Italská východní Afrika
| Italská východní Afrika Africa Orientale Italiana
|
|||||||||||||||
geografie
|
|||||||||||||||
| hlavní město: | |||||||||||||||
| obyvatelstvo | |||||||||||||||
|
národnostní složení:
|
Italové, Etiopané, Somálci
|
||||||||||||||
|
italština (úřední)
|
|||||||||||||||
| státní útvar | |||||||||||||||
|
mateřská země:
|
|||||||||||||||
|
vznik:
|
1936 (intervence italské armády do Habeše)
|
||||||||||||||
|
zánik:
|
1941 (porážka italských vojsk v druhé světové válce ve východní Africe)
|
||||||||||||||
| Státní útvary a území | |||||||||||||||
|
|||||||||||||||
Italská východní Afrika či Italské východoindické impérium (italsky Africa Orientale Italiana) byla nedlouho trvající italská kolonie zabírající území dnešní Etiopie obsazené po druhé italsko-etiopské válce, Italského Somálska a Eritrey.
Obsah |
Historie [editovat]
Kolonie byla zřízena roku 1936 během vlády premiéra Benita Mussoliniho v Itálii spolu s porážkou Habeše v druhé italsko-etiopské válce a její existence byla ukončena po východoafrické kampani během druhé světové války. Poté, co Italové obsadili Habeš, byli do té doby odděleně ležící italské kolonie Eritrea a Italské Somálsko spojeny s Etiopií a vznikla tak Italská východní Afrika s Addis Abebou jako hlavním městem a italským místokrálem jako hlavou státu.
Potenciálně znamenal začátek italsko-habešského konfliktu nebezpečnou hrozbu pro Britské kolonie v Africe, dobytím Súdánu a tím geograficky spojit italské kolonie ve východní Africe s Libyí (kterou rovněž drželi Italové), čímž by byl zcela obklíčen britský protektorát v Egyptě a s ním i Suezský průplav. Nicméně v roce 1940 byl Italská východní Afrika zcela odříznuta od Itálie: námořní cesty zcela zablokovali Britové v Suezském průplavu a kolonie byla odkázána jen na vzdušný most, kterým však přicházely zásoby jen v žalostném množství.
Se začátkem Východoafrické kampaně čítaly italské jednotky v oblasti 91 000 ozbrojených mužů a dalších 200 000 černošských Askari. Výcvik jednotek složených z původních obyvatel byl minimální, italské pevnosti byly velmi rozčleněné a stav místních silnic byl také špatný.
V roce 1940 byla italskými vojsky obsazena a připojena k Italské východní Africe sousední britská kolonie Britské Somálsko. Toto obsazení bylo jediným vítězstvím Italů nad Spojenci během druhé světové války, které se obešlo bez podpory německé armády. Italové drželi Britské Somálsko kolem jednoho roku.
27. března 1941, navzdory houževnatému odporu Italů pod velením generála Orlanda Lorenziniho padla italská pevnost Keren do rukou britských jednotek. A poté, co 8. dubna kapituloval přístav Massawa, ztratili Italové i oblast Eritrey. Válka byla pro Itálii ztracena v květnu 1941, když jedno z posledních ohnisek italského odporu ve východní Africe v Ambě Alagi pod velením místokrále Amedea Savojského, vévody z Aosty, podlehlo obrovské Spojenecké přesile. Válka však trvala ještě do 28. listopadu, kdy kapituloval obránce města Gondaru, generál Guglielmo Nasi.
Od roku 1941 do roku 1943 však ve válce pokračovalo přibližně 7 000 vojáků Italských gerillových jednotek, kteří kapitulaci Spojenců nepřijali. Tyto jednotky spatřovali svou naději na úspěch v příjezdu německého Afrického sboru z Egypta, ale po bitvě u El Alamejnu, která skončila pro nacistické Německo porážkou se italský odpor postupně hroutil.
Představitelé koloniální moci v Italské východní Africe [editovat]
Guvernéři Italské východní Afriky [editovat]
- Pietro Badoglio, vévoda z Addis Abeby: 9. května 1936 - 11. června 1936 - místokrál a generální guvernér
- Rodolfo Graziani, markýz z Neghelli: 11. června 1936 - 21. prosince 1937 - místokrál a generální guvernér
- Princ Amedeo Savojský, vévoda z Aosty: 21. prosince 1937 - 19. května 1941 - místokrál a generální guvernér
- Pietro Gazzera: 19. května 1941 - 6. července 1941 - vykonával funkci místokrále a generálního guvernéra
- Guglielmo Nasi: 6. července 1941 - 27. listopadu 1941 - vykonával funkci místokrále a generálního guvernéra
Odkazy [editovat]
Literatura [editovat]
- Giulio Barberis, Gian Luigi Zuretti, Terre e Mari. Volume IV: Continenti Extraeuropei, SEI, Torino 1946
- Angelo Del Boca, Italiani in Africa Orientale: Dall'Unità alla Marcia su Roma, Laterza, Roma-Bari 1985, ISBN 88-420-2638-7
- Angelo Del Boca, Italiani in Africa Orientale: La conquista dell'Impero, Laterza, Roma-Bari 1985, ISBN 88-420-2715-4
- Angelo Del Boca, Italiani in Africa Orientale: La caduta dell'Impero, Laterza, Roma-Bari 1986, ISBN 88-420-2810-X
- Arnaldo Mauri, The First Monetary and Banking Experiences in Eritrea, in African Review of Money, Finance and Banking, 1998, pagg 67-84