Civilizace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
O počítačové hře pojednává článek Civilization (série).
Parthenon v Athénách je příkladem egejské civilizace
Ruiny Machu Picchu, „ztraceného města Inků,“ se staly významným symbolem civilizace Inků.

Pojem civilizace (též civilisace) má vícero významů vztahujících se k lidské společnosti. Slovo „civilizace“ pochází z latinského slova pro měšťana nebo občana, civis, z jeho adjektivní formy, civilis. Být „civilizovaný“ znamenalo především žít ve městě, v němž panuje ústava a právní normy dané společnosti, v tomto případě římské občanské právo, které bylo shromážděno do konsolidované podoby v Corpus iuris civilis v 6. století na podnět byzantského císaře Justiniána I. (483565).

Významy slova[editovat | editovat zdroj]

Slovníková a technická definice[editovat | editovat zdroj]

Podle nejstručnější, slovníkové definice, je civilizace komplexní společnost. Z technického, antropologického hlediska odlišujeme civilizace, v nichž žije mnoho lidí ve městech a odebírá jídlo vyrobené v zemědělství, od lovecko sběračských skupin a kmenových společností, v nichž lidé žijí v malých osadách nebo kočovných skupinách a živí se sběrem, lovem nebo prací na malých zahrádkách. V tomto významu je civilizace výlučný termín, který lze aplikovat jen na některé lidské skupiny a na jiné ne.

Širší význam[editovat | editovat zdroj]

V širším významu je jako civilizace označována jakákoliv výrazná skupina, ať už komplexní a bydlící ve městech nebo jednoduchá, kmenová. Tento význam je často vnímán jako méně exkluzívní a etnocentrický, na druhou stranu také méně užitečný a smysluplný než první. Při tomto užití je civilizace prakticky synonymní s kulturou.

Lidská společnost jako celek[editovat | editovat zdroj]

„Civilizací“ občas označujeme lidskou společnost jako celek, například ve větách „Jaderná válka by mohla znamenat konec civilizace.“ nebo „Po třech týdnech bloudění v divočině jsem s radostí uvítal návrat do civilizace.“ Navíc je slovo v tomto významu užíváno také k odkazování se na potenciální globální civilizaci.

Standard chování[editovat | editovat zdroj]

Civilizace může být chápána také jako standard chování, podobně jako etiketa. Civilizované chování je opakem chování barbarského nebo hrubého. V tomto významu civilizovanost implikuje dobrý rozhled a vytříbenost. Zda takové kultivované chování opravdu odpovídá historickému chování tzv. civilizovaných lidí vůči lovcům-sběračům, anebo je to spíše propaganda civilizované strany, snadno se přesvědčit z dějepisu.

Nadřazené vs. méně složité společnosti[editovat | editovat zdroj]

Jiné užití civilizace kombinuje první a čtvrtý význam slova, předpokládaje, že komplexnější společnost je přirozeně nadřazená méně složité společnosti. Tento úhel pohledu se používá k ospravedlnění rasismu, kolonialismu, imperialismu a genocidy; mocné společnosti často věří ve své právo „civilizovat“ nebo kulturně ovládnout společnosti slabší („barbary“). Označování celých národů se pak nese v tomto duchu (Slované od sclavus/otrok či Srbové od servus/sluha). Kolonizace a násilné převzetí kultury, neboli „civilizování“ nezápadních lidí je někdy nazýváno v mluvě moderních Evropanů jako „břímě bílého muže“. Civilizovaní lidé to většinou berou jako danou věc, že civilizace je krokem dopředu, tedy pokrokem, a všeobecně pozitivním vynálezem mladší doby kamenné.

Definice antropologů[editovat | editovat zdroj]

Anglický antropolog 19. století E.B. Tylor definoval civilizaci jako život ve městech, organizovaný vládou a usnadněný písmem. Zakoupený či odcizený nadbytek zdrojů umožňuje specializaci.

Současný americký antropolog John H. Bodley píše, že hlavní funkcí civilizace je organizace sítí ideologické, politické, ekonomické a vojenské moci, které pak rozdílně pomáhají privilegovaným domácnostem. Jinak řečeno, v civilizaci instituce jako církve, korporace a armády existují proto, aby přesouvaly zdroje a moc vládnoucím elitám.

Význam v právním jazyce[editovat | editovat zdroj]

Zánik civilizace[editovat | editovat zdroj]

Katastrofa bývá častým důvodem zániku civilizace uváděným v populární kultuře. Má zde vliv i náboženská tradice jako je například soudný den či fikce, kterou je pravděpodobně i Atlantida. Většinou se však jedná o postupnou kulturní transformaci, ale většina populace přežívá nadále. Tak jako například egyptská kultura přestala stavět pyramidy, tak i mayská civilizace je přestala stavět, ale změnila se postupně.[1] Zůstává i kontinuita na Starověký Řím. Mínojská civilizace také nemusela být obětí zániku ostrova Théra.[2] Postupné změny nebo odezvu na změny klimatu však lze vysledovat.[3]

Kritický postoj k civilizaci[editovat | editovat zdroj]

Kritici civilizace existují už od pradávna. Různí poustevníci, asketi a mniši, a na východě taoisté, se snažili vytvořit život s odstupem od civilizace. Později, američtí transcendentalisté, ámišové, někteří mennonité a hutterité, a v dnešní době ochránci přírody a přízněnci tzv. ekologické udržitelnosti se snaží najít cestu, jak civilizaci usměrnit jinam. Ještě radikálnější hlasy se vynořují mezi primitivisty, zelenými anarchisty, a anticivilizacionisty.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Civilization na anglické Wikipedii.

Interní odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://vtm.e15.cz/kolaps-mayske-civilizace-se-nekonal - Kolaps mayské civilizace se nekonal
  2. http://www.heritagedaily.com/2013/10/debate-still-rages-over-date-of-thera-eruption/66777 - Debate still rages over date of Thera eruption
  3. http://www.leben-in-luxor.de/docs/Yeakel_PNAS-2014-Yeakel-1408471111.pdf - Collapse of an ecological network in Ancient Egypt