Yousuf Karsh

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Yousuf Karsh
Yousuf Karsh, fotograf, 1991, autoportrét
Yousuf Karsh, fotograf, 1991, autoportrét
Narození 23. prosinec 1908
Mardin, ArménieArménie Arménie
Úmrtí 13. červenec 2002
Boston, USA, Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Občanství Kanada a Arménie
Povolání fotograf
Citát
Dívejte se kolem sebe, přemýšlejte a berte si z toho ponaučení. To vše dřív, než vezmete do ruky fotoaparát a stisknete spoušť.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Yousuf Karsh (23. prosince 1908 Mardin - 13. července 2002), držitel řádu Order of Canada, byl kanadský fotograf původem z Arménie[1], jeden z nejznámějších portrétních fotografů. Proslul svými portréty politiků, umělců, hudebníků, spisovatelů, vědců a dalších známých osobností. Jeho snímky jsou součástí stálých expozic Metropolitního muzea umění a Muzea moderního umění v New Yorku stejně jako kanadské Národní galerie.[2][3]

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Yousuf nebo Josuf (jeho křestní jméno bylo arménské Hovsep) Karsh se narodil v Mardinu, městě ve východní Osmanské říši (dnes Turecko). Vyrůstal v průběhu Arménské genocidy, o které napsal, "viděl jsem umírat své příbuzné, moje sestra zemřela hladem, když jsme byli hnáni od vesnice k vesnici."[4] Ve čtrnácti letech uprchl se svou rodinou do Sýrie, aby unikli pronásledování.[5] O dva roky později jej rodiče poslali k jeho strýci Georgi Nakashovi, fotografovi v Sherbrooke, Québec, Kanada. Karsh tam krátce chodil do školy a pomáhal svému strýci ve fotografickém studiu. Nakash ve svém synovci rozpoznal velký potenciál a v roce 1928 zařídil Karshovi studium u portrétního fotografa Johna Gara v Bostonu, Massachusetts, Spojené státy. Jeho bratr, Malak Karsh, také fotograf, autor proslaveného obrazu dřevěných klád plovoucích po řecem, která se objevila na kanadské jednodolarové bankovce.[6][7]

Karsh se vrátil do Kanady o čtyři roky později, založil fotografické studio na zámku Laurier Hotel v Ottawě, Ontario, v těsné blízkosti sídla Kanadské vlády. Kanadský ministerský předseda Mackenzie King Karshe objevil a uspořádal setkání s hostujícími hodnostáři jako portrétní zasedání. Karshova práce přitahovala pozornost různých celebrit, ale jeho místo v historii bylo trvale zpečetěno dne 30. prosince 1941, kdy fotografoval Winstona Churchilla poté, co Churchill přednesl projev před kanadskou poslaneckou sněmovnou v Ottawě.[8]

Obraz Winstona Churchilla přinesl Karshovi mezinárodní uznání a je velmi často reprodukovaným fotografickým portrétem. V roce 1967 mu byl udělen titul Order of Canada a v roce 1990 byl povýšen na Order of Canada - Companion.

Ze stovky nejvýznamnějších lidí století, jmenovaných v roce 2000 v knize International Who's Who[9], získal fotograf Karsh 51. místo a byl také jediným Kanaďanem v tomto seznamu.

V pozdních 90. letech se Karsh přestěhoval do Bostonu a 13. července 2002, ve věku 93 let, zemřel v Bostonské nemocnici po komplikované operaci. Byl pohřben na hřbitově Notre-Dame v Ottawě.[4]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Karsh byl mistrem studiového osvětlení. Jedním z jeho charakteristických postupů bylo to, že portrétovaným osvětloval ruce zvlášť. Fotografoval mnoho velkých a slavných osobností své generace. Většinou během své kariéry používal profesionální fotoaparáty Calumet 8 × 10 (1997,0319), fotoaparát vyráběný kolem roku 1940 v Chicagu.[10][11] Novinář George Perry napsal v britském listu The Sunday Times, že „když slavní začínají přemýšlet o své nesmrtelnosti, volají Karshe z Ottawy.“

Karsh měl nadání pro zachycení podstaty osobnosti v okamžiku jeho portrétu. Jak Karsh napsal ve své vlastní práci Karsh Portfolio v roce 1967: „V každém muži a ženě je skryté tajemství, a já jako fotograf mám úkol jej odhalit, pokud mohu. Zjevení, pokud přijde, přijde na zlomek sekundy podvědomým gestem, třpytem oka, v krátkém zrušení masky, za kterou se všichni lidé skrývají své nejvnitřnější já před celým světem. V tomto pomíjivém příležitostném okamžiku fotograf musí jednat nebo všechno ztratit.“

Jeho dílo se nachází ve stálých sbírkách National Gallery of Canada, newyorském Muzeu moderního umění a Metropolitan Museum of Art, Mezinárodním muzeu fotografie a filmu George Eastman House, Bibliotheque nationale de France, National Portrait Gallery v Londýně, Portrétní národní galerii Austrálie a v mnoha dalších. Library and Archives Kanada drží jeho kompletní sbírky, včetně negativů, tisků a dokumentů. Jeho fotografické vybavení bylo darováno Canada Science and Technology Museum v Ottawě.[12]

Karsh vydal 15 knih svých fotografií, které obsahují stručné popisy sezení, během kterých kladl otázky a mluvil s fotografovanými, aby je uvolnil a mohl zkomponovat jejich portrét. Někteří ze slavných, které fotografoval, byli například polní maršál lord Alanbrooke, Muhammad Ali, Marian Anderson, W. H. Auden, Joan Baez, Zulfiqar Ali Bhutto, Humphrey Bogart, Alexander Calder, Pablo Casals, Fidel Castro, Chiang Kai-Shek, Joan Crawford, Ruth Draper, Albert Einstein, Dwight Eisenhower, Princezna Alžběta II., Robert Frost, Clark Gable, Indira Gandhi, Grey Owl, Ernest Hemingway, Audrey Hepburn, papež Jan Pavel II., Chuck Jones, Carl Jung, Helen Keller a Polly Thompson, Grace Kelly, Jacqueline Kennedy, John F. Kennedy, Peter Lorre, Pandit Nehru, Georgia O'Keeffe, Laurence Olivier, General Pershing, Pablo Picasso, Pope Pius XII, Prince Rainier of Monaco, Paul Robeson, roková skupina Rush, Albert Schweitzer, George Bernard Shaw, Jean Sibelius, Pierre Elliott Trudeau, Andy Warhol, Frank Lloyd Wright, a - pravděpodobně jeho nejznámější - Winston Churchill.

Portrét Winstona Churchilla[editovat | editovat zdroj]

Příběh, který se váže k tomu, jak Karsh vytvořil svůj slavný portrét Churchilla během druhé světové války. Churchill, britský premiér, právě hovořil ke kanadskému parlamentu a Karsh byl u toho, aby jej zachytil jako jednoho velkých vůdců minulého století. "Nebyl zrovna příliš naladěn na portrétování a dvě minuty bylo vše, co mi dovolil, abych jako on přešel od poslanecké sněmovny senátu do předpokoje," napsal Karsh v knize Faces of Our Time. "Dvě skoupé minuty, ve kterých se musím snažit, abych na film zachytil muže, který napsal nebo inspiroval knihovnu knih, plnil svět svou slávou, a já, v tomto případě, s hrůzou."

Churchill vkráčel do místnosti zamračený, "pokud jde o můj foťák, jak by mohl, díval se na něj jako na německého nepřítele." Jeho výraz se pro Karshe perfektně hodil, ale doutník, který mu uvízl mezi zuby se mu zdál neslučitelný s touto slavnostní a formální příležitostí. "Instinktivně jsem mu odstranil doutník. V té chvíli se churchillovské mračení prohlubovalo, hlavu naklonil agresivně dopředu a ruku dal v bok v postoji zlosti."

V portrétu zachytil Churchilla a Británii toho času dokonale - jako vzdorovité a nedobytné. Snímek se tak stal symbolem válečného odhodlání Britů.[2] Churchill k němu později poznamenal: "Vy dokážete přinutit řvoucího lva stát modelem při fotografování." Poté Karsh nazval tuto fotografii Řvoucí lev.

Nicméně, Karshovým favoritem je snímek, který byl pořízen o něco později, a na kterém je Churchillova nálada značně odlehčená, ve stejné pozici, ale s úsměvem.

Citáty[editovat | editovat zdroj]

Nekonečná fascinace, se kterou pozoruji fotografované lidi, je tou zásadní podmínkou pro vznik „takové“ fotografie, která vystihne i jejich vnitřní sílu. Ta je součástí obtížně popsatelného „tajemství“, ukrytého v každém z nás. Mým nejvyšším cílem je vylákat jejich skrytou sílu a pokusit se ji zajmout v tenké vrstvě fotografického papíru.[13]
— Yousuf Karsh
  • Dívejte se kolem sebe, přemýšlejte a berte si z toho ponaučení. To vše dřív, než vezmete do ruky fotoaparát a stisknete spoušť.[14]
  • Mým cílem je použít kameru k portrétování slavných tak, jak se jeví mně a jak je vnímá naše generace.[3]

Publikace[editovat | editovat zdroj]

  • Faces of destiny; portraits by Karsh (1946)
  • Canada: as seen by the camera of Yousuf Karsh and described in words by John Fisher (1960)
  • In search of greatness; reflections of Yousuf Karsh (1962)
  • Karsh portfolio (1967)
  • Portraits by Karsh (1968)
  • Faces of Our Time (1971)
  • Karsh portraits (1976)
  • Karsh Canadians (1978)
  • Karsh: a fifty-year retrospective (1983)
  • Karsh: American legends (1992)
  • Portrait in Light and Shadow: the Life of Yousuf Karsh (2007)
  • Karsh: A Biography in Images, (MFA Publications, 2004)

Biografické filmy[editovat | editovat zdroj]

  • "Karsh is History." Produkce Grand Nord a Portrait Gallery of Canada. Režie Joseph Hillel (2009).

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. By THE NEW YORK TIMES July 14, 2002. Yousuf Karsh, 93, Who Photographed Famous and Infamous of 20th Century, Dies
  2. a b http://www.photorevue.cz/content/view/29/9/
  3. a b http://kultura.idnes.cz/zemrel-fotograf-yousuf-karsh-dj8-/vytvarneum.asp?c=A020715_102407_vytvarneum_vlk
  4. a b LUCAS, DEAN. Famous Pictures Magazine - Churchill’s Portrait [online]. Famous Pictures Magazine, [cit. 2007-07-18]. Dostupné online.  
  5. "Karsh, Hovsep". Soviet Armenian Encyclopedia. Yerevan, Armenian SSR, 1986, 430.
  6. TRAVELTERRIFIC.COM. Tulipmania: May 3–20 [online]. travelterrific.com, [cit. 2007-07-18]. Dostupné online.  
  7. http://www.malenframing.com/images/gifts/bab_dollar.jpg
  8. CHURCHILL. Quotations and Stories [online]. [cit. 2007-07-18]. Dostupné online. (English) 
  9. International Who's Who, Mezinárodní Kdo je kdo je referenční kniha se seznamem významných lidí světa. Vydává ji každoročně od roku 1935 společnost Europa Publications, od roku 2000 pak Routledge - britská nakladatelská skupina Taylor and Francis.
  10. Cameras [online]. CanadaScience and Technology Museum, [cit. 2007-07-18]. Dostupné online.  
  11. http://www.sciencetech.technomuses.ca/english/collection/karsh5.cfm
  12. Karsh of Ottawa Collection [online]. Canada Science and Technology Museum, [cit. 2007-08-03]. Dostupné online.  
  13. Karsh, Yousuf: La photographie du 20. siècle. Paris 2003, str. 48, citát přeložila: Eliška Marvanová, Současná francouzská portrétní fotografie v kontextu historického vývoje portrétní tvorby, Bakalářská práce, http://is.muni.cz/th/74882/ff_b/bakalarka_finalni1.doc
  14. http://www.fotodilema.cz/profil.php

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]