Schwarzenbergové

Schwarzenbergové
(Schwarzenberg)

Vyobrazení rodového znaku v podobě po roce 1599
Země	České království
Tituly	Knížata, vévodové
Zakladatel	Erkinger ze Seinsheimu
Rok založení	13. století
Současná hlava	Karel Schwarzenberg
Větve rodu	Bavorská, stefansberská, hohenlandsberská, lutyšská, západofríská a nizozemská, v Čechách hlubocká (hlubocko-krumlovská), orlická

Rodový znak Schwarzenbergů, vyobrazení českokrumlovského erbu

Schwarzenbergové jsou původem franský šlechtický rod, poprvé doložený v roce 1172 pod jménem Seinsheim. Pod tímto jménem vystupovali až do 15. století.

Jméno a vzestup Schwarzenbergů

Schwarzenberský palác na Pražském hradě

Erkinger ze Seinsheimu (1362–1437) zakoupil panství Schwarzenberg v dnes bavorských Frankách a začal se psát ze Seinsheimu na Schwarzenbergu (německy von Seinsheim auf Schwarzenberg) a po vynechání prvního jména pak jen ze Schwarzenbergu (německy von Schwarzenberg). V letech 1420–21 se účastnil válečné výpravy proti husitům. Tím jakož i značnými půjčkami získal od krále Zikmunda zástavu měst Žatec, Kadaně a Berouna. Roku 1429 byl povýšen do stavu svobodného pána ze Schwarzenbergu (Freiherr von Schwarzenberg). Po rozmnožení rodu bylo potomstvo rozděleno na několik linií, např. bavorskou, stefansberskou, hohenlandsberskou, lutyšskou, západofrískou a nizozemskou. Mnohé z těchto větví vymřely.

V roce 1599 obdržel Adolf Schwarzenberg za vítězství nad Turky v bitvě u Rábu titul říšského hraběte a polepšení erbu (pole s hlavou Turka, kterému vyklovává oči krkavec). V roce 1654 získali Schwarzenbergové inkolát v Čechách a roku 1670 byl Jan Adolf ze Schwarzenbergu povýšen na říšského knížete (Reichsfürst zu Schwarzenberg) a stal se maršálem. Prvním trvalým majetkem v Čechách bylo panství Třeboň získané roku 1660, dále pak Hluboká nad Vltavou. Kníže Jan Adolf I. navštívil svá panství v dubnu 1661.

Zámek Hluboká

Hrad a zámek Orlík nad Vltavou

Nákupem statků a dědictvím po rodu Eggenbergů vytvořili Schwarzenbergové postupně rozsáhlou državu v jižních a severních Čechách. Mj. jim patřila města a panství Český Krumlov, Hluboká nad Vltavou, Netolice, Prachatice, Volary, Vimperk, Orlík. Všechen tento majetek v Čechách připojili k územím drženým v Bavorsku, Dolních Rakousích a ve Štýrsku. V roce 1723 získali také titul vévodů z Krumlova.

Diplomat Karel Filip (1771–1820) působil v Petrohradě a Paříži a snažil se odvrátit válku od Rakouska. Jako velitel rakouského sboru doprovázel Napoleona Bonaparte při jeho výpravě do Ruska, avšak když se rakouský postoj k Napoleonovi změnil, stál v roce 1813 v čele spojeneckých vojsk, která jej porazila v Bitvě národů u Lipska. Jako druhorozený syn vládnoucího knížete měl Karel Filip nejprve nárok jen na titul "princ". Byl však rakouským císařem povýšen na knížete; tak byla založena tzv. schwarzenbergská sekundogenitura (2. majorát), jejímž přímým potomkem je Karel Schwarzenberg, podle rodinné tradice 7. kníže ze Schwarzenbergu z tzv. orlické větve (Schwarzenberg-Orlík).

V 19. století působil kníže Felix Schwarzenberg (1800–1852) z tzv. primogenitury (hlubocko-krumlovská větev) ve funkci rakouského ministerského předsedy a přispěl k potlačení revoluce 1848. Karel III. (1824–1904) se stal zemským i říšských poslancem, patřil k představitelům a tvůrcům programu české konzervativní šlechty a hájil českou otázku. Jeho syn Bedřich (1862–1939) pokračoval v otcových vlasteneckých myšlenkách, předsedal Společnosti Národního musea či Národní besedě a České zemědělské radě. Jeho starší syn Karel IV. kníže ze Schwarzenbergu toto nadšení nesdílel.

Před 1. světovou válkou vlastnily obě dvě větve rodu (hlubocko-krumlovská a orlická) jen v Čechách 176 146 ha půdy s významným lesním, polním a rybničním hospodářstvím, dále doly, pivovary, cukrovary, pily, cihelny, vápenky a jiné podniky. Tehdy patřili Schwarzenbergové k nejbohatším rodům v celé Evropě. Kromě celkově zhruba 200 tisíc hektarů zemědělské a lesní půdy vlastnil rod více než tucet zámků v Rakousku, Čechách a Německu, kromě toho značné podíly v průmyslových podnicích a v jiných podnikatelských oblastech.

Schwarzenbergové v českých zemích

Schwarzenberská hrobka v Domaníně poblíž Třeboně

V rámci první pozemkové reformy převzal československý stát v roce 1922 postupně 61 000 ha zemědělské a lesní půdy z majetku rodu Schwarzenbergů. V roce 1940 byla na majetek hlubocko-krumlovské a v roce 1942 také orlické větve Schwarzenbergů dosazena německá nucená správa. Po skončení druhé světové války v roce 1945 byl majetek obou větví v Rakousku a Německu rodu vrácen. Členové hlubocko-krumlovské větve Schwarzenbergů, z nichž nejstarší Adolf Schwarzenberg byl v době světové války v exilu v USA a Jindřich Schwarzenberg uvězněn v koncentračním táboře Buchenwaldu, se po skončení války nemohli do Československa vrátit.

V roce 1947 byl zákonem č. 143/1947 Sb. o převodu vlastnictví majetku hlubocké větve Schwarzenbergů na zemi Českou neboli Lex Schwarzenberg převeden veškerý nemovitý majetek hlubocko-krumlovské větve i s inventářem a provozním kapitálem do vlastnictví státu. Představitel orlické větve Karel VI. Schwarzenberg, který zůstal po dobu války na českém území, musel se svou rodinou opustit Československo koncem roku 1948. Republiku opustil i jeho bratr František Schwarzenberg, který tou dobou pracoval na ministerstvu zahraničí a byl československým velvyslancem u Svatého stolce (ve Vatikánu).

Karel VI. Schwarzenberg v exilu oživil činnost českého velkopřevorství Maltézského řádu a zastával funkci velkopřevora Řádu svatého Lazara do roku 1973.

Hlavním představitelem rodu je v současnosti syn knížete Karla VI. Karel Schwarzenberg, který byl v roce 1962 adoptován členem hlubocko-krumlovské větve rodu JUDr. Jindřichem Schwarzenbergem. Po Jindřichově smrti a smrti adoptivního strýce Josefa Schwarzenberga v roce 1979 se obě schwarzenberské větve a část jejich původního majetku spojily v osobě Karla Schwarzenberga. Po přesídlení do České republiky v roce 1990 zrestituoval Karel Schwarzenberg majetek orlické větve. Roku 2007 a opět v roce 2010 se stal ministrem zahraničních věcí ČR. Od roku 2009 předsedá politické straně TOP 09. V roce 2013 kandidoval na funkci prezidenta České republiky.

Erb Schwarzenbergů

Koncem 17. století získal schwarzenberský znak podobu, kterou má do současnosti. K původnímu stříbrně a modře pruhovanému erbu přidali při porážce Turků znak s hlavou Turka, do které klove černý krkavec, v dalším poli stojí věž na černé hoře. Hrabství Kleggau (Klettgau, historická krajina v Německu a Švýcarsku) rovněž kdysi patřící rodu Schwarzenbergů, je zpodobněna třemi snopy.

Rodová posloupnost Schwarzenbergů

• Erkingen I. (1362 - 1437), zúčasnil se válek proti husitům
• Michal II. (+ 1469), jeho syn
• Michal III. (+ 1499), jeho syn
• Erkingen II. (+ 1518), jeho syn
• Vilém I. (1486 - 1526), jeho syn
• Vilém II. (+ 1557), jeho syn
• Adolf hrabě ze Schwarzenbergu (1551–1600), jeho syn; r. 1599 získal tureckou hlavu v erbu a hraběcí titul
• Adam hrabě ze Schwarzenbergu (1583–1641), jeho syn
• Jan Adolf I. hrabě ze Schwarzenbergu (1615–1683), jeho syn, od r. 1670 kníže
• Ferdinand Vilém Eusebius kníže ze Schwarzenbergu (1652–1703), jeho syn
• Adam František Karel Eusebius kníže ze Schwarzenbergu (1680–1732), jeho syn
• Josef I. kníže ze Schwarzenbergu (1712–1782), jeho syn
• Jan I. Nepomuk kníže ze Schwarzenbergu (1742–1789), jeho syn
• Karel I. Filip kníže ze Schwarzenbergu (1771–1820), jeho syn, jeden z vítězných vojevůdců bitvy národů u Lipska
• Karel II. kníže ze Schwarzenbergu (1802–1858), jeho syn
• Karel III. kníže ze Schwarzenbergu (1824–1904), jeho syn
• Karel IV. kníže ze Schwarzenbergu (1859–1913), jeho syn
• Karel V. kníže ze Schwarzenbergu (1886–1914), jeho syn
• Karel VI. kníže Schwarzenberg (1911–1986), jeho syn
• Karel Schwarzenberg (* 1937), jeho syn, současná hlava rodu
• Jan Nepomuk Schwarzenberg (* 1967), jeho syn

Příbuzenstvo

Spojili se s mnoha českými a zahraničními rody, nejčastěji se mezi sebou ženili a vdávali synové a dcery Schwarzenbergů a Lobkoviců. Jaroslav Lobkowicz je také členem strany TOP 09 jako Karel Schwarzenberg.

Odkazy

Související články

• Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů
• Adolf Schwarzenberg (1551)
• Karel VI. Schwarzenberg
• Karel Schwarzenberg
• Lex Schwarzenberg
• Schwarzenberská hrobka

Literatura

• ŽUPANIČ, Jan; STELLNER, František; FIALA, Michal. Encyklopedie knížecích rodů zemí Koruny české. Praha : Aleš Skřivan ml., 2001. 340 s. ISBN 80-86493-00-8.  
• Ottův slovník naučný, heslo ze Schwarzenberka.
• HALADA, Jan. Lexikon české šlechty : Erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. 1. Praha : Akropolis, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Schwarzenberkové, s. 140–142.  

Externí odkazy

• Rodokmen
• Mapa schwarzenberských panství z roku 1711
• (německy) Genealogie rodu Schwarzenbergů