Jaroslav Ježek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o skladateli. Další významy jsou uvedeny v článku Jaroslav Ježek (rozcestník).
Jaroslav Ježek
Jiří Traxler a Jaroslav Ježek (vpravo)
Jiří Traxler a Jaroslav Ježek (vpravo)
Základní informace
Narození 25. září 1906
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 1. ledna 1942 (ve věku 35 let)
New York
USAUSA USA
Žánry jazz, swing
Povolání hudební skladatel, dramaturg, klavírista
Příbuzná
témata
Osvobozené divadlo
Jiří Voskovec
Jan Werich
Některá data se získávají z datové položky.

Jaroslav Ježek (25. září 1906 Praha1. ledna 1942 New York) byl český hudební skladatel, dirigent, hudební improvizátor, dramaturg a klavírista. Byl autorem taneční, divadelní a filmové hudby ale i vážné hudby. Hudební inspiraci nabral hlavně v jazzu. Mezi jeho nejznámější a zvlášť populární je jeho hudba k divadelním hrám a filmům, která v některých případech téměř zlidověla.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Praze na Žižkově v rodině krejčího Adolfa a matky Františky (ulice Rokycanova č.8). Od dětství trpěl šedým zákalem. Jako dítě navštěvoval hradčanskou školu pro výchovu nevidomých. Prodělal spálu a téměř ohluchl. Navíc měl také nemocné ledviny. Veškerou svou péčí a sesterskou láskou jej v té době také zahrnovala o dva roky mladší sestra Jarmila, později provdaná Strnadová. Jako švadlena mu také z velké části pomohla zaplatit jeho první piano.

V roce 1923 začal studovat na pražské konzervatoři a hned se zařadil mezi nejtalentovanější žáky. Mezi jeho učitele patřili Albín Šíma, Josef Suk a Josef Bohuslav Foerster. Stýkal se i s mnoha mladými umělci té doby např. s E. F. Burianem, Vítězslavem Nezvalem, Joe Jenčíkem a především s Jiřím Voskovcem a Janem Werichem, s nimiž pak vytvořil nesmrtelné trio: Ježek skládal hudbu a Werich s Voskovcem k tomu dokládali vtipné inteligentní texty. Toto spojení hudby s dobrým textem zaručovalo divácký úspěch.

V meziválečném období se Ježek vypravil do Paříže, kde se po večerech bavil po hospodách a kabaretech, kde předváděl své umění a také zde objevil jazz, který ho pak hudebně inspiroval. V roce 1934 se stal členem Skupiny surrealistů v ČSR.

Vzhledem k tomu, že aktivně spolupracoval na protinacistických hrách Osvobozeného divadla, v lednu 1939 spolu s Voskovcem a Werichem emigroval do Spojených států. V USA krátce pobýval v Pensylvánii a pak přesídlil do New Yorku, kde působil jako sbormistr Zpěvokolu. Ani milovaná Frances, se kterou se Ježek oženil, nedokázala utišit jeho zdravotní neduhy, na konci roku 1941 byl hospitalizován a na Nový rok 1942 zemřel na chronické ledvinové onemocnění ve věku pouhých 35 let. Po válce byla urna převezena do Prahy a uložena v rodinném hrobě na Olšanských hřbitovech. Dne 18. června 1946 byl zvolen členem České akademie věd a umění in memoriam.[1]

Dnes se po něm jmenuje konzervatoř se zaměřením na jazzovou a populární hudbu.

Citát[editovat | editovat zdroj]

Jedna z prvních našich písniček s Ježkem byla Tři strážníci, roku 1928. Ježek sobě a nám dvěma tento titul oficiálně udělil. "My tři strážníci si přece rozumíme, veď", říkával s nadšeným usměvem, kdykoliv jsme v blázinci zákulisí nebo nad jeho pianem rozřešili vespolek nějaký zmatený a beznadějný problém, který ohrožoval premiéru. Tři strážníci, to byla autorská solidarita, svízele řemesla, to byly premiérové ovace, fašistické demonstrace i společný odjezd za oceán. Tři strážníci, to byl pro nás obraz věrnosti, symbol všeho, oč jsme se společně pokoušeli.
— Jan Werich[2]

Některá díla[editovat | editovat zdroj]

  • Etuda
  • Ezop a Brabenec (z divadelní hry Caesar a filmu Pudr a benzin)
  • Bagatelles
  • Rapsodie
  • Bugatti-step
  • Tři strážníci (z divadelní hry Ostrov dynamit)
  • Život je jen náhoda (z divadelní hry Svět za mřížemi)
  • Tmavomodrý svět (z divadelní hry Ostrov dynamit)
  • Mercedes (tango)
  • David a Goliáš
  • Klobouk ve křoví
  • Nebe na zemi
  • Strašlivá píseň o Golemovi
  • Když jsem kytici vázala
  • Proti větru
  • Pochod stoprocentních mužů
  • Pochod optimistů (Hej rup!)
  • Pochod plebejců (z divadelní hry Caesar)
  • V domě straší duch (z divadelní hry Caesar)
  • Zlatá střední cesta

Seznam písňové tvorby (výběr)[editovat | editovat zdroj]

poz. - píseň - interpret - (text) - rok

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Jaroslav Ježek ve Wikimedia Commons

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ŠLECHTOVÁ, Alena; LEVORA, Josef. Členové České akademie věd a umění 1890–1952. 2. vyd. Praha : Academia, 2004. 443 s. ISBN 80-200-1066-1. S. 129.  
  2. Jan Werich vzpomíná...vlastně potlach, Melantrich, Praha, 1982, str. 201

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]