Aztécká mytologie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Xochipilli („Květinový princ“), aztécký bůh lásky, kukuřice, květin, her a tance

Aztécká mytologie je bájesloví a základ náboženství Aztéků, obyvatel Aztécké říše. Vyznačuje se především velkým množstvím bohů (přes 1000), protože Aztékové osídlovali území dříve obývané rozvinutější civilizací a při podrobování cizích kmenů přebírali i jejich bohy.

Typickým rysem aztéckého (stejně jako předtím toltéckého) byli lidské oběti, boha Huitzilopočtliho v podobě slunce bylo nutné živit srdci a krví válečných zajatců aby měl sílu na svůj každodenní zápas se silami noci. Oběti bohu Xipe Totecovi byli stahováni z kůže kterou si pak oblékali jeho kněží.

[editovat] Stvoření světa

Na počátku existoval pouze bůh Omeoteotl který měl dva aspekty, muže (Omecuhtli) a ženu (Omecihuatl), je také nazýván Dvojjediným pánem. Jeho potomci byli čtyři Tezcatlipocové, prvním z nich byl Černý Tezcatlipoca (totožný s klasickým Tezcatlipocou aztéckých mýtů), pán noční oblohy spojený se severem, Bílý Tezcatlipoca (Quetzacoatl)spojený se západem, Modrý Tezcatlipoca (Huitzilopočtli) spojený s jihem a Červený Tezcatlipoca (Xipe Totec) spojený s východem. Zároveň s nimi vznikl i bůh Tlaloc a jeho manželka Čalčiuhtlicue.

Soupeření prvotních bohů vedlo ke stvoření a následnému zničení čtyř jdoucích světů či epoch("sluncí") z nichž každé skončilo katastrofou. Prvním z věků je "Čtyři-jaguár" kdy vládnul Tezcatlipoca, trval 676 a po shození Tezcatlipocy Quetzacoatlem do vod byl svět zničen jaguáry. Druhým věkem je "Čtyři-vítr" kdy naopak vládnoucího Quetzacoatla svrhl Tezcatlipoca, svět pak zničil obrovský hurikán. Ve věku "Čtyři-déšť" vládl Tlaloc a ukončen byl ohnivým deštěm seslaným Quetzacoatlem. Věk čtvrtý "Čtyři-voda" ovládala Čalčiuhtlicue a byl zničen potopou kdy se lidé přeměnili v ryby. Až potom nastal pátý věk "Čtyři-pohyb" ve kterém žijeme my.

Náš věk byl zahájen díky sebeoběti boha Nanahuatzina který se vrhl do ohně a přetvořil se v nové, tj. páté slunce. K tomu aby se však nové slunce začalo pohybovat museli se obětovat i ostatní bohové svou krev. Avšak i tento svět bude zničen, velikým zemětřesením.

[editovat] Bohové aztécké mytologie

• Čalčiuhtlicue ("Sukně z jadeitu") - bohyně řek a jezer, manželka Tlaloca
• Čicomecoatl - bohyně plodnosti a výživy
• Coatlicue ("Hadí sukně") - bohyně země, matka Huitzilopočtliho
• Huehueteotl - bůh ohně, nejstarší bůh
• Huitzilopočtli - bůh slunce, válečníků a kmenový bůh Aztéků
• Mictlantecuhtli - bůh podsvětí a smrti
• Quetzalcoatl ("Opeřený had") - bůh větru, jitřenky a večernice, jeden ze čtyř stvořitelů
• Tepeyollotl - bůh země, jeskyní a tmy
• Tezcacoac Ayopechtli - Bohyně porodů
• Tezcatlipoca ("Pán dýmající zrcadla") - bůh noci, měsíce a zla a ničení, jeden ze čtyř stvořitelů
• Tlaloc ("Ten který dává růst")- bůh vod a deště, u Mayů nazýván Čak, mezi Zapotéky Cosicho
• Xipe Totec ("Pán stažený z kůže") - bůh setby, jara a klenotníků
• Xočipilli ("Květinový princ") - bůh lásky, kukuřice, květin a her
• Xočiquetzal - bohyně květin

[editovat] Bytosti aztécké mytologie

• Ahuitzotl - vodní démon
• Tlaloqueové - pomocníci boha Tlaloca

[editovat] Externí odkazy

• http://www.aztekove.cz

[editovat] Zdroje

• Kolektiv, Mytologie světa. Slovart, Praha, 1997.

Tento článek týkající se náboženství je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.