Tristan Tzara

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tristan Tzara
Tristan Tzara na obrazu Lajose Tihanyi z roku 1927
Tristan Tzara na obrazu Lajose Tihanyi z roku 1927
Rodné jméno Samuel Rosenstock
Narození 16. dubna 1896
Moinești, Bacău
RumunskoRumunsko Rumunsko
Úmrtí 25. prosince 1963 (ve věku 67 let)
Paříž
FrancieFrancie Francie
Literární hnutí dadaismus
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tristan Tzara [Cara], vlastním jménem Samuel Rosenstock (16. dubna 1896, Moinești, Bacău, Rumunsko25. prosince 1963, Paříž, Francie) byl francouzský básník a dramatik rumunsko-židovského původu. Jedná se o jednoho ze zakladatelů dadaismu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Básně začal psát již během studia na gymnáziu v Bukurešti. Svůj umělecký pseudonym si zvolil v roce 1915. V roce 1916 žil v Curychu, kde byl jednou z osobností, které založily v kabaretu Voltaire hnutí dada.

V roce 1919 odešel do Paříže, kde ovlivnil kubistické a futuristické umělce. Spolupracoval s Louisem Aragonem, André Bretonem a Phillipe Soupaultem. Tato spolupráce skončila okolo roku 1924, protože Tzara odmítl vznikající surrealismus. Po roce 1929 však začíná publikovat i v surrealistických časopisech.

V letech 1925–1926 si nechal zbudovat vlastní dům v Paříži od architekta Adolfa Loose. Tento dům je považován za jednu z nejvýznamnějších realizací tohoto architekta.

Ve třicátých letech spolupracoval s levicovými politiky, angažoval se proti fašismu a nacismu a ve prospěch republikánů ve španělské občanské válce.

V pozdějších letech se věnoval i literární a výtvarné kritice.

V březnu 1946 přednášel v Praze.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Položil základní kámen dadaistické litratury dílem La première aventure céleste de Monsieur Antipyrine (První nebeské dobrodružství pana Antipyrine, 1916).

Sbírky (výběr)[editovat | editovat zdroj]

  • 1918 Vingt-cinq poèmes (Dvacet pět básní)
  • 1920 Cinéma calendrier du cœur abstrait maisons (Kalendářní biograf abstraktního srdce)
  • 1922 Le Cœur à gaz (Srdce na plyn)
  • 1924 Sept manifestes Dada (Sedm manifestů Dada)
  • 1923 De nos oiseaux (O našich ptácích)
  • 1931 L’Homme approximatif (Přibližný člověk)
  • 1932 Où boivent les loups (Kde pijí vlci)
  • 1945 Une route seul soleil (Slunná silnice samá radost)
  • 1946 Terre sur Terre (Země na Zemi)
  • 1950 Parler seul (Mluvit sám)
  • 1965 Les Premiers poèmes (První básně) - francouzský překlad knihy z roku 1934 a několik dosud nepublikovaných básní

Eseje[editovat | editovat zdroj]

  • Dialektika poezie
  • Le Surréalisme et l’après-guerre (Surrealismus a doba poválečná)[1]

Drama[editovat | editovat zdroj]

  • 1924 Mouchoir de nuages (Šáteček z mlh)

Souborné vydání díla[editovat | editovat zdroj]

  • Oeuvres completes (Souborné dílo), 6 svazků, 1975-1991

České překlady[editovat | editovat zdroj]

  • Šáteček z mlh, 1925
  • Hlídky, překlad Jan Řezáč, 1946, bibliofilie
  • Slunná silnice samá radost, překlad: Adolf Kroupa, Praha : Svaz přátel SSSR, 1946
  • TZARA, Tristan. Daroval jsem svou duši bílému kameni. Příprava vydání Zdeněk Lorenc, Michal Bauer; překlad Zdeněk Lorenc. Praha : Concordia, 2007. 312 s. ISBN 978-80-85997-39-2.  

Tzarovy básně jsou obsaženy i ve sborníku Čest básníků : poesie francouzského odboje, přeložil Antonín Bartušek a další, V Praze : Fr. Borový, 1947.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Dialektika poesie ; Surrealismus a doba poválečná : dvě přednášky : prosloveno v Praze v březnu 1946; přeložili Valerie Petrová (1. část) a Rene Murat (2. část), Praha : Družstvo Dílo, 1946

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • FRYČER, Jaroslav. heslo Tristan Tzara. In Jaroslav Fryčer a kol.. Slovník francouzsky píšících spisovatelů. Praha : Libri, 2002. ISBN 80-7277-130-2. S. 695-696.
  • Jan Otokar Fischer a kol.. Dějiny francouzské literatury 19. a 20. století. Svazek II. (1870-1930). Praha : Academia, 1983. S. 531-532, 547-548.