Citera

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
A. Bräuer,Schönbach(Luby) - koncertní harfová citera "Perfecta"

Citera je strunný drnkací hudební nástroj s plochým trupem. Hraje se na ni vsedě u stolu, na němž spočívá.

Dnešní drnkací koncertní citera vznikla z lidového trsacího nástroje v 1. polovině 19. století na území tehdejší rakouské monarchie a Bavorska. Lidový trsací nástroj je rozšířen po celém světě a v každé zemi má svůj originální název a tvar. Na Valašsku se tomuto nástroji říkalo kobza, v Německu šajholt a v dalších zemích Evropy hummel, langspil, kantele, langleik, fidla.

Dějiny nástroje[editovat | editovat zdroj]

Citera v restauraci

Období kolem roku 1850 můžeme považovat za počátek vzniku drnkací koncertní citery tak, jak ji známe do dnešních dnů.[1]

Koncertní citera je na rozdíl od pradávné lidové trsací citery nástroj dosti mladý a v hudebním světě si rychle získala takovou popularitu, že v roce 1900 stála na svém vrcholu. Vyjdeme-li ze zjištěných výrobních čísel a přihlédneme-li k období výroby jednotlivých firem, lze velmi střízlivě odhadnout počet v českých zemích vyrobených citer na 150 až 250 tisíc kusů. Údaj blízký spodní hranici by tedy měl představovat i počet dochovaných nástrojů. Z výše uvedeného odhadu vyplývá, že citera na přelomu 19. a 20. století tam byla rozšířeným hudebním nástrojem. Na citeru se hrálo na císařském dvoře, hráli na ni měšťané, řemeslníci a sedláci.[1]

V dnešní České republice citera upadá do zapomnění ve dvou nacionalistických vlnách. V roce 1918, po vzniku samostatného Československa, se „rakousko-uherská“ citera stává nežádoucí a v roce 1946, po odsunu sudetských Němců, je „německá“ citera zavržena úplně.[2] Na citeru se poté hraje pouze v rodinách, kde tradice hry na citeru je tak silná, že přetrvává i přes výše zmíněné nacionalistické vlny.

České citerové kulturní centrum[editovat | editovat zdroj]

V Ostravě působí České citerové kulturní centrum. Jeho náplní je provoz stálé expozice „Citery v Čechách, na Moravě a ve Slezsku“ v hudebním muzeu Citerarium í v Ostravě, vede notového archívu (cca 6500 citerových partů). Vydal monografii o české citeře Citery v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Jan Folprecht: Citery v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, s. 45
  2. Exponát měsíce května: Muzeum města Duchcova. www.muzeumduchcov.cz [online]. [cit. 2024-03-13]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]