Svaz moderní kultury Devětsil
Devětsil bylo seskupení českých avantgardních umělců založené roku 1920 v Praze. Po založení se členové Devětsilu věnovali proletářské literatuře a tzv. magickému realismu, od roku 1923 se angažovali v poetismu.
První členové Uměleckého svazu Devětsil, který vznikl roku 1920 v Praze, byli Artuš Černík, Josef Frič, Josef Havlíček, Adolf Hoffmeister, Karel Prox, Jaroslav Seifert, Ivan Suk, Ladislav Süss, Vladimír Štulc, Karel Teige, Vladislav Vančura, Karel Vaněk, Karel Veselík a Alois Wachsman. V roce 1923 vznikla i brněnská pobočka. Devětsil je seskupení českých avantgardních umělců. Nejde však pouze o literáty. Jedná se i o herce, výtvarníky, hudebníky apod. Po založení se členové Devětsilu věnovali proletářskému umění a tzv. magickému realismu, od roku 1923 se angažovali v poetismu. Klíčové sborníky Devětsil a Život byly vydány v roce 1922. V roce 1925 se přejmenoval na Svaz moderní kultury Devětsil. Součástí spolku s vlastní uměleckou správou se v říjnu 1925 stalo Osvobozené divadlo. [1]
Svoji premiéru si Devětsil odbyl 15. prosince v pražském Mozarteu. Představil zde svůj program, své myšlenky a své členy. Členové Devětsilu věřili, že k umělecké revoluci je potřeba organizovanou skupinu, že jednotlivec sám o sobě nemůže nic změnit, ba ani umělecky něčeho velkého dosáhnout – potřebuje být organizován. Staví se proti „staré“ literatuře, jež je psána pro bohatou vrstvu a jdou s revoluční vrstvou – s dělnictvem. Program Devětsilu je vcelku jednoduchý a jasný. Snaží se přiblížit umění co nejširšímu publiku. Chce, aby akce, které pořádá, byly co nejpopulárnější, co nejpřístupnější, co nejrozličnější. K uskutečnění těchto snů jsou však zapotřebí finance. Proto každý člen platil členský příspěvek 20 korun ročně. Z těchto příspěvků byly financovány pořádané akce (přednášky o umění, recitační večery, divadelní představení…). Dále se z těchto peněz vyplácely tzv. umělecké prémie a umožňovaly zavést členské slevy na Devětsilem pořádané akce.
V roce 1924 odcházejí z Devětsilu jeho zřejmě nejvýznamnější osobnosti – zakladatelé Jaroslav Seifert a Karel Teige. Odcházejí do jiné umělecké skupiny s názvem Literární skupina. Devětsil a Literární skupina sice měly podobné zaměření, ale lišily se jejich názory. Na odchod Teigeho a Seiferta reagoval Josef Hora ve své krátké básni Žák Devětsilu.
Pražská skupina vydávala časopisy Revue Devětsilu (ReD) a Disk a brněnská skupina vydávala časopis Pásmo. Zároveň členové Devětsilu přispívali i do časopisu vydávaného Literární skupinou Host. V roce 1927 ukončila svoje působení brněnská skupina a v roce 1930 padla i poslední bašta Devětsilu tj. pražská skupina.
| „ | Bylo nás právě devět. Ale to nebyl nikterak důvod ke jménu spolku. V té době právě vyšla Krakonošova zahrada bratří Čapků a v té jsme listovali, hledajíce příhodný název. Hoffmeister navrhoval Zlaté kapradí. To bylo však zamítnuto. Ale v téže knížce objevil Teige – devětsil. Toto jméno bylo okamžitě přijato. | “ |
| — Jaroslav Seifert [2] | ||
Obsah |
Představitelé [editovat]
Zakladatelé:
Vůdčí osobnosti:
- Karel Teige – literární teoretik, zakládající člen
- Vítězslav Nezval – básník
- Jaroslav Seifert – básník, zakládající člen
Architekti:
- Jaroslav Fragner
- Jan Gillar
- Josef Havlíček
- Karel Honzík
- Josef Chochol
- Jaromír Krejcar
- Evžen Linhart
- Pavel Smetana
- Josef Kranz
Básníci:
Herci:
- Jiří Voskovec – vyloučen, pro roli ve filmu Pohádka máje [3], která se ostatním členům zdála nedůstojná revolučního umělce, předlohu k tomuto filmu napsal Vilém Mrštík
- Jan Werich – později své členství v této skupině popíral (mj. v Táto povídej – rozhovoru se svou dcerou Janou)
Hudebníci:
Režiséři:
Spisovatelé:
- Karel Konrád
- Vladislav Vančura – zakládající člen
- Julius Fučík
Výtvarníci:
- Antonín Heythum
- Adolf Hoffmeister – zakládající člen
- Otakar Mrkvička
- František Muzika
- Jindřich Štyrský
- Toyen – vlastním jménem Marie Čermínová
Fotografové:
Teoretici / literární vědci:
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ Jaromír Pelc: Meziválečná avantgarda a Osvobozené divadlo, Ústav pro kulturně výchovnou činnost, Praha, 1981, 247 s. Týž: Zpráva o Osvobozeném divadle, Práce, Praha, 1982, 216 s. Týž: Osvobozené divadlo, Mladá fronta, Praha, 1990, 488 s., ISBN 80-204-0165-2. Blíže in: [1]
- ↑ Jaroslav Seifert: Všecky krásy světa, Praha, Československý spisovatel, 1982, str. 341
- ↑ Jaroslav Seifert: Všecky krásy světa, Praha, Československý spisovatel, 1982, str. 261
Související články [editovat]
Literatura [editovat]
- FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 1. A-G. Praha : Academia, 1985. 900 s. ISBN 80-200-0797-0.
- Jaromír Pelc: Meziválečná avantgarda a Osvobozené divadlo. Ústav pro kulturně výchovnou činnost, Praha, 1981, 247 s.