Walter Runciman

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Walter Runciman, vikomt z Doxfordu

Walter Runciman, 1. vikomt Runciman z Doxfordu (19. listopadu 187014. listopadu 1949) byl britský vikomt a politik. V roce 1938, v předvečer druhé světové války, vedl diplomatickou misi Velké Británie do Československa, která měla zprostředkovat jednání mezi Sudetoněmeckou stranou a československou vládou (tzv. Runcimanova mise).[1] Jeho synem byl britský historik Steven Runciman.

Politika[editovat | editovat zdroj]

Runciman byl poprvé zvolen jako člen anglického parlamentu v doplňujících volbách do zastupitelstva pro Oldham v roce 1899. Ve volbách porazil konzervativce Jamese Mawdsleyho a Winstona Churchilla. Po volbách Runciman vzkázal Churchillovi: „Don't worry, I don't think this is the last the country has heard of either of us.". Následující volby v roce 1900 stál Runciman znovu proti Churchillovi a prohrál.

2. světová válka[editovat | editovat zdroj]

Od politické kariéry se Runciman v roce 1938 odpoutal, když ho premiér Spojeného království Chamberlain poslal do Československa, aby zjistil, jaká je situace mezi československou vládou a sudetoněmeckými obyvateli v Sudetech. Na začátku své mise se přikláněl k švýcarskému modelu a preferoval pro Sudety autonomii v rámci Československa. Avšak díky propagandě podporované Hitlerovým Německem většina Němců chtěla, aby se sudetoněmečtí obyvatelé stali součástí Třetí říše. Runciman ve své konečné zprávě tento návrh podpořil, čímž podpořil tehdejší politiku appeasementu. Toto prohlášení vedlo k podepsání Mnichovské dohody.

Walter Runciman referoval britské vládě:[2]

Čeští úředníci a česká policie, základně mluvící nebo nemluvící německy, byli ve velkém jmenování do vedení čistě německých krajů; čeští zemědělci byli podporování v osidlování půdy zabavené pod Pozemkovou reformou ve středu německého obyvatelstva; pro děti těchto českých vetřelců byly stavěny školy ve velké míře; obecně se věří, že české firmy byly podporovány na úkor německých firem v kvótách státních smluv a stát poskytoval podporu a práci pro Čechy více ochotně než pro Němce. Věřím, že tyto stížnosti jsou dobře odůvodněné. Po dobu své mise jsem neshledal žádnou ochotu ze strany československé vlády pro napravení nebo něco obdobného v adekvátním měřítku ... pocit mezi sudetoněmeckými obyvateli před čtyřmi nebo pěti lety byla beznaděj. Ale vzestup nacistického Německa jim dal novou víru. Vážím si jejich obracení se k příbuzným a jejich eventuální touhu přidat se k Říši jako přirozený vývoj těchto okolností.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Walter Runciman z Doxfordu si vzal Hildu, dceru Jamese Cochrana Stevensona, v roce 1898. Měli dva syny a tři dcery. Jejich dcera Margaret Fairweather (vdaná za Douglase Fairweathera, který založil Air Movements Flight v roce 1942, později byla jeho spolupracovnicí) byla první ženou létající na Spitfirech a byla jedna z osmi pilotek vybraných Pauline Gowerovou, aby se přidaly k Air Transport Auxiliary. Margaret se zabila v roce 1944 při přistávání Proctoru. Jejich druhý syn, Sir Steven Runciman, byl historikem. Lord Runciman z Doxfordu zemřel v listopadu 1949 ve věku 78 let a byl pohřben se svým nejstarším synem Walterem. Jeho manželka zemřela v roce 1956 v 87 letech.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Walter Runciman, 1st Viscount Runciman of Doxford na anglické Wikipedii.

  1. Vyšný, Paul: The Runciman Mission to Czechoslovakia, 1938: Prelude to Munich, Palgrave Macmillan, Basingstoke, Hampshire, 2003, ISBN 0-333-73136-0.
  2. Documents on British Foreign Policy, 1919-1939, Third Series, vol. 2, London, 1949, appendix II, p. 677. Alfred de Zayas, "Anglo-American Responsibility for the Expulsion of the Germans, 1944–48", (Pittsburg lecture, published in Vardy/Tooley "Ethnic Cleansing in 20th Century Europe" pp. 239–254) p. 243