Design

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tašky (Taiwan)
C. A. Breger: zalévací konvice

Design (z angl., vyslov [dyzajn]) znamená návrh a může označovat jak činnost návrháře, tak výsledný produkt jeho činnosti.

Původ slova[editovat | editovat zdroj]

Anglické slovo design je odvozeno z latinského de-signare, označit, vyznačit, a postupně dostalo také významy „navrhnout“ i „návrh“.[1] Od poloviny 20. století, kdy se začal klást větší důraz na vzhled výrobků a reklamu, se rozšířilo do mnoha jazyků včetně češtiny v užším významu výtvarného návrhu užitkových předmětů. V češtině se předtím užíval název „průmyslové výtvarnictví“, který však zahrnoval jen tvarování průmyslových výrobků (strojů, nástrojů, nábytku, oděvů atd.). Naproti tomu design dnes zahrnuje i grafický návrh plakátů a tiskovin, webových stránek, obalů, reklamních značek a firemních kampaní.

Význam[editovat | editovat zdroj]

Cílem designu je co nejúčelněji propojit funkční a estetickou stránku navrhovaného předmětu. Vyžaduje proto jak technické, tak výtvarné schopnosti a znalosti a v současné době úzce souvisí také s propagací a reklamou.

Podle oblastí, kde se design uplatňuje rozlišujeme například:

Historie[editovat | editovat zdroj]

Návrhářství užitkových předmětů se začalo oddělovat jako samostatná profese už koncem 19. století, například v typografii, v textilním, sklářském a vůbec uměleckém průmyslu. Průmyslová výroba přinesla snahu o zlevnění výroby, takže výrobky byly často nevzhledné. Proti tomu vzniklo anglické hnutí za obnovu řemesel, jehož nejznámějším představitelem byl William Morris. U nás vzniklo za podobným účelem roku 1873 Moravské průmyslové museum (nynější Uměleckoprůmyslové muzeum (Brno)), roku 1885 Uměleckoprůmyslové museum v Praze a téhož roku Uměleckoprůmyslová škola v Praze (UMPRUM). V meziválečném období k tomu přistoupila brněnská Škola uměleckých řemesel a další. Od třicátých let 20. století se důraz přesouval od užitého umění k návrhářství průmyslových výrobků (strojů. automobilů, letadel, nábytku aj.), které pak v 60. letech dosáhlo významných mezinárodních úspěchů.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Thomas Hauffe, Design. Brno: Computer Press, 2004 - 192 s. ISBN 80-251-0284-X
  • Stanislav Horný, Počítačová typografie a design dokumentů: průvodce světem tvorby dokumentů. Praha: Grada Publishing, 1997 - 279 s. ISBN 80-7169-487-8
  • Zdeno Kolesár, Kapitoly z dějin designu. Praha: Vysoká škola umělecko-průmyslová, 2004 - 167 s. ISBN 80-86863-03-4
  • Jan Michl, Tak nám prý forma sleduje funkci. Sedm úvah o designu vůbec a o chápání funkcionalismu zvláště. Praha: Vysoká škola umělecko-průmyslová, 2003 - 237 s. ISBN 80-901982-7-9
  • Martina Pachmanová: Design: Aktualita, nebo věčnost? (antologie textů k teorii a dějinám designu), Praha: Vysoká škola Umělecko-průmyslová, 2005, ISBN 80-86863-05-0
  • Penny Sparkeová, Století designu: průkopníci designu 20. století. Praha: Slovart, 1999 - 272 s. ISBN 80-7209-142-5
  • Lenka Žižková a kol., Český interiér a nábytkový design 1989-1999. Praha: Prostor - architektura, interiér, design, 2000 - 211 s. ISBN 80-902736-1-0

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.etymonline.com/index.php?search=design&searchmode=none

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
  • Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku anglické a německé Wikipedie.