Appeasement

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Edouard Daladier a Neville Chamberlain po podepsání Mnichovské dohody. Právě dohoda, na základě které Československo odstoupilo své pohraniční území s Německem (později i Maďarskem a Polskem) je považována za hlavní ukázku politiky appeasementu.

Appeasement (francouzsky apaisement) označuje pacifistickou politiku z 30. let 20. století, kterou symbolizovalo hlavně ustupování agresivním stranám.

Politici, kteří appeasement prosazovali, věřili, že uspokojením potřeb a požadavků nacistického Německa odvrátí druhou světovou válku a zachovají mír za každou cenu. Bylo motivováno snahou vyhnout se hrůzám, které se odehrály za první světové války, s nadějí, že evropské národy v novém uspořádání již další válku nedopustí. Jejich úsilí, které trvalo několik dlouhých let, však bylo marné. Německo bylo těsně před 2. světovou válkou ještě posíleno a demokratické síly oslabeny. Dnes je appeasement vnímán velmi negativně a jako historický omyl.

Uplatnění politiky appeasementu[editovat | editovat zdroj]

Janovská konference[editovat | editovat zdroj]

Mezinárodní konference, která probíhala 10. dubna19. května 1922 za účasti 29 států, vedla k neúspěšnému jednání o urovnání hospodářských styků s nově ustaveným RSFSR, neboť Sověti odmítli uhradit dluhy za carský režim a znárodněný cizí majetek. Neúspěch jednání mezinárodní konference vyústil ve dvoustranná jednání mezi německou a sovětskou delegací, která byla úspěšně zakončena podpisem Rapallské smlouvy.

Související informace naleznete také v článku Rapallská smlouva (1922)#Janovská konference.

Tajná ustanovení dokumentu zahrnovala nabídku, na jejímž základě získalo Německo možnost cvičit své ozbrojené síly na sovětském území. Německá armáda, která na základě ustanovení versailleské mírové smlouvy pozbyla možnosti zkoušet nové vojenské teorie na vlastním území, nyní prostě přesunula výcvik do SSSR, kde měla velmi dobré materiální podmínky. Masové nasazení tanků, podporovaných letectvem plnícím úlohu létajícího dělostřelectva, princip, na kterém byla později založena strategie bleskové války[zdroj?], byl tehdy již zformulován. Nyní měla být tato teorie vyzkoušena v praxi. Nekonečné ruské stepi[zdroj?] nabízely teoretikům dostatek příležitosti k ověření a případné korekci představ. V prostoru Kazaně se rychle rozeběhl výcvik budoucích tankistů. Podobně se dělo s leteckým personálem[zdroj?].

Italsko-etiopská válka[editovat | editovat zdroj]

Italská vojenská expanze do Etiopie. V říjnu roku 1935 vstoupily italské jednotky bez vyhlášení války na území Etiopie. Do května 1936 byla země ovládnuta a byla vytvořena Italská východní Afrika.

Španělská občanská válka[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Španělská občanská válka.

Berchtesgadenská schůzka[editovat | editovat zdroj]

Berchtesgadenská schůzka byla předehrou k Mnichovské dohodě. Proběhla 15. září 1938. Účastnili se jí Adolf Hitler a Neville Chamberlain. Hitler zde formuloval požadavky nacistického Německa vůči Československu, mezi které hlavně patřilo odstoupení západní části československého pohraničí (okresy s více jak 50 % německých obyvatel) a zrušení československo-sovětské spojenecké smlouvy. Britové s požadavky souhlasili.[zdroj?]

Mnichovská dohoda[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Mnichovská dohoda.