Kovářov (okres Písek)

Kovářov
Kovářovská náves
znakvlajka
status:	obec
NUTS 5 (obec):	CZ0314 549517
kraj (NUTS 3):	Jihočeský (CZ031)
okres (NUTS 4):	Písek (CZ0314)
obec s rozšířenou působností:	Milevsko
pověřená obec:
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	50,43 km²
počet obyvatel:	1463 (1. 11 2008)
zeměpisná šířka:	49° 31' 3.36"
zeměpisná délka:	14° 16' 41.14"
nadmořská výška:	525 m
PSČ:	39855
zákl. sídelní jednotky:
části obce:	17
katastrální území:	11
adresa obecního úřadu:	Kovářov 63, 39855 Kovářov
starosta / starostka:	Pavel Hroch
Oficiální web: http://www.kovarov.cz/ Ofic. web OÚ: http://www.kovarov.cz/uredni_deska.php E-mail: oukovarov@volny.cz
Kovářov Kovářov, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Kovářov je obec ležící na jihu Čech v severovýchodní části okresu Písek v oblasti středního Povltaví přibližně 11 km severozápadním směrem od města Milevsko. Obecní úřad v obci spravuje 16 osad. Partnerskou obcí Kovářova je Seftigen.

Obec získala v roce 2004 prestižní titul Vesnice roku v 10. ročníku soutěže.

Historie

Kostel

První písemná zmínka pochází z roku 1220, kdy na tvrzi v obci sídlil vladyka Budilov z Kovářova, ale z archeologických nálezů v lokalitě se usuzuje, že osídlení je mnohem starší a sahá přibližně do 9. století. Oblast byla osídlená díky své výhodné pozici poblíž řeky Vltavy.

Vesnice Kovářov vznikla okolo tvrze, která se podle jedné verze měla nacházet jihozápadně u kostela. Tvrz připomíná vyvýšenina s příkopem a valem.

Podle druhé verze bývala tvrz v patrovém domě poblíž hřbitova. Na místě původní tvrze je dnes zástavba.

Po Budilovi vlastnil Kovářov vladyka Rynart.

Později byla vesnice rozdělena do čtyřech statků s různými majiteli. Majitelem jedné části vsi byl i milevský klášter. Druhým vlastníkem část vsi byl rod Melicharovský. Třetí díl vlastnili Brusové z Kovářova. Čtvrtým vlastníkem byl Mareš z Vestce.

Roku 1421 císař Zikmund jako odměnu za dobré služby při obraně Karlštejna předal okolní vesnice Matěji Brusovi z Kovářova. Po jeho smrti, díky poručníkovi jeho nezletilých dětí se majetek dostává do vlastnictví Rožmberků.

V roce 1461 se stává majitelem obce Jan II. z Rožmberka.

V 16. století byla postavena Janem Hruškou renesanční tvrz s názvem Nový Kovářov. Na jejím místě se dnes nachází budova staré fary.

Po Rožmbercích se majiteli stávají páni z rodu Švamberků a od roku 1622 Eggenbergové, který ale brzy vymírá a tak se obec stává majetkem Schwarzenbergů. Kovářov je přiřazen k Orlickému panství.

V 17. století, během třicetileté války byl Kovářov silně poškozen švédskými, francouzskými a pruskými vojsky. Sousední Zahořany byly vypáleny a zničeny vojenskými pochody, že se z rozvinutého města změnily v opuštěnou vesnici.

V 17. a 18. století neprochází obec největším hospodářským rozvojem, ale přesto vzniká většina současných kulturních památek, co se v obci v současnosti nacházejí.

Mezi lety 1771 – 1772 byla oblast zasažena morovou epidemií, která způsobila úmrtí 2 180 obyvatel. K připomenutí těchto událostí byla postavena nedaleko Kovářova, u obce Zahořany sloupová boží muka. Následný hladomor celou situaci ještě zhoršil.

V roce 1886 byla vystavěna přes obec silnice mezi Milevskem a Zahořany, což umožnilo další ekonomický rozkvět obce.

Název

Název vsi pochází od kovářského řemesla. Pravděpodobně zde vedla jedna z tras Zlaté stezky, kde byl Kovářov zastávkou pro kování koní.

Na kovářskou tradici odkazuje i znak, kde je kromě pšeničných a ovesných klasů přítomna podkova.

Památky a turistické zajímavosti

Kostel Všech svatých

Bývalá fara

Kostel leží v severozápadní části návsi. Původ tohoto kostela je datován do konce 13. století. První známý farář byl Svaněk, který zde působil do roku 1365. Od roku 1350 byl kostel částečně ve vlastnictví milevského kláštera a částečně okolního panstva, předtím patřil vltavskému děkanátu. Během husitských válek se zde udrželi pouze katoličtí faráři, tak tomu zůstalo i po jejich skončení, kdy v Kovářově působili kněží z Milevského kláštera. Kostel měl vlastního faráře až do 17. století. Tehdy byl chvíli zcela bez kněze, poté zde působili kněží z okolí. Až ke konci 17. století získal Kovářov vlastního faráře, který měl na starosti zároveň i farnosti Kostelec nad Vltavou a Předbořice, tento stav zůstal dosud.

Kostel je postaven v gotickém slohu s četnými barokními přestavbami. Nejvíce gotických prvků se zachovalo v presbytáři, který je umístěn tradičně na východní straně. Nad ním se vypíná gotické klenutí do výšky 8,5 metrů, na šířku měří 6,8 m. Lomený vítězný oblouk mezi presbytářem a lodí je vyzdoben malbou s motivy evangelistů, podobně byl vyzdoben i presbytář, dnes jsou však malby zabíleny.

Věže kostela jsou barokní z roku 1712, vyšší je 27 metrů vysoká, stojí na západní straně kostela. Síla zdiva je zde 1,5 metru. Menší, měděná, se nachází nad presbytářem.

Chrám má obdélníkový půdorys. Na délku měří 14,4 m, na šířku 9,8 m a na výšku 7 m. Sakristie stojí severně od presbytáře na místě, kde bývala kaple sv. Kateřiny.

V podlaze jsou ukryty náhrobky, většinou žulové, nápisy na nich nejsou z velké části čitelné. Kostel obklopuje hřbitov zasvěcený nejsvětější trojici. V horní části brány na hřbitov je obraz Krista s nápisem „Já jsem vzkříšení a život, kdo věří ve mne, byť i umřel, živ bude“.

Stará fara

Budova staré fary vystavěná v barokním slohu v roce 1739 leží vedle sousoší Kalvárie. Od roku 1967 neslouží ke svému původnímu účelu, do podzimu 2007 byla používána jako knihovna. Na západní části ležela ovocná zahrada, avšak na jejím místě byl v roce 1969 postaven kulturní dům a parkoviště. K faře dříve patřily i hospodářské budovy, ty se však nejdříve staly součástí zemědělského družstva a poté byly zbořeny.

Socha sv. Jana Nepomuckého

Socha sv. Jana Nepomuckého

Pískovcovou sochu sv. Jana Nepomuckého dal postavit na své vlastní náklady kovářovský farář Jan Diviš. Na čtverhranném podstavci jsou nápisy v latinské, české,německé, jedná se o prosby o pomoc a podpis dárce. Sochu vytvořil sochař Brokoff. Nachází se na návsi poblíž kostela.

Sousoší Kalvárie

Sousoší Kalvárie je umístěno před budovou staré fary. Bylo postaveno roku 1732 a zhotovil je sochař Brokoff. O jeho vytvoření se rovněž zasloužil Jan Diviš. Na místo původního dřevěného kříže nechal zhotovit kříž kamenný, okolo jsou barokní sochy Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého.

Pomník na počest padlým

Přední strana pomníku

Dále je na návsi ještě jeden pomník. Ten byl zhotoven Jaroslavem Bardou z Hrazánek v roce 1921. Jedná se o pomník na počest padlým v 1. světové válce. Na přední straně je zpodobněn voják, který drží svého raněného kamaráda, na druhé jsou jména padlých vojáků za 1. světové války z Kovářova a okolí (Kovářov, Dobrošov, Klisinec, Vepice, Pechova Lhota, Březí, Zaluží, Radvánov, Vesec, Kotýřina). Byl pořízen z veřejných sbírek.

Židovský hřbitov

Podrobnější informace naleznete v článku Židovský hřbitov v Kovářově.

Židovský hřbitov se nachází v lese na severozápadě Kovářova, na jihovýchodě kopce Hůrka.

Škola

Okolo roku 1700 byla v Kovářově zřízena obecná škola, ale vyučovalo se jen v najatých místnostech. Potom se postavila dřevěná budova, později byly přistavovány další třídy – 2. tř. (1826), 3. tř. (1877). Ani ta ale nestačila a tak byla postavena dvoupatrová zděná budova (1883), dnes je z ní obecní úřad a knihovna. V roce 1930 byla postavena měšťanská škola ve které byl byt ředitele. Tato škola měla 5 tříd. V roce 1984 byl postaven nový druhý stupeň, první se přesunul do 1. stupně a z bývalé obecné školy se stala radnice. Ke škole byla dostavena tělocvična, šatny, jídelna a kotelna. Ve staré budově je první – pátá třída, družiny, ředitelna a kanceláře a učebny s počítači, v nové budově je šestá – devátá třída, kabinety a jídelna.

Sport

Fotbalové hřiště

První hřiště bylo v Kovářově určeno pro školu a bylo postaveno roku 1925 na Lipném. Kvůli vzdálenosti od školy se příliš nepoužívalo a zpustlo. Po roce 1945 v Kovářově vznikly jednoty Orla a Skautu, které byly roku 1948 zrušeny.

V roce 1947 začala stavba hřiště. Vybralo se místo místo na vrchu Hůrka. Hřiště bylo otevřeno v květnu 1949. Za čas bylo rozšířeno a byly přistavěny dřevěné šatny, které byly později zbourány a nahrazeny zděnými. V šedesátých letech hřiště začalo chátrat. Na začátku sedmdesátých let se začalo s opravami, které byly ukončeny roku 1982. Za čas na západní části přibyla tribuna. Dne 6. června 2009 proběhla oslava 60 let hřiště.

Kovářovský fotbalový tým patří od roku 1966 pod zemědělské družstvo. Název byl původně TJ JZD Kovářov, později se změnil na TJ ZD Kovářov. V Kovářově jsou mužstva A, B, dorost, starší žáci a přípravka, všechny hrají okresní přebor.

Od roku 1969 v Kovářově působí klub stolního tenisu TTC Kovářov. Původně se hrálo v restauračním sále u Šimečků, po přístavbě školní tělocvičny na počátku roku 1981 se hraje v ní. V současné době má klub divizní družstvo žen, A družstvo mužů hrající krajskou soutěž, dva týmy v okresním přeboru a početnou mládežnickou základnu. Zakladateli Františku Špetovi byla za dlouholetou dobrovolnickou činnost při trénování žactva udělena cena Křesadlo 2007 .

Na vrchu Lipném byla před rokem 1989 postavena budova na zemědělské stroje. Dnes je používána jako tenisová tréninková hala.

Vývoj

Rok	1790	1848	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1940	1950	1961	1970	1980
Počet obyvatel	?	339	506	521	476	454	451	430	456	457	406	417	449	581
Počet domů	31	33	57	59	62	63	66	72	80	90	91	95	105	133

Postupem času se počet obyvatel zvětšoval, největší nárůst zaznamenala obec v 80. letech 20. století. V současné době je růst počtu obyvatel nízký.

Folklór

V obci působí Folklorní soubor Kovářovan. Vznikl v roce 1984 a v současné době má 4 složky: dospělý soubor Kovářovan, dětský soubor Kovářovánek, divadelní společnost Podkova a dětské divadýlko Podkovička.

Sdružení každoročně pořádá Jihočeský folkorní festival Kovářov, jehož cílem je umělecký rozvoj dětských a dospělých folklorních souborů z jihu Čech. Koná se od roku 1996 vždy na přelomu května a června. Festival byl původně jednodenní přehlídka dospělých jihočeských folklorních souborů. Postupem času se rozšířil o pořady dětských souborů, pořady hostů z jiných regionů republiky i zahraničí a další doprovodné programy.

Zemědělství

Zemědělské družstvo dříve neslo název JZD, poté se přejmenovalo na ZD. Nachází se v severní části Kovářova.

Doprava

pohled na kovářovskou silnici. Pohled je ze severu z kopce.Je zde vidět ZD Kovářov a silnice.Na pravé straně je v pozadí stará fara.

Ve středověku byl Kovářov na cestě různých lidí, a tak tam mohli kováři opravovat podkovy koním. Kovářovem prochází silnice 102 která ho spojuje z Milevskem. V Kovářově působí ČSAD české Budějovice. Přes Kovářov byla plánována železniční trať, ale plán se neuskutečnil z nedostatku financí.Trať měla vést od Milevska přes Kovářov až k Vltavě. Přes Kovářov vedou cyklistické trasy 1059 a 1056. Kovářov má také tři vlastní turistické okruhy po místních částech. Všechny tři startují i končí v obci a vznikly kvůli podpoře cestovního ruchu. Pro turisty je Kovářov atraktivní díky blízkosti řeky Vltavy, folklorním tradicím a přírodě.

Geografie

Podle historického rozdělení náleží do Čech, administrativně je řazen do jihočeského kraje a okresu Písek. Od okresního města Písku je Kovářov vzdálen 25 kilometrů a nachází se v severní části okresu Písek. Zároveň se nachází v severní části Jihočeského kraje. Nachází se 65 Km od Českých Budějovic. Nejbližším městem je Milevsko ležící 11 km jihovýchodně od kovářova. Druhým nejbližším městem jsou Petrovice u Sedlčan. Kovářov se nachází v údolí mezi kopci Hůrka a Lipný, přibližně v 500 m nad mořem. Na šířku od západu k východu má Kovářov 1 kilometr. Výměra je 5043 hektarů. Vrch Lipný je nízký kopec, který se nachází v jižní části. Je zde tréninková tenisová hala a vodojem. Na severu Kovářova je zalesněný vrch kovářovská Hůrka, který je od Kovářova vzdálen asi 0,5 kilometru. Je ve výšce 553 metrů nad mořem. Nachází se zde židovský hřbitov a fotbalové hřiště.

Vodstvo

Kovářovem neprotéká žádná řeka, v jeho okolí je ovšem mnoho rybníků. Dříve zde bylo 5 vodních nádrží, strategicky rozmístěných pro případ požárního zásahu. Většina je dnes již zasypána. Nejbližší řeka je Vltava, která se nachází 7 km západně od Kovářova. Jako odpadní rybník slouží prostřední rybník. Dříve byl na návsi rybník, ale pak byl zrušen. Pod hřištěm Na hůrkách je vodní vrt. Hřiště kvůli tomu získává až moc vody, jeho roh je tak často zatopený.

Partnerské město

• Seftigen, Švýcarsko

Místní části

Kovářov má celkem 17 místních částí - tedy 16 jiných vesnic a Kovářov samotný.

• Březí
• Dobrá Voda
• Hostín
• Chrást
• Kotýřina
• Kovářov
• Lašovice
• Onen Svět
• Předbořice
• Radvánov
• Řenkov
• Vepice
• Vesec
• Vladyčín
• Zahořany
• Záluží
• Žebrákov

Reference

DURDÍK, Tomáš; KAŠIČKA, František; NECHVÁTAL, Bořivoj. Hrady, hrádky a tvrze na Písecku. Písek : Prácheňské muzeum, 1995. ISBN 80-902038-0-9.  

Související články

• Milevsko
• Folklor

Externí odkazy

• Informační systém cestovního ruchu Písecka – Kovářov
• Oficiální stránky obce Kovářov
• Stránky kovářovské základní školy
• Statistické údaje
• Tvrz kovářov
• Jihočeský folklorní festival Kovářov

		Krásná Hora nad Vltavou	Petrovice
	Orlík nad Vltavou Kostelec nad Vltavou		Hrazany Chyšky
		Kovářov
		Písek	Milevsko

Souřadnice: 49°31′3″ s. š., 14°16′41″ v. d.