Podolí I

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Podolí I
Pohled na část obce

Pohled na část obce

znak obce Podolí Ivlajka obce Podolí Iznakvlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0314 549754
kraj (NUTS 3): Jihočeský (CZ031)
okres (NUTS 4): Písek (CZ0314)
obec s rozšířenou působností: Písek
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 8,96 km²
počet obyvatel: 341 (2005)
nadmořská výška: 454 m
PSČ: 398 43
zákl. sídelní jednotky: 4
části obce: 3
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: Podolí I 61, 398 43 Podolí I
starosta / starostka: Vladislav Michal
Oficiální web: http://www.podoli1.cz/
Ofic. web OÚ: http://mesta.obce.cz/vyhledat.asp?id_org=12436
E-mail: ou.podoli@tiscali.cz

Podolí I
Red pog.png
Podolí I
Podolí I, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Podolí I je obec ležící v jižních Čechách v okrese Písek. První písemná zmínka pochází z roku 1368. Kvůli existenci dalšího sídla stejného jména (Podolí II, části obce Předotice) v okrese se rozlišuje římskou číslicí I.

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Podle tohoto zdroje jsou první zmínky o vesnici již v 11. století.[1] V roce 1209 byl prvním známým držitelem vsi panoš Jan z Podolí, který sídlil na zdejší tvrzi.[1] V roce 1361 byl držitelem Podolí Vilém Sezima z Ústí nad Lužnicí.[1] Posléze (1379) se Podolí stalo majetkem pražského arcibiskupství.[1] Podolí bylo přiřazeno k Vltavotýnskému panství.[1] V roce 1439 poblíž vesnice existoval přívoz přes řeku.[1] Roku 1477 při dědickém dělení majetku připadlo Podolí společně s Rakovem a s polovinou Bernartic Burianovi z Lažan a Bechyně.[2] V roce 1553 se při dělení dědictví připomínají bratři Jan a Adam Bechyně z Lažan. Starší Jan získal část Podolí a podolský mlýn.[2] Jeho mladší bratr Adam získal pustou podolskou tvrz, druhý díl vesnice a přívoz.[2] Tvrz zanikla při požáru v polovině 16. století.[1] Po bitvě na Bílé hoře byla ves společně s jiným majetkem rodu Bechyňů z Lažan zkonfiskována.[1] V roce 1713 během morové epidemie zemřela polovina obyvatel vesnice ( 26 ).[1] V roce 1846 byl v místní části Podolsko položený základní kámen ke stavbě visutého řetězového mostu.[1] Most byl dokončený o dva roky později.[1] Během I. světové války se z bojišť nevrátilo 17 mužů z Podolí.[1] V roce 1942 byla dokončena stavba nového, železobetonového mostu přes Vltavu.[1] Za druhé světové války vedla přes řeku Vltavu demarkační linie dohodnutá na jaltské konferenci.[1]

Památky v obci[editovat | editovat zdroj]

  • Kaple v obci Podolí I. z roku 1970 je zasvěcená Panně Marii Královně.[3]
  • Kříž v obci směrem na Rastory.
  • Kříž u silnice do obce směrem od Písku.
  • Silniční mosty v místní části Podolsko - Stádlecký most - Podolský most. V roce 1846 byl položený základní kámen ke stavbě visutého řetězového mostu, který zabezpečoval spojení obou břehů Vltavy.[1] Most byl dokončený o dva roky později ( v letech 1847 – 1848 ).[1] Most byl dopravní komunikací od 9. 10. 1848, ale postupně byl kapacitně nedostačující a tak byla v roce 1939 zahájena stavba nového mostu.[2] V roce 1942 dokončena stavba nového železobetonového mostu přes Vltavu.[1] Silnice Tábor - Písek byla zkrácena o serpentiny a 2 km délky.[2] Po určitou dobu zde byly vedle sebe dva mosty.[1] Délka celého nového mostu je přes půl kilometru, výše 64 metrů nad zemí.[2] Most má několik oblouků. Hlavní oblouk má světlost 150 metrů.[2] 8 menších oblouků má každé světlost 35,65 metrů.[2] Na železobetonovou konstrukci bylo spotřebováno 180 vagonů železa.[2] Po napuštění Orlické nádrže byl starý řetězový most rozebrán a renovován. Postupně byl přemístěný na silnici III/13711 spojující Opařany přes Stádlec s Dobřejicemi přes řeku Lužnici.[1] Stádlecký řetězový most je vedený jako Národní technická památka.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s Milevsko a okolí. 1. vyd. Milevsko : Sdružení obcí Milevska. S. 26.  
  2. a b c d e f g h i KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj: turistika, památky, historie.. Milevsko : Nákladem odboru klubu českých turistů, 1940. S. 209.  
  3. a b HLADKÝ, Jiří. Kapličky, boží muka,výklenkové kapličky a zvoničky na Milevsku a Písecku.. 2. vyd. Praha : Svazek obcí Milevska za podpory města Milevska., 2011. S. 58.  

Kategorie Podolí I ve Wikimedia Commons