Adolf Hoffmeister

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Adolf Hoffmeister (15. srpna 1902 Praha24. července 1973 Říčky) byl český spisovatel, publicista, dramatik, malíř, karikaturista, překladatel, diplomat, právník a cestovatel.

Příbuzenstvo
manželka Marie Prušáková–Honzíková, překladatelka, spisovatelka (1926–1930)
manželka Lilly Strichová, herečka (1946–1973)
syn Martin Hoffmeister, režisér, scénárista
syn Adam Hoffmeister, výtvarník

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Studoval na gymnáziu a po maturitě pokračoval v studiu na právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kterou vystudoval v roce 1925 a po ukončení studia se stal společníkem v právnické kanceláři svého otce. Od roku 1927 spolupracoval s Osvobozeným divadlem, v letech 19281930 pracoval jako redaktor v Lidových novinách a v letech 19301932 v Literárních novinách. V roce 1939 emigroval do Paříže, kde byl 7 měsíců vězněn, a po kapitulaci Francie odešel do Maroka, což nebylo nejšťastnějším krokem, protože se dostal do koncentračního tábora. V roce 1941 se dostal po delším cestování do New Yorku v USA, kde pracoval jako redaktor v Úřadě pro válečné informace a jako hlasatel a redaktor Hlasu Ameriky. Domů se dostal po skončení 2. světové války v roce 1945. O rok později pracoval pro UNESCO, od roku 1948 byl velvyslancem ve Francii, od roku 1951 byl profesorem a v letech 19541956 byl rektorem Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. V roce 1954 vyšla jeho kniha Pohlednice z Číny, v níž popisuje cestu českých kulturních pracovníků po této zemi. Text je prodchnut budovatelským nadšením a komunistickým zapálením typickým pro tehdejší oficiální propagandu. V roce 1962 navštívil jako člen vládní delegace i jižní a Střední Ameriku. V letech 19651967 byl předsedou Svazu československých výtvarných umělců a předsedou Československého PEN klubu. Po roce 1970 mu byla zakázána veškerá veřejná, publikační i výstavní činnost, a poté odešel do důchodu. Zemřel 24. července 1973 v Říčkach v Orlických horách.

Byl také hodně společensky činný. V roce 1920 se stal zakladatelem Svazu moderní kultury – Devětsil, byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes, členem kulturněpolitických organizací (Levá fronta, Společnost pro hospodářské a kulturní sblížení s novým Ruskem, Klub českých a německých divadelních pracovníků). Po emigraci do Francie byl ve spojení s odbojovými organizacemi a založil i centrum čs. exilových kulturních pracovníků.

Tvorba[editovat | editovat zdroj]

Byl nejen právníkem a politikem, ale zejména geniálním karikaturistou, skvělým ilustrátorem, autorem originálních koláží, vtipným spisovatelem, básníkem, dramatikem, organizátorem zahraničních výstav a sběratelem umění, a díky své tvorbě se řadí k předválečným osobnostem, které formovaly českou avantgardu. Snad nejznámějšími Hoffmeisterovými výtvarnými díly jsou karikatury významných osobností kulturní avantgardy, spolu s kolážemi, často sloužícími jako knižní ilustrace. Je autorem knihy pro děti Dalekohled aneb Kdo nevěří, ať tam běží, která vyšla v roce 1956. Její podtitul vyvolal u mnoha čtenářů úsměv na tváři, protože popisuje země pro běžného občana komunistického Československa 50. let 20. století zcela nedostupné. Ve své tvorbě se věnoval zejména dadaismu, psal básně, divadelní hry (pro Osvobozené divadlo, E. F. Buriana) a kreslil do několika periodik (Tribuna, Aventin, různé literární časopisy a další, známá je jeho kresba "Pátečníků" a portrét T.G. Masaryka). Věnoval se také překladu, je mimo jiné spoluautorem českého překladu úryvku Anna Livia Plurabella z románu Finnegans Wake od Jamese Joyce, se kterým se osobně znal.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Poezie a próza[editovat | editovat zdroj]

  • 1918 / 1921 - Předobrazy a prózy
  • 1922 - Podmořské hvězdy
  • 1926 - Abeceda lásky
  • 1926 - Cambridge - Praha
  • 1926 - Obratník Kozoroha
  • 1927 - Park
  • 1927 - Nevěsta
  • 1927 - Hors d'oeuvre: Feuilletony, karikatury, epigramy
  • 1927 - Hledá se muž, který má dost času
  • 1929 / 1930 - Zeměkoule
  • 1930 - Kalendář
  • 1930 / 1960 - Poezie a karikatura
  • 1931 - Piš, jak slyšíš
  • 1931 - Povrch pětiletky
  • 1931 - Světobol
  • 1932 - Zpívající Benátky
  • 1933 - Svět za mřížemi
  • 1933 - Mír
  • 1935 - Mládí ve hře
  • 1937 - František Xaver Šalda
  • 1937 - Americké houpačky
  • 1938 - Brundibár
  • 1939 - Trhanec aneb Král Hladomor
  • 1939 / 1940 - Vězení
  • 1941 - Turistou proti své vůli (The Animals Are In Cages/Unwilling Tourist)
  • 1942 - Slepcova píšťalka aneb Lidice
  • 1951 - Tři měsíce v New Yorku
  • 1954 / 1956 - Pohlednice z Číny
  • 1954 - Kuo-Chua: Cestopisná reportáž o čínském malířství
  • 1954 - Jak jsem znal V. H. Brunnera
  • 1955 - Sto let české karikatury
  • 1955 - Karel Václav Klíč: O zapomínaném umělci, který se stal vynálezcem
  • 1956 - Dalekohled aneb Kdo nevěří, ať tam běží
  • 1957 - Vyhlídka z pyramid: Cestopisná reportáž o novém mládí nejstarší kultury světa
  • 1958 - Reportáž o kongresu pro odzbrojení a spolupráci národů ve Stockholmu od 16. do 22. července 1958
  • 1958 - Made In Japan: Cestopisná reportáž o zemi, kde vybuchla první atomová puma
  • 1959 - Současné čínské malířství
  • 1961 - Pozdrav Picassovi
  • 1961 - Nezvalovi
  • 1963 - Hry a protihry
  • 1963 - Hry z avantgardy
  • 1963 - Mrakodrapy v pralese
  • 1965 - Čas se nevrací!
  • 1967 - Paříž & okolí
  • 1968 - Historie povstání jedněch proti druhým
  • 1988 - Podoby & předobrazy
  • 1991 - Pissoir
  • 1991 - Poprava

Výběry[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]