Absurdní drama

Absurdní drama (z lat. absurdus nesmyslný, sluchu nepříjemný) je směr avantgardního divadla projevující se zejména od 50. let 20. století.

Charakteristické znaky

Absurdní drama zobrazuje skutečnost jako nesmyslnou. Vyjadřuje pocity bezmoci osamoceného člověka a ztrátu schopnosti dorozumění s ostatními lidmi. Ukazuje člověka, který je ohrožen mechanismy moderní civilizace, kterou sám stvořil.

Charakteristické je odstranění souvislého děje, opomíjení charakteristiky postav, deformace a devalvace jazyka, který ztrácí svou dorozumívací funkci. Dialog sice umožňuje komunikaci, ale prázdnota frází a plané tlachání znemožňují dorozumění.

Hry jsou laděny tragicky nebo tragikomicky. Časté jsou groteskní prvky a černý humor.

Významní představitelé

Předchůdci absurdního dramatu

• Christian Dietrich Grabbe (1801-1836)
• Georg Büchner (1813 – 1837)
• August Strindberg (1849 – 1912)
• Alfred Jarry (1873 – 1907) – hra Král Ubu (1897)

Představitelé absurdního dramatu 20. století

• Samuel Beckett (1906 – 1989)
• Arthur Adamov (1908 – 1970)
• Eugène Ionesco (1909 – 1994)
• Jean Genet (1910 – 1986)
• Friedrich Dürrenmatt (1921 – 1990)
• Edward Albee (* 1928)
• Sławomir Mrożek (* 1930)
• Harold Pinter (1930 – 2008)
• Václav Havel (1936 - 2011)

Literatura

• Silvie Punčochářová: Absurdní drama v Polsku, bakalářská diplomová práce, Brno 2006 on-line zde