Franz Kafka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Franz Kafka
Kafka portrait.jpg
Fotografie Franze Kafky z roku 1906
Narození 3. července 1883
Rakousko-Uhersko Praha, Rakousko-Uhersko
Úmrtí 3. června 1924 (40 let)
Rakousko Kierling u Klosterneuburgu, Rakousko
Povolání úředník pojišťovny, spisovatel
Státní příslušnost rakousko-uherská, československá
Alma mater Karlo-Ferdinandova univerzita
Žánr povídky, novely
Literární hnutí moderna, předchůdce existencialismu,magického realismu, absurdního dramatu
Významná díla Proces, Zámek, Proměna
Vlivy Hamsun, Schopenhauer, Goethe, von Kleist, Kierkegaard, Altenberg, Dostojevskij, Dickens, Nietzsche, Flaubert, Walser, Weininger, Jules Laforgue
Vliv na Pinter, Nabokov, Abe, Roth, Beckett, Camus, Musil, Fellini, Arendtová, Benjamin, Sartre, Singer, Borges, García Márquez, Fuentes, Kundera, Jančar, Rushdie, Murakami, Grass, Park, Vasquez, Filipacchi, Salinger, Lynch, Bukowski, Canetti, Klíma
Podpis Franz Kafka Signature.jpg
Logo Wikimedia Commons multimédia na Commons
Wikisource-logo.svg původní texty na Wikizdrojích
Wikiquote-logo.svg citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg seznam titulů v katalogu NK ČR

Franz Kafka (3. července 1883, Praha3. června 1924, Kierling u Klosterneuburgu), zřídka též František Kafka,[1] byl pražský, německy píšící spisovatel židovského původu a jeden z literárně nejvlivnějších spisovatelů 20. století.[2][3]

Život[editovat | editovat zdroj]

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Kafka ve věku pěti let

Narodil se na Starém Městě v Praze, kde i později žil, v rodině židovského velkoobchodníka s galanterií Hermanna Kafky (18521931) a Julie Kafkové, rozené Löwyové (18561934).[4] Měl dva bratry, Georga a Heinricha, kteří oba zemřeli v dětském věku, a tři sestry, Elli (18891941), Valli (18901942) a Ottlu (18921943).[4] Všechny jeho sestry se staly později oběťmi nacistického teroru a zemřely v koncentračních táborech. Se svým otcem nevycházel dobře, což ovlivnilo nejen jeho dětství, ale i dílo (Dopis otci). Po Praze se rodina přibližně 14krát stěhovala. Kafkova mateřština byla němčina, ale hovořil také česky a francouzsky. Ačkoli byl Žid, kvalita výuky hebrejštiny v té době poskytovaná v rámci židovského náboženství na školách byla kolísavá, z čehož se usuzuje, že hebrejsky téměř vůbec neuměl.[5] Moderní hebrejštinu se Kafka později učil spolu s Miriam Singerovou u Jiřího Mordechaje Langera a zvládl ji do té míry, že s Langerem mluvil hebrejsky o prvních letadlech, která se tehdy vznášela nad Prahou.[6]

Studia a životní pouť[editovat | editovat zdroj]

Kafka nejprve navštěvoval Německou chlapeckou obecnou školu v Masné ulici 12 (1889–1893), poté Německé státní gymnázium v paláci Golz-Kinských na Staroměstském náměstí 12 (1893–1901). V letech 19011906 studoval práva na německé části Karlo-Ferdinandovy univerzity a navštěvoval také přednášky germanistiky a dějin umění.[4] V roce 1902 se setkal s Maxem Brodem, rovněž studentem Karlo-Ferdinandovy univerzity a jejich přátelství trvalo až do Kafkovy smrti v roce 1924. V roce 1906 Kafka promoval a stal se doktorem práv.[4]

V roce 1907 začal pracovat a byl tři čtvrtě roku zaměstnán u pojišťovny Assicurazioni Generali.[5] Od srpna 1908 až do svého předčasného penzionování v roce 1922 pracoval v Dělnické úrazové pojišťovně (Arbeiter-Unfall-Versicherungs-Anstalt für das Königreich Böhmen),[4] nejprve jako koncipient, poté na různých pozicích tajemníka. Byl zde oblíben u spolupracovníků i nadřízených a dosáhl i nesporného kariérního úspěchu. I k tomuto zaměstnání měl podle všeho ambivalentní vztah – v korespondenci napsal, že „moje zaměstnání je pro mne nesnesitelné, protože odporuje ... mému jedinému povolání, a tím je literatura“; lze však najít i pasáže, z nichž vysvítá hrdost nad vykonanou prací a dosaženou pozicí.[7]

V roce 1908 publikoval své první texty v mnichovském časopise Hyperion a v Brodově almanachu Arkadia. Později některé své povídky veřejně četl.

Dle jeho přítele Maxe Broda byl Kafka vždy velmi pečlivě, ale nenápadně oblečen. Neměl rád vulgární vtipy, byl vždy usměvavý, laskavý. Jeho snad jedinou chybou bylo, že se velmi podceňoval.

Kafkův poměr k ženám byl více než komplikovaný. Přesto navázal vztahy s několika ženami. V roce 1912 se Kafka setkal s úřednicí Felice Bauerovou. Byl s ní dvakrát zasnouben (1914 a 1917), ale vztah definitivně skončil v roce 1917. Dalšími ženami v Kafkově životě byly Julie Wohryzková, s níž v letech 19181920 prožil krátký vztah a zasnoubil se s ní, a později jeho vídeňská přítelkyně Milena Jesenská. Poslední ženou v Kafkově životě a jeho družkou byla Dora Diamantová, původem z Polska, se kterou prožil ještě osm měsíců v Berlíně a v rakouských sanatoriích.

Na podzim 1917 začal trpět tuberkulózou. V práci dostává tříměsíční volno na zotavenou (které se ovšem protáhlo) a odjíždí na venkov do obce Siřem, kde hospodaří jeho sestra Ottla se svým manželem (jeho rodina tu vlastní několik stavení). Je to právě Siřem, kterou považují někteří literární historici za inspiraci Kafkova enigmatického Zámku (ačkoli jej začal psát ve Špindlerově Mlýně). V roce 1922 kvůli nemoci opustil Kafka své zaměstnání v pojišťovně definitivně a v roce 1924 zemřel.

Zralá léta[editovat | editovat zdroj]

Důležitou úlohu v Kafkově životě hrála Milena Jesenská, první překladatelka jeho prózy do češtiny. Přestože se setkali pouze dvakrát, udržovali spolu intenzivní korespondenční styk, který přetrval téměř až do Kafkovy smrti. Jesenská seznámila českou veřejnost s jeho dílem. Kromě ní jeho díla do češtiny překládali Pavel Eisner, Jan Grmela, na vydání jeho děl se podílel i Josef Florian.

Hrob Franze Kafky a jeho rodičů na Novém židovském hřbitově

V roce 1923 se odstěhoval do Berlína, aby se odpoutal od rodiny a mohl se soustředit na psaní. Zde žil s 25letou Dorou Diamantovou z ortodoxní židovské rodiny.

Kafka byl přesvědčený sionista. Odebíral Selbstwehr a učil se pilně hebrejsky. Z Kafkových deníků plyne, že snil o životě v Zemi izraelské. Podle vyprávění jeho sestry Ottly svůj sen neuskutečnil, protože chtěl odejít s ní, ale ona si vzala Čecha Josefa Davida, jehož ze srdce milovala.

Podle svých přátel byl Kafka zábavný a citlivý společník.[6] Byl nekuřák, a po značnou část svého života vegetarián. Když ho lékaři přesvědčili, aby kvůli pokročilé tuberkulóze začal jíst maso, jeho vegetariánství na sebe vzala Ottla. O svých zvycích napsal Felicii Bauerové: "Samozřejmě nepiju alkohol, kafe a čaj a většinou nejím čokoládu." Na druhou stranu hlavní postava Zámku - Zeměměřič K. má kávu v oblibě.

Podle dobových svědectví se již za Rakouska zajímal o českou politiku, značně přispíval na politické vězně a byl nejméně jednou předveden. Aby mohl ráno přijít včas do práce, zaplatil kauci za své propuštění.

Část svého života prožil v sanatoriích a lázních v Čechách, na Slovensku (osm měsíců v Matliarech), v Rakousku i v Německu. Ke konci života pak z nutnosti. Léčil se i v Itálii a Švýcarsku. V červnu 1924 zemřel na tuberkulózu hrtanu v sanatoriu v Kierlingu u Klosterneuburgu v Dolním Rakousku.

Pohřben je v rodinné hrobce na Novém židovském hřbitově na pražském Žižkově (Izraelská 1).

Kafka v závěti (dva neodeslané dopisy Maxu Brodovi) žádal, aby byla zničena veškerá jeho neuveřejněná díla, dopisy a deníky. Dora Diamantová poctivě všechny rukopisy, které měla, zničila (část zničilo berlínské gestapo), ale jeho přítel Max Brod závěť nerespektoval a jeho dílo vydal.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Za nejdůležitější Kafkovy práce jsou všeobecně považovány romány Proces, Nezvěstný (též zvaný Amerika), Zámek a povídka Proměna. Stěžejní část Kafkova díla byla za jeho života téměř neznámá, publikoval jen několik povídek. Proslulým autorem se Kafka stal až po své smrti, zejména po 2. světové válce, a dnes patří ke klasikům literatury 20. století a jedněm z největších inovátorů románové formy vyprávění. Důležitými motivy jeho tvorby jsou pocity vyřazenosti a izolovanosti. V kontrastu s tím je často humorné a ironické líčení. Dalším podstatným rysem tvorby jsou hrdinové, kteří se stávají předmětem ponižování. Ukončení příběhů jsou zpravidla tragická a bezvýchodná.

Povídky vydané za života[editovat | editovat zdroj]

Pomník Franze Kafky v Praze od Jaroslava Róny
  • Ein Damenbrevier, 1909.
  • Gespräch mit dem Beter, 1909.
  • Gespräch mit dem Betrunkenen, 1909.
  • Die Aeroplane in Brescia, 1909.
  • Großer Lärm, 1912.
  • Betrachtung, 1913 (česky Rozjímání).
  • Das Urteil, 1913 (česky Ortel).
  • Der Heizer, 1913 (česky Topič). První kapitola románového fragmentu Der Verschollene (česky Nezvěstný).
  • Die Verwandlung, 1915 (česky Proměna).
  • Der Mord, 1918. Jiná verze nazvaná Ein Brudermord, 1919.
  • In der Strafkolonie, 1919 (česky V kárném táboře).
  • Ein Landarzt, 1918 (česky Venkovský lékař).
  • Der Kübelreiter, 1921 (česky Jezdec na uhláku).
  • Ein Hungerkünstler, 1922 (česky Umělec v hladovění).

Díla vydaná posmrtně[editovat | editovat zdroj]

  • Beschreibung eines Kampfes, 19041905 (česky Popis jednoho zápasu).
  • Hochzeitsvorbereitungen auf dem Lande, 19071908 (česky Svatební přípravy na venkově).
  • Der Dorfschullehrer, 19141915 (česky Obří krtek). Brodův titul Der Riesenmaulwurf.
  • Blumfeld, ein älterer Junggeselle, 1915.
  • Der Gruftwächter, 19161917.
  • Der Jäger Gracchus, 1917 (česky Myslivec Gracchus). Titul vydán Brodem.
  • Beim Bau der Chinesischen Mauer, 1917 (česky Na stavbě čínské zdi).
  • Eine alltägliche Verwirrung, 1917. Titul vydán Brodem.
  • Brief an den Vater, rukopis 1918 (česky Dopis otci).
  • Kleine Fabel, 1920. Titul vydán Brodem.
  • Der Geier, 1920 (česky Sup).
  • Forschungen eines Hundes, 1922 (česky Výzkumy jednoho psa).
  • Der Bau, 19231924. Titul vydán Brodem.
  • Der Prozeß, rukopis z let 19141915; vydáno 1925 (česky Proces) – hlavní postava Josef K. je v den svých 30. narozenin zatčen a obviněn. Zpočátku se K. brání a snaží se zjistit příčinu svého zatčení, ale postupem času začíná věřit ve svou vinu.
  • Das Schloß, rukopis z roku 1922; vydáno 1926. Románový fragment (česky Zámek).
  • Amerika, první náčrty 1912; vydáno 1927. Románový fragment (česky Amerika nebo Nezvěstný). Brodův titul Amerika nahradil původně Kafkou zamýšlený název „Der Verschollene“ (Nezvěstný). Je to příběh mladíka cestujícího do Ameriky na lodi, postupně v Americe bydlící u svého přítele. Jako další Kafkova díla, i tady je epická část velmi nevýrazná, spíše slouží pro vykřičení pocitu nevinně odsouzeného, bezvýchodně bloudícího. V tomto stavu se ovšem Kafka nevyhýbá třeba i úsměvným momentům, které nás z patologického pocitu vytrhávají a dávají nám se s ním vlastně smířit. Nedokončenost tohoto díla není na škodu, jelikož vedle myšlenky odsouzení je jakékoli přirozené vyústění zbytečné.

Osobní pozůstalost[editovat | editovat zdroj]

Dále se zachovala jeho soukromá korespondence, která nevybočuje ze stylu jeho psaní. Jeho dopisy jsou svým způsobem krásné, ale jsou plny ponurosti a jakési deprese.

Významný dokument Kafkova života i jeho doby představují dopisy (přítelkyni Mileně Jesenské, snoubence Felici Bauerové, sestře Ottle a rodině) a deníky.

  • Dopisy Mileně
  • Dopisy Felici

Jeho soukromý deník (19021924) pouze potvrzuje předchozí údaje o jeho díle.

Kafkovi pokračovatelé[editovat | editovat zdroj]

Hledání smyslu lidské existence a především existencialismus přivedly na podobnou cestu i další spisovatele. Mezi české následovníky či pokračovatele Franze Kafky jsou v různých etapách své tvůrčí činnosti řazeni například: Ludvík Vaculík, Bohumil Hrabal, Karel Pecka, Jan Kameníček, Libuše Moníková a další tvůrci.[8] Odkazy na Kafkovy knihy se objevují v dílech světové literatury.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Woran starb Kafka? [online]. www.franzkafka.de, [cit. 2014-03-23]. Smuteční oznámení v češtině. Dostupné online.  
  2. The 100 Most Influential Writers of All Time. Příprava vydání J. E. Luebering. [s.l.] : The Rosen Publishing Group, 2009. ISBN 9781615300969. Kapitola Franz Kafka.  
  3. BURT, Daniel S.. The Literature 100: A Ranking of the Most Influential Novelists, Playwrights, and Poets of All Time. [s.l.] : Facts On File, 2009. 541 s. ISBN 9780816062676. Kapitola Franz Kafka. (anglicky) 
  4. a b c d e www.kafkamuseum.cz - Životopis [online]. www.kafkamuseum.cz, [cit. 2009-09-02]. Dostupné online.  
  5. a b WAGENBACH, Klaus. Franz Kafka. Praha : Mladá fronta. Kapitola C. K. státní gymnázium s německým jazykem vyučovacím na Starém městě pražském.  
  6. a b BONDYOVÁ, Ruth. Víc štěstí než Rozumu. Praha : Argo, 2003. 241 s. ISBN 80-7203-547-9. Kapitola Kolem Kafky.  
  7. KOCH, Hans-Gerd. Kafkovy továrny. Praha : Památník národního písemnictví, 2003. ISBN 80-85085-63-1. S. 29.  
  8. KAUTMAN, F.: Franz Kafka v dílech nové české prózy. Praha, 1992. Studie, on-line dostupná na stránkách spisovatele Jana Kameníčka.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BROD, Max. Život plný bojů : autobiografie. Praha : Mladá fronta, 1966. 316 s.  
  • COMAY, Joan; COHN-SHERBOK, Lavinia. Who's Who in Jewish History: After the Period of the Old Testament. London : Routledge, 2002. 407 s. Dostupné online. ISBN 978-0415260305. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu