Věžnice (okres Havlíčkův Brod)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Věžnice
Základní škola

Základní škola

znak obce Věžnicevlajka obce Věžniceznakvlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0631 569704
kraj (NUTS 3): Vysočina (CZ063)
okres (NUTS 4): Havlíčkův Brod (CZ0631)
obec s rozšířenou působností: Jihlava
pověřená obec: Polná
historická země: Čechy
katastrální výměra: 13,86 km²
počet obyvatel: 402 (2. 10. 2006)
nadmořská výška: 445 m
PSČ: 582 52
zákl. sídelní jednotky: 2
části obce: 1
katastrální území: 2
adresa obecního úřadu: Věžnice 9
58252 Věžnice u Havl.Brodu
starosta / starostka: Ing. Josef Málek
Oficiální web: http://www.obecveznice.cz
E-mail: starosta@obecveznice.cz

Věžnice
Red pog.png
Věžnice
Věžnice, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Věžnice je obec v okrese Havlíčkův Brod, kraj Vysočina.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Obec se nachází asi 4 km severozápadně od Polné v údolí řeky Šlapanky v území od samoty u rybníka Kukle až ke kamennému mostu v blízkosti mlýna Lutrián. Obcí prochází silnice III. třídy. V katastru obce leží ještě jeden rybník, Bor.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vesnice vznikla spojením tří původních osad Horní, Prostřední a Dolní Věžnice (též Věžnice za Borem), z tohoto důvodu se dodnes někdy používá i názvu Trojí Věžnice.[1]

Socha sv. Jana Nepomuckého před školou

Horní a Dolní Věžnice byly založeny jako strážní osady na obchodní stezce z Brna do Prahy[zdroj?] přibližně v I. polovině 13. století. Zdejší strážní věže, podle kterých také obec dostala název „Věžnice“,[2] měly údajně sloužit jako světelné majáky pomáhající putujícím kupcům. Pozitivní vliv na osidlování měla okolní těžba stříbrné rudy, což potvrzuje místní název části obce nazvané „Na Šachtě“. Zmínka o Horní Věžnici pochází z kupní smlouvy Čeňka z Lípy z roku 1356.[3] Od roku 1356 patřila obec k polenskému panství pod názvem Wezenicz.[1] V Horní a Prostřední Věžnici žilo převážně české obyvatelstvo, Dolní Věžnici osídlili němečtí kolonisté z Bavorska.[1] Nejstarší písemná zmínka o Prostřední Věžnici se objevuje v kupní smlouvě Hertvíka Žejdlice z roku 1597.[1] V 70. letech 18. století postavili v Dolní Věžnici německou školu, kam ovšem docházely i české děti. Českou školu vybudovali roku 1884 v Horní Věžnici. Až do roku 1850 patřila obec k polenskému panství.[4] Na přelomu 19. a 20. století zde fungovaly tři mlýny, pila a výrobna šindele. Obyvatelstvo patřilo převážně k německé národnosti, a proto se často používaly názvy Wieznitz, Veschnitz či počeštěný Wěžnitz.[1] Od roku 1925 se píše obecní kronika, kdy také došlo ke sloučení tří Věžnic a zavedení jednotného názvu Věžnice, stalo se tak na žádost obecního úřadu Horní Věžnice a spolku na podporu české menšiny v německých oblastech - Národní jednoty pošumavské.[1] Po roce 1945 bylo německé obyvatelstvo vysídleno.

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Pole okolo obce obhospodařuje 7 soukromých rolníků, sídlo zde má stavební firma, společnost zabývající se nákladní autodopravou, uhelné sklady, nakladatelství s vydavatelstvím, finanční poradce. Z řemeslníků tu pracuje truhlář, autoopravář. Svou živnost tu provozuje i lidové léčitelka.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

Z Přibyslavi do Věžnice vede zelená turistická stezka dlouhá 8 km, která dále pokračuje kolem rybníka Kukle do Polné. Další cyklotrasa Rušinov – Polná protíná Šlapanov i Věžnici.

Obyvatelstvo a občanská vybavenost[editovat | editovat zdroj]

V místě se poskytuje služby knihovna, pošta, hostinec, dvě prodejny se smíšeným zbožím a prodejna textilu. Škola zde byla obnovena v roce 1991.[1]

K zábavě slouží fotbalové hřiště a kulturní dům.

Sbor dobrovolných hasičů v Dolní Věžnici založili v roce 1890, v Horní Věžnici roku 1910. Německý sbor vybudoval hasičské skladiště a zakoupil motorovou a ruční čtyřkolovou stříkačku s příslušenstvím. Oba sbory měly společného předsedu a zasedání. Po odsunu německých obyvatel byl roku 1946 založen český sbor v Dolních Věžnicích. Na konci 70. let došlo ke sloučení obou sborů. V roce 2013 měl sbor 56 členů, z toho 10 žen.[5]

Vývoj počtu obyvatel Věžnice[6]
Rok 1850 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 458 566 559 551 599 596 595 599 414 413 403 421 421 402

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

kaple se smírčím křížem na západním okraji vsi
  • Kaple Panny Marie Pomocnice křesťanů a blahoslaveného Adolpha Kolpinga – postavena svépomocí místních v roce 1999[1]
  • Kamenný kříž - pochází z 15. století, je nejmohutnější na Polensku,[1] stojí na konci vsi ve směru na Šlapanov, mluví se o něm v několika místních pověstech, je zdobený neznámými symboly.
  • Klábenešova kaplička - stojí v blízkosti kamenného kříže
  • Socha sv. Jana Nepomuckého - z roku 1767
  • Barokní sloup se čtyřmi obrazy světců
  • Kamenný most „Lutrián“ - stojí severozápadním směrem asi 1 km od obce, klene se přes Šlapanku, pochází asi ze 14. až 15. století[1], též nazývaný Lutrián dle blízkého mlýna,[4] měla přes něj vést Haberská stezka, po které měl do Čech přijít Metoděj[7]
  • mlýn zvaný „Lutrián“

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Obecní úřad již několik let vydává „Věžnický občasník“ a od roku 1993 informuje občany pomocí kabelové televize. V roce 1999 zdejší nakladatelství vydalo čtyři emise barevných pohlednic a brožurku o historii obce a stavbě kaple „Věžnice“, kterou vytvořili Ing. Josef Málek a Josef Fuit.

Významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Ve Věžnici se narodil Jan Štohanzl (1925 - 1995), lidový řezbář, autor pozoruhodných plastik, sošek a betlémů.

Další fotografie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Věžnice (Havlíčkův Brod District) ve Wikimedia Commons

  1. a b c d e f g h i j PRCHAL, Jan. Vítejte u nás. In Mikroregion Polensko. Polná : Obce sdružené v Mikroregionu Polensko, 2003. ISBN 80-239-0141-9. Kapitola Věžnice (HB), s. 46-49. (česky)
  2. PRCHAL, Jan. Polná. Historické město roku 2006. Polná : Fotoklub Polná - Klub za historickou Polnou, 2007. Kapitola Věžnice u Havlíčkova Brodu, s. 56.  
  3. PRCHAL, Jan. Polensko. Města, městyse, obce a osady na starých pohlednicích (díl I.). Polná : Fotoklub Polná - Klub za historickou Polnou, 2009. Kapitola Věžnice, s. 6.  
  4. a b PRCHAL, Jan. Polensko. Města, městyse, obce a osady na starých pohlednicích (díl II.). Polná : Fotoklub Polná - Klub za historickou Polnou, 2010. Kapitola Věžnice, s. 18.  
  5. KRATOCHVÍL, David. U vást to žije s dobrovolnými hasiči č. 29 Věžnice. Jihlavské listy. 2013-04-12, roč. 24, čís. 29, s. 19. ISSN 1212-740X.  
  6. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 560–561.  
  7. Kamenný most

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Města, městyse a obce Mikroregionu Polensko

ArnolecBrzkovDobronínDobroutovJamnéJersínKamennáMěšínNadějovNížkovPoděšínPolnáRybnéSirákovStájŠlapanovVěžniceVěžniceVěžničkaZábornáZhořŽdírec