Ždírec nad Doubravou

Ždírec nad Doubravou
znakvlajka
status:	město
NUTS 5 (obec):	CZ0631 569780
kraj (NUTS 3):	Vysočina (CZ063)
okres (NUTS 4):	Havlíčkův Brod (CZ0631)
obec s rozšířenou působností:	Chotěboř
pověřená obec:
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	26,74 km²
počet obyvatel:	3100 (1. 8. 2009)
zeměpisná šířka:	49° 41' 46"
zeměpisná délka:	15° 48' 42"
nadmořská výška:	545 m
PSČ:	58263
zákl. sídelní jednotky:	8
části obce:	8
katastrální území:	7
adresa městského úřadu:	Školní 500 58263 Ždírec nad Doubravou
starosta / starostka:	Jan Martinec
Oficiální web: http://www.zdirec.cz E-mail: mesto@zdirec.cz
Ždírec nad Doubravou
Zdroje k infoboxu a částem obce

Ždírec nad Doubravou je město v okrese Havlíčkův Brod, kraj Vysočina. Ke dni 1. 8. 2009 zde žilo 3100 obyvatel.

Poloha

Ždírec nad Doubravou, město na úpatí Žďárských vrchů a Železných hor, ležící na Liběcké stezce a historické křižovatce zemských cest v nadmořské výšce 555 m n. m. Součástí města Ždírec nad Doubravou jsou místní části Nové Ransko, Horní Studenec, Nový Studenec, Údavy, Kohoutov, Benátky a Stružinec. Ždírec nad Doubravou má zhruba 3100 obyvatel.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1399. První osadníci přicházeli do těchto končin na pomezí Čechy a Moravy již v době kolonizační, aby udržovali obchodní stezku zvanou Liběcká. Stezka byla významnou cestou spojující Čechy s Moravou - Brno s Čáslaví a dále Prahou. O tomto osídlení nejsou ovšem dochovány konkrétní písemné zprávy.

Obec byla do konce 2. světové války málo významným sídlem, kde žilo zhruba 800 obyvatel. Obživu zajišťovalo obyvatelstvu drobné zemědělství a tkalcovství. 9. května roku 1945 byla obec bombardována letadly Rudé armády. Většina domů v obci byla nálety bombardérů buď zničena, nebo poškozena. Také v důsledku této události vysídlila z obce bezprostředně po válce zhruba čtvrtina obyvatel.

Velký rozvoj zaznamenala obec v období po 2. světové válce. V roce 1945 žilo v obci 600 obyvatel, v roce 1965 to bylo 1450 obyvatel, v roce 1990 již 2989 obyvatel. V roce 1995 obdržela obec Ždírec nad Doubravou z rukou předsedy Poslanecké sněmovny PČR znak a prapor. V roce 2000, přesně 19. ledna, udělil předseda Poslanecké sněmovny PČR obci titul město. Od roku 1951 je oficiální název obce Ždírec nad Doubravou pro odlišení od dalších obcí v blízkém okolí se stejným jménem.

Vývoj počtu obyvatel Ždírce nad Doubravou

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001
Počet obyvatel	2201	2440	2542	2552	2735	2588	2466	2078	2355	2618	2852	2792	2783

Charakter města

Doprava

Město Ždírec nad Doubravou leží na frekventované křižovatce silnic I/34, I/37 a II/345. Městem prochází železniční trať č. 238 Havlíčkův Brod – Pardubice.

Příroda

Členitá krajina s přírodními i historickými zajímavostmi v okolí města, drsnější, čisté prostředí této severozápadní části Českomoravské vrchoviny, vytváří podmínky pro příjemné a aktivní prožití dovolené a volného času.

Ždírec nad Doubravou leží na hranicích CHKO Železné hory a CHKO Žďárské vrchy, na českomoravském pomezí, z jihu chráněn Ranským masívem a ze severu Železnými horami.

Turistika

Několik tipů pro aktivní trávení volného času a podnikání výletů pro pěší a cykloturisty: Prameniště řeky Doubravy se nacházejí nad rybníkem Doubravník v Ranském masívu (7 km) a v okolí Malého Dářka. Kaňonovité údolí Doubravky s množstvím romantických zákoutí, příkrých srázů, jeskyní a vodopádů v Bílku (5 km). Nejvyšší vrchol Železných hor Vestec (668 m n. m.), nabízející výhled na celé Chotěbořsko (9 km). Kostel sv. Václava s dřevěnou, šindelem krytou, zvonicí v Horním Studenci a renesanční zámek v Novém Studenci (3 km). Rozsáhlé lesní porosty, ležící severním a východním směrem od města nabízejí ve vzdálenosti do patnácti kilometrů mnoho zajímavých tras k výletům jako rybník Januš, Hamerskou nádrž s nejstarší sypanou hrází v Čechách, Žákovu horu (810 m n.m.) se zbytky bukojedlového pralesa. Oázou klidu je okolí Zalíbeného, Rychtářky a Kamenného vrchu se svým podhorským charakterem. Lesní komplex Ranského (dříve Panského) Babylonu je rájem houbařů. Malebná zákoutí jižního svahu Babylonu ukrývají Borovská jezírka - soustavu zatopených prohlubní dávno opuštěných rudných dolů. Vyznavači vodních sportů mohou využít rekreační rybník Řeka (4 km), či vzdálenější Velké Dářko (9 km). Skanzeny v okolí - Veselý Kopec a Betlém v Hlinsku (10 km). Městem prochází 52 km dlouhá cyklotrasa 5127 z Radostína do Golčova Jeníkova, která kopíruje horní tok řeky Doubravy. V Radostíně navazuje na cyklotrasu 16 – Česko-moravská trasa a po trase na další cyklotrasy místního významu. Všechny hlavní turistické trasy jsou dobře značeny. Poutní areál Zelená hora u Žďáru nad Sázavou je na seznamu památek světového kulturního dědictví UNESCO (22 km). Muzeum Karla Havlíčka Borovského v Havlíčkově Borové (12 km)

Průmyslová zóna

Ždírec nad Doubravou je též znám svou průmyslovou zónou. Od roku 1997 zde byly vybudovány areály 15 firem z oboru dřevařství, stavebnictví, potravinářských technologií, strojírenství a zpracování plastů, ve kterých našly svoje zaměstnání stovky lidí. Tato zóna se postupně rozšiřuje a je k dispozici dalším domácím i zahraničním investorům. Ždírec nad Doubravou je centrem dřevařského průmyslu České republiky.

Obchod, služby, zdravotnictví

Ždírec nad Doubravou může svým občanům i návštěvníkům nabídnout dobrou občanskou vybavenost a výbornou dopravní obslužnost. V místě je síť prodejen, služeb, stravování i ubytování.

Symboly

Znak a prapor

Znak a prapor byl obci Ždírec nad Doubravou udělen rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny České republiky dne 19. ledna 1995.

Znak

Blasonování: Stříbrným obráceným vidlicovým křížem dělený zelený štít s černou patou, z níž vyniká zlatý plamen.

Idea: Vidlicový kříž – významná křižovatka; 2. Černá pata – žďáření, výroba dřevěného uhlí; Plamen – oheň

Prapor

Blasonování: Zelený list a bílou vidlicí, jejíž dvě ramena vycházejí u žerdi z horního a dolního okraje. Šířka ramene vidlice je 1/5 šířky listu. Zelený žerďový klín mezi rameny vidlice sahá do 1/3 délky listu. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

Významné osobnosti

• František Bačkovský (1854-1908), historik a spisovatel, narozen v Benátkách
• Jan Vilím (1856-1923), grafik, narozen v Horním Studenci
• MUDr. Zdeňka Čermáková (1884-1968), lékařka v Bašce na ostrově Krk, narozená v Novém Studenci
• Ing. Robert Láznička (1887-1934), sportovní organizátor, narozen ve Ždírci

Části města

• Ždírec nad Doubravou
• Benátky
• Horní Studenec
• Kohoutov
• Nové Ransko
• Nový Studenec
• Stružinec
• Údavy

Partnerská města

• Marktgemeinde Michelhausen, Rakousko
• Velké Pavlovice, Česká republika

Externí odkazy

• Oficiální stránky

Souřadnice: 49°41′46″ s. š., 15°48′42″ v. d.