okolní těžba stříbrné rudy, což potvrzuje místní název části obce nazvané „Na Šachtě“. Zmínka o Horní Věžnici pochází z kupní smlouvy Čeňka z Lípy z roku 1356.[3] Od roku 1356 patřila obec k polenskému panství pod názvem Wezenicz.[1] V Horní a Prostřední Věžnici žilo převážně české obyvatelstvo, Dolní Věžnici osídlili němečtí kolonisté z Bavorska.[1] Nejstarší písemná zmínka o Prostřední Věžnici se objevuje v kupní smlouvě Hertvíka Žejdlice z roku 1597.[1] V 70. letech 18. století postavili v Dolní Věžnici německou školu, kam ovšem docházeli i české děti. Českou školu vybudovali roku 1884 v Horní Věžnici. Až do roku 1850 patřila obec k polenskému panství.[4] Na přelomu 19. a 20. století zde fungovaly tři mlýny, pila a výrobna šindele. Obyvatelstvo patřilo převážně k německé národnosti, a proto se často používaly názvy Wieznitz, Veschnitz či počeštěný Wěžnitz.[1] Od roku 1925 se píše obecní kronika, kdy také došlo ke sloučení tří Věžnic a zavedení jednotného názvu Věžnice, stalo se tak na žádost obecního úřadu Horní Věžnice a spolku na podporu české menšiny v německých oblastech - Národní jednoty pošumavské.[1] Po roce 1945 bylo německé obyvatelstvo odsunuto.
Ekonomika[editovat]
Pole okolo obce obhospodařuje 7 soukromých rolníků, sídlo zde má stavební firma, společnost zabývající se nákladní autodopravou, uhelné sklady, nakladatelství s vydavatelstvím, finanční poradce. Z řemeslníků tu pracuje truhlář, autoopravář. Svou živnost tu provozuje i lidové léčitelka.
Turistika[editovat]
Z Přibyslavi do Věžnice vede zelená turistická stezka dlouhá 8 km, která dále pokračuje kolem rybníka Kukle do Polné. Další cyklotrasa Rušinov – Polná protíná Šlapanov i Věžnici.
Obyvatelstvo a občanská vybavenost[editovat]
V místě se poskytuje služby knihovna, pošta, hostinec, dvě prodejny se smíšeným zbožím a prodejna textilu. Škola zde byla obnovena v roce 1991.[1]
K zábavě slouží fotbalové hřiště a kulturní dům.
Sbor dobrovolných hasičů v Dolní Věžnici založili v roce 1890, v Horní Věžnici roku 1910. Německý sbor vybudoval hasičské skladiště a zakoupil motorovou a ruční čtyřkolovou stříkačku s příslušenstvím. Oba sbory měly společného předsedu a zasedání. Po odsunu německých obyvatel byl roku 1946 založen český sbor v Dolních Věžnicích. Na konci 70. let došlo ke sloučení obou sborů. V roce 2013 měl sbor 56 členů, z toho 10 žen.[5]
| Rok | 1850 | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 458 | 566 | 559 | 551 | 599 | 596 | 595 | 599 | 414 | 413 | 403 | 421 | 421 | 402 |
Pamětihodnosti[editovat]
- Kaple Panny Marie Pomocnice křesťanů a blahoslaveného Adolpha Kolpinga – postavena svépomocí místních v roce 1999[1]
- Kamenný kříž - pochází z 15. století, je nejmohutnější na Polensku,[1] stojí na konci vsi ve směru na Šlapanov, mluví se o něm v několika místních pověstech, je zdobený neznámými symboly.
- Klábenešova kaplička - stojí v blízkosti kamenného kříže
- Socha sv. Jana Nepomuckého - z roku 1767
- Barokní sloup se čtyřmi obrazy světců
- Kamenný most „Lutrián“ - stojí severozápadním směrem asi 1 km od obce, klene se přes Šlapanku, pochází asi ze 14. až 15. století[1], též nazývaný Lutrián dle blízkého mlýna,[4] měla přes něj vést Haberská stezka, po které měl do Čech přijít Metoděj[7]
- mlýn zvaný „Lutrián“
Kultura[editovat]
Obecní úřad již několik let vydává „Věžnický občasník“ a od roku 1993 informuje občany pomocí kabelové televize. V roce 1999 zdejší nakladatelství vydalo čtyři emise barevných pohlednic a brožurku o historii obce a stavbě kaple „Věžnice“, kterou vytvořili Ing. Josef Málek a Josef Fuit.
Významné osobnosti[editovat]
Ve Věžnici se narodil Jan Štohanzl (1925 - 1995), lidový řezbář, autor pozoruhodných plastik, sošek a betlémů.
Reference[editovat]
- ↑ a b c d e f g h i j PRCHAL, Jan. Vítejte u nás. In Mikroregion Polensko. Polná : Obce sdružené v Mikroregionu Polensko, 2003. ISBN 80-239-0141-9. Kapitola Věžnice (HB), s. 46-49. (česky)
- ↑ PRCHAL, Jan. Polná. Historické město roku 2006. Polná : Fotoklub Polná - Klub za historickou Polnou, 2007. Kapitola Věžnice u Havlíčkova Brodu, s. 56.
- ↑ PRCHAL, Jan. Polensko. Města, městyse, obce a osady na starých pohlednicích (díl I.). Polná : Fotoklub Polná - Klub za historickou Polnou, 2009. Kapitola Věžnice, s. 6.
- ↑ a b PRCHAL, Jan. Polensko. Města, městyse, obce a osady na starých pohlednicích (díl II.). Polná : Fotoklub Polná - Klub za historickou Polnou, 2010. Kapitola Věžnice, s. 18.
- ↑ KRATOCHVÍL, David. U vást to žije s dobrovolnými hasiči č. 29 Věžnice. Jihlavské listy. 2013-04-12, roč. 24, čís. 29, s. 19. ISSN 1212-740X.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 560–561.
- ↑ Kamenný most
Literatura[editovat]
- Hynek Jurman:Smírčí kameny na Vysočině, ISBN 80-239-7029-1.
| Města, městyse a obce Mikroregionu Polensko |
|---|
|
Arnolec • Brzkov • Dobronín • Dobroutov • Jamné • Jersín • Kamenná • Měšín • Nadějov • Nížkov • Poděšín • Polná • Rybné • Sirákov • Stáj • Šlapanov • Věžnice • Věžnice • Věžnička • Záborná • Zhoř • Ždírec |
