Heřmaň (okres Písek)
| Heřmaň | |
|---|---|
Náves s kostelem v Heřmani |
|
| status: | obec |
| NUTS 5 (obec): | CZ0314 549398 |
| kraj (NUTS 3): | Jihočeský (CZ031) |
| okres (NUTS 4): | Písek (CZ0314) |
| obec s rozšířenou působností: | Písek |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 7,0529 km² |
| počet obyvatel: | 230 (2008) |
| zeměpisné souřadnice: | 49° 13′ 57″ s. š., 14° 8′ 8″ v. d. |
| nadmořská výška: | 382 m |
| PSČ: | 398 11 |
| zákl. sídelní jednotky: | |
| části obce: | 1 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa obecního úřadu: | Heřmaň 101 398 11 Protivín |
| starosta / starostka: | Jaroslav Bečvář |
| Oficiální web: http://www.obecherman.cz/ E-mail: ou.herman@atlas.cz |
|
Heřmaň je obec ležící v jižních Čechách v okrese Písek. Rozkládá se na levém břehu řeky Blanice, v Českobudějovické pánvi, v nadmořské výšce 382 m.
Obec se nachází asi 6 km severozápadně od Protivína, na silnici Protivín – Ražice, jež společně s železniční tratí Plzeň – České Budějovice č. 190, na níž leží zastávka Heřmaň obec a tratí Zdice – Protivín č. 200, na níž leží zastávka Heřmaň, obstarává zdejší dopravní spojení.
Obsah |
Historie [editovat]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1227. Zdejší kostel sv. Jiljí je jako farní připomínán již v roce 1254.[1] V roce 1330 přešel tento původně pozdně románský kostel z královského majetku do správy kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě.
V roce 1433 patřila Heřmaň spolu se Štěticemi a Humňany Smilovi z Kremže, který ji roku 1444 zastavil Oldřichovi z Rožmberka, jenž ji posléze připojil ke Zvíkovu.[1]
V roce 1508 je jako majitel uváděn Lev Malovec z Libějovic, který Heřmaň posléze prodal Kryštofu ze Švamberka, jehož potomek Jan Vilém ji prodal městu Písek, kteréji vlastnilo až do bitvy na Bílé hoře.
Heřmaň, jež bývala v době předbělohorské městečkem, poničilo roku 1640 švédské vojsko natolik, že se stala pouhou vesnicí.[1]
Pamětihodnosti [editovat]
Dominantou vesnice je raně gotický kostelík sv. Jiljí. K jeho barokním úpravám došlo v letech 1717–1719. Po požáru v roce 1814 byl znovu opraven. Na vnější straně hřbitovní zdi u kostela lze dodnes najít erb bývalých majitelů pánů z Rožmberka.
Ve vesnici jsou i zajímavé statky se štíty v selském baroku.
Významné osobnosti [editovat]
- Jan Čarek (1898–1966), básník, se v Heřmani narodil a žil.
- Václav Krška, režisér a scenárista, žil na mlýně u Heřmaně, jemuž se po něm říká Krškův mlýn.
Zajímavosti [editovat]
Heřmaňský kamenný most si zahrál i ve slavném filmu Dobrý voják Švejk režiséra Karla Steklého z roku 1956, v němž hlavní roli ztvárnil Rudolf Hrušínský.