Mayská civilizace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pyramida „El Castillo“ v Chichén Itzá

Území mayské civilizace (cca 2500 př. n. l.1520/1697 n. l.) a zároveň území osídlené početnými mayskými národy se rozprostíralo na celém poloostrově Yucatán a protilehlém území až po Tichý oceán, tedy přesněji v celé dnešní Guatemale, celém dnešním Belize, severozápadním Hondurasu, v mexických státech Yucatán, Quintana Roo, Campeche, Chiapas a na východě mexického státu Tabasco.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Rozsah mayské civilizace

Toto území je součástí Mezoameriky. Z více důvodů sa dělí na tři/čtyři velmi odlišné oblasti (od severu na jih):

  • severní nížiny: severní poloostrov Yucatán
  • jižní nížiny (oblast tropického pralesa): Chiapas (v Mexiku), Petén (region v Guatemale), Belize a severozápadní Honduras
  • vysočiny: na tichomořském pobřeží; často se z nich vyčleňuje území lesnaté nížiny přímo na tichomořském pobřeží

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Mayů.

Obraz Mayů a jejich dějin se v posledních letech značně změnil, co v neposlední řadě souvisí se skutečností, že jejich komplikované písmo se postupně daří rozluštit až od posledních desetiletí 20. století, čili až v posledních letech jsme schopni rozumět jejich textům. Na přelomu tisíciletí bylo rozluštěno asi 85 % mayských hieroglyfů.

Dějiny Mayů dělíme na období:

O prvních Mayích můžeme podle posledního výzkumu mluvit už asi od roku 2500 př. n. l., čili přibližně s výskytem prvního zemědělství. Většina nálezů ale pochází až z období po roce 1500 př. n. l. Mayové po dobu celých svých dějin pěstovali zejména kukuřici.

Někdy ve středním předklasickém období převzali Mayové od Olméků systém hierarchické společnosti vedené králi a šlechtici. Nížinní Mayové vytvořili kmenové konfederace, zatímco Mayové ve vysočinách se podrobovali nadřízeným králům nebo náčelníkům. V nížinách se králové objevili až od pozdního předklasického období (první zmínka však až v roce 100), král se tehdy nazýval ahaus (velkokrál).

Pohled z pyramidy v Chichén Itzá na areál a okolní džungli

Podobně jako mnohé jiné civilizace, ani mayská společnost nikdy netvořila jednotnou říši, ale v klasickém období k tomu měla blízko, protože v nížinách existovala dvě velká království – Tikalské a Calakmulské. Mayská nížinná civilizace klasického období dosáhla v každém ohledu nejvyšší kulturní úrovně ze všech známých kultur předkolumbovské Ameriky. Budovala se města s nádvořími na náboženské obřady, chrámy, paláci, či hřištěmi na míčové hry. Město se chápalo spíše jako kultové středisko než jako místo na bydlení. Mayské chrámy, stavěné jako mohutné stupňovité kamenné stavby, bývají pro svou podobnost s egyptskými pyramidami nazývány chrámové pyramidy. Na náboženské obřady se využívaly i jeskyně, sloužící jako poutní místa, ve kterých se měla uskutečňovat střetnutí s duchy. Lidské oběti nebyly zřídkavé.

V klasickém období se mayská společnost členila na vládnoucí vrstvu (vládce, šlechtu (jeho rodinu s jejich družinou a dvořany) a kněze, střední vrstvu (jako dnes – specialisté, řemeslníci, manažeři a úředníci; vlivní lidé z této vrstvy se dostali i do vládnoucí vrstvy), bojovníky, otroky (výlučně zajatí nepřátelští vojáci) a ostatní. Společenské vrstvy se podobaly odděleným kastám. Kněží byli často současně vládci a naopak. Hospodářský základ tvořilo zemědělství, zejména pěstování kukuřice. Jako platidlo se používaly kakaové boby.

V porovnání s imperiální kulturou Inků si vyspělá mayská zaslouží označení intelektuální, přičemž přinejmenším písmo a kalendář pravděpodobně zdědili od Olméků. Za zmínku už jen stojí jejich základní intelektuální výdobytky:

  • Jejich písmo bylo jediné opravdové písmo v celé předkolumbovské Americe, čili bylo schopné vyjadřovat slova a rozličné zvuky. Zachovalo se zejména na stélách popisujících občanské události a zaznamenávajících kalendářní a astronomické údaje. Z mayských knih přežily španělskou conquistu jen čtyři tzv. kodexy.
  • Mayský kalendář (lépe řečeno více paralelních kalendářů) byl nejsložitějším (přinejmenším) v celé předkolumbovské Americe. Mayský kalendář byl vzhledem ke skutečné délce roku přesnější než náš dnešní kalendář. Jejich kalendářní výpočty měly dokonce speciální název (alautun) pro období dlouhé 63 081 429 let.[1]
  • Jejich matematika používala nulu, kterou v té době v Evropě neznali Římané ani Řekové.
  • Astronomie byla taktéž velmi vyspělá. Mayští kněží velmi pravděpodobně věděli, že Země je kulatá, už tisíc let před Koperníkem. Analyzovali dráhy měsíců Jupitera tisíc let před tím, než je v Evropě vůbec objevil Galileo Galilei. Znali cykly oběhu Měsíce, Venuše, spočítali tropický a hvězdný rok.
  • Stavěli dálkové cesty přes džungli, vysušovali močály, stavěli podzemní nádrže na vodu a především umělecky hodnotné pyramidy, paláce a města.

Na rozdíl od Egypta, starověké Indie, Řecka či Mezopotámie, které vznikaly na územích, kde se daří zemědělským plodinám (v místech s příznivým klimatem, s vhodnými vodohospodářskými poměry), Yucatán je spíše opakem podobného ideálu. Navzdory tomu je pozoruhodné, že civilizace s natolik primitivními materiály, hospodářskými a ekonomickými základy v klimaticky nevhodné oblasti dosáhla natolik výjimečných intelektuálních úspěchů.

Vrchol mayská kultura dosahuje po roku 800. Okolo roku 900 došlo z dodnes sporných příčin k rychlému opuštění míst v jižních nížinách, čím tzv. klasické období skončilo. Mayové jižních nížin se změnili na primitivní pěstitele kukuřice, Mayové severních nížin se dostali pod vliv Toltéků (což znamenalo např. vzrůst obětování lidí) a později se rozpadli na hodně (ne nevyspělých) samostatných států. Mayové ve vysočinách se změnili v agresivní bojovníky.

V takové situaci přišli okolo roku 1520 první španělští dobyvatelé, kteří okolo roku 1550 dobyli většinu mayského území (Petén až roku 1697). Dobývání jim trvalo poměrně dlouho, protože zejména severní Mayové byli ještě stále velmi vyspělí.

Matematika[editovat | editovat zdroj]

Mayské číslice

Všechny duchovní, ale i materiální úspěchy Mayů se zakládaly na originální a přitom jednoduché číselné soustavě. Její základ tvořilo dvacet číslic, včetně nuly (starověké kultury nulu většinou neznaly). Znalosti nuly a matematickým operacím s ní spojeným se připisuje velká důležitost. Ukazují na neobvyklou intelektuální vyspělost národa.

Praktičnost a využitelnost mayského způsobu zápisu čísel je porovnatelná s arabskou soustavou, která je dnes ve světe nejvíce rozšířená. Mayově však v tomto směru překonali sami sebe. Používali totiž i druhý, paralelní matematický aparát, založený na deseti základních číslicích. Pro praktické účely se však více využívala dvacítková soustava, na které se zakládal i mayský kalendář.

Kalendář[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Mayský kalendář.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Gilbert, A. G., Cotterell, M. M: Mayská proroctví. Odkrývání tajemství ztracené civilizace. Pragma, Praha 1997
  • Tůma, Milan: Mayská proroctví, in: Západočeský archeoastronautický zpravodaj, č. 4/1997
  • Mayská civilizácia - ríša slnka, in: Národná Obroda 13. 12. 1999
  • STINGL, Miloslav: Tajomstvá indiánskych pyramíd

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mayská civilizácia na slovenské Wikipedii.

  1. Převody jednotek

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]