Oskar Kokoschka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Oskar Kokoschka v roce 1963 (foto Erling Mandelmann)

Oskar Kokoschka [kokoška] (1. března 1886, Pöchlarn, Dolní Rakousy22. února 1980, Montreux, Švýcarsko) byl rakouský malíř, ilustrátor a grafik, kromě toho ale i spisovatel a autor divadelních her (dramatik). Nejznámější jsou jeho intenzivní expresivní portréty, u kterých se snaží vystihnout psychiku a emoce modelu, a malby krajin, především množství městských a krajinných panoramat. Jeho tvorbu ovlivnila vídeňská secese, německý expresionismus a fauvismus. V malbě používá syté barevnosti, energické tahy štětce, deformaci figur.

Život[editovat | editovat zdroj]

Jeho předkové z otcovy strany pocházeli z pražských zlatníků. Narodil se 1. března 1886 v Pöchlarnu, avšak hned následujícího roku se rodina přestěhovala do Vídně. V letech 19051909 studoval na Universitě užitých umění ve Vídni, kde byl jedním z jeho učitelů Gustav Klimt. Věnoval se především portrétům, ovlivněn Van Goghem a vládnoucí secesí. Velký vliv na něj měl i vídeňský malíř Rudolf Kalvach, kterého považoval za svého učitele.[1]

Měl vášnivý, často bouřlivý poměr s Almou Mahlerovou-Werfelovou, krátce po smrti její čtyřleté dcery Marie Mahlerové a jejím poměru s Walterem Gropiem. V roce 1912, po několika společných měsících s ním Alma otěhotněla, dítě si však nechala vzít a odmítla také sňatek. Roku 1914 se vztah rozpadl a Kokoschka nakonec nastoupil do rakouské armády a coby dobrovolník bojoval v první světové válce; v Haliči byl těžce zraněn. Přesto Kokoschka miloval Almu po celý život a jedna z jeho nejlepších prací, Bouře („Nevěsta větru“), je k její poctě. Vztahem s Almou byla inspirována také jeho báseň Allos Markar.

Po 1. světové válce působil několik let v Drážďanech a následně cestoval po Evropě. Roku 1931 se vrátil do Vídně, avšak před sílícím nacismem roku 1934 prchl do Prahy. Zde poznal svou budoucí ženu, Češku Oldu Palkovskou. Zároveň inspiroval vznik spolku Oskar Kokoschka Bund, jemuž předsedal Theo Balden a jenž usiloval o umění nezávislé na nacistické estetice, která jeho obrazy označovala za zvrhlé umění. V době mobilizace 1938 opět prchal před nacismem, tentokrát do Anglie. Během 2. světové války zde zůstal, oženil se a účastnil se emigrantského kulturního života.

Britským občanem se stal roku 1946. Po krátkém pobytu v USA pak se usadil ve Švýcarsku, kde proběhly první jeho velké poválečné výstavy a kde žil až do konce života. Teprve roku 1975 přijal zpět rakouské státní občanství.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Coby malíř bývá srovnáván se svým současníkem Maxem Beckmannem, který byl německým sochařem, malířem, spisovatelem a projektantem. Oba se snažili o nezávislost na německém expresionismu. Mezi známé Kokoschkovy obrazy patří zmíněná Nevěsta větru, Červené vejce, Pohled na Karlův most či jeho autoportréty.

Kromě toho psal básně, eseje a zpočátku také dramata, která si od 90. let 20. století znovu získávají popularitu. Roku 1971 vyšla jeho autobiografie nazvaná Mein Leben, roku 1984 pak jeho korespondence.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Oskar Kokoschka na anglické Wikipedii.

  1. Marek Kerles. Rakouský odsun naruby. Lidové noviny. 2 2014.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]