Franz Kafka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Franz Kafka
Kafka portrait.jpg
Fotografie Franze Kafky z roku 1906
Narození 3. července 1883
Rakousko-Uhersko Praha, Rakousko-Uhersko
Úmrtí 3. června 1924 (40 let)
Rakousko Kierling u Klosterneuburgu, Rakousko
Povolání úředník pojišťovny, spisovatel
Státní příslušnost rakousko-uherská
Alma mater Karlo-Ferdinandova univerzita
Literární žánr povídky, novely
Literární hnutí moderna, existencialismus, předchůdce magického realismu
Významná díla Proces, Zámek, Proměna
Vlivy Hamsun, Schopenhauer, Goethe, von Kleist, Kierkegaard, Altenberg, Dostojevskij, Dickens, Nietzsche, Flaubert, Walser, Weininger
Vliv na Pinter, Nabokov, Abe, Roth, Beckett, Camus, Musil, Fellini, Arendtová, Benjamin, Singer, Borges, García Márquez, Fuentes, Kundera, Jančar, Rushdie, Murakami, Grass, Park, Vasquez, Filipacchi, Salinger, Lynch, Bukowski, Canetti, Klíma
Podpis Franz Kafka Signature.jpg
Commons-logo.svg multimediální obsah na Commons
Wikisource-logo.svg původní texty na Wikizdrojích
Wikiquote-logo.svg citáty na Wikicitátech.
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny

Franz Kafka (3. července 1883, Praha – 3. června 1924, Kierling u Klosterneuburgu) byl pražský, německy píšící spisovatel židovského původu a jeden z literárně nejvlivnějších a nejoceňovanějších spisovatelů 20. století.

Obsah

[editovat] Život

[editovat] Rodina

Kafka ve věku pěti let

Narodil se na Starém Městě v Praze, kde i později žil, v rodině židovského velkoobchodníka s galanterií Hermanna Kafky (1852 až 1931) a Julie Kafkové, rozené Löwyové (1856 až 1934).[1] Měl dva bratry, Georga a Heinricha, kteří oba zemřeli v dětském věku, a tři sestry, Elli (1889 až 1941), Valli (1890 až 1942) a Ottlu (1892 až 1943).[1] Všechny jeho sestry se staly později oběťmi nacistického teroru a zemřely v koncentračních táborech. Se svým otcem nevycházel dobře, což ovlivnilo nejen jeho dětství, ale i dílo (Dopis otci). Po Praze se rodina přibližně 14krát stěhovala. Kafkova mateřština byla němčina, ale hovořil také česky a francouzsky. Ačkoli byl Žid, neuměl hebrejsky. Teprve až několik let před smrtí se podle některých zdrojů začal hebrejštinu učit.


[editovat] Studia a životní pouť

Kafka nejprve navštěvoval Německou chlapeckou obecnou školu v Masné ulici 12 (1889–1893), poté Německé státní gymnázium v paláci Golz-Kinských na Staroměstském náměstí 12 (1893–1901). V letech 1901 až 1906 studoval práva na německé části Karlo-Ferdinandovy univerzity a navštěvoval také přednášky germanistiky a dějin umění.[1] V roce 1902 se setkal s Maxem Brodem, rovněž studentem Karlo-Ferdinandovy univerzity a jejich přátelství trvalo až do Kafkovy smrti v roce 1924. V roce 1906 Kafka promoval a stal se doktorem práv.[1]

V letech 1907 až 1922 pracoval v Dělnické úrazové pojišťovně (Arbeiter-Unfall-Versicherungs-Anstalt für das Königreich Böhmen),[1] nejprve jako koncipient, poté na různých pozicích tajemníka. Byl zde oblíben u spolupracovníků i nadřízených a dosáhl i nesporného kariérního úspěchu. I k tomuto zaměstnání měl podle všeho ambivalentní vztah – v korespondenci napsal, že „moje zaměstnání je pro mne nesnesitelné, protože odporuje ... mému jedinému povolání, a tím je literatura“; lze však najít i pasáže, z nichž vysvítá hrdost nad vykonanou prací a dosaženou pozicí.[2] V roce 1922 byl ještě krátce zaměstnán u pojišťovny Assicurazioni Generali.

V roce 1908 publikoval své první texty v mnichovském časopise Hyperion a v Brodově almanachu Arkadia. Později některé své povídky veřejně četl.

Kafkův poměr k ženám byl více než komplikovaný. Sex považoval za cosi nečistého a nazýval jej „trestem za lásku“.[zdroj?] V jeho dílech je sexuální vztah často spojován s nízkostí, vinou či špínou.[zdroj?] Přesto navázal vztahy s několika ženami. V roce 1912 se Kafka setkal s úřednicí Felice Bauerovou. Byl s ní dvakrát zasnouben (1914 a 1917), ale vztah definitivně skončil v roce 1917. Dalšími ženami v Kafkově životě byly Julie Wohryzková, s níž v letech 1918 až 1920 prožil krátký vztah a zasnoubil se s ní, a později jeho vídeňská přítelkyně Milena Jesenská. Poslední ženou v Kafkově životě a jeho družkou byla Dora Diamantová, původem z Polska, se kterou prožil ještě osm měsíců v Berlíně a v rakouských sanatoriích.

Na podzim 1917 začal trpět tuberkulózou. V práci dostává tříměsíční volno na zotavenou (které se ovšem protáhlo) a odjíždí na venkov do obce Siřem, kde hospodaří jeho sestra Ottla se svým manželem (jeho rodina tu vlastní několik stavení). Je to právě Siřem, kterou považují někteří literární historici za inspiraci Kafkova enigmatického Zámku (ačkoli jej začal psát ve Špindlerově Mlýně). V roce 1922 kvůli nemoci opustil Kafka své zaměstnání v pojišťovně Generali definitivně a v roce 1924 zemřel.

[editovat] Zralá léta

Důležitou úlohu v Kafkově životě hrála Milena Jesenská, první překladatelka jeho prózy do češtiny. Přestože se setkali pouze dvakrát, udržovali spolu intenzivní korespondenční styk, který přetrval téměř až do Kafkovy smrti. Jesenská seznámila českou veřejnost s jeho dílem. Kromě ní jeho díla do češtiny překládali Pavel Eisner, Jan Grmela, na vydání jeho děl se podílel i Josef Florian.

Hrob Franze Kafky a jeho rodičů na Novém židovském hřbitově

V roce 1923 se odstěhoval do Berlína, aby se odpoutal od rodiny a mohl se soustředit na psaní. Zde žil s 25letou Dorou Diamantovou z ortodoxní židovské rodiny.

Kafka byl, jako jeho hrdinové, depresivní, nešťastný, nenápadný a slabý.[zdroj?] Cítil se být životním ztroskotancem a nepochopený.[zdroj?] Lidem se vyhýbal,[zdroj?] jeho přáteli byli Max Brod, Franz Werfel a několik dalších německo-židovských intelektuálů. Byl nekuřák, vegetarián (zčásti z morálních a zčásti ze zdravotních důvodů), abstinent a nejedl sladké.

Část svého života prožil v sanatoriích a lázních v Čechách, na Slovensku (osm měsíců v Matliarech), v Rakousku i v Německu. Ke konci života pak z nutnosti. Léčil se i v Itálii a Švýcarsku. V červnu 1924 zemřel na tuberkulózu hrtanu v sanatoriu v Kierlingu u Klosterneuburgu v Dolním Rakousku.

Pohřben je v rodinné hrobce na Novém židovském hřbitově na pražském Žižkově (Izraelská 1).

Kafka v závěti (dva neodeslané dopisy Maxu Brodovi) žádal, aby byla zničena veškerá jeho neuveřejněná díla, dopisy a deníky. Dora Diamantová poctivě všechny rukopisy, které měla, zničila (část zničilo berlínské Gestapo), ale jeho přítel Max Brod závěť nerespektoval a jeho dílo vydal.

[editovat] Dílo

Ambox warning pn.svg

Tento článek zřejmě obsahuje výsledky vlastního výzkumu nebo neověřená tvrzení.
Prosím pomozte Wikipedii tím, že přidáte reference. Podívejte se na diskusní stránku, kde mohou být uvedeny další detaily.

Za nejdůležitější Kafkovy práce jsou všeobecně považovány romány Proces, Nezvěstný (též zvaný Amerika), Zámek a povídka Proměna. Stěžejní část Kafkova díla byla za jeho života téměř neznámá, publikoval jen několik povídek. Proslulým autorem se Kafka stal až po své smrti, zejména po 2. světové válce, a dnes patří ke klasikům literatury 20. století a jedněm z největších inovátorů románové formy vyprávění. Důležitými motivy jeho tvorby jsou pocity vyřazenosti a izolovanosti. V kontrastu s tím je často humorné a ironické líčení. Dalším podstatným rysem tvorby jsou hrdinové, kteří se stávají předmětem ponižování. Ukončení příběhů jsou zpravidla tragická a bezvýchodná.

[editovat] Povídky vydané za života

Pomník Franze Kafky v Praze od Jaroslava Róny
  • Ein Damenbrevier, 1909.
  • Gespräch mit dem Beter, 1909.
  • Gespräch mit dem Betrunkenen, 1909.
  • Die Aeroplane in Brescia, 1909.
  • Großer Lärm, 1912.
  • Betrachtung, 1913 (česky Rozjímání).
  • Das Urteil, 1913 (česky Ortel).
  • Der Heizer, 1913 (česky Topič). První kapitola románového fragmentu Der Verschollene (česky Nezvěstný).
  • Die Verwandlung, 1915 (česky Proměna).
  • Der Mord, 1918. Jiná verze nazvaná Ein Brudermord, 1919.
  • In der Strafkolonie, 1919 (česky V kárném táboře).
  • Ein Landarzt, 1918 (česky Venkovský lékař).
  • Der Kübelreiter, 1921 (česky Jezdec na uhláku).
  • Ein Hungerkünstler, 1922 (česky Umělec v hladovění).

[editovat] Díla vydaná posmrtně

  • Beschreibung eines Kampfes, 1904 až 1905 (česky Popis jednoho zápasu).
  • Hochzeitsvorbereitungen auf dem Lande, 1907 až 1908 (česky Svatební přípravy na venkově).
  • Der Dorfschullehrer, 1914 až 1915 (česky Obří krtek). Brodův titul Der Riesenmaulwurf.
  • Blumfeld, ein älterer Junggeselle, 1915.
  • Der Gruftwächter, 1916 až 1917.
  • Der Jäger Gracchus, 1917 (česky Myslivec Gracchus). Titul vydán Brodem.
  • Beim Bau der Chinesischen Mauer, 1917 (česky Na stavbě čínské zdi).
  • Eine alltägliche Verwirrung, 1917. Titul vydán Brodem.
  • Brief an den Vater, rukopis 1918 (česky Dopis otci).
  • Kleine Fabel, 1920. Titul vydán Brodem.
  • Der Geier, 1920 (česky Sup).
  • Forschungen eines Hundes, 1922 (česky Výzkumy jednoho psa).
  • Der Bau, 1923 až 1924. Titul vydán Brodem.
  • Der Prozeß, rukopis z let 1914 až 1915; vydáno 1925 (česky Proces) – hlavní postava Josef K. je v den svých 30. narozenin zatčen a obviněn. Zpočátku se K. brání a snaží se zjistit příčinu svého zatčení, ale postupem času začíná věřit ve svou vinu.
  • Das Schloß, rukopis z roku 1922; vydáno 1926. Románový fragment (česky Zámek).
  • Amerika, první náčrty 1912; vydáno 1927. Románový fragment (česky Amerika nebo Nezvěstný). Brodův titul Amerika nahradil původně Kafkou zamýšlený název „Der Verschollene“ (Nezvěstný). Je to příběh mladíka cestujícího do Ameriky na lodi, postupně v Americ bydlící u svého přítele. Jako další Kafkova díla, i tady je epická část velmi nevýrazná, spíše slouží pro vykřičení pocitu nevinně odsouzeného, bezvýchodně bloudícího. V tomto stavu se ovšem Kafka nevyhýbá třeba i úsměvným momentům, které nás z patologického pocitu vytrhávají a dávají nám se s ním vlastně smířit. Nedokončenost tohoto díla není na škodu, jelikož vedle myšlenky odsouzení je jakékoli přirozené vyústění zbytečné..

[editovat] Osobní pozůstalost

Dále se zachovala jeho soukromá korespondence, která nevybočuje ze stylu jeho psaní. Jeho dopisy jsou svým způsobem krásné, ale jsou plny ponurosti a jakési deprese.

Významný dokument Kafkova života i jeho doby představují dopisy (přítelkyni Mileně Jesenské, snoubence Felici Bauerové, sestře Ottle a rodině) a deníky.

  • Dopisy Mileně
  • Dopisy Felici

Jeho soukromý deník (1902 až 1924) pouze potvrzuje předchozí údaje o jeho díle.

[editovat] Kafka v divadle

  • Milan Richter, Z Kafkova Pekloráje (2006) – odehrává se zčásti v Praze, zčásti v Tatranských Matliarech
  • Milan Richter, Kafkův druhý život (2007) – kafkovsky absurdně-realistická hra („co kdyby Kafka byl přežil“), odehrávající se z velké části v Praze a v Terezíně (2. světová válka, vězení na Pankráci v 50. letech 20. století)

[editovat] Odkazy

[editovat] Související články

Další informace o tématu na projektech Wikimedia:

multimediální obsah na Commons
původní text na Wikizdrojích
citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg
Seznam děl
v databázi Národní knihovny ČR, jejichž autorem nebo tématem je
Franz Kafka

[editovat] Reference

  1. ↑ a b c d e www.kafkamuseum.cz - Životopis [online]. www.kafkamuseum.cz, [cit. 2009-09-02]. Dostupné online.  
  2. ↑ KOCH, Hans-Gerd. Kafkovy továrny. Praha : Památník národního písemnictví, 2003. ISBN 80-85085-63-1. S. 29.  

[editovat] Externí odkazy

Citováno z „http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Franz_Kafka&oldid=7966702“
Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Tisk/export
Nástroje
V jiných jazycích