Borovany (okres Písek)
| Borovany | |
|---|---|
.jpg) Pohled na Borovany přes Velký Borovanský rybník | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Milevsko |
| Obec s rozšířenou působností | Milevsko (správní obvod) |
| Okres | Písek |
| Kraj | Jihočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°20′35″ s. š., 14°23′33″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 203 (2023)[1] |
| Rozloha | 6,37 km²[2] |
| Katastrální území | Borovany u Milevska |
| Nadmořská výška | 441 m n. m. |
| PSČ | 398 43 |
| Počet domů | 99 (2021)[3][4] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Borovany 23 398 43 Bernartice obec.borovany@tiscali.cz |
| Starosta | Martin Šebek |
| Oficiální web: www | |
  Borovany | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 598780 |
| Kód části obce | 7781 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Borovany (německy Borowan) je obec v Jihočeském kraji v okrese Písek. Žije zde 203[1] obyvatel.
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
Obec se táhne částečně po hrázi a v okolí Velkého Borovanského rybníka, kterému se během povodní v roce 2002 protrhla hráz. Protržení hráze mělo za následek rozdělení obce na dvě části až do doby, kdy byla hráz opětovně opravena.[5]Obcí protéká Bilinský potok, který je jedním z přítoků do rybníka.
Západní část obce je ohraničena plochou rybníka, na východě katastru obce se nachází rozsáhlé lesy Hemery a Soví.[6]
Název[editovat | editovat zdroj]
Dle Augusta Sedláčka je název obce odvozen od bobrů, kteří se měli vyskytovat v okolí původní osady.[6]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Nejstarší zmínka o vsi je z roku 1219, kdy se o ní hovoří jako o vladyckém sídle.[5] Další zprávy o obci jsou ale jen kusé. Z dochovaných údajů se zdá patrné, že Borovany byly součástí Bernartického panství a jen na krátko před 16. stoletím se staly samostatným statkem. Od poloviny 16. století se stal pánem Borovan Adam Bechyně z Lažan, který nechal v obci vystavět třetí pevnou tvrz (dvě předchozí vznikly někdy kolem roku 1399 na podnět synů Kunráta z Bernartic Buzka a Petra). V roce 1623 jsou Borovany prodány do rukou jezuitů vnukem Adama Bechyně Oldřichem.[5]
Vesnice byla značně postižena třicetiletou válkou a téměř se vylidnila. Dle záznamů z kroniky byli nejspíše všichni sedláci v Borovanech vojáky zabiti, jelikož se jim postavili na odpor se zbraní.[5] Při morové epidemii v 70. letech 18. století zde bylo pohřbeno několik set mrtvých, kdy již hřbitov v Bernarticích z kapacitních důvodů nestačil. Na místě nového hřbitova pak vznikl kostel svaté Rozálie.[5]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
Tvrze[editovat | editovat zdroj]
V obci se dříve nacházely tři tvrze. Jedna byla umístěna na výšině nad Borovanským rybníkem a byla zbourána až v roce 1867 po ničivém požáru. Během bourání byla v základech tvrze objevena kostra mladého děvčete. Předpokládá se, že se dívka stala obětí středověké pověry, že když se do základů zazdí nevinná panna, stane se tvrz pevnou a nedobytnou.[7]
Kostel svaté Rozálie[editovat | editovat zdroj]
Kostelík leží přibližně dva kilometry jižně od Bernartic v údolí lesa Mladého, jeho barokní stavba pochází ze 17. století.[5] Byl založen na popud jezuitského pátera Jana Walda roku 1681.[8] Když vypukla v roce 1680 morová epidemie a místní hřbitov nestačil, tak bylo vybráno toto místo pro nový hřbitov. Původně zde stávala kaplička, která byla v roce 1719 přestavěna tak, aby postačovala velkému množství prosebných procesí. Roku 1783 získal kostelík dnešní podobu.
Vedle kostela se nachází nejen drobný kříž, ale i dřevěný kříž s plechovým, malovaným Kristem.
Před kostelíkem stojí jeden z nezařaditelných sakrálních objektů. Na kamenném podstavci se nachází dřevěná vitrínka. Kamenný podstavec kdysi býval částí kamenné kostelní pokladničky. Uvnitř vitrínky je soška s obrázkem Panny Marie Lurdské.[9]
Sousední lípa je dutá a v jejím vnitřku je obrázek Panny Marie Sepekovské.[9]
Jedná se o hojně navštěvované poutní místo.
Výklenkové kaple[editovat | editovat zdroj]
Výklenková kaple zasvěcená svatému Janu Nepomuckému se nachází u čp. 67.[10]
Výklenková kaple zasvěcená Panně Marii Lurdské je novodobá a nachází se čp. 63.[10]
Kaple[editovat | editovat zdroj]
Kaple zasvěcená svaté Rozálii se nachází nad pramenem s léčivou vodou u kostela svaté Rozálie, na návsi v obci a je z 18. století. Před návesní kaplí se nachází kříž.[11] Poblíž návesní kaple roste památný strom.
Další památky[editovat | editovat zdroj]
Před budovou obecního úřadu se nachází pomník, vedle kterého je vysazená lípa. Nápis na pomníku: „20. 6. 2008 TUTO LÍPU ZASADIL SPOLEČNĚ SE SVOU VNUČKOU AMERICKÝ ASTRONAUT A. E. CERNAN PRARODIČE Z MATČINY STRANY POCHÁZELI Z BOROVAN“. Dne 28. září 2018 zde byl odhalen pomník padlým v první světové válce.
U komunikace v obci se v ohradní zdi nachází výklenek pro sochu světce.
V seznamu kulturních památek v okrese Písek je vedená venkovská usedlost čp. 67 a bývalá kovárna u čp. 57.
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- František Blažek (1867–1937), lesní inženýr
Z obce také pochází předci amerického astronauta Eugena Cernana, který v roce 1972 přistál na Měsíci.
Pověsti[editovat | editovat zdroj]
V roce 1674 šla cestou z Bernartic do Borovan mladá dívka jménem Alžběta Andělová. Byla přepadena dvěma vojáky. Bránila se a křikem si přivolala pomoc nedaleko pracujících sedláků. Ale vojáci jí před svým útěkem nasypali do očí písek a ona oslepla. Chodila žebrotou po kraji. Když se vracela z Borovan, slyšela na tomto místě hlas, který jí pravil: Toto místo bude zasvěceno, mnozí zde budou pohřbeni, procesí zde budou vedená. Nikdo jí to nevěřil a byla všem pro posměch.[8]
V jeskyni, pod kapličkou je studánka s léčivou vodou. Nad kaplí vlála korouhev s tímto vyobrazeným příběhem. Sedlák, který k této studánce přivedl svou slepou kobylu a vodou ze studánky jí potřel oči. Byl potrestaný za znesvěcení studánky tím, že on sám oslepl a kobyle se zrak opět navrátil.[11]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Kaple sv. J. Nepomuckého -
Kaple na návsi -
Hráz rybníka s pozemní komunikací -
Poutní místo kostel sv. Rozálie -
Pohled na okolí kostelíka
._(16).jpg)
.jpg)
._(9).jpg)
._(14).jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2023-05-27]
- ↑ a b c d e f Historie Borovan [online]. 2006-7-13, rev. Borovany 2005 [cit. 2008-09-11]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ a b Borovany - oficiální stránky obce [online]. [cit. 2008-09-11]. Dostupné online.
- ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek VII. Písecko. Praha: František Šimáček, 1890. 343 s. Dostupné online. S. 45–46.
- ↑ a b KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj: turistika, památky, historie. Milevsko: Nákladem odboru klubu českých turistů, 1940. S. 206.
- ↑ a b HLADKÝ, Jiří. Kapličky, boží muka,výklenkové kapličky a zvoničky na Milevsku a Písecku. 2. vyd. Praha: Svazek obcí Milevska za podpory města Milevska, 2011. S. 122.
- ↑ a b HLADKÝ, Jiří. Kapličky, boží muka, výklenkové kapličky a zvoničky na Milevsku a Písecku. 2. vyd. Praha: Svazek obcí Milevska za podpory města Milevska, 2011. S. 48.
- ↑ a b HLADKÝ, Jiří. Kapličky, boží muka,výklenkové kapličky a zvoničky na Milevsku a Písecku. 2. vyd. Praha: Svazek obcí Milevska za podpory města Milevska, 2011. S. 72, 74.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Borovany na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Borovany v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
