Chiapas

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Estado Libre y Soberano de Chiapas
Vlajka
vlajka
Znak
znak
geografie

Chiapas in Mexico.svg

Hlavní město: Tuxtla Gutiérrez
Rozloha: 73 211 km²
Nejvyšší bod: Tacaná (4 080 m n. m.)
Časové pásmo: UTC-6
obyvatelstvo
Počet obyvatel: 4 793 406 (2010)
Hustota zalidnění: 68 ob./km²
správa regionu
Podřízené celky: 118 municipios
Vznik: 14. září 1824
mezinárodní identifikace
ISO 3166-2: MX-CHP
Oficiální web: http://www.chiapas.gob.mx

Chiapas [čiapas] je nejjižnější mexický stát a také nejchudší oblast Mexika. Na západě hraničí s Oaxakou, na severozápadě s Veracruzem, na severu s Tabaskem, na severovýchodě s Campeche a na východě s Guatemalou. Z jihu ho omývají vody Tichého oceánu.

V roce 2010 čítalo obyvatelstvo Chiapasu 4 793 406 osob. Hlavním městem je Tuxtla Gutiérrez (860 000 obyvatel). Většina obyvatel je indiánského původu. Hlavními indiánskými skupinami jsou Tzeltalové, Tzotzilové, Cholesové, Lakandonové, Taquesové, Tojolabalesové, Mamesové, Chujesové, Cackchiquélesové a Mochosové, všichni původem Mayové.

V Chiapasu jsou také zapatisté, kteří zde vytvořili vlastní samosprávu a mají tedy problémy s vládou.

Etymologie[editovat | editovat zdroj]

Jméno Chiapas současné pochází ze slova Chiapan nebo Tepechiapan, výraz kterým se nazývalo bývalé domorodé obyvatelstvo (Chiapaneca) a které mělo značit „kopec Chía“ (chiatl = rostlina chía, -pan = místo nad), místo v kopci nad porostem chía, resp. místo nad porostem chía. Když španělští dobyvatelé založili města Chiapa de los Indios a Chiapa de los Españoles, území se začalo říkat Chiapaská provincie.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Předkolumbovské období[editovat | editovat zdroj]

První lidé začaly osídlovat region 33 000–14 000 př. n. l. Šlo především o lovce. V Cueva de Santa Martha se nacházejí jeskyní malby 9000 let staré. Okolo roku 7500 př. n. l. se začíná rozvíjet zemědělství.

Kolem 300 n. l. se začíná rozvíjet mayská kultura. Na březích Usumacinty a v Lacandonské džungli vzkvétá velká centra jako Yaxchilán, Palenque, Toniná, Bonampak, Tenam Puente, Chinkultic, Lacanhá, stejně jako bezpočet dalších. V Zinacantánu a Soconuscu, byly velké tržiště s kožešinou, indigem, vanilkou, péry z quetzala (pták) a jantarem.

Během let 600–900 n. l. dosáhly tyto centra vrcholného rozkvětu. Dochází k velkému nárůstu obyvatel a k častým konfliktům mezi šlechtici a válečníky. Tyto vnitřní nepokoje se odrážely v masovém přesídlování na Yucatán. Kolem roku 1200 n. l. dochází k úpadku a hlavní centra jsou opuštěna.

S rozpadem mayské kultury, se začínají rozvíjet menší skupiny, jako TzotzilovéChamuly nebo Zinacantánu, či Tzeltalové z Copanaguastla a Mamesové ze Zaculea.

Koncem 15. století začínají území ovládat Aztékové. Vymáhali vysoké daně ze zboží a zanechali po sobě jména míst, rostlin a zvířat v jazyce Nahuatl.

Koloniální období[editovat | editovat zdroj]

S příchodem prvních Španělů v roce 1518 se také pojí původní název – „El Gran Quiché“. Juan de Grijalva podnikl první expedici po řece, která po něm zdědila název. Gonzalo de Sandoval začal v roce 1522 s dobýváním a založením Villi del Espíritu Santo v blízkosti Coatzacoalcoské řeky. Ale až v roce 1523 poslal Hernán Cortés Pedra de Alvarado, Luise Marína a Diega de Mazariegos, aby dobytí dokonali. Tak začaly pokusy o podrobení původních obyvatel Chiapasu, které nebyly do dnešních dnů ukončeny.

Jeden z velmi statečných činů se udál v roce 1527, kdy skupinka původních obyvatel byla obklíčena španělskými vojáky, mexickými válečníky a Tlaxcaltecskými válečníky. Tito lidé skočili do kaňonu El Sumidero a dali tak přednost smrti před otroctvím a podrobením se.

Po vojenském i duchovním dobytí, založili Španělé město poblíž Costón – Nandaluní (pán chiapanů), které se jmenovalo Chiapa de los Indios; dnešní Chiapa de Corzo. Bylo založeno 3. března 1927 a byla zde postavena radnice. Bylo to tedy první Chiapaské město. Podnebí zde však nebylo Španělům nakloněno, a tak založili v krásném údolí Hueyacatlán, 31. března 1528 Chiapu de los Espaňoles, dnešní San Cristóbal de las Casas. V roce 1556 byl založen San Pablo Comitán a koncem 16. století se malá vesnička Tuchtlán, přeměnila v San Marcos de Tustla, dnešní Tuxtlu Gutiérrez.

Nezávislost[editovat | editovat zdroj]

Během koloniální nadvlády Španělů byl Chiapas součástí generální kapitanát Guatemala. Ten byl administrativně podřízen místokrálovství Nové Španělsko.

Chiapané také bojovali ve válce za nezávislost. 28. srpna 1821 kněz Matías de Córdoba, deklaroval nezávislost města Comitán na Španělsku a přijal vládu Agustína de Iturbide. Ostatní území pod správou generální kapitánie Guatemala udělala totéž a o rok později se stal Chiapas součástí prvního mexického císařství.

Po smrti Iturbideho a rozpadu císařství se konalo referendum. 96 tisíc lidí se vyjádřilo pro připojení k Mexiku, 60 tisíc pro připojení ke Spojeným středoamerickým provinciím (nástupnický stát guatemalského kapitanátu) a 15 tisíc se referenda neúčastnilo. 14. září 1824 byl slavnostně připojen ChiapasMexiku.

Politické členění[editovat | editovat zdroj]

Stát se politicky dělí na devět regionů.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]