Putim

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Putim
Pohled na vesnici ze silnice na Ražice.

Pohled na vesnici ze silnice na Ražice.

znak obce Putimvlajka obce Putimznakvlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0314 549801
kraj (NUTS 3): Jihočeský (CZ031)
okres (NUTS 4): Písek (CZ0314)
obec s rozšířenou působností: Písek
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální území: Putim
katastrální výměra: 10,41 km²
počet obyvatel: 506 (2011)
nadmořská výška: 386 m
PSČ: 397 01
zákl. sídelní jednotky: 2
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: Putim 198
starosta / starostka: Petr Matouš
Oficiální web: http://www.putim.cz/
Ofic. web OÚ: http://mesta.obce.cz/vyhledat.asp?zuj=549801
E-mail: obecputim@volny.cz

Putim
Red pog.png
Putim
Putim, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Putim je vesnice ležící v jižních Čechách na pravém břehu řeky Blanice asi 6 km od města Písku. Ve vesnici se nachází raně gotický kostel sv. Vavřince (z druhé poloviny 13. století), pozdně gotická fara, Podkostelní rybník známý svými výlovy ryb. Putimí prochází železnice a je zde železniční nádraží vybudované v roce 1875. Vesnice se proslavila v literatuře – v Putimi se odehrává část příběhu vojáka Švejka z románu českého spisovatele Jaroslava Haška.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Podle Augusta Sedláčka je Putim nejstarší sídlo v okolí, které je údajně staršího data než město Písek. Prvním písemným pramenem dokládající existenci Putimi je listina z roku 1205, na základě archeologického průzkumu provedeného na tamní faře v letech 1996-98 lze však usuzovat na osídlení mnohem starší. Bylo zde doloženo osídlení keltské (2. st. př.n.l.), římské (1.st.n.l.), dále staroslovanské z 8. století a od 11. století pak již nepřetržité důkazy života. Řád benediktinů založil v Putimi farní kostel, následně i vesnici a posléze vznikl v Putimi dvorec. Písek vlastnil tuto největší obec v okolí od husitských válek až do roku 1848, kromě zhruba sedmdesáti let v 16. století.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kolem kostela je hřbitov s kostnicí. Kostnice byla založena roku 1741 a jsou zde uloženy pozůstatky padlých ve válce o Rakouské dědictví.
  • Dosud udržovaný hrob Jana Cimbury, hrdiny stejnojmenného Baarova románu, je na místním hřbitově.
  • Před vchodem na hřbitov se nachází kamenný kříž s datací 1930. Naproti němu je menší, litinový křížek.
  • Přes řeku Blanici jsou dva mosty. První most je klasicistní, kamenný. Je tvořen třemi oblouky. Původní, dřevěný most stával níže po proudu a v roce 1864 byl nahrazený mostem kamenným. Byl poškozený při povodních v roce 2002.
  • Druhý památkově chráněný most přes řeku byl postavený na místě dřevěné lávky v roce 1884. Má železnou konstrukci a řadí se k technickým památkám. Byl také poškozený při povodních a rok poté (2003) byly oba mosty opraveny.
  • Pod kamenným mostem vpravo jsou budovy bývalého válcového mlýna a bývalého pivovaru. Tento pivovar si postavila písecká obec v roce 1727. Pivo se zde vařilo přes sto let. Místu mezi oběma mosty se říká kvůli častým povodním "Na utopené".
  • Další výklenková kaple se nachází u komunikace směrem na Písek, před budovou školy a ta je zasvěcená svaté Anně. Je z roku 1818. Pravost pověsti, která se vztahuje k této kapli, potvrzuje záznam v místní kronice. Dcera místního sedláka Hály měla známost s nápadníkem, který se rodině nelíbil. Rozepře se týkaly víry, každý vyznával jinou. Oba se tajně scházeli v místech současné kaple. Rodiče je tajně sledovali, oni se před nimi ukrývali. Nakonec byli oddavky a dcera Anna nechala na místě jejich tajných schůzek postavit dřevěnou kapli, která nesla jméno světice Anny. Na kapli byl tento nápis: Svatá Anno, naše ochrano, oroduj za nás. O kapli a její okolí se oba rody pečlivě staraly. Později byla na místě této dřevěné kaple vystavena kaple zděná.
  • Putim měla školu již od roku 1697. Současná budova školy je novější, z roku 1936. Výuka zde skončila v roce 1983 a v současnosti se budova používá pro potřeby mateřské školy.
  • Jediné stavení v obci ve stylu selského baroka s křídlovým štítem, se nachází pod kostelním návrším. Je to čp. 3.
  • Statek Jana Cimbury se nachází přímo na návsi. Na boční zdi je upevněna pamětní deska.
  • Nejznámější lidovou stavbou je usedlost čp.15. Jde o starobylou patrovou sýpku, která byla využívána i k obranným účelům. Unikátní, malovaná výzdoba střílnových otvorů je nápadná. Přesná datace vzniku sýpky není. Odhaduje se 16. století - 17. století. Sýpka je lehce před klenutou bránou. Stavení má ve štítě kapličkovou niku. Původní název je Tůmovský grunt.
  • Velmi podobná je i usedlost čp. 11. Dřívější název byl Klokočínský grunt. Také se jedná o stavení s klenutou bránou a se sýpkou, u které byly okna využívány jako střílny.
  • Třetí sýpka je také na návsi u usedlosti čp.8. Další kamenná sýpka se nachází v usedlosti čp. 26.
  • Náves lemují usedlosti s průjezdy a řada hodnotných hospodářských staveb.
Kostel svatého Vavřince

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]