Řád rumunské koruny

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání


Řád Rumunské koruny
Ordinul Coroana României
Rytířský kříž

Rytířský kříž

Základní info
Kategorie: záslužný
Země původu: Rumunsko
Založil: Karel I. Rumunský
Motto: Naší vůlí
Počet tříd: 5
Odznak: zlatý maltézský kříž s červeným smaltem
Hvězda: stříbrná briliantující osmicípá hvězda
Stuha: světlemodrá se stříbrným pruhem
Stuha

Řád rumunské koruny (rumunsky Ordinul Coroana României) byl rumunský záslužný řád. Založil ho dne 14. března 1881 král Karel I. při příležitosti povýšení Rumunského knížectví na království. Byl udělován do roku 1947 v Rumunsku. Poté, po pádu monarchie, slouží jako rodinný řád dynastie Hohenzollern-Sigmaringen.

Vzhled řádu[editovat | editovat zdroj]

Odznakem je zlatý, červeně smaltovaný maltézský kříž s bílým lemem. Mezi rameny se nacházejí dvě propletené zlaté ozdobné iniciály zakladatele C. Ve středovém červeném medailonu se nachází stříbrná koruna, obtočená heslem na zlaté pásce PRINNOI INSINE 14. martie 1881 (Námi samotnými 14. března 1881). Na zadní straně pak data 10. MAIU 1866 (počátek vlády Karla I.), 1877 (osamostatnění se na Osmanské říši) a 1881 (rok povýšení na království). Za bojové zásluhy byly přidávány dva zkřížené meče.

V roce 1932 došlo ke změně vzhledu. Mezi rameny se objevily koruny na místo iniciál. Ty se přemístily do středového medailonu (dvě zkřížené iniciály C s I vpletené mezi ně). Kříž byl navíc převýšen korunou.

Hvězda je stříbrná a osmícípá, brilantující s řádovým křížem na středu. Hvězda velkodůstojníka je totožná, jen ve středu má pouze stříbrnou korunu.

Stuha světlemodrá se stříbrným postranním pruhem.

Dělení[editovat | editovat zdroj]

Řád měl po celou dobu svojí platnosti 5 tříd, a to:

  • I. třída: velkokříž - velkostuha s odznakem a hvězda
  • II. třída: velkodůstojník - odznak u krku a hvězda
  • III. třída: komandér - odznak u krku
  • IV. třída: důstojník - odznak na prsou, rozeta na stuze
  • V. třída: rytíř - odznak na prsou

Každá třída měla určený počet nositelů, bylo to u velkokříže 25, u velkodůstojníka 80, u komandéra 150 a u důstojníka 300. Rytířská třída byla neomezena.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • LOBKOWICZ, František. Encyklopedie řádů a vyznamenání. Praha : Libri, 1999. 255 s. ISBN 80-85983-71-0.  

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Orden der Krone von Rumänien na německé Wikipedii.