Vladimir Nabokov
| prasynovec | Vladimír Petkevič |
|---|---|
| otec | Vladimir Dmitrijevič Nabokov |
Vladimir Vladimirovič Nabokov, rusky: Владимир Владимирович Набоков, (22. dubna (10. dubna podle juliánského kalendáře) 1899, Sankt Petěrburg, Rusko - 2. července 1977, Montreux, Švýcarsko), byl ruský a později americký prozaik; svou ranou prózu a poezii psal pod pseudonymem Sirin.
Obsah |
Život [editovat]
Pocházel z dobře situované šlechtické rodiny (jeho otec byl právník a člen Prozatímní vlády Vladimir Dmitrijevič Nabokov), což mu umožnilo získat kvalitní vzdělání. Vladimir Vladimirovič Nabokov začal studovat v Petrohradě na elitní Těniševově škole, kde se naučil dobře anglicky a francouzsky. V roce 1919 z Ruska s celou rodinou emigroval. Ve studiu pokračoval i v emigraci, roku 1923 ukončil studium francouzské a ruské literatury na univerzitě v Cambridgi. Po říjnové revoluci žil v emigraci v Berlíně, kde působil jako překladatel a spisovatel v rámci tzv. ruského Berlína. V roce 1924 se Nabokov oženil a od roku 1937 žil v Paříži a živil se jako učitel jazyků, překladatel a instruktor tenisu. Roku 1940 se Nabokov uchýlil před německou okupací do USA, kde překládal, působil na Wellesley College a jako entomolog dostal Harvard Research Fellowship. Nabokov byl velmi uznávaným znalcem motýlů. V letech 1945 - 1959 působil na Cornellově univerzitě jako profesor ruské literatury. Roku 1960 se odstěhoval do švýcarského Montreux, kde prožil posledních 17 let života.
Dílo [editovat]
Do roku 1940 psal rusky, anglicky začal psát ještě před emigrací do USA (The Real Life of Sebastian Knight). Jeho lyrická poezie je ovlivněna expresionismem a symbolismem. Často se zabýval problematikou odcizení a problémy ruských politických a intelektuálních emigrantů. Ve svých (zejména pozdějších) dílech často využíval parodii a ironii. Jeho literární dílo má i výraznou a kritiky dosud neprávem opomíjenou filozofickou rovinu, přičemž důraz je kladen na prolínání relativní povahy času a prostoru. Nejdelší Nabokovův román ADA or Ardor: A Family Chronicle (McGraw-Hill 1969) se odehrává na úplně jiné planetě.
- Mášenka 1926
- Smích ve tmě 1932
- Lužinova obrana – 1930
- Pozvání na popravu – 1935
- Hrdinský čin
- Dar – 1938
- Lolita – Paříž 1955, USA 1958, česky 1991, 2003, 2007, jeho nejznámější dílo. Příběh dvanáctileté nymfičky (slovo, které Nabokov vymyslel) a jejího o více než třicet let staršího pěstouna a milence v jedné osobě. Toto dílo je považováno za jedno z nejkontroverznějších děl literatury 20. století.
- Nezvratný důkaz – 1951
- Jiné břehy – 1954
- Pnin – 1957 - Příběh „věčného exulanta“ Timofeje Pavloviče Pnina a jeho hořce komické konfrontace s americkým akademickým prostředím i se západním světem.
- Bledý oheň – 1962
- Ada or Ardor – 1969
- Průzračné věci – 1972
- Koukej na harlekýny – 1974
Monografie:
Výbory v češtině:
- Povídky 1 (1921-1929)
- Povídky 2 (1930-1937)
- Povídky 3 (1938-1952)
Monografie o Nabokovovi:
- Vladimir Nabokov – Od Mášenky k Daru (autor: Michal Sýkora)
- Vladimir Nabokov – „Americká“ témata (autor: Michal Sýkora)
- Podivuhodný podvodník (autor: Leszek Engelking)
Mimo vlastní literární činnosti se věnoval překladům, kdy se soustředil především na díla Heineho, Lermontova a Puškina
Související články [editovat]
- Americká literatura
- Seznam amerických spisovatelů
- Ruská literatura
- Seznam ruských spisovatelů
- Postmoderna
