Aztécká říše

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z Aztékové)
Skočit na: Navigace, Hledání
Aztécká říše
Ēxcān Tlahtōlōyān
1325–1521 Místokrálovství Nové Španělsko 
Vlajka státu
vlajka
geografie
Mapa
hlavní město:
rozloha:
500 000 km² (rok 1521)
nejvyšší bod:
obyvatelstvo
počet obyvatel:
11 mil. (rok 1521)
národnostní složení:
Aztékové a další
státní útvar
různé
vznik:
1325 - založení Tenochtitlánu
zánik:
Státní útvary a území
Předcházející:
Tenochtitlán Tenochtitlán
Texcoco Texcoco
Tlacopán Tlacopán
Tlatelolco Tlatelolco
Azcapotzalco Azcapotzalco
Colhuacan Colhuacan
Chalco Chalco
Tepanekové Tepanekové
Říše Mixtéků Říše Mixtéků
Říše Huastéků Říše Huastéků
Říše Totonaků Říše Totonaků
Říše Zapotéků Říše Zapotéků
Nástupnické:
Místokrálovství Nové Španělsko Místokrálovství Nové Španělsko
Mapa Aztécké říše k roku 1519

Aztécká říše (též jako Aztécký trojspolek) byl významný státní útvar v předkolumbovské Americe, který se rozkládal na území Mezoameriky, respektive Mexika. Během jeho vlády došlo ke stavbě značného množství měst, ve kterých se do dnešních dnů zachovalo velké množství památek (např. chrámy, pyramidy atd.), skrytých částečně v džungli. Říše byla rozvrácena evropskými dobyvateli, které vedl Hernán Cortés.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Dobývání Aztécké říše.

Aztécká říše vznikla z konfederace tří městských států Tenochtitlánu, Texcoca a Tlacopánu, jež byla vytvořena roku 1428 po vítězné válce proti městskému státu Azcapotzalco, po níž Tenočkové získali rozhodující vojenský a politický vliv. Následně se Tenochtitlán stal hlavním městem konfederace - tzv. Aztéckého trojspolku.

Panovník Itzcóatl zahájil vojenské výboje, provedl administrativní reformy a uspořádal náboženskou hierarchii. Za jeho nástupců Motecuhzomy I., Axayacatla, Tízoca a Ahuitzotla pokračovala územní expanze a do konce 15. století byla podrobena většina kmenů středního a jižního Mexika. Od začátku 16. století, za vlády Motecuhzomy II., narůstaly problémy se správou země a vnitřní rozbroje, které říši oslabovaly. Tato situace napomohla Hernánu Cortésovi při dobytí aztécké říše v letech 15191521. Poslední dva panovníci Cuitláhuac (1520) a Cuauhtémoc (15201521) marně usilovali o její obnovení a vyhnání španělských dobyvatelů.

Panovníci[editovat | editovat zdroj]

  • Ténoch (legendární) - Penca de Nopal - List Nopálu (kaktusu)
  • Acamapichtli (1376–1395) - Puňado de Caňas - Hrst Třtiny
  • Huitzilíhuitl (1395–1417) - Fiesta del Colibrí - Svátek Kolibříka
  • Chimalpopoca (1417–1427) - Escudo Humeante - Dýmající Štít
  • Itzcóatl (1427–1440) - Serpiente de Obsidiana - Pazourkový Had
  • Motecuhzoma Ilhuicamina I. (1440–1469) - Nuestro Seňor Enojado , Flechador de Nube, Cielo - Náš Rozlícený Pán , Nebeský Lukostřelec
  • Axayacatl (1469–1481) - Rostro de Agua - Tvář Vody
  • Tízoc (1481–1486)- Lugar de Gises - Místo Pěny
  • Ahuitzotl (1486–1502) - Ardilla de Agua - Vodní Veverka(nutrie)
  • Motecuhzoma II. (1502–1520) - Nuestro Seňor Enojado , Último Hijo - Náš Rozlícený Pán , Nejmladší Syn
  • Cuitláhuac (1520) - Excremento Seco - Suchý Výkal
  • Cuauhtémoc (1520–1521) - Águila que Desciende - Klesající Orel (padlý , sestupující)

(více Seznam aztéckých panovníků)

Náboženství[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Aztécká mytologie.

Bohové[editovat | editovat zdroj]

Kalendář[editovat | editovat zdroj]

První strana aztéckého kodexu Mendoza z roku 1540 s výjevem z aztécké (mixtécké) mytologie jako symbolem Tenochtitlánu (budoucí státní znak Mexika).

Aztékové měli podobně jako Mayové rovněž kalendář dvojího druhu, jeden 260denní zvaný Tonalpohualli (počet dní), resp. Tonalamatl (kniha dní) a dále 365denní zvaný xiuhpohualli (vzácný počet). Kalendář xiuhpohualli měl osmnáct měsíců po dvaceti dnech a pět dnů na závěr roku, zvaných nemontemi (neužitečné), které byly pokládány za nešťastné a v těchto dnech se nedoporučovala zahajovat práce.

Názvy jednotlivých dnů[editovat | editovat zdroj]

  1. Cipactli - cocodrillo - krokodýl
  2. Ehecatl - viento - vítr
  3. Calli - casa - dům
  4. Cuetzpallin - llagartija - ještěrka
  5. Coatl - serpiente - had
  6. Miquiztli - muerte - smrt
  7. Mazatl - venado - jelen
  8. Tochtli - conejo - králík
  9. Atl - agua - voda
  10. Itzcuintli - perro - pes
  11. Ozomatli - mono - opice
  12. Malinalli - hierba - tráva
  13. Acatl - caňa - třtina
  14. Ocelotl - jaguar - jaguar
  15. Cuauhtli - aguila - orel
  16. Cozcacuauhtli - buitre - sup
  17. Ollin - terremoto (seizmo) - pohyb (zemětřesení)
  18. Tecpatl - cuchillo - nůž
  19. Quiahuitl - lluvia - déšť
  20. Xochitl - flor - květina

Názvy jednotlivých měsíců[editovat | editovat zdroj]

  1. Atlcahualo - fin de las lluvias - konec dešťů
  2. Tlacaxipehualiztli - desollamiento - stahování (kůže z člověka)
  3. Tozoztontli - pequeňa velacion - krátká hlídka
  4. Hueytozoztli - gran velacion - velká stráž
  5. Toxcatl - sarta de maíz - šňůra(náhrdelník) z kukuřice
  6. Etzalcualiztli - comida de maíz y de fríjol tierno - jídlo z kukuřice a fazolí(měkkých)
  7. Tecuhilhuitontli - pequeňa fiesta de los seňores - malý svátek pánů
  8. Hueytecuhilhuitl - gran fiesta de los seňores - velký svátek pánů
  9. Tlaxochimaco - ofrenda de flores - obětování květin
  10. Xocohuetzi - caída de los frutos - padání ovoce
  11. Ochpaniztli - barrida de calles - zametání ulic
  12. Pachtontli - epoca de poco heno - období , kdy je málo sena
  13. Hueypachtli - epoca de mucho heno - období , kdy je mnoho sena
  14. Quecholli - flamenco - plameňák(vzácná pera)
  15. Panquetzaliztli - izamiento de banderas - vztyčování vlajky
  16. Hueymiccailhuitl - gran fiesta de los muertes - velký svátek mrtvých
  17. Atemoztli - cascada o caída de aguas - vodopády nebo padání vod
  18. Tititl - retraimiento - svraštělý
  19. Izcalli - resurgimiento - vzkříšení

Poznámka: Nepanuje shoda u 15. měsíce

Kodexy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]