Herbert George Wells

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání
Herbert George Wells před rokem 1922.
Herbert George Wells v roce 1943.

Herbert George Wells (21. září 1866 Bromley – 13. srpna 1946 Londýn) byl anglický spisovatel. Je považován za jednoho ze zakladatelů science fiction.

Obsah

[editovat] Život

Wells se narodil v britské středostavovské rodině v městě Bromley v hrabství Kent. Jeho otec byl drobný obchodník, který rodinný příjem vylepšoval profesionální hrou kriketu. Matka ale vedla syna k četbě.

Z finančních důvodů se Wells stal nejprve učněm v obchodu s textilem. Brzy však obdržel stipendium a mohl tak studovat biologii u Thomase Henryho Huxleyho, velkého propagátora darwinismu. Diplom získal roku 1890, nějakou dobu působil jako učitel a od roku 1893 se stal spisovatelem na volné noze.

Wells velice ostře vnímal sociální rozdíly a napětí v tehdejší britské společnosti, které plynulo z rozporu mezi viktoriánskými tradicemi a společenskými změnami nastupujícího dvacátého století. Proto společně s G. B. Shawem založil Fabiánskou společnost, která šířila teorii fabiánského socialismu (tedy, že pomocí postupných reforem zanikne kapitalismus a vznikne socialismus). Wells byl rovněž velkým příznivcem eugeniky.

Wells je společně s francouzským spisovatelem Julesem Vernem, který jeho tvorbu významně ovlivnil, považován za zakladatele science fiction. Do jeho knih se však také výrazně promítly jeho socialistické názory, takže mnohá jeho díla lze považovat za sociálně vědecké utopie. Tento rys jeho tvorby, tj. odklon od beletristické tvorby k tvorbě filosofické a sociální, začal postupně převládat zhruba od roku 1905.

Herbert George Wells zemřel 13. srpna roku 1946 v Londýně.

[editovat] Dílo

Projekt Gutenberg
Projekt Gutenberg obsahuje plné texty děl autora:
Projekt Wikisource obsahuje související původní anglický text:
Projekt Wikicitáty obsahuje sbírku citátů v angličtině k tématu

Dílo Herberta George Wellse se dá rozdělit do tří velkých skupin: na díla z oblasti science fiction, na společensko-kritické romány a na filozofickou, sociální a autobiografickou tvorbu.

[editovat] Science fiction

  • Stroj času (The Time Machine, 1895), vědeckofantastický román o muži, který se přenesl do vzdálené budoucnosti (do roku 802 701), kde se setkal s lidskou rasou biologicky rozštěpenou na dva zcela odlišné a vzájemně nepřátelské poddruhy (obyvatelé povrchu Země, Eloánové, žijí rajským bezpracným životem, neboť je z podzemí zásobuje rasa Morloků, ti si však v noci vybírají mezi Eloány oběti ke svým lidožroutským hostinám),
  • Ostrov doktora Moreaua (The Island of Dr. Moreau, 1896) je vědeckofantastický román popisující biologické experimenty měnící zvířecí bytosti a přibližující je lidem a konflikty vyplývající z toho, že jejich osobnosti se jako celek neřídí lidskými schématy,
  • Neviditelný (The Invisible Man, 1897), vědeckofantastický román líčící podivnou a tragickou životní dráhu mladého vědce, který se svým objevem neviditelnosti živé hmoty dostane do rozporu se zájmy společnosti a mravními zásadami lidstva,
  • Údolí pavouků (The Valley of Spiders 1897), fantastické povídky,
  • Válka světů (The War of the Worlds, 1898), snad nejslavnější Wellsův vědeckofantastický román popisující krvavou invazi mimozemšťanů z Marsu na Zemi (román proslavila zejména rozhlasová dramatizace Orsona Wellese z roku 1938, při jejímž poslechu vypukla panika, protože děj byl považován za skutečnost),
  • Až spáč procitne (When Sleepers Wake 1899), vědeckofantastický román,
  • První lidé na Měsíci (The First Men on the Moon, 1901), vědeckofantastický román vyprávějící příběh inženýra Cavora a jeho vynálezu - kovu pohlcujícího gravitaci, díky němuž může uskutečnit kosmickou výpravu na Měsíc a setkat se zde s jeho obyvateli. Jejich společnost je uspořádáním podobná mraveništi zkříženému s industriální společností a ukazuje úskalí absolutní specializace.
  • Pokrm bohů (The Food of Gods, 1904), vědeckofantastický román,
  • Za dnů komety (In theDays of the Comet, 1906), vědeckofantastický román,
  • Válka ve vzduchu (The War in the Air, 1908), vědeckofantastický román,
  • Země slepců a jiné povídky (The Country of the Blind and Other Stories, 1912), povídková sbírka. Titulní povídka popisuje v horách ztracenou vesnici, kde žijí jen slepci. Zbloudilý poutník nemůže odejít a nakonec je oslepen, aby splynul s ostatními.
  • Lidé jako bozi (Men Like Gods, 1923), vědeckofantastický a utopický román, vyprávějící o řadovém novináři a všedním člověku, který se sám bez rodiny vypraví na dovolenou, se svým vozem se pojednou octne na silnici divů, dojede po ní do Utopie a poznává v ní přednosti a blaho života v beztřídní společnosti.

[editovat] Společensko-kritické romány

  • Láska a pan Lewisham (Love and Mr.Lewisham, 1900), román němž v hlavní hrdina obětuje milostnému vztahu svou kariéru i přátele,
  • Kipps (1905), román o chudém chlapci, jemuž nečekané dědictví přináší několik chvil opojné radosti a vzápětí řadu trápení a starostí,
  • Příběh pana Pollyho (The History of Mr. Polly, 1909), román líčí v řadě příběhů bezútěšný život a bankrot anglického maloměšťáka, zločin, jímž se vyprostí z nesnesitelného prostředí, a nový život, v němž najde splnění svých skromných tužeb,
  • Tono-Bungay (1909), jeden z nejzdařilejších autorových realistických románů, který vypráví o pomíjivosti podnikatelského štěstí a hledání životních hodnot.
  • Anna Veronika (Ann-Veronica, 1909), nejkontroverznější autorův sociální román, jde o příběh moderní lásky, který vyvolal obrovský rozkol v řadách čtenářů i kritiky (mladá dívka z dobré rodiny odmítne poslušnost rodičům, nechce se vdát, chce se svobodně rozhodnout pro partnera, po kterém touží i tělesně, raději opustí domov, než aby nechala o svém životě rozhodovat druhé),
  • Diktátor (The autocracy of Mr. Parham, 1930), předobrazem diktátora v tomto románu byl Wellsovi nejen Adolf Hitler, ale i Stalin, neboť Wells si přestal dělat o podstatě socialismu v Sovětském svazu jakékoliv iluze,
  • Není nad opatrnost (You Can't Be Too Careful, 1941), v podstatě kritický životopis anglického maloměšťáka.

[editovat] Filozofická, sociální a autobiografická tvorba

  • Tušení (Anticipations, 1901), dílo ovlivněné myšlenkami eugeniky, z dnešního pohledu zcela nepřijatelné pro svůj neskrývaný rasismus, antisemitismus a pohrdání psychicky a fyzicky postiženými lidmi.
  • Moderní utopie (A Modern Utopia, 1905), klasická filosofická utopie o novém uspořádání lidské společnosti,
  • Angličan se dívá na svět (An Englishman Looks at the World, 1914), eseje
  • Dějiny světa (The Outline of History, 1919-1920), historické dílo,
  • Rusko v mlze (Russia in Shadow, 1920), spíše skeptický popis změn v komunistickém Rusku,
  • Stručné dějiny světa (A Short History of the World, 1922),
  • Věda o životě (The Science of Life, 1930), souhrn současných vědomostí o životě a jeho možnostech,
  • Práce, blahobyt a štěstí lidstva (The Work, Wealth and Happiness of Mankind, 1931),
  • Pokus o autobiografii (An Experiment in Autobiography, 1934), autorova autobiografie,
  • Kříž s držadlem (Crux Ansata, 1943), Kritika kolaborace Vatikánu s fašismem, Proč nebombardujeme Řím? ... viz tento odkaz. Kniha je dlouhodobě na katolickém indexu zakázaných knih.
  • Rozum v koncích (Mind at the End of its Tether, 1945), filosoficko-sociální dílo, kde se kromě socialistického přístupu projevuje pesimismus a skepse vyvolaná mimo jiné i svržením první atomové bomby na Hirošimu.

[editovat] Filmografie

Celá řada románů (ať již vědeckofantastických nebo sociálně-kritických) od H. G. Wellse byla zfilmována. K nejznámějším filmovým adaptacím patří:

Seznam děl
v databázi Národní knihovny ČR, jejichž autorem nebo tématem je
Herbert George Wells
logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Herbert George Wells

[editovat] Související články

Související články obsahuje
Portál Literatura

[editovat] Externí odkazy

Citováno z „http://cs.wikipedia.org/wiki/Herbert_George_Wells“