Příseka
| Příseka | |
|---|---|
| status: | obec |
| NUTS 5 (obec): | CZ0631 569348 |
| kraj (NUTS 3): | Vysočina (CZ063) |
| okres (NUTS 4): | Havlíčkův Brod (CZ0631) |
| obec s rozšířenou působností: | Světlá nad Sázavou |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 3,2 km² |
| počet obyvatel: | 396 (1. 1. 2011) |
| zeměpisné souřadnice: | 49° 40′ 19″ s. š., 15° 26′ 1″ v. d. |
| nadmořská výška: | 420 m |
| PSČ: | 582 91 |
| zákl. sídelní jednotky: | 1 |
| části obce: | 1 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa obecního úřadu: | Příseka 8 58291 Světlá nad Sázavou |
| starosta / starostka: | Jaroslav Štefáček |
| Ofic. web OÚ: http://www.priseka.cz E-mail: obec.priseka@seznam.cz |
|
Příseka je obec v mikroregionu Světelsko, v okrese Havlíčkův Brod, v kraji Vysočina. Leží v nadmořské výšce 420 m n. m. na pravém břehu Sázavy a rozkládá se na území 321 ha (z toho tvoří 48 % orná půda a cca 30 % území je zalesněno).[1] Ke dni 1. 1. 2011 zde žilo 396 obyvatel.[2]
Obsah |
Etymologie[editovat]
Jméno obce Příseka se vykládá z apelativa přeseka „sekání, mýcení lesů, průseč přes les“. [3]
Historie[editovat]
První písemná zmínka o Přísece pochází z roku 1591.
Obec byla součástí světelského panství.
Podle reformy z roku 1774 musela být každá obec přidělena k některé škole. Přísecké děti chodily do školy ve Světlé nad Sázavou, kde se až do roku 1860 vyučovalo německy. Škola se nacházela nejprve v malé budově čp. 1 u kostela, později byla umístěna v nově upraveném panském špitále čp. 101.[4] Nové budovy se děti dočkaly v roce 1879.
Věřící římskokatolického vyznání spadali pod farnost ve Světlé nad Sázavou[5] a navštěvovali tamní kostel sv. Václava. Židé se v Přísece trvale neusadili, výjimkou byla jen rodina Heřmana Ohrensteina, který provozoval po roce 1850 hospodu v Přísece čp. 6.[6]
V roce 1862 byl zahájen provoz parní pily, která byla postavena nákladem 36 400 zlatých na pozemcích, jež byly zakoupeny od občanů Příseky.[7] Před 2. světovou válkou byl v obci též kamenický závod, centrála Rolnického družstva, výroba nábytku a restaurace u nádraží.[8]
Druhá světová válka si i v Přísece vybrala svou daň. Přísečtí rodáci František Prokop a Václav Radil prošli několika nacistickými věznicemi, Marie Pejcharová a Kateřina Ptáčníková zahynuly při náletu na vlak ve Světlé nad Sázavou 28. 12. 1944.[9]
V roce 1992 byly od Příseky odděleny obce Služátky a Pohleď.
Více informací o histoii obce by poskytly kroniky uložené na obecním úřadu v Přísece.[10]
Doprava[editovat]
Na pozemcích katastru obce byla v letech 1867–1871 postavena železniční stanice. Obec protíná silnice ve směru Světlá nad Sázavou – Malčín a Pohleď.
Občanská vybavenost[editovat]
Uprostřed návsi se nachází kaplička Panny Marie. Nedaleko kapličky stojí požární zbrojnice. Současná občanská vybavenost zahrnuje budovu obecního úřadu, kde se nachází též prostory hostince a knihovny, součástí komplexu je i kulturní dům a přilehlý park a hřištěm pro nejmenší. Okolo nádraží ČD jsou objekty pro dřevozpracující průmysl, stavebniny, sběrné suroviny a zpracování kamene, u nádraží se též nachází restaurace. Zemědělské pozemky obdělává Malčínská a. s. Pro sportovní využití je určeno hřiště s travnatým povrchem. V obci je též rybník.[8]
V obci působí sbor dobrovolných hasičů a myslivecké sdružení, které též provozuje střelnici. Oba tyto spolky se podílejí na společenském a kulturním životě v obci, pořádají plesy, zábavy a soutěže.[8] V 70. letech se v blízkosti kapličky konaly závody do vrchu, po roce 2000 závody rallye.
Demografie[editovat]
Schaller uvádí, že v roce 1787 stálo v Přísece 20 domů s číslem popisným.[11] Vývoj počtu obyvatelstva ukazuje tabulka.
| Rok | 1825 | 1840 | 1870 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 157 | 169 | 228 | 270 | 240 | 260 | 309 | 349 | 383 | 411 | 305 | 329 | 321 | 334 | 319 | 396 |
Pamětihodnosti[editovat]
Uprostřed návsi se nachází opravená kaplička Panny Marie[14] (N 49.67097 E 15.42569), která byla postavena v roce 1866 „ke cti Boží, k ochraně lidí všech a k odvrácení všech pohrom“. Rostou u ní tři staleté lípy. Ve věžičce kapličky byla při rekonstrukci nalezena listina z roku 1868 popisující dění ve vsi za pruské války.[15] [16] Během 1. světové války byl z kapličky zrekvírován zvon.[17] Další sakrální památkou je kamenný křížek[18] (N 49.67119 E 15.41908) a barokní socha Panny Marie[19] (N 49.67633333 E 15.41602778), která je zpodobena jako Immaculata (tj. Neposkvrněného početí), v tradičním zobrazení je to dívka zašlapující hada, jenž obtáčí sféru. Jedná se o dílo neznámého místního mistra. Socha v životní velikosti je umístěna na vysokém podstavci, jehož střední část je po stranách zdobená volutami a na čelní straně rytým zrcadlem s ustupujícími a zaoblenými rohy. Na soše lze nalézt zbytky polychromie. Kvalitní barokní práce patrně dílensky souvisí se skupinou soch před farním kostelem ve Světlé nad Sázavou.[20]
Reference[editovat]
- ↑ www.obce-mesta.info
- ↑ www.knihovnapriseka.webk.cz
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách - Jejich vznik, původ, význam a změny, III. díl, M-Ř. Praha : Česká akademie věd a umění, 1951. S. 483.
- ↑ DOUBEK, Eduard. Světlá nad Sázvou v zrcadle dějin. Praha : Panorama, 1992. ISBN 80-7038-284-8. S. 38.
- ↑ www.farnostsvetla.cz
- ↑ www.jiriorten.cz
- ↑ DOUBEK, Eduard. Světlá nad Sázvou v zrcadle dějin. Praha : Panorama, 1992. ISBN 80-7038-284-8. S. 47.
- ↑ a b c www.priseka.cz
- ↑ DOUBEK, Eduard. Světlá nad Sázvou v zrcadle dějin. Praha : Panorama, 1992. ISBN 80-7038-284-8. S. 47.
- ↑ www.havlickuv-brod.mza.cz
- ↑ DOUBEK, Eduard. Světlá nad Sázvou v zrcadle dějin. Praha : Panorama, 1992. ISBN 80-7038-284-8. S. 36.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 558–559.
- ↑ DOUBEK, Eduard. Světlá nad Sázvou v zrcadle dějin. Praha : Panorama, 1992. ISBN 80-7038-284-8. S. 139.
- ↑ www.pamatky-venkova.cz
- ↑ www.knihovnapriseka.webk.cz
- ↑ MAŠKOVÁ, M. - NEVÍMOVÁ, L. - AUERSVALD, E. - ČAPEK, J. Přísecké lípy, Světelský zpravodaj, březen 2013, s. 28-29
- ↑ DOUBEK, Eduard. Světlá nad Sázvou v zrcadle dějin. Praha : Panorama, 1992. ISBN 80-7038-284-8. S. 47.
- ↑ www.pamatky-venkova.cz
- ↑ www.pamatky-venkova.cz
- ↑ www.dedictvivysociny.cz