Edward Burnett Tylor

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Edward Burnett Tylor.

Sir Edward Burnett Tylor (2. října 1832 - 2. ledna 1917) byl anglický antropolog. Je považován za čelního představitele kulturního evolucionismu.
V pracích "Primitivní kultura" (Primitive culture) a "Antropologie" (Anthropology) vymezil vědecké studium antropologie. Tylor je mnohými považován za zakládající postavu sociálních věd a kulturní antropologie, která v 19. století vznikala. Jeho práce má dodnes na antropologii značný vliv.[1] Věřil, že pomocí studia historie a prehistorie může být reformována britská společnost. Edward Tylor zavedl termín animismus (anime - duše). Tento stav považoval za prvopočátek náboženství.

Život[editovat | editovat zdroj]

E. B. Tylor se narodil v Camberwellu v Londýně. Byl synem Josefa Tylora a Harriet Skipperové a jeho otec vlastnil tamější slévárnu. Když Tylor dospíval, jeho rodiče zemřeli. Navíc jako kvaker nemohl studovat na univerzitě.[2] Začal se tedy připravovat na to, že pomůže řídit rodinný podnik, avšak zabránily mu v tom první příznaky tuberkulózy. Na radu lékařů, aby odjel do míst s teplejším klimatem, Tylor roku 1855 opouští Londýn a vydává se do střední Ameriky. "Při cestě na Kubu se setkal s archeologem Henrym Christiem, doprovázel ho na expedici do Mexika a nadchl se pro studium starých kultur."[3] Christy byl archeolog, etnolog a kvaker (ke kvakerům se hlásila i část Tylorovy rodiny). Tylorovy styky s Christym povzbudily jeho vzrůstající zájem o antropologii a pomohly rozvinout šíři jeho bádání až k prehistorickým kulturám.[4] Jakmile se Tylor vrátil do Anglie, měl dost poznámek o různých kulturách na to, aby vydal svou první publikaci: Anahuac: Or Mexico and the Mexicans, Ancient and Modern (1861). Od svého návratu do Anglie Tylor už nikdy necestoval za studiemi v terénu, avšak pokračoval v bádání na základě archeologických poznatků. Zajímal se především o zvyky a náboženské skutečnosti domorodých společenství. Toto téma se pak stalo námětem pro jeho druhou práci, knihu s názvem Researches into the Early History of Mankind and the Development of Civilization (1865). Poté následovala jeho nejznámější práce Počátky kultury (Primitive Culture) z roku 1871. I přesto, že Tylor nepřestával psát prakticky až do začátku 1. světové války, tato kniha zůstává nejzásadnějším počinem jeho práce. Je důležitá pro studium lidské kultury a dodnes je důležitou prací na poli antropologie. Kniha měla značný vliv na mladé badatele jako byl James George Frazer, který se stal následovníkem E. B. Tylora.

V roce 1871 byl Tylor zvolen členem Fellow of the Royal Society a o čtyři roky později mu byl udělen čestný doktorát Oxfordské University. V roce 1883 byl jmenován vedoucím universitního muzea v Oxfordu a rok na to prvním lektorem antropologie. V roce 1896 se stal prvním profesorem antropologie na téže universitě. Roku 1912 mu byl udělen šlechtický titul.

Animismus[editovat | editovat zdroj]

Tylor se ve svých studiích snažil mj. dopátrat původu náboženství. Na základě velkého množství shromážděného materiálu dochází k závěru, že člověk se ve všech kulturách vyvíjí přibližně stejně a náboženství se vyvíjí společně s ním. Tento předpoklad Tylorovi umožňuje uplatnit jednotný model o původu náboženství prakticky na všechny kultury. Podle Tylora původ náboženství spočívá v tzv. animismu (lat. anime - duše), tedy archaické, všeobecně rozšířené víry v samostatnou duši. Víra v duši se vyvinula z dualismu lidské zkušenosti, kdy člověk byl nucen konfrontovat každodenní zkušenosti se zážitky např. ze spánku. Nedokázal si racionálně vysvětlit rozdíl mezi lidmi ve snech a těmi „opravdovými“, potřeboval si vysvětlit rozdíl mezi mrtvým a živým tělem apod. Výsledkem těchto protikladných zkušeností a úsilí o vysvětlení se stala víra, že člověk má samostatnou duši, která stojí mimo každodenní zkušenost a mimo hmotný svět. Animistický model je podle Tylora pouze minimální definicí, jelikož z víry v duši vznikla víra v duchy a duchovní bytosti. Tyto představy vedly k polyteismu, který později vyústil až v monoteismus.[5]

Tylorův model animismu byl do jisté míry i odpovědí na tzv. manismus Herberta Spencera. Spencer vychází z předpokladu, že náboženství vzniklo z kdysi rozšířené víry v posmrtný život. Člověk věřil v zasahování předků do svého života, proto si je snažil naklonit tím, že jim přinášel dary apod. Postupné „zbožšťování“ předků vyústilo až v náboženství. Obě teorie, Tylorova i Spencerova, na první pohled odlišné, mají jedno společné: vychází z evoluční teorie Charlese Darwina. Zformování Tylorovy teorie kulturní evoluce bylo vedle intelektuálního klimatu vědeckého pozitivismu výrazně ovlivněno diskusí mezi „degeneracionisty“ a „progresionisty“. Degeneracionistickou teorii hájil již v době Tylorova života anglikánský arcibiskup Richard Whately (1787-1863) z Dublinu, nebo později rakouský antropolog a teolog Wilhelm Schmidt. Vycházela z předpokladu, že civilizace byla původním stavem lidstva, který z boží vůle společně sdílely všechny lidské společnosti. Divoši a barbaři však klesli v očích boha a postupně degenerovali do svého dnešního postavení, zatímco civilizované národy si vysokou kulturu udržely a dále zdokonalovaly. Tylor jako zastánce progresionismu byl naproti tomu přesvědčen, že všechny společnosti procházejí přirozením kontinuálním procesem progresivního vývoje, přičemž různé národy a etnika světa představují různou úroveň dosaženého kulturního pokroku. Náboženství je podle Tylora jednou z několika etap vývoje (evoluce) lidského myšlení, která musí ustoupit více pokrokové vědě.

Univerzální evoluce kultury[editovat | editovat zdroj]

Schéma evolučního vývoje dle E. B. Tylora, L. H. Morgana a J. G. Frazera

  • Divošství - magický (mytický) typ kultury
  • Barbarství - náboženský typ kultury
  • Civilizace - vědecký (novověko-evropský) typ kultury

Tylorův model univerzální evoluce kultury je založen na analogii s vývojem lidského poznání. Podle Tylora stejně jako cesta k vědeckému poznání prochází stadii omylů, je i kulturní evoluce charakterizována postupnou eliminací chyb, nárůstem lidských znalostí, které vedou k progresivnímu rozvoji lidské kultury jako celku. Je pevně přesvědčen o tom, že kulturní evoluci dochází proto, že v dlouhodobé perspektivě převažují rozum a lidské poznání nad omylem a nevědomostí. V souladu s evolucionistickou teorií o psychické jednotě lidstva byl přesvědčen, že principy racionálního myšlení jsou základem lidského chování v moderních i primitivních společnostech. Rozdíl mezi civilizovanými a primitivními národy tedy netkví v odlišných principech myšlení, ale ve stupni kulturního vývoje, zejména míry lidského poznání, jehož daná společnost dosáhla.

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • 1861 - Anahuac: Or Mexico and the Mexicans, Ancient and Modern.
  • 1865 - Researches into the Early History of Mankind and the Development of Civilization (Londýn: John Murray).
  • 1871 - Primitive Culture: Researches into the Development of Mythology, Philosophy, Religion, Art, and Custom (Londýn: John Murray).
  • 1881 - Anthropology.
  • 1889 - On a Method of Investigatiing the Development of Institutions, v: Journal of The Royal Anthropological Institute, 18, str. 245-269.

česky a slovensky:

  • 1897 - Úvod do studia člověka a civilisace: anthropologie (přeložil František Rajchl, Praha: Nákladem Jana Laichtera; orig. 1881).
  • 1989 - Pervobytnaja kul’tura (Moskva: Politizdat).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Paul Bohannan: Social Anthropology. New York: Holt, Rinehart & Winston, 1969
  2. BUDIL, Ivo T. Mýtus, jazyk a kulturní antropologie. Praha : Triton, 1998. 259 s. ISBN 80-7254-001-7. S. 81.  
  3. Jan Heller, Ivan Mrázek: Nástin religionistiky, Praha: Kalich, 2004, s. 18.
  4. R. R. Marett, Tylor. London: Chapman and Hall, 1936.
  5. Břetislav Horyna: Úvod do religionistiky. Praha: Oikúmené, 1994, s. 33-35.

Zdroj[editovat | editovat zdroj]

  • Buchowski, Michał: Zrozumieć innego. Antropologia racjonalności (Krakov: Wydawnictwo Uniwersytetu Jagiellońskiego, 2004).
  • Soukup, Václav: Dějiny sociální a kulturní antropologie (Praha: Karolinum, 1996).
  • Soukup, Václav: Přehled antropologických teorií kultury (Praha: Portál, 2000).
  • Soukup, Václav: Dějiny antropologie (Encyklopedický přehled dějin fyzické antropologie, paleoantropologie, sociální a kulturní antropologie) (Praha: Karolinum, 2004).

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]