Písek (město)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Písek
Pohled na kostel a hradby

Pohled na kostel a hradby

znak obce Písekvlajka obce Písekznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0314 549240
kraj (NUTS 3): Jihočeský (CZ031)
okres (NUTS 4): Písek (CZ0314)
obec s rozšířenou působností: Písek
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 63,22 km²
počet obyvatel: 29 720 (1. 1. 2014[1])
nadmořská výška: 378 m
PSČ: 397 01
zákl. sídelní jednotky: 28
části obce: 9
katastrální území: 5
adresa městského úřadu: Velké náměstí 114
starosta / starostka: JUDr. Ondřej Veselý
Oficiální web: http://www.icpisek.cz
Ofic. web MÚ: http://www.mesto-pisek.cz
E-mail: e-podatelna@mupisek.cz

Písek (město) (Česko)
Red pog.png
Písek (město), Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce
Kostel Narození Panny Marie

Písek je jihočeské historické město (dříve krajské, sídelní město Prácheňského kraje, později okresní, nyní obec s rozšířenou působností) na řece Otavě, založené roku 1243. Žije zde téměř 30 tisíc obyvatel.

V Písku se nachází nejstarší dochovaný český most[2] ze 13. století, hrad, kostel Narození Panny Marie, který je dominantou města a je na něm umístěna hodinová věž, a částečně zachované hradby zbořené během průmyslové revoluce.

O Písku se někdy říká, že má univerzitní charakter,[3] protože je v něm více středních škol, než je pro města takové velikosti obvyklé. Od roku 2003 zde působí i soukromá vysoká škola, Filmová akademie vzniklá z VOŠ.[4] Písek má 2 divadla, kulturní dům, nemocnici, fotbalové hřiště a důležitý zemský plemenný hřebčinec. Centrum města spolu s širším okolím je kompletně rekonstruované. Historické jádro města je městskou památkovou zónou. V rámci rozvíjejícího se turismu se v centru města nachází infocentrum.[5]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pravěk a středověk[editovat | editovat zdroj]

Lidé se v písecké kotlině poprvé objevili na sklonku starší doby kamenné a usadili se severně od dnešního města. Prvními lidmi, kteří vstoupili na místo pozdějšího středověkého města, byli Keltové. Na poli mezi Hradištěm a Putimí byly nalezeny dvě mohyly s keltským pokladem. Nejvzácnější byla kovová tepaná zobákovitá konvice, dále několik zlatých prutů a zlaté a stříbrné ozdoby.

Podnětem pro založení Písku bylo nerostné bohatství v podobě zlatonosného písku. Patrně již od konce 12. století stála rýžovnická vesnice na pravém břehu řeky Otavy. Vzniklá osada se jmenovala „Na Písku“. Později se z osady stala trhová ves s kostelem sv. Václava. Písecká těžba zlata skončila v 16. století. Několik pokusů o její vzkříšení nesplnilo očekávání.

Písek, jehož jméno je odvozeno od rýžování písku,[6] je poprvé zmíněn v datační formuli listiny krále Václava I. vydané roku 1243. Václav I. začal nedaleko osady na skalnatém břehu stavět hrad.

Nové nábřeží v Písku (tzv. Titanic)
Pohled na Velké náměstí
Pohled na Malé náměstí
Město Písek - Pohled na starý most
Město Písek - Směr Velké náměstí
Kříž na Starém mostě

Lokace města mohla proběhnut již v závěru vlády Václava I., ale vlastní budování je již zásluhou jeho syna Přemysla Otakara II., který ve městě často přebýval a který okolo roku 1254 založil hrazené královské město s královskou mincovnou.

Město nebylo založeno jen pro těžbu zlata. Mělo zároveň ochraňovat Zlatou stezku, která v těchto místech překračovala Otavu, a také být základnou královské moci. Všechny hlavní budovy (městský hrad, kamenný most, farní kostel, dominikánský klášter, rychta) vyrostly společně s opevněním snad v průběhu pouhých dvou desetiletí, během kterých tu král vícekrát pobýval; v letech 12581265 s jedinou výjimkou každoročně. To byla doba rozkvětu Písku, který tehdy patřil k nejpřednějším městům v království a dosáhl významu, jenž se již nikdy neopakoval.

Když král založil na pravém břehu řeky Nový Písek, Starý Písek si výslovně nepřál být s Novým spojován a král obyvatelům Starého Písku garantoval samostatnost. Nový Písek ve 13. století převzal roli sídla Prácheňského kraje, kterou do té doby plnil hrad Prácheň. Starý a Nový Písek splynuly až po staletích.

V roce 1327 (jiný zdroj uvádí rok 1308)[zdroj?] propůjčil městu Jan Lucemburský městská práva Starého Města pražského (právo vybírat mýto, osvobození od cla a mýta, mílové právo, zřídit solný sklad, obilnice – největší v Čechách v té době, …). V Písku krátce pobýval jak Jan Lucemburský, tak i Karel IV., který potvrdil Nový Písek jako hlavní město Prácheňského kraje. Král Václav IV. do města často zajížděl a byl posledním panovníkem, který sídlíval na zdejším hradě. V letech husitských válek hrál Písek významnou roli a stál již od počátku na straně reformního hnutí. Písečtí se jako jedni z prvních hlásili k reformátorskému hnutí.

Husitské období[editovat | editovat zdroj]

Havlíčkovo náměstí (Florián)

20. srpna 1419 úspěšně zaútočili Písečtí na dominikánský klášter a následně jako jedni z prvních se připojili k Jednotě táborské.[6] Podobně jako v Táboře i v Písku byly umístěny kádě, do kterých občané odevzdávali své bohatství ve prospěch města. Písek má před Táborem prvenství ohledně těchto kádí.

Během husitství byl ve městě častým hostem Jan Žižka. Vládcem Písku se v té době stal husitský hejtman Matěj Louda z Chlumčan. Písečtí zůstali myšlenkám husitství věrni až do konce. Ve městě na faře působil také první a poslední biskup bratrstva Mikuláš z Pelhřimova. Po vojenské porážce Tábora Jiřím z Poděbrad došlo po výhrůžce Píseckým k dohodě.

V následujícím období došlo k nebývalému rozkvětu města, který umožnil městu v roce 1509 koupit královský hrad v Písku a královské panství. Písecký majetek a vliv sahal od Mirotic až k Protivínu. Roku 1532 zachvátilo město veliký požár, který poničil velkou část města.

Pod Habsburským žezlem[editovat | editovat zdroj]

Kostel Povýšení svatého Kříže

Po pražské defenestraci roku 1618 se Písek přidal na stranu stavů. To mělo za následek vypálení píseckých předměstí a okolních vesnic císařskými oddíly v březnu 1619. V průběhu třicetileté války bylo město několikrát obléháno, ostřelováno a nakonec vydrancováno postupně generálem Buquoyem, Mansfeldem a rok nato Maxmiliánem Bavorským. Během každého dobytí bylo město vypáleno a obyvatelstvo téměř vyvražděno.

Roku 1623 byl dosazen jako správce města císařský generál Martin de Huerta, lidově přezdívaný "Poberta", který pomocí tyranie obyvatelstva začal Písecké obracet na katolickou víru a celkově má na svědomí ožebračení města. Rok po správcově smrti bylo město opětovně ustanoveno jako krajské město a roku 1641 mu byly navráceny některé královské výsady, ale s výslovným dodatkem, že je může využívat jen katolická část města. Počátkem 18. století došlo k finančním problémům města a k řádění moru v okolí. Jako projev díku, že bylo město uchráněno morové vlny, nechali Písečtí vystavět na Malém náměstí mariánské sousoší.

Znovu byl Písek postižen válkou zažil v letech 17411742, kdy zde byla umístěna francouzská posádka vracející se z Prahy, proti které vyrazilo rakouské vojsko. Písečtí se báli, že bude město opětovně dobyto, vypáleno a zničeno, a slíbili Panně Marii, že když bude město ušetřeno, budou každoročně provozovat městskou slavnost. Ta byla po roce 1991 obnovena.

Roku 1778 bylo ve městě zřízeno gymnázium, roku 1860 přibyla česká reálka a roku 1866 bylo na radnici zřízeno české úřadování. 1861 byla zřízena první česká vyšší dívčí škola, 1870 první škola rolnická, 1884 škola revírnická a v roce 1899 první škola lesnická.

Národní obrození v Písku probíhalo zásluhou vynikajících osobností velmi intenzivně. Byl zde dokonce vydáván časopis Poutník od Otavy, který pak nahradil Otavan. K povzbuzení národního vědomí přispělo i založení tělocvičné jednoty Sokol roku 1868.

Koncem 19. století prošel Písek průmyslovým rozvojem, byla zde založena průmyslová výroba fezů, papírna, tabáková továrna a v okolí města se stavěly komunikace. Roku 1875 byl Písek spojen železnicí s Prahou. Roku 1884 bylo založeno městské muzeum a v roce 1887 zavedl Písek jako třetí město v Čechách elektrické osvětlení obloukovými lampami Františka Křižíka. Následujícího roku byla uvedena do provozu městská vodní elektrárna. V tomto období byl Písek krajským městem Prácheňského kraje, ale vinou vzdálenosti od hlavní železniční tratě se nestal významným městem.

Roku 1891 se stal s přispěním píseckých voličů poslancam rakousko-uherské vídeňské říšské rady prof. dr. Tomáš Garrigue Masaryk.

20. století[editovat | editovat zdroj]

Sídliště na Pražském předměstí

K vyhlášení samostatné republiky došlo v Písku podobně jako v některých dalších městech již 14. října 1918,[7] kdy probíhala generální stávka. Následně ale železničáři z Prahy přivezli informaci, že republika vyhlášena ještě nebyla, a tak se Písečtí rozešli a do města byla přemístěna maďarská vojenská posádka, která začala vyšetřovat události převratu.

Písek navázal na svou předválečnou tradici a zůstal vyhledávaným místem pro studenty, letní hosty i pro důchodce, kteří zde hodlali strávit klidné stáří.

Nacistická okupace přinesla Písku velké strádání. Mnoho lidí zahynulo na bojištích, popravištích a v koncentračních táborech; někteří obyvatelé se zúčastnili domácího i zahraničního odboje. Okupaci ukončil příchod amerických vojsk 6. května 1945 večer.[zdroj?] Sovětské jednotky dorazily do města až 10. května.[zdroj?]

Po II. světové válce se tvář Písku začíná rychle měnit, ve městě je založena textilní firma JITEX, Kovosvit, Elektropřístroj, staví se jatka, rozvíjí se dřevařský průmysl atd. Začíná také rozvoj a stavba nových budov a sídlišť (Jih a Dukla, zástavba na Nábřeží 1.máje). Město během socialismu získalo další pamětihodnosti, například sochu Rýžování zlata na Nábřeží 1.máje. Vzniká lávka spojující sídliště Dukla a zástavbu na nábřeží, která je zkonstruována z betonových panelů a je koncipována jako samonosná zavěšená lávka přes řeku.

Památník letcům padlým za II. světové války

Při povodních v srpnu 2002 byl poničen kamenný středověký most, ale díky tomu, že byl roku 1995 ukotven do skály pod řekou, nápor vody vydržel.[8] Nebyl zasažen jenom Kamenný most, ale také lávka u sídliště: v noci při povodních voda dosáhla její konstrukce, přičemž proud vody strhl zábradlí a lávku nebezpečně překroutil. Po povodních byla znovu postavena, dostalo se i na několik moderních kosmetických změn. Na místě dnešního parkoviště na sídlišti Dukla stála stará továrna na fezy (přezdívaná "fezovka"), která musela být kvůli porušené statice stržena; před povodněmi byla z větší míry nevyužívaná.. Dne 8. května 2006 byl v Písku odhalen památník českým letcům v Anglii, většinou rodáků z Písku, či z jeho blízkého okolí. Písek se může pyšnit vybudovanou infrastrukturou, zejména se může pochlubit jako z jedno málo míst, kde je vybudován kamerový systém.

Město Písek plánuje přebudovat nábřeží Otavy, v místě mezi Starým a Novým mostem, které kdysi bylo zastavěno ulicí Fischergasse (Rybářská ulice), na rekreačně-kulturní centrum města pod širým nebem. Toto nábřeží, které leží naproti nově zastavěnému pravému nábřeží v Portyči (název lokality odkazuje jí velmi podobné severoitalské město), je dnes frekventované, ale nepříliš upravené místo. Radní města ale vítězný návrh komise nepodporují, nicméně pravděpodobný vítěz vzejde z prvních třech míst ve veřejné soutěži.[9] [10] Koncem roku 2013 bylo dokončena rekonstrukce Fügnerova náměstí v centru města, část nákladu v projektu finančně podpořila i firma AISIN sídlící v průmyslové zóně Písek-Sever. [11]

Město Písek si na počátku 21. století vede poměrně úspěšně. Jedním z udělených uznání bylo obdržení diamantové ceny za nejlepší podmínky k životu v průzkumu Benchmark společnosti KPMG Česká republika v roce 2012,[12] v silné konkurenci kategorie středně velkých měst republiky.

Židé v Písku[editovat | editovat zdroj]

Židé žili v Písku od konce 14. století až do roku 1424, kdy byli vypovězeni. Znovu se zde začali usídlovat až na začátku 17. století, největší rozkvět zažili po polovině 19. století, roku 1880 jich zde žilo 449 a tvořili tak značnou část městské populace. V roce 1872 postavili místo původní modlitebny, doložené od začátku 18. století, synagogu, která dodnes stojí v Soukenické ulici. Synagoga, postavená v pseudomaurském stylu roku 1872, byla trvale uzavřena pro veřejnost od r. 1953 až do roku 1996. Po dobu komunismu chátrala budova jako skladiště velkoobchodu s textilem. Po navrácení Židovské obci je dnes postupně opravována, rekonstrukce je nyní poměrně blízko k ukončení.[13] U města je také židovský hřbitov z roku 1876, náhrobků se dochovalo asi 60, budovy byly zbořeny v letech 19681969. Původní starší hřbitov se nezachoval.[14]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Současný průmysl[editovat | editovat zdroj]

Písek, historicky ekonomicky velmi úspěšné město, které bohatlo ve středověku na rýžování zlata z Otavy, sběru perel či obchodu nebylo v 18.-19. století svědkem prudké industrializace jako mnohá okolní města, například Strakonice či České Budějovice. Jedním z důvodů byl odklon hlavní železnice, Dráhy císaře Františka Josefa, dnes železniční trať 190, do výhodnější a přímější polohy - nicméně daleko mimo Písek jižním směrem. Průmysl ve městě existoval, ale nedosáhl většího významu a rozměrů. Tento stav vyústil ve zbrzdění rozvoje krajského města, které bylo významné spíše jako centrum vzdělání a administrativy. Vystěhovalectví nezaměstnaných do průmyslovějších sídel, i za moře do USA na konci 19. století vedlo k založení osad Pisek v Severní Dakotě a v Texasu. Východní úbočí, dnes příměstská rekreační zóna Amerika, připomíná pokus města o zamezení vystěhovalectví nabídnutím využívání půdy chudším vrstvám obyvatelstva. Nižší industrializace měla i dopad v pozdějším rozvoji turistického ruchu v málo dotčené krajině.

Průmysl dosáhl významu až po druhé světové válce. Tehdy vznikla řada potravinářských, textilních, elektrotechnických koncernů, například JITEX či Kovosvit.

V současné době Písek zažívá pozvolný rozvoj průmyslu, jehož struktura se v porevolučních letech změnila více k elektrotechnickému a strojnímu - automotive průmyslu. Mezitím se vliv předrevolučních velkopodniků utlumil, dnes dosahují mnohem nižšího podílu v ekonomice města. Směrem na Čížovou je stavěna od konce 90. let rozlehlá průmyslová zóna Písek-Sever, využívaná rostoucím množstvím firem. Tato zóna je se svými 80 ha největší v celém jihočeském kraji, téměř polovina je ale stále volná i přes velkou podporu města.[15] Zdejší průmyslová zóna je zaměřena převážně na strojírenský průmysl, logistiku a sofistikovaný elektro-průmysl; mezi největší zdejší nové závody lze zahrnout firmu Faurecia Components s.r.o. (vyrábí autosoučástky, např. sedačky či výfuky), AISIN Europe Manufacturing Czech s.r.o. (vyrábí součástky a nástroje), S.n.o.p. cz a. s. Písek, Amtek s. r. o., Heyco Werk, KUNSTSTOFF FRÖHLICH GmbH o.s. CZ, I.n.p. Písek, s.r.o., SMOZ IMMO, s.r.o. (kovovýroba), CSS SPEDITION s.r.o., BROTEX Z&J s.r.o. (textilní průmysl), ČESKÉ A MORAVSKÉ OBALOVNY s.r.o., STRABAG a.s., a Grosshauser Invest. Na okraji zóny stále funguje původní zástavba školního statku Střední Zemědělské školy v Písku, vedle níž funguje ubytovna pro dělníky a vznikla zde bioplynová stanice Bioenergy s.r.o.

Nedávné rozšíření přinesla do zóny italskou firmu Lovato. Ta a jejích asi sto zaměstnanců se soustředí na výrobu průmyslových komponentů a silnoproudých přístrojů. Jednou z nových investic je vývojová laboratoř a výrobní závod zaměřený na LED osvětlení firmy Industrial Light & Control, která plánuje zaměstnat 70 lidí v první fázi a 140 v druhé fázi investice; v říjnu 2013 oznámila firma JIRI MODELS úmysl investovat zde celkem 120 milionů a zaměstnat celkem až 70 lidí, za předpokladu domluvy s městem Písek ohledně cen pozemků. Město ovšem koncem roku 2013 odmítlo prodat pozemky v průmyslové zóně Písek-Sever pod cenou, budoucnost investice je tedy nejistá. Město nabídlo levnější pozemky poblíž lokality a jednání patrně neskončilo.[16] Dceřiná firma AISIN, ADVICS Europe GmbH, vyrábějící brzdové systémy pro automotive průmysl, využije část areálu mateřské firmy a zaměstná celkem 36 lidí od konce roku 2014. Hala pro firmu ADVICS a logistické centrum firmy AEM-C (ta zaměstná dalších 25 lidí) je stavěna od dubna 2014. Na počátku roku 2014 začala jistá firma zabývající se recyklací hliníku sondovat možnost svého přesídlení do této zóny.

Celkově je zde zaměstnáno přibližně 3,300 zaměstnanců.[17][18][19]

Pomocí dotace od Evropské unie byla do zóny vystavěna cyklostezka, do zóny zajíždí pravidelné spoje městské dopravy, nově zde funguje železniční zastávka Písek-Dobešice. V areálu bývalých kasáren sousedících se zónou sídlí firma BaK. Tradičními píseckými podniky jsou Schneider Electric, masokombinát ZŘUD a firma Agpi a.s., zabývající se velkovýrobou vajec. Velmi známou textilní firmou je JITEX Písek. Dnes je areál JITEXu zhruba padesátka firema živnostníků rozmanitého zaměření na 8 hektarech plochy a stále nabízí volné plochy. Za městem směrem na Smrkovice je velká teplárna.

Tradičním lze nazvat zpracování dřeva z městských lesů či kamene těženého v blízkém okolí města. Směrem na Tábor se nachází kamenolom Na Ptáčkovně, jenž produkuje drcený stavební kámen. Jeho zpracování probíhá přímo v areálu lomu. Nedaleko lomu je také závod na zpracování dekoračního kamene Jihokámen, v.d.; ve městě zpracovává kámen i UNIGRANIT Písek, a.s. Písek je známý výskytem radioaktivního Pisekitu, nerostu, který se vyskytuje pouze v okolí města. [20] Blízké Písecké hory mají několik lokalit, kde bylo do konce 19. století těženo zlato a drahokamy v průmyslovém měřítku.

Cestovní ruch[editovat | editovat zdroj]

Město se též snaží orientovat na turistický ruch, který byl důležitý za Rakousko-Uherska a první republiky (v té době byl Písek znám jako lázeňské centrum v Prácheňském kraji pro své zdravé ovzduší ovlivněné okolními lesy). Turisté přijíždějí na folklorní, městské a hudební slavnosti, stejně tak jsou přitahováni památkově chráněným středověkým jádrem města včetně nejstaršího českého mostu či prohlídky věže Děkanského kostela. Z novověkých zajímavostí návštěvníky láká jedna z nejstarších elektráren ve střední Evropě zprovozněná r. 1887 na řece Otavě, Městská elektrárna v Písku. Je nejstarší funkční (hydro-)elektrárnou na území ČR, před náročnou rekonstrukcí fungovala po 99 let až do r. 1986.[21] Dalším magnetem je rozsáhlá galerie-centrum dětské kresby s workshopy, expozicemi a výstavami vybudovaná v objektu sladovny z r. 1864. V přízemí objektu se nachází infocentrum s celoročním provozem.[22] Město propaguje též 770. výročí první písemné zmínky, připadající na rok 2013, ve snaze přitáhnout více turistů.[23] Městem i okolím vede hustá síť cyklostezek a tras pro pěší turistiku, končí zde vodácká trasa po řece Otavě. K účelu propagace slouží i turistické informační stránky online www.icpisek.cz v sedmi jazycích[24], které získaly zvláštní cenu ministra pro místní rozvoj v rámci soutěže Zlatý Erb 2011 za vysokou kvalitu.[25]

Současný ekonomický rozvoj[editovat | editovat zdroj]

Velký rozkvět zaznamenaly nové obchodní zóny; jedna se nachází pod Zemským hřebčincem a druhá poblíž železniční stanice Písek. Působí zde mnoho řetězců včetně McDonald's, Tesco, Kaufland, Hypernova či OBI. V poslední době zaznamenává Písek velký rozmach v soukromém podnikání; mnoho menších firem se živí IT/ITC, vývojem softwaru, potravinářskou výrobou, řemeslnými výrobky a dalšími službami.

V areálu bývalých píseckých Žižkových kasáren vzniklo za investici 450 milionů CZK Technologické Centrum Písek (zkr. TCP). Nově opravený areál slouží jako multifunkční centrum pro vzdělávání, vývoj technologií a zázemí pro administrativu. Projekt kromě rekonstrukce centrálního objektu počítá s revitalizací svého okolí. Vzniklo pokročilé počítačového centrum s CLOUD datovým centrem a připojením k internetu 2 x 10 GB, které již přilákalo 6 firem a v lednu 2013 je již třetina kapacity centra zaplněna. O spolupráci s tímto centrem projevilo zájem několik institucí vyššího vzdělání, například Jihočeská univerzita, Vysoká škola podnikání Ostrava, spolupráci již navázalo TCP s ČVUT či Univerzitou Hradec Králové.[26] Vytvořeno bylo 5,700 m² prostoru pro až 20 firem s ca. 300 nově vytvořenými pracovními místy.[27] Projekt spolupracuje s firmami IBM, Scheider Electric, Juniper, Arow ECS, Microsoft či Conteg. Krom jiného TCP nabízí kongresové prostory a konferenční sály.

Areál stejných kasáren byl též v místní novinové anketě vybrán jako nejlepší místo pro postavení nového aquacentra[28] poté, co písečtí občané odmítli v místním referendu rozhodnou většinou 88% snahu radnice o rozšíření a rekonstrukci stávajícího městského bazénu v přímém centru města.[29] Stávající bazén ovšem bez podstatných investic vydrží až další dvě desetiletí.[30] O píseckém aquacentru město uspořádá novou anketu; nabízeny budou lokality Výstaviště, pod lesnickou školou či soukromé pozemky bývalého JITEXu, u teplárny, ve vojenském areálu na Pražské, mezi nemocnicí a obchodní zónou a další.[31] Zbytek areálu kasáren bude řešen, patrně i soudní cestou, v následujících letech.

Celkově je Písek jako místo podnikání vysoce hodnocen, například týdeník EKONOM udělil městu Písek první místo za rok 2013 v rámci jihočeského regionu.[32]

Nezaměstnanost[editovat | editovat zdroj]

Písek a okres Písek měl k 31.12. 2012 nezaměstnanost 7,84%, přičemž žen bez zaměstnání je 9,13% a mužů 6,91%. Pro srovnání v Rakousku byla nezaměstnanost 5,0% a v Německu 5,3%.[33]

I přes relativně nízkou nezaměstnanost jsou nová pracovní místa vzácná a na jedno připadalo více než 27 uchazečů (v lednu 2012), údaje z ledna 2013 hovoří o zlepšení a snížení nezaměstnanosti na 6,7%.

Data za první měsíc roku 2014 potvrzují pozici Písku jako jednoho z měst s nejlepší zaměstnaností v rámci celé republiky. Ačkoliv došlo po novém roce k rekordnímu růstu nezaměstnaných o +12,1% v rámci okresu Písek, stále je nezaměstnanost okresu na hodnotě 7,3%, přičemž nezaměstnanost u žen dosahuje 7,1% a u mužů 7,5%. Tento výsledek je 20. nejnižší v ČR.

Na celkem 3600 nezaměstnaných připadá 485 volných pracovních pozic, tj. 7,4 uchazeče na jednu pozici, což je pátý nejlepší výsledek v rámci celé ČR.[34]

Brownfields[editovat | editovat zdroj]

V Písku a jeho aglomeraci se nachází několik brownfields, které jsou z větších částí nevyužité. Ačkoliv jsou tyto plochy často v atraktivní blízkosti dopravních uzlů či sídelních center, stále nabízejí hodně volného prostoru k využití; jednou z mála nevýhod jsou nutné vyšší investice a možné skryté zátěže.

  • Otavská kasárna - 0.5 ha - leží nedaleko školy a tři čtvrtiny jsou volná plocha, nyní nevyužito.
  • Purkratice - Nová kasárna - 7.6 ha - 14% zastavěno, nyní nevyžito.
  • Bývalá slévárna Remar v Pražské ul. - 0.3 ha.

Kulturní a vzdělávací instituce[editovat | editovat zdroj]

Divadlo Fráni Šrámka

Divadlo Fráni Šrámka[editovat | editovat zdroj]

Dnešní divadlo, které nese svůj název od r. 1991, se nachází v sousedství Palackého sadů na místě víceúčelového objektu "Na střelnici", v němž byl v r. 1868 vybudován divadelní sál. Svou současnou podobu divadlo získalo po roce 1937 komplexní rekonstrukcí. Slavnostní zahájení proběhlo 1. února 1940, uvedením „ Prodané nevěsty“ v provedení ND v Praze s dirigentem Václavem Talichem. Novou rekonstrukcí prošla celá budova od ledna 2008 do října 2010. V divadle probíhají divadelní představení všech žánrů, koncerty, kulturní festivaly a výstavy výtvarného umění. Součástí divadla je od r. 2003 rovněž koncertní síň TROJICE, v níž se pořádají zejména koncerty vážné hudby a slavností akce.

Městská knihovna Písek[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Městská knihovna Písek.

Písecká městská knihovna, založená roku 1841, patří k nejstarším veřejným městským knihovnám v České republice. V současné době obsahuje její fond více než 135 000 knihovních jednotek. Nabízí komplexní knihovnicko-informační služby, včetně meziknihovní výpůjční služby a přístupu k Internetu. Pořádá pravidelné měsíční výstavy a vzdělávací pořady a besedy pro veřejnost. Od r. 1970 knihovna sídlí na Alšově náměstí 85 v adaptované historické budově s dochovaným raně gotickým zdivem a empírovou fasádou z r. 1800 zdobenou keramickými vázami.

Prácheňské muzeum[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Prácheňské muzeum.

Prácheňské muzeum slouží jako muzeum dřívějšího Prácheňského kraje. Nachází se v prostorách části nestrženého hradu.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Doprava v Písku.

Na jihu města se nachází hlavní nádraží, na severu je stanice Písek město a na severozápadě Písek zastávka. Z Písku vedou železniční tratě č. 201 do Tábora, 200 přes Březnice a Příbram do Zdic na trati PrahaPlzeň a elektrifikovaná spojka přes Putim do Ražic nebo Protivína na trati České Budějovice–Plzeň.

Z Písku vychází silnice I. třídy č. 29 do Tábora a podél jižního okraje města vede obchvat silnice I/20 z Českých Budějovic do Plzně, jejíž zhruba 10 km úsek na křižovatku se silnicí I/4 u Nové Hospody slouží i pro spojení do Prahy. Úsek je čtyřproudý a v listopadu 2007 byla dostavěna mimoúrovňová křižovatka;[35] na kterou se napojuje rychlostní silnice R4 od Příbrami.

Písek má vlastní městskou autobusovou dopravu.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Písku.
Pohled na řeku
Barokní domy na Velkém náměstí

Panorama[editovat | editovat zdroj]

Pohled z Husovy školy do okolí
Pohled z paneláku na sídliště Jih a okolí

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Narozené v Písku[editovat | editovat zdroj]

Působící v Písku[editovat | editovat zdroj]

Pobývající v Písku[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2014 [online]. Praha: Český statistický úřad, 2014-04-30. Dostupné online.  
  2. http://www.webmapy.cz/hledani/hledej/objekt.php?no=TZ129&co=info&lng=cz
  3. STRATEGICKÝ PLÁN EKONOMICKÉHO ROZVOJE MĚSTA PÍSKU [online]. [cit. 2008-10-16]. 2001strategicky-plan.doc Dostupné online.  
  4. http://www.filmovka.cz/famo/
  5. Infocentrum Písek [online]. icpisek.cz, [cit. 2008-10-16]. Dostupné online.  
  6. a b http://www.icpisek.cz/docs/cz/historie.xml
  7. http://www.icpisek.cz/docs/cz/republika.xml
  8. http://www.icpisek.cz/docs/cz/most.xml
  9. Vítězný návrh na úpravu nábřeží v Písku se radním nelíbí. Je prý složitý
  10. Vítězný návrh nábřeží Otavy není favoritem radních
  11. Fügnerovo náměstí má novou podobu
  12. Proč některá města vzkvétají, zatímco v jiných se zastavil čas? http://cfoworld.cz/trendy/proc-nektera-mesta-vzkvetaji-zatimco-v-jinych-se-zastavil-cas-1948
  13. Na opravu památek přispělo ministerstvo
  14. Rozkošná, B., Jakubec, P., 2004: Židovské památky Čech. Era, Brno, s. 291–292.
  15. Společnost Lovato v Písku chystá novou halu, zaměstná desítky lidí [online]. [cit. 2012-01-11]. Dostupné online.  
  16. Díky brzdám bude v Písku více práce
  17. Firma vyrábějící osvětlení chce v Písku postavit továrnu za miliardu [online]. [cit. 2012-01-11]. Dostupné online.  
  18. Nový investor v průmyslové zóně už nabírá lidi [online]. [cit. 2013-02-01]. Dostupné online.  
  19. Prostor pro úspěšný rozvoj http://www.podnikamevpisku.cz/obrazky/prezentace_spz_pisek.ppt
  20. Písekit
  21. Elektrárna královského města Písku
  22. Sladovna-historie [online]. [cit. 2013-01-12]. Dostupné online.  
  23. Písečtí v Brně zvali na oslavy 770. výročí svého města [online]. [cit. 2013-01-12]. Dostupné online.  
  24. Písek a Písecko - informační systém cestovního ruchu
  25. Výsledky celostátního kola soutěže Zlatý erb 2011
  26. V Písku vznikne nové technologické centrum [online]. [cit. 2013-01-12]. Dostupné online.  
  27. Představení projektu [online]. [cit. 2013-02-01]. Dostupné online.  
  28. Aquapark v kasárnách čtenáře Deníku zaujal [online]. [cit. 2013-02-01]. Dostupné online.  
  29. Lidé v referendu rozhodli, že akvacentrum v centru v Písku nebude [online]. [cit. 2013-02-01]. Dostupné online.  
  30. Znalec: Bazén vydrží ještě několik let [online]. [cit. 2013-02-01]. Dostupné online.  
  31. Písečáci, kde chcete mít nový aquapark? [online]. [cit. 2013-02-01]. Dostupné online.  
  32. Nejlepší město pro byznys? Přece Písek http://jihocesky-kraj.5plus2.cz/nejlepsi-mesto-pro-byznys-prece-pisek-dx7-/pisek.aspx?c=A131103_160912_ppd-pisek_46796
  33. Nezaměstnanost v Jihočeském kraji [online]. [cit. 2013-02-01]. Dostupné online.  
  34. Měsíční statistika nezaměstnanosti za rok 2014 http://portal.mpsv.cz/portalssz/download/getfile.do?filename=stat-2014-01.zip&_lang=cs_CZ
  35. http://www.mesto-pisek.cz/nova-krizovatka-zlepsi-spojeni.html


Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DUŠEK, Tomáš. Písek : staré a nové město. Písek : Praam, 2010. ca 110 s., fot, il. ISBN 978-80-86616-28-5.
  • HOLKUP, Antonín. Památník Občanské záložny v Písku, 1912.
  • HLADKÝ, Jiří. Kamenný most v Písku. Písek : Město Písek, 2005. 144 s.. fot. il.
  • HLADKÝ, Jiří - PRÁŠEK, Jiří. Průvodce po píseckých památkách. Fot. Jan Vávra. Písek : Městský úřad, 1996. Nestr.
  • JAVŮREK, Zdeněk - KOTALÍK, Jan. Písek ve fotografii 1860 – 1918. Písek: Město Písek, 2007. 240 s.
  • KOLÁŘ, Ondřej. Město v času proměn : Z dějin města Písku v druhé polovině 19. století. Il. František Doubek. Písek : Městské kult. středisko, 1990. 32 s.
  • KRÝZL, Karel. Turistický průvodce po městě Písku a okolí. Písek : Podhajský, 1936. 80 s., fot.
  • NADEMLEJNSKÁ, Dana. Písek. Fot. Karel Třeský. Praha : ALE, 1992. nestr. ISBN 80-900793-4-2.
  • PÍSEK - almanach : 750 let města Písku. Písek : Městský úřad, 1993. 363 s. : il. ISBN 80-85618-08-7 .
  • PÍSEK - řeka vypravuje. Úvod Jiří Prášek, fot. Kate Bliss, Vladimír Bouček, Jaroslav Hübl aj. Písek : Městský úřad, 2001. 136 s. ISBN 80-238-7611-2.
  • PRÁŠEK, Jiří. Písecké XX. století. Písek: J & M, 1999. 193 s. ISBN 80-86154-18-1.
  • PRÁŠEK, Jiří. Písecké 2. tisíciletí. Písek : J & M, 2000. 221 s. Bibl. ISBN 80-86154-24-6.
  • PRÁŠEK, Jiří. Písek-procházka městem. Písek : Městský úřad, 2001. 42 s., il., fot.
  • RYŠLAVÝ, Petr. Písek - jihočeské Athény. České Budějovice: Vyd. MCU, 2009. 62 s. ISBN 80-7339-134-1.
  • SEDLÁČEK, August. Dějiny královského krajského města Písku nad Otavou : Od nejstarší doby až do zřízení král. úřadu ; 1. sv. Písek : Obec písecká, 1911. 461 s., obr., fot.
  • SEDLÁČEK, August. Dějiny královského krajského města Písku nad Otavou : Od zřízení král. úřadu až do dnešní doby ; 2. sv. Písek : Obec písecká, 1912. 462 s., obr., fot.
  • SEDLÁČEK, August. Dějiny královského krajského města Písku nad Otavou : Dějiny zvláštních částí ; 3. sv. Písek : Obec písecká, 1913. 482 s., obr., fot.
  • ŠRŮTEK, Jan: Písek. Fot. Marie Šechtlová, J. Škoch. České Budějovice : Krajské nakl., 1963. 46 s.
  • ZEMANOVÁ, Blanka. Písecké procházky pro začátečníky i pokročilé. Ilustr. František Doubek. Písek : J & M, 2004. 183 s. ISBN 80-86154-52-1.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Písek ve Wikimedia Commons

Město Písek

Vnitřní Město • Budějovické Předměstí • Pražské Předměstí • Václavské Předměstí • Hradiště • Nový Dvůr • Purkratice • Semice • Smrkovice