Hans Krása

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hans Krása
Narození 30. listopadu 1899
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 18. října 1944 (ve věku 44 let)
Osvětim
Nacistické NěmeckoNacistické Německo Nacistické Německo
Národnost česko-německo-židovská
Povolání hudební skladatel, dirigent, korepetitor
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hans Krása (30. listopadu 1899, Praha18. října 1944, Osvětim) byl československý hudební skladatel česko-německo-židovského původu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Krásův otec byl právník, z české rodiny, jeho matka pocházela z německo-židovské rodiny. Hans v Praze studoval skladbu na Německé akademii hudby a divadelního umění u Alexandra Zemlinského. Po zakončení studia následoval svého učitele do Berlína. po studijních pobytech ve Francii jako žák Alberta Roussela, se živil jako korepetitor v Novém německém divadle v Praze.

V Terezíně[editovat | editovat zdroj]

10. srpna 1942 byl Hans Krása deportován do koncentračního tábora v Terezíně. Zde se významně podílel na organizaci kulturního života v táboře, a během svého pobytu v táboře zkomponoval další skladby. Jeho dětská opera Brundibár byla nejúspěšnějším představením terezínského tábora, kterou nastudoval ve scénické spolupráci s Františkem Zelenkou. Od 23. září 1943 (první uvedení v malém sále kasáren[1]) byla opera reprízována celkem více než padesátkrát. Některé scény z Brundibára se objevují také na záběrech nacistického propagandistického filmu Theresienstadt („Der Führer schenkt den Juden eine Stadt“).

V Terezíně byl několik měsíců ženatý s Eliškou Kleinovou, aby ji – coby samotnou ženu – zachránil před deportací do vyhlazovacího tábora.

V noci 16. října 1944 v Terezíně nastoupil Hans Krása do železničního vagónu, jehož cílem byl KT Osvětim. Ačkoli mu bylo teprve necelých 45 let, byl jako „starší“ muž téměř okamžitě po příjezdu poslán na smrt v plynové komoře.[2].

Kompoziční činnost[editovat | editovat zdroj]

Hans Krása kompozičně vycházel vedle Alexandra Zemlinského také z tvroby Gustava Mahlera, Arnolda Schönberga.

Roku 1921 zaznamenal svůj první skladatelský úspěch s Písněmi pro orchestr op. 1 na text Christiana Morgensterna. V roce 1933 měla v Praze premiéru jeho opera Verlobung im Traum / Zasnoubení ve snu pod taktovkou George Szella, za kterou obdržel Československou státní cenu[3].

Roku 1938 napsal Krása společně s libretistou Adolfem Hoffmeisterem dětskou operu Brundibár, s níž se chtěl zúčastnit soutěže vypsané československým ministerstvem školství a osvěty. Soutěž se ovšem z důvodu vypuknutí druhé světové války nerealizovala. V roce 1941 byla opera tajně provedena v židovském sirotčinci v Praze.

Citát[editovat | editovat zdroj]

...Ale i počet jejích představení překonala dětská opera Brundibár. K nastudování dal podnět Rafael Schächter, opět dřívější spolupracovník Burianův, jeden z nejvýraznějších umělců v kulturním životě ghetta. Operu napsal Hans Krása na starší libreto Adolfa Hoffmeistra. Skladatel Krása, kultivovaný, citlivý muzikant, se nedožil konce války – podobně jako jeho spolupracovníci Zelenka a Schächter... V Terezíně patřil Brundibár k obligátním pozoruhodnostem. Tisíce lidí slyšelo jeho melodie, stovky dětí prožily při zkouškách a představeních nejsilnější dojmy svých krátkých životů.
— Norbert Frýd [4]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Orchestrální díla
    • Orchestrální skladba, 1910, nedochováno
    • Orchestergrotesken mit begleitender Singstimme, op. 1 na texty Christiana Morgensterna, 1920
    • Symphonie für kleines Orchester, 3. věta se zpěvním hlasem na báseň Arthura Rimbauda, 1922
    • Ouvertura pro malý orchestr, 19431944
  • Komorní hudba
    • Smyčcový kvartet, 1913, nedochováno
    • Komorní hudba pro cembalo a 7 nástrojů, 19351936
    • Téma s variacemi pro smyčcový kvartet, 19351936
    • Tanec pro smyčcové trio, 1943
    • Passacaglia a fuga pro smyčcové trio, 1943
  • Ostatní
    • Quartetto pour deux Violons, Alto et Violoncello, 1921
    • Fünf Lieder pro zpěv a klavír, op. 4 na texty Rainera Marii Rilkeho, litevskou lidovou poezii, Gaia Valeria Catulla a Christiana Morgensterna, 1925
    • Drei Lieder s doprovodem klavíru, smyčcového kvarteta, 2 fléten, 2 klarinetů a trubky, 1926, ztraceno
    • Die Erde ist des Herrn na text ze žaltáře pro sóla, sbor a orchestr, 1931
    • Mládí ve hře, scénická hudba ke hře Adolfa Hoffmeistera, 1935
    • Tři písně pro baryton, klarinet, violu a violoncello na verše Arthura Rimbauda, 1943

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 390
  2. Eva Šormová: Divadlo v Terezíně 19411945, Severočeské nakladatelství pro Památník Terezín, Ústí nad Labem, 1973, str. 74, 108
  3. Eva Šormová: Divadlo v Terezíně 19411945, Severočeské nakladatelství pro Památník Terezín, Ústí nad Labem, 1973, str. 108
  4. František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 223

Literatura[editovat | editovat zdroj]