Eggenbergové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Eggenberkové
(Eggenbergové)
Eggenberg Coa.jpg
Erb rodu
Země České království
Zakladatel Oldřich z Eggenberka
Rok založení 15. století
Vymření po přeslici 1774
Větve rodu Česká, rakouská

Eggenbergové byli rakouský šlechtický rod. Původně kupci v Radkesburgu (dnešní Ehrenhausen), později zbohatli a stali se důvěrníky císaře.

Dějiny rodu[editovat | editovat zdroj]

Prvním známým členem rodiny je Oldřich z Eggenberka, který byl od roku 1432 městským soudcem ve Štýrském Hradci. Roku 1448 zemřel. Jeho majetek byl rozdělen mezi oba syny, Jan založil linii Ehrenhausen a Baltazar hlavní linii ve Štýrském Hradci. Baltazar vedl výnosný obchod a Eggenbergové se stali jedním z nejbohatších štýrských rodů. Naopak Ruprecht z Eggenbergu z druhé linie se dal na vojenskou dráhu a proslavilo ho úspěšné tažení proti Turkům.

Jan Oldřich z Eggenberka

Nejvýznamnější postavou z rodu Eggenberků byl Jan Oldřich z Eggenberka (1568–1634). V roce 1621 získal od císaře Ferdinanda II. jako úhradu dluhu panství Prachatice, o rok později panství Český Krumlov, a Netolice, roku 1623 pak zakoupil panství Zvíkov a Orlík, nakonec roku 1630 panství Vimperk. Tím položil základ rozsáhlému jihočeskému eggenberskému panství. Tento vzestup odráží i tituly, jimiž byli Eggenberkové v této době postupně obdařeni. Roku 1623 byli povýšeni do stavu říšských knížat, roku 1625 jim byl udělen tzv. velký palatinát, což znamenalo například právo razit mince, roku 1628 se pak jihočeská panství stala vévodstvím Krumlovským.

Po předčasné smrti syna Jana Antonína I. byl rodový majetek rozdělen mezi jeho syny. Česká panství dostal starší syn Jan Kristián I. (1641 - 1710), rakouská mladší syn Jan Seyfried (1644 - 1713). Po smrti bezdětného Jana Kristiána I. se univerzálním dědicem stal Jan Seyfried. Po jeho smrti roku 1713 získal celý majetek jeho jediný syn Jan Antonín II., který však nečekaně zemřel už roku 1716. Roku 1717 pak v pouhých 13 letech zemřel na zánět slepého střeva poslední mužský člen rodu, Seyfiedův vnuk Jan Kristián II.

Majetek české větve poté zdědila vdova po Janu Kristiánovi I., Marie Arnoštka z Eggenberka rozená ze Schwarzenberka (1649-1719), která jej odkázala svému synovci Adamu Františkovi ze Schwarzenberka. Majetek rakouské větve zdědila manželka Jana Antonína II., po její smrti roku 1754 dcery (sestry Jana Kristiána II.) Marie Eleonora a Marie Terezie. Smrtí těchto dvou sester v témže roce 1774 rod po přeslici vymřel.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]