Ilja Grigorjevič Erenburg
v roce 1943
Ilja Grigorjevič Erenburg (rusky:Илья́ Григо́рьевич Эренбу́рг) (27. ledna 1891 – 31. srpna 1967) byl ruský spisovatel, básník a publicista. Pocházel z židovské rodiny (Ehrenburg) německého původu.
V roce 1908 byl z politických důvodů uvězněn, poté uprchl a v letech 1908–1917 žil v Paříži, zde se seznámil s V. I. Leninem.
Působil jako dopisovatel v Občanské válce ve Španělsku pro více novin. Překládal také francouzskou a španělskou literaturu.
Obsah |
Dílo [editovat]
před rokem 1925
Počátky jeho tvorby byly ovlivněny expresionismem. Pozdější tvorbu ovlivnil symbolismus.
Znal i západní především francouzské literární prostředí. V jeho díle je patrný odpor k buržoazii, ale do socialistické tvorby se také zrovna nehrnul. Ve svých knihách většinou líčí srážky soukromí lidí s revolucí.
Je znám také znám díky svému působení za druhé světové války. Na východní frontě působil jako novinář píšící nenávistné články, které podněcovaly nenávist ke všem Němcům bez rozdílu. Jeho článkům v novinách Pravda nebo Krasnaya zvezda se říkalo "kaťuše", což byl známý sovětský raketomet, který způsoboval ohromné škody. Mnoho historiků [kdo?] se domnívá[zdroj?], že krutosti, kterých se dopouštěla Rudá armáda při dobývaní Německa byly inspirovány Erenburgovými texty.
Ukázky textů [editovat]
"Nyní už víme, že Němci nejsou lidé. Nyní se slovo „Němec“ stalo jedno z nejhnusnějších nadávek. Nenechte nás mluvit. Nenechte nás se vztekat. Nechte nás zabíjet. Když nezabijete Němce, Němec zabije Vás. Odtáhne pryč Vaší rodinu a bude ji mučit v tom svém hnusném Německu. Když už jste zabili jednoho Němce, zabijte hned dalšího."
"Nezapomeň vojáku! Tam v Německu se skrývá Němec, který zabil tvé dítě, znásilnil tvou ženu, nevěstu a sestru, zastřelil tvou matku a otce, vypálil tvůj dům. Postupuj proti nepříteli s neutišitelnou nenávistí. Kvůli spravedlnosti a ve jménu památky všech, kteří byli povražděni fašistickými katany je tvou povinností jít do doupěte bestie a fašistické zločince potrestat. Krev našich kamarádů padlých v boji, utrpení zavražděných, sténání zaživa pohřbených, neutišitelné slzy matek tě volají k nemilosrdné pomstě."
"Němci budou proklínat hodinu, kdy vstoupili na naši půdu. Německé ženy budou proklínat hodinu, kdy porodily své syny - barbary. My nebudeme hanobit. My nebudeme proklínat. My budeme zabíjet."
Meziválečnou ČSR popsal roku 1931 jako zemi, kde "milují amerikanismus a knedlíky se zelím a vyvážejí do světa Čapkovy spisy a Baťovy výrobky. To druhé svět potřebuje,to první si mohou nechat, vždyť každá zeměmá Čapků dost." (O. Rádl, I. Erenburg o vlasti vojáka Švejka, Rozpravy Aventina, 1931, str. 337.)
Bibliografie [editovat]
- Neobyčejná dobrodružství Julie Jurenita – ukazuje absurditu 1. světové války
- Bouřlivý život Lazika Rojtšvance
- Trust D. E. neboli historie zániku Evropy
- Třináct dýmek
- Den druhý
- Jedním dechem - zabývá se industrializací SSSR
- Pád Paříže (1942) – o 2. světové válce
- Bouře (1947) – o 2. světové válce
- Devátá vlna
- Tání (1957) – popis roku 1953, smrt Stalina a nástup jakéhosi uvolnění
- Lidé, roky, život (1960–1965) – paměti (6 dílů)
Odkazy [editovat]
Literatura [editovat]
- COMAY, Joan; COHN-SHERBOK, Lavinia. Who's Who in Jewish History: After the Period of the Old Testament. London : Routledge, 2002. 407 s. Dostupné online. ISBN 978-0415260305. (anglicky)
- ČÍŽKOVÁ, Marta. heslo Erenburg, Ilja. In Milan Hrala a kol. Slovník spisovatelů, Sovětský svaz,. Praha : Odeon, 1978. Svazek I (A-K), s. 363-366.
Související články [editovat]
